V Česku je kolem 250 tisíc slabozrakých a nevidomých lidí. Většina z nich věří, že moderní medicína jednou dokáže jejich zrak zlepšit. Podařilo se to u Hany Charvátové ze Vsetína, která byla slepá celých 16 let a dnes díky operaci zase vidí, a dokonce čte bez brýlí.

Z Číny v poslední době přichází celá série zpráv o znečištění ovzduší včetně míst, kde je kvůli smogu neustále temná obloha, uzavřených škol kvůli nedýchatelnému vzduchu či osmileté dívce s rakovinou plic. Místní lékaři ale zaznamenali další znepokojivý signál. Podle jejich zjištění klesá místním mužům počet spermií, což může se znečištěním souviset, napsal list The Huffington Post.

Na 8,5 roku do vězení poslal 16.7.2013 Krajský soud v Plzni za obchodování s léky Jůlia Dunu. Spolu s ním byla souzena i lékařka Ludmila Beranová, která vážně nemocnému Dunovi léky s morfinem předepisovala, ta si vyslechla zprošťující verdikt.

Lékaři se bojí starých lidí. Prchají před nimi, protože za úspěch pokládají vyléčení pacienta. Ale u nemocných seniorů o takový úspěch často nejde, napsal polský list Gazeta Wyborcza.

Pokud v červnu zavítáte do kavárny Friends Coffee House v Palackého ulici na Praze 1, můžete si prohlédnout a třeba i zakoupit originální dárek, který udělá dvojnásobnou radost. Proč dvojnásobnou?

Exkluzivní rozhovor s uniklou obětí sériového vraha.

Několik otázek pro naše čtenářky: - Jste babičkou? - Máte smysl pro humor? - Není pro Vás problém vystoupit před obecenstvem a kamerami? - Používate internet?

V současné době dochází k velkému nárůstu chronických, čili běžnými metodami nevyléčitelných, nemocí. Skoro každý má nějaký ten neodstranitelný neduh (nejčastěji několik), bere na to nějaké léky, ale nepředpokládá se, že by tyto léky měly způsobit úplný a trvalý návrat zdraví. Jsou určeny k tlumení bolesti, mírnění průběhu nemoci ( což se někdy daří a jindy ne) apod.

Paní Helena pracovala celý život jako úřednice. Odchodem do důchodu přišla o každodenní povinnosti i společenské kontakty. Manžel měl své koníčky, a ona zůstávala často sama doma. Trávila dny u televize a domácími pracemi. Po dvou letech přibrala 12 kg a pohyb se pro ni stával čím dál obtížnější. Začala mít výrazné problémy s vyjadřováním, nemohla najít správná slova, hlavně cizí či méně frekventované výrazy. Horšila se jí paměť.

„Helence byl necelý rok, když v roce 1974 přišla do Ústavu pro mentálně postižené v Hajnicích nedaleko Trutnova. Několik let jenom ležela, trvalo několik dalších roků než se naučila mluvit a chodit. Vyrůstala v děsivých podmínkách trestání, ponižování a možná by to tak zůstalo dodnes, nebýt Barevných domků...“