Děvčátka Nikolka a Verunka, která byla v prosinci 2006 zaměněna po porodu v třebíčské nemocnici, sice již bezmála deset měsíců vyrůstají u svých biologických rodičů, více lásky by se jim ale dostalo v rodinách, ve kterých původně žila.

Jednoho sobotního dne, kdy podzimní slunce pozlatilo střechy Starého Města pražského a nazlátle obarvilo okna všech domů, se dostavil do nemocnice muž středního věku. Ne že by neměl nic jiného na práci, ale bylo mu ouha, bolelo ho ucho. Ale to v tuto chvíli věděl jen on a jeho rodina. Byla sobota, a tak vyrazil do věhlasné nemocnice s věhlasným jménem s věhlasnou péčí o naše blízké. Vešel do budovy sice zvenčí již poznamenané zubem času. vevnitř však vybavené přístroji na světové úrovni a mozkovým trustem, jenž by mohl aspirovat i na Nobelovu cenu, až... až na jednu drobnost, ale pěkně postupně.

Muž, který během jednoho dne vypil deset litrů vody, zemřel, protože jeho tělo se s takovým množstvím tekutin nedokázalo vyrovnat.

Kanadské lékaře mate případ ženy, která po prodělané mozkové příhodě začala mluvit jako kanadský námořník. Případ Kanaďanky Rosemarie Doreové je výjimečný; odborníci sice znají takzvaný syndrom cizího přízvuku, kdy lidé po úrazech či poškození mozku začnou mluvit jinak. Ale vždy jde o jazyk či přízvuk jiné země.

Vždy, když iráckému psychiatrovi Šálanovi Džaudovi přijde další výhružná textová zpráva, uvědomí si, co prožívají jeho pacienti trpící úzkostí. Usekneme ti hlavu. Zabije tě pět kulek. Čeká tě totéž, co tvoje kolegy, píší Džaudovi jeho anonymní nepřátelé. Jeden z nejznámějších iráckých psychiatrů nad tím nevěřícně kroutí hlavou. Nedokáže pochopit, proč chtějí zabít jeho, který pomáhá lidem zápolícím s duševními chorobami, napsala agentura Reuters.

Případ muže, jehož srdce přestalo na hodinu a půl bít - aby se znovu rozeběhlo ve chvíli, kdy se lékaři chystali z těla odebrat orgány pro transplantaci - oživil ve Francii diskusi o tom, kdy je vlastně člověk mrtvý, napsala agentura Reuters.

Tak trochu jiná kniha o rakovině... Téma, které je stále často tabu, lidé se ho bojí nebo se stydí o něm mluvit. První částí knihy je nemocniční deník pacienta, který onemocněl rakovinou štítné žlázy.

Bob McNicol (57) ze západoirského hrabství Mayo přišel před dvěma lety kvůli explozi o zrak. Teď na jedno oko zas vidí, díky unikátní operaci, při níž mu lékaři do očního důlku implantovali zub jeho syna.

Indická holčička, která se narodila 11. března ve vesnici na severu země s vážnou vrozenou vadou, se stala objektem uctívání. Místní lidé v ní vidí reinkarnaci hinduistické bohyně.

Zatímco jiní teenageři oslavovali úspěšnou maturitu, osmnáctiletý James Čchan ležel v nemocnici, aby daroval větší část svých jater otci, napsala agentura Reuters.