Nedostatek dárců krve v souvislosti s očkováním proti koronaviru řeší aktuálně transfúzní služby napříč Českem. Další zájemci pak nemohou darovat krev kvůli tomu, že jsou koronavirem přímo nakaženi, nebo kvůli cestování do zahraničí. Doba, po kterou není možné darovat krev se různě liší:
Zatímco v uplynulých dvou desítkách let přesunuly rostoucí úroveň vzdělání a modernizace zemědělství většinu pracovních příležitostí do měst, nyní se kvůli pandemii a technologiím lidé vracejí zpět na venkov. Práce je stále méně závislá na fyzickém umístění a lidé si během posledního roku zvykli pracovat z domova. Vyplývá to ze studie personálně poradenské společnosti Randstad.
Pandemie koronaviru prohnala české zdravotnictví „urychlovačem“ a definitivně změnila jeho tvář. V několika měsících muselo akceptovat a prodělat změny, na něž by si za obvyklých podmínek zvykalo ještě několik let. Především v oblasti moderních technologií a tolik skloňované telemedicíny. Zatímco někteří lékaři si zavedení telemedicíny pochvalují, jiní poukazují na její zásadní nedostatky – zejména v oblast plic.
 „Zbývalo mi několik měsíců, možná rok, lékaři mě vrátili do života,“ říká téměř na potkání čtyřiaosmdesátiletá Lucie Vítková. To, že má rakovinu plic s metastázami, se dozvěděla před rokem a osmi měsíci – lékaři jí po sérii testů nasadili okamžitě imunoonkologickou léčbu, ta jí perfektně zabrala a paní Lucie se cítí jako před nemocí.
Ležím na lůžku ve státní nemocnici v Homa Bay. V západní Keni. Umřu. Já určitě umřu, běží mi hlavou. Pomalu se loučím se životem. Mám horečku. Po čele mi stéká ledový pot. Tělo se mi třese. Neovládám ho. Nedokážu přimět břicho, aby se přestalo samo zvedat. Necítím ruce. Ani rty. Zkouším něco říct.
Libor přijímá výživu téměř celý život pomocí kapaček. První dva roky svého života si Libor užíval bezproblémově jako každé jiné běžné dítě. Zlom nastal po prodělání rotavirové infekce s těžkým průběhem.
„Má migrénu? Asi to chce více sexu,“ nebo: „Migréna, tak to tě jenom bolí hlavička.“ Každý z nás se pravděpodobně někdy setkal se zlehčujícími poznámkami tohoto typu. Často si možná ani neuvědomujeme, jak daleko jsou od pravdy a jak moc ztěžují život lidem, kteří s touto nemocí bojují. Své o tom ví i Markéta R., která si podobné komentáře zažila na vlastní kůži.
Roušky jsou bohužel opět žhavé zboží a do konce roku se na tom zřejmě nic nezmění. Základní ochranu dýchacích cest lze koupit v lékárnách, na internetu či dokonce ve večerkách. Otázkou však je, zda nás dokáží nabízené výrobky před koronavirem uchránit. Za účinnější roušky jsou často považovány ty, které jsou vyrobeny z nanomateriálu. Podle ředitelky společnosti Nano Medical Marcely Munzarové je ovšem většina nabízených nanoroušek spíše podvodem na zákazníky.

Stránky