Reklama

Věříte lékařům? Já už ne!

Angíny, alergie, kandidózy, deprese, ... Proč mě vlastní zkušenosti dovedly k názoru, že lékaři často vůbec nevědí, jak pacienty doopravdy léčit. Už mnohokrát jsem si nakonec musela pomoci sama. Dočkám se poděkování od zdravotní pojišťovny?

PROLOG

Tato kniha má spoustu kapitol a další, bohužel, stále přibývají. Předkládám vám k zamyšlení jen první tři z nich, protože, jak sami uvidíte, je to celkem nudné čtení.

Kap. 1: Angíny

Představte si, že jste v mládí postaveni před jasnou věc - vyoperování krčních mandlí, jiné řešení neexistuje. Kdybych snad nesouhlasila, potom: "Angíny budou stále častější, antibiotika přestanou zabírat."

Reklama

V ordinaci nepadlo ani slovo o vlivu stravy (v 70. letech naprosto neznámý pojem).

Tenkrát jsem se naštvala, že si nenechám nic takového líbit. A začala jsem se otužovat studenou vodou a ještě víc sportovat. Můj stav se začal zlepšovat!

Kap. 2: Alergie

Představte si, že se po 27 letech normálního života náhle ocitnete před lékárnou s náručí přetékající různými léky a v hlavě vám zní řada doporučení lékaře, čemu je nutno se vyhýbat. A navíc povzbuzující prognóza: "Alergie jsou neléčitelné, váš stav se bude postupně zhoršovat."

V ordinaci nepadlo ani slovo o vlivu stravy (v 80. letech stále neznámý pojem).

Tenkrát jsem měla pocit, že se mi úplně zbořil svět, skončil život. Zničená oficiální "léčbou" jsem ji po pár letech odmítla a tím začala moje cesta k alternativním způsobům léčby mnohdy "nevyléčitelných" chorob. Můj stav se začal zlepšovat!

Kap. 3: Kandidóza

Představte si, že se po návštěvě lékaře ocitnete jako opaření z množství zákazů a příkazů, které převracejí život váš i vaší rodiny vzhůru nohama. A opět výhled do budoucna: "Stejně se sem budete pořád vracet, toho už se nezbavíte."

A zase nepadlo ani slovo o vlivu stravy (jak vidno ve 21. století stále naprosto neznámý pojem!).

Opět jsem byla zaskočená problémem, o kterém jsem do té doby neměla ani tušení. Ale po několika měsících nic neřešící chemické léčby jsem se kompletně přeorientovala na přírodní prostředky. A můj stav se začal zlepšovat!

Kap. 4: Deprese

Kap. 5: ???

EPILOG

Momentálně žádné chemické tabletky neužívám, snažím se zdravě jíst a cítím se stále lépe. Utratila jsem už ale desetitisíce korun za přípravky, které nehradí pojišťovna. Strávila jsem tisíce hodin zjišťováním informací, které bych raději získala uceleně od osob k tomu povolaných, studovaných...

Musím platit zdravotní pojištění, nechci si však otravovat organismus chemickými prostředky - jedinou oficiální možností "léčby". Nejen, že ve skutečnosti nevyléčí (neodstraní příčinu nemoci, jen potlačí její projevy), navíc mají spoustu vedlejších účinků (které je nutno opět potlačit). Potěšilo by mě alespoň poděkování od pojišťovny, že šetřím její prostředky...

Iveta Petrová

Reklama

Komentáře

Katka (St, 27. 2. 2002 - 06:02)
No, třeba o změnu stravy. Strava je přímo zodpovědná za výše uvedené nemoci. Co jsem ze stravy vyloučila mléčné výrobky, džusy z tropického ovoce, řepný cukr, bílou mouku, uzeniny, sýry... začala jsem jíst mnoho dušené i syrové zeleniny, přírodní sojové výrobky, celozrnné pečivo, jen ryby atd....nevím co je nemoc. Angínu jsem neměla asi 4 roky, chřipku asi 3 roky a rýmu taky. Dobrá je i homeopatie, ale změna stravy je nutná. Zásadně žádný antibiotika na každý zakašlání apod. to je cesta do pekel.
markéta (Po, 1. 7. 2002 - 15:07)
Jitko, díky! M.
Jitka (Čt, 27. 6. 2002 - 09:06)
Markéto,to jsem ráda, že jsi tohle napsala-sama sice lékařka nejsem (nicméně studuji mikrobiologii, takže se pravděpodobně ve zdravotnictví pohybovat budu), ale moji oba rodiče jsou, a bolí mě srdce, když čtu, jak se tu o ně otírá kdejaký..píp...,který sotva skončil ZŠ a neví o ničem, co se lékařů ve skutečném životě týká zhola nic. Vidím to doma-neustálé haldy papírů, buzerace statistikou, indexy, zkoušení, semináře, blabla pořád dokola. Já nevím, kdo roznáší fámy o horentních provizích, které dostávají lékaři za ten který předepsaný lék (ale tuším, jsou to závistivci, kteří si myslí, že doktor je tu od toho, aby si na nich, nemocných ubožáčcích namastil kapsu). Kdepak, dokud bude na světě (a najmě v ČR) závist, nikam se nedostanem.
Sáva (Ne, 14. 7. 2002 - 20:07)
Ahoj
Chtěla bych se zastat lékařů,ale jen těch,kteří se snaží člověku, který k nim přijde s problémem pomoci.
jsou bohužel i takoví, kteří svým prístupem mohou i ublížit a nemoc se spokojeně šíří dál.
Poznala jsem už mnoho lékařů a někteří se opravdu snažili řešit moje problémy, jiní se mě snažili odbýt prášky, které nic neřešily a když to nepomohlo, dávali najevo, že si myslí, že si vymýšlím a nic mi není.
Pravda to nebyla, měla jsem celou dobu bacil, který ty problémy způsoboval a teprv ted· se začnu léčit.
Věřím, že lékaři,kteří budou mít zájem pomoci, také pomohou a s těmi druhými bych se už potkat nechtěla.
Musíme to brát tak ,že lékaři jsou taky jenom lidi a mají svoje problémy, jen mají daleko větší zodpovědnost, bohužel si to pořád ještě někteří neuvědomují nebo nechtějí uvědomit.
Vždycky jsem litovala, že není možné na chvíli své pocity lékaři předat, kdyby nemohl bolestí ani sedět, hned by věřil, že si člověk nevymýšlí a začal by se víc snažit.Snad. Musíme doufat,že se to zlepší,když si to někdy kruté zacházení nedáme my,pacienti líbit.
Miroslav Horacek (Čt, 18. 7. 2002 - 13:07)
Jsem dost nemocny, a proto ve velice cestem styku s lekari, je mi lito, ale skutecne vetsine z nich neverim. Udivuje me, ze se nezajimaji o svuj obor alespon natolik, aby si precetli knihy pristupne i vzdelanejsim laikum. Nedavno jsem se hadal se svym endokrinologem, ochrnuly mi hlasivky, a byl jsem poslan na sono, kde byl zjisten nalez na stitne zlaze, endokrinolog ANIZ by nalez videl, vyloucil po telefonu, ze by mohl byt pricinou nador stit. zlazy. Chraptive jsem ho upozornil, na odbornou literaturu typu Kompendia vseobecne mediciny, kde se o teto moznosti autori zminuji. Skutecne nechapu, ze tak zakladni vec odborny lekar nevi. Studoval jsem rovnez mikrobiologii, ale mezi vedci a lekari je zakladni rozdil: vedci nejsou nekdy stoprocentne presvedceni, ze maji pravdu, a jsou schopni uznat svuj omyl, vetsina vedcu studuje proto ze je dany obor zajima, vetsina lekaru z duvodu prestize a financi. Podle toho take obe skupiny pristupuji k praci.
Petr (Po, 29. 7. 2002 - 13:07)
Mám spoustu zdravotních problémů a již jsem 3x změnil lékaře. Diagnóza byla pokaždé jiná. Tak to fakt nevím, co si mám o těch doktorech myslet.
Naštěstí jeden můj bývalý spolužák z VŠ technického směru zrovna ukončil studium na medicíně řekl mi (u piva) že to spíše vypadá na kvasinky. Moje doktorka ale o tom nechce ani slyšet, a že když si prý chodím pro rady jinam, tak ať se tam chodím taky léčit.
Upřímně bych docela rád, ten kamarád to po několika stážích v nemocnicích ČR zabalil, a jel nejprve do Německa a pak do Austrálie.
V Čechách má prý většina starších kolegů hroznej přístup k pacientovým problémům. Jedná se o přístup ve stylu: "Neumřel, tak at je rád a drží hubu." Když se s párkem takových kolegů pohádal kvůli jejich chybným diagnozám, tak mu řekli, že po dvaceti letech mu už pacienti taky budou ukradený.
Teď žije v Austrálii a je spokojenej. Tamní systém prý nedovolí lékařům zakrnět, v práci jsou neustálé změny, občas je bez předchozího upozornění z něčeho přezkoušejí a dbají o jejich neustálé vzdělávání formou seminářů, školení a výměnných praxí (nebo jak se tomu správně říká). Dokonce mají na samostudium vyhrazenou část pracovní doby.
Věřím tomu, že ne každej doktor je špatnej, ale na jednoho "dobrého" doktora znám pět "flákačů-flegmatiků" doktorů.
Jirina Spurna (Po, 5. 8. 2002 - 12:08)
Lekarum skutecne neverim, souhlasim, ze na jednoho poctivce se najde pet flinku, kterym se to, co se kdysi naucili davno vykourilo z hlavy. Je to ponekud unavne zjistovat si vsechny podrobnosti o sve nemoci sama, zajimat se o standardni protokoly vysetreni i lecby a snazit se dotycnemu lekari taktne sdelit, co by bylo treba udelat. Muj odborny lekar, kam chodim nejmene jednou mesicne, si stezi vzpomene, ktera jsem, takze uvodem musim odrikat diagnozu a posledni vysledky, pricemz, pokud mi vezme krev na slozitejsi testy, zpravidla na to zapomene, a tak se musim zajimat, jak to dopadlo, pokud se mu to podari v karte najit, mohu si udelal jakys takys obrazek o svem stavu. Je to fakt ponekud zahul na psychiku, i kdyz to ma jiste komicke rysy.
Jirina Spurna (Po, 12. 8. 2002 - 14:08)
Uz jsem volila nekolikrat, minula lekarka na me rvala pri sternalni punkci, protoze se ji nelibily nejake udaje v me anamneze, na tohle skutecne nemam nervy, taky bych mohla skocnit s punkcni jehlou v perikardu. Pokud se zeptate proc si tedy nekde nestezuji, tak jste bud zdravy jako ripa, nebo lekar. Na lekarske komore jiz roky zadne stiznosti neresi, jen pokud maji spatne svedomi, poslou vam neco na zpusob uprimne soustrasti. Co s tim chcete dal delat, mensi mesta maji jen jednu dve nemocnice, obe obsazene stejne "kvalitnimi" odborniky, vetsina lidi pokud nema auto, nema ani moznost aby je vzali nekam jinam. Doktorum muze verit jen ten, kdo se k nim dostane jednou za uhersky rok a ma stesti, ze kapne na nekoho slusneho.
marketa (St, 26. 6. 2002 - 10:06)
Milá Jano,
nedá mi to a musím se ohradit -pracuji totiž jako lékařka.. Je mi líto, že nemáte žádné dobré zkušenosti, ale možná kdybyste se podívala líp kolem sebe, určite byste několik vděčných vyléčených našla. No, to je teď jedno. Rozhodně ale nesouhlasím s tím, že lekari jsou nevzdělaní!!! Ono totiž celé studium na Lékařské fakultě je nesmírně náročné (kdo nezažil, neuvěří!) a nových informací stále přibývá.
Není pravdou, že by se lékaři dál nevzdělávali - to, co vystudují na LF, je jen teoretický základ, ke kterému se musí doplnit atestace (=veliká zkouška) z konkrétního oboru (např. vnitřní lékařství, chirurgie, oční, kožní, ...a pod.), která sama o sobě vyžaduje odbornou praxi nejméně na 3 roky. Jednou atestací to ale nekončí- je potřeba i druhá, příp. i třetí, nádstavbová,.. jak v kterém oboru. Kromě toho je třeba neustále doplňovat znalosti jak z odborných časopisů (i zahraničních), tak účastí na sjezdech, konferencích, doškolovacích kursech.. Jak vidíte, je toho dost. (A celý život nás provází něco jako index, kde se většina toho všeho stále zaznamenává a kontroluje..) O průběžných zkouškách ani nemluvím..
Taky není pravda, že by lékaři žili z toho, kolik předepíší léků - naopak! Čím víc toho napíší, tím víc je pojišťovny "hubují", že "utrácí"..!!!
Co se týče alternativních způsobů medicíny, je pravda, že na lékařských fakultách se tomu moc pozornosti nevěnuje, ale v praxi je to už otázkou každého jedince, k jakému způsobu léčby se přikloní. Samozřejme všude platí, že léčba musí být vždy individuální, a i když jsou přijata některá všeobecně platná schemata, vždy se musí správný postup "ušít na míru". Člověk bohužel (nebo bohudík?) není stroj, který by fungoval naprosto stejně a pochopení jeho funkcí by bylo jednoduchou záležitostí- opak je pravdou! Jsme živé bytosti, a proto je někdy (často!)velice složité najít příčinu všech obtíží, natož pak zvolit správnou léčbu! Ale popravdě řečeno, na to, abychom si všichni (lékaři) mohli s každým pacientem v klidu a o všem popovídat, bychom museli mít úplně jiné podmínky práce - a teď ani tak nemluvím o penězích, jako spíš o celkovém pracovním stresu, přetížení, naditých čekárnách, nočních službách (kdy jste v práci celých 32 hodin!), o "Damoklově meči" v podobě revizních lékařů pojišťoven, nesmyslném a nekončícím vypisování nejrůznějších lejster, o nedostatečném technickém vybavení,... atd. atd. Nízký plat, kterým sotva uživíte rodinu, to vše jenom podtrhuje.
A to, že i někteří lékaři jsou arogantní a úplatní, je jen smutným důkazem toho, že i lékaři jsou "jenom lidé". To, jak se kdo chová, není výsledkem toho, co vystudoval, ale spíše toho, jak byl vychován a jaký je to člověk - ať dělá medicínu nebo třeba v lese kácí stromy - jen u někoho to je prostě víc na očích..
Nechci si stěžovat, mám svoji práci ráda. I když někdy se opravdu podobá spíše dobročinné činnosti, než zaměstnání..
Každopádně Vás moc prosím, abyste se taky zkusila podívat na problém i z druhé strany, třeba k nám budete shovívavější..
děkuji
Jana (Čt, 16. 5. 2002 - 22:05)
Dlouho jsem si myslela,že lékař je něco jako polobůh,ten co řekne,je stoprocentně pravda a celé rodiny se tím musí bezpodmínečně řídit,protože se jedná o zdraví.Ale zjistila jsem,že dnešní lékaři jsou tak nevzdělaní,umí jen to,co si vyseděli ve škole,absolutně se dál nevzdělávají a ničí pacienty tunami chemikálií,protože podepsali s jejich výrobci smlouvy a čím víc jich předepíšou,tím mají víc peněz.Takže tu nejde vůbec o zdraví,ale o jejich kapsu.K pacientům se neumějí chovat,jsou arogantní a úplatní!Přitom nevím o jediném člověku,kterému by vyléčili jeho nemoc,tělo si umí hodně pomoci samo,opravdu nevím,na co tak dlouho studovali.
Josef Kverek (So, 18. 5. 2002 - 03:05)
Jmenuji se Josef Kverek(45)-bývalý vrcholový sportovec, některých středisek vrcholového sportu socialistického Československa-jehož nedílnou státní tajnou součástí bylo podávání anabolických steroidů, podpůrných preparátů a jiných forem dopinku špičkovým reprezentantům a dalším a byl z toho velký chaos a nepřehlednost. Bohužel já jsem díky jim doplatil předčasným přechodem ve svých 27 letech do invalidity a postupně jak se mizdravotní stav začal zhoršovat, tak i s částečnou bezmocností a část života strávil v bolestech páteře a kloubů na invalidním vozíku. Ani každodenní obstřiky páteře a kloubů už přestaly zabírat. Jelikož jsem jezdíval na pravidelné lék. kontroly na kliniku tělovýchovy 2.LF-UK v Motole pod vedením prof.Miroslava Kučery, DrSc., že je potřeba koplexní odborná a dlouhodobá léčba v Motole. Ve spolupráci s přednostou ortop.kliniky doc. Václavem Smetanou, CSc. a přednostou neurol.kliniky dospělých s doc. Martinem Bojarem,CSc. a dalšími, se mne ujali tak zodpovědně, že když jsem už o sobě přestával vědět, nastaly náhlé komplikace, tak jsem všem těmto odborným lékařům vděčný za to, že jsem nejen přežil, ale že i z toho nejhoršího mne opravdu dostali a zase díky jim a jejich opravdové trpělivosti se mnou, mne dostali opět k sobě z další spolupráci odborných týmů psychiatrů, psychologů a růz. terapeutů a dlouhodobé rehabilitace z Psychiatrické léčebny v Bohnicích, mohu alespoň o hůlce chodit, sice v bolestech páteře a postupně rozšiřování se bolestí do dalších částí kloubů a celé páteře. Ale byl to doc.Václav Smetana z ortopedie přišel s podezřením na osteoporózu a okamžitě mne poslal dozdravotní péče Ústavu kliniky biochemie, která po různých odborných vyšetřeních potvrdila, že se skutečně jedná o zvýšenou osteoporózu a nastala opět dlohodobá léčba s pravidelnými měsíčními kontrolami, zda daná léčba je účinná. Lékař potvrdil, že tomuto onemocnění mne dostaly dlouhodobé podávané anabolické steroidy,které vedly k vyšším a nadlidským a nepřiměřeným výkonům a většímu zatížení celého lidského organismu. A proto mám i přes ten svůj zdravotní handicap nejen velkou úctu k těmto lékařským odborníkům, ale i za jejich opravdový lidský přístup a povzbuzování a dodávání další síly a energie a při každém náhle vzniklém zdravotnímu problému, jsou mi po ruce a pomáhají mi jej řešit. Takový přístup, postoj a nenadřazenost odborných lékařů k prostým pacientům nejen oceňuji, ale i dalším doporučuji. A proto vedu nesmmlouvavý boj proti dopinku na internetové adrese: http://www.webpark.cz/kverek, která je nyní v přestavbě pro velký zájem nejen mládeže, ale i z řad studentů, kteří o problému DOPINK -a rozšířen v současné době mezi mládeží,která páchá trestnou činnost pod jejím vlivem, protože dieleři na černém trhu, snížili ceny těchto anabolických a podpůrných preparátů o proti tvrdým drogám, které mají stále vysoký cenový kurs. Věřím, že i vy podpoříte tento letitý boj s dopinkem nejen u vrcholových sportovců, ale v současné době především jeho přímé zneužívání u čím dál tím mladší mládeže bez jakékoliv lékařské kontroly. Věřím ve zdravý rozum a zdraví pro všechny. Váš Josef Kverek (kverek"quick.cz)
autorka článku (Čt, 28. 2. 2002 - 23:02)
Nevím, kolik let je např. Katce, ale já jsem vyrůstala za dob hlubokého komunismu, čili v době, kdy se doporučovalo denně pít mléko po litrech a na hormonech vyrostlé maso bylo zárukou pevného zdraví. O vlivu výživy se nemluvilo.

Celozrnná rýže, natož jiné obilniny nebo celozrnná mouka, nic takového v obchodech neexistovalo. Ani celozrnné pečivo. Velice skromný byl výběr zeleniny.

Nebyla ani homeopatie, ani jsem neznala žádného léčitele. Vlastně bych těmto metodám tenkrát ani nebyla věřila. Musela jsem projít velmi dlouhou cestu, která často obrátila naruby moje původní přesvědčení.

Samozřejmě za naše nemoci nemůže jenom strava! Záleží v první řadě na psychickém naladění. Budeme-li jíst "normálně" s pevnou jistotou, že je to pro nás to nejlepší, budeme na tom lépe než vegetarián z donucení. Budeme-li žít skromným, neuspěchaným životem, bez zášti a závisti, nevadí, že se nedostaneme každý rok na "ozdravnou" dovolenou na přeplněné pláži.

Zastávám názor, že každému pomůže něco jiného, specifického zrovna pro jeho momentální situaci. O zdravém stylu života, myšlení, stravování, čištění organismu atd. už toho bylo napsáno mnoho. Právě na serveru DOKTORKA.CZ najdete nepřeberné množství informací o všech těchto oblastech.

Já jsem např. kdysi měla období úplně bez mléčných výrobků, ale nevyloučila jsem bílou mouku, protože to bylo v té době téměř nemožné. A přesto se to projevilo zmírněním alergie. A momentálně se živím zeleninou, obilím, luštěninami, ořechy, semeny, ale občas neodolám a dám si kus sýra nebo bílý jogurt. Vyhýbám se sladkým jídlům, ale často to nevydržím a dám si sušené ovoce. Snažím se dodržovat zásady dělené stravy a kupovat suroviny z místních zdrojů. Skoro nesolím, nesmažím. Jednou za několik měsíců si dám kuře nebo rybu. Přesto je každé jídlo jiné, chce to překonat konvence.

Zodpovědnost za každé rozhodnutí si neseme sami, já se hodně spoléhám na intuici. Ale na druhé straně všechno dělám s rozmyslem a neustále hledám další a další zdroje informací. Přiznávám, že je to zároveň můj koníček a chápu, že normálně vytížený člověk s jinými zájmy nemá šanci. Pak je třeba najít si několik! poradců, abychom měli pohled z více stran a z toho si vždy poskládat rozumný kompromis. Ne vždy je nejlepší to nejdražší.

Je třeba se konečně smířit s tím, že zdraví máme opravdu každý ve svých rukou!
Dana (Út, 26. 2. 2002 - 07:02)
Naprosto s timto clankem souhlasim. Mam podobny problem a zkusenosti s alergii a ekzemem. Po tom, co mi lekarka rekla (po neuspesne lecbe), ze se mam smirit s tim, ze ekzem a alergii budu mit po cely zivot, rozhodla jsem se vyzkouset prirodni prostredky. Nyni jsem na zacatku, ale z lecby mam rozhodne lepsi pocit.
Saša (Út, 26. 2. 2002 - 08:02)
Zajímalo by mne o jakém přírodním léčení alrgie,ekzému
a pod.nemocí čtenářky píší.Děkuji.Saša.
iy (Út, 26. 2. 2002 - 10:02)
Naprosto souhlasim s timto článkem. Nevím, k čemu je dobrá klasická medicína. Snad jenom k určení diagnózy, ale i ta se kolikrát nepodaří stoprocentně určit, takže...... Ale v dnešní době už nikdo nepočítá s tím, že při návštěvě lékaře se neodejde bez patřičného množství chemie. A mnozí si myslí, že čím víc, tím líp. To je každého věc. Já za sebe můžu říct jenom to, že když náhodou onemocním, k lékaři jdu, nechám konat jeho práci a pak ty zázraky moderní medicíny hodím v klidu do koše. Není nad přírodní produkty. A ještě něco musím dodat. Mně se "uznání" zdravotní pojišťovny dostalo. Za minimální čerpání prostředků mě "odměnila" dvěma tubami šumivých vitamínů. A co si budeme nalhávat, to je vůbec to největší svinstvo..... Zdravím všechny!!!
Nathalie (Út, 26. 2. 2002 - 13:02)
Ano, také se stotožňuji s tímto článkem. Většina lékařů nám skutečně nepomůže. Tenhle článek by určitě stál zato napsat obsáhleji. Také mě zajímá Vaše změněná životospráva.
Markéta (Út, 26. 2. 2002 - 14:02)
Přesně tak, v současné době se mi honí hlavou jenom nevůle a neochota doktorů se něčemu novému přiučit. Za nové považuji i jiné metody než samé pilulky. A částky, které platím každý měsíc zdravotní pojišťovně? Kdybych si tak za to koupila něco pěkného na sebe... Možná se jedná v tomto článku o nudné čtení, ale také by mě zajímalo něco více.
Vladimír (St, 27. 2. 2002 - 07:02)
Myslím, že mám dobrého, mladého lékaře, občas utrousí i dobrou radu o cvičení, stravě. Ale jako každý zůstává klasikem. I já jsem se vydal na cestu změny stravy, lehkém zhubnutí, cvičení. K tomu jsem po letech pátrání narazil na výborné výrobky z aloe vera. Hodně takových vleklých záležitostí od vnitřních až po kůži dokáže tato rostlina vyřešit. Od té doby pohoda a skvělé testy krve u lékaře. Při jiné příležitosti už se nevídáme. Omlouvám se za reklamu (www.aloe-vera.cz), ale je to můj život, mám ho rád a rád každému tuto dobrou zkušenost předám.
Martin (Pá, 8. 3. 2002 - 12:03)
Lekari jsou preci soucasnymi systemem motivovani k tomu, aby udrzovali sve pacienty ve stavu permanentni nemoci. Zdravy pacient = konec lekare.
Jitka (Po, 24. 6. 2002 - 16:06)
Jen bych ráda uvedla něco na obranu lékařů:slečno, nebo paní Jano, naprosto se mýlíte, když tady razantně tvrdíte, že lékaři se dál nevzdělávají. OMYL! Vzdělávají:neustále jezdí na semináře, kurzy, posílají jim odborné časopisy, můj otec před časem na stará kolena (je mu 53) musel dokonce znovu zasednout do "školní" lavice a skládat státní zkoušku z jaderné chemie, aby mohl používat rentgen. Takže vklidu, a pomalu, s tím razantním tvrzením!!!!
Jana (Ne, 11. 8. 2002 - 11:08)
Nevím, kdo vás nutí, abyste zůstala právě u tohoto lékaře, když vám nevyhovuje. Dnes už to naštěstí není tak, že jste "spadla" do obvodu a nesměla se z něj hnout, leda se přestěhovat. Máte právo volit, tak volte.
Katka (Pá, 20. 9. 2002 - 22:09)
Také jsem se několik let snažila řešit své zhoršující se zdravotní problémy klasicky chozením od doktora k doktorovi a čekáním na zázrak. Většinou mi nevěřili, řekli, že jsem moc mladá na takové potíže /bylo mi 19/, až když jsem ve ve 23 letech zkolabovala, tak se v nemocnici moc divili, že jsem byla u tolika lékařů a nikde se nic nenašlo.
Příklad: asi rok mě bodalo u srdce, měla jsem pocit, že srdce je unavené. Na EKG se nic nenašlo. Nález byl až po úplném kolapsu.
Příklad: měla jsem pocit, že mé tělo neustále bojuje s nějakou nemocí, byla jsem abnormálně unavená. V krvi ani při výtěrech z krku se nic nenašlo. Až po 7 letech mi byl nalezen únavový syndrom.
Atd. atd. Pokud už mi bylo něco nalezeno, dostala jsem nějaké tablety, po kterých mi bylo spíš hůř nebo pomohly dočasně /na týdne, na měsíc, na rok... a pak se vše opakovalo/.
Tohle jsou prostě příklady toho, že striktně klasická medicína často selhává - někdy prostě máte pocit "unaveného srdce", "horkosti v břiše", "nedostatku krve" apod. Jenže pro doktora jste jenom LAIK - nebere v úvahu, že máte nějaké pocity dřív než má lékař nález na papíře se štemplem. Lékaři často zapomínají na dvě dost důležité věci 1./ nemocný člověk je také stresovaný člověk, potřebuje aby mu lékař po 2 h v čekárně věnoval více než 5 min monologu. 2./ Je to pacientovo tělo, má právo odmítnout navrhovanou léčbu, zeptat se dalšího odborníka apod. Tohle zní jako samozřejmost, ale co si máte myslet, když mnoha lidem u lékaře nechtějí sdělit ani jejich vlastní krevní tlak?????

Pro zajímavost, jak jsem situaci nakonec řešila já: byla jsem bez vážnějšího nálezu, ovšem denně mě bolelo v krku, uších, měla jsem velké problémy s pletí, s páteří, dělalo se mi špatně, když jsem pravidelně /+-15 min/ nejedla /bez nálezu cukrovky/, měla jsem naprosto ledové ruce a nohy, problémy s dechem, často mě bolel žaludek, prudké bolesti hlavy, potíže s ledvinami ----- když jsem byla už tak vyčerpaná, že jsem už nechtěla jít k žádnému lékaři, moje sestra mě donutila zajít k čínské lékařce /Češka, studovala 6 let/. Mně už bylo všechno jedno, byla jsem vyčerpaná už i psychicky. K čínské lékařce jsem šla dost nerada, nevěřila jsem, že by to mohlo fungovat. Byla jsem velice překvapená jak paní doktorkou /velice empatická, zodpovědná, inteligentní, vtipná - prostě skutečně ideální/, tak čínskou medicínou. Provozuje-li ji skutečný odborník, může Vám hodně pomoci. Vychází z toho, že se neléčí příznaky /např. bolest hlavy/, ale příčiny /např. bolest od ledvin, od jater, z horka ..../. Je to velice složitá věda, funguje už tisíce let, Češi z ní bohužel většinou znají jen akupunkturu. Z vlastní zkušenosti mohu vřele doporučit, jen pozor, kdo ji dělá, je to silná věc, hlupák by vás mohl i zabít.
Co je hlavně při léčení potíží důležité
1. uvědomit si bloky emocí ---- energie v těle
2. snažit se odpoutat trochu od nemoci, i když to není
lehké
3. hlavně: nečekat, že někdo udělá něco za vás - lékař vám může dát léky, ale vaše tělo nebo duše signalizuje, že něco s vámi není v životě v pořádku - je třeba zapracovat i na životním stylu, srovnat si osobní život, naučit se odpočívat /často to totiž neumíme!/
Velkou pomocí při nemocích i pro vývoj osobnosti je také etikoterapie /např. MuDr. Vogeltanz - viz web/
Jinak co se týče běžné západní medicíny - narazila jsem i na několik pravděpodobně dobrých lékařů - u všech jsem později zjistila, že jejich empatie a zodpovědnost vychází z neustálého studia, které není jen jednostranně zaměřené. U těch jsem nenarazila na onu pýchu toho, kdo ví, jak co v porouchaném stroji opravit. Oni totiž vědí, že člověk je složitý systém energií, že hodně věcí dokáže ovlivnit i prostý fakt, že se v životě cítímě spokojení a šťastní.

Hodně zdraví a lásky přeje Katka.
Nezapomeňte, že čím víc dáváte, tím víc dostáváte !!
Katka (Pá, 20. 9. 2002 - 22:09)
Ještě jsem zapomněla na jednu dost kuriozní skutečnost: četla jsem o čínské medicíně 2 knížky a dost jsem se zasmála, když jsem v průběhu dalšího roku asi 3x narazila v novinách na takovou tu noticku, co vědci objevili nového - totéž jsem už předtím četla v uvedných knížkách, které vycházejí z velice starých pramenů. Je mi dost líto, že už si dnes nepamatuji, o co se jednalo, ale doma jsme se tenkrát opravdu zasmáli. Někdy mám pocit, že se někam ženeme a nevíme kam - nakonec nás ten denodenní stres, hluk, zhltaná špatná strava zničí. Opravdu si nejsem jistá, že tohle je pokrok. Mám ráda určité civilizační vymoženosti, ale myslím, že to ženeme čím dál tím víc do krajnosti a zapomínáme na to, co je skutečně důležité. Zaměřujeme se na povrchní věci a zoufale nakupujeme nebo bereme legální i nelegální drogy, abychom zapomněli na citové a duševní prázdno.
Mimochodem výbornou institucí je asociace Nová Akropolis v Praze 2, Varšavská ulice. Když čtu jejich časopis, nechápu, čím jsem trávila celé roky studia, když to nejpodstatnější mě prakticky minulo.


Hodně síly všem nemocným přeje Katka: s nemocí nebojujte, není to váš nepřítel, to se jen ozývá tělo nebo duše, kterým ubližujete.
Roman (Po, 29. 7. 2002 - 13:07)
To co napsal Petr o lékařích můžu jenom potvrdit. Moji rodiče pracují v nemocnici a já jsem tam často býval, znal jsem spoustu doktorů a také jsem slyšel jak na sebe navzájem nadávaj a pomlouvaj se. Zajímavé je, že několik málo lékařů bylo pomlouváno pro spoustu různých věcí, s vyjímkou jejich diagnóz a léčby.
Když jsem byl v nemocnici na civilní sužbě, bylo to ještě horší. Častokrát jsem od těch horších slýchaval: "Ten se s tím tak piplá, já bych ho otevřel a pak by se uvidělo."
Když jsem jednou utrpěl při civilce zranění, tak mne sestra uvedla k ošetřujícímu lékaři doslova takto: "Pane doktore, dejte si záležet. Tenhle je náš."
Fakt je, že doktor byl příjemnej, vysvětlil mi co a proč bude dělat. U běžných pacientů se to moc nestávalo, spíš je zastrašoval černým doktorským humorem. Třeba při vizitě jsem slyšel: "Tak pane X, dnes si půjdeme do márnice vybrat nový prst. Ten váš vám totiž asi budeme muset ufiknout." Pacient to zřejmě nebral jako žert a zděšeně se ptal doktora, proč by mu ho měli uříznout. No a doktor mu odpověděl, že prej proto, že tam má zánět a kvůli tomu to nechce srůst. A ten zánět tam bude, dokud to nesroste.

Jo a ještě jedna poznámka k přetíženosti doktorů. Nevím jak je tomu v jiných nemocnicích, ale v té naší doktoři pracují tak 4 hodiny denně (mimo těch co operují). Ve zbývajícím čase se slejzaj na kafe a cígo a klábosej o všem možným nebo hrajou hry.
pepa (Ne, 14. 9. 2003 - 13:09)
Delate si srandu? V Ceskych Budejovicich a 10km okoli jsem 2 roky hledal konzniho lekare na lupenku. Nikdo me nechtel vzit(nejsem moc lukrativni pacient - drahe leky atd.) Nakonec se mne sice nekdo ujal, ale s nim uz se snazim vyjit dobre. Nechci zustat dva roky bez lecby. Komora at jde do prdele (s prominutim). Je zajima akorat to aby se lekarum bez prace vratila prestiz. Tak aby jste nakonec s doktorem vysli, musite si nejprve pockat v cekarne az se uvnitr damy vykecaji a pak si vyslechnout par samolibych kecu ktere samozrejme vubec s lecbou nesouvisi. Nakonec si stejne clovek navrhne lecbu sam protoze nejlip vi co mu dela nejlepe. Jo jeste si musite vyslechnout par kecu o tom, jak je pojistovny berou na hul, a lek ktery chcete je sice perfektni, ale predepsat vam ho nemuze, protoze jim to pojistovna neproplati. Pak mala prednaska o systemu financovani zdravotnictvi a nakonec presvedcovani, ze po lekariprece nemuzete chtit, aby vasi lecbu platil z vlastni kapsy.
DOKUD NEBUDEME PLATIT LEKARUM PRIMO MY PACIENTI, TI NABUBRENCI SI NEUVEDOMI, ZE JEJICH UKOLEM JE NAM POMOCI.
libuše (So, 19. 8. 2006 - 13:08)
Současní "lékaři" skutečně nejraději jenom pacienta vykuchají. Mám problémy se žlučníkem, které začaly po porodu před cca pěti lety. V té době jsem kojila. Už tehdy mi doporučili operaci - vyndají žlučník - zmizí potíže!!! Nad příčinami potíží se nikdo z lékařů nezamýšlí. A už vůbec nemluvím o lidském přístupu k pacientovi.
Arjev (Út, 10. 10. 2006 - 13:10)
I já mám dost špatné zkušenosti s lékařem. Delší dobu jsem si stěžovala na průjmy, plnost a bolest na levé straně pod žebry. Paní Mudr. mě poslala na vyšetření žlučníku,žaludku, střev, gynekologické vyšetření a nic. Vše bylo vpořádku. Já jsem se ptala, zda by to nemohla být slinivka, ale bylo mi sděleno, že bych měla větší bolesti a, že nemám číst žádnou odbornou lékařskou literaturu. Při každé návštěvě lékařky jsem si stěžovala na to samé. Taky mě bylo doporučeno navštívit psychiatrii. Nakonec jsem byla hospitalizovaná v nemocnici s vysokou hladinou cukru.Od té doby si píchám izulín 3x denně. Podotýkám, že v rodině nikdo nemá diabetes a já jsem vždy sportovala a nikdy netrpěla nadváhou. A proto dejte na své pocity a vždy navštivte ještě nějakého jiného lékaře na konzultaci.Nenechte se odradit. Se slušností dopadnete jako já.
Arjev (Út, 10. 10. 2006 - 13:10)
I já mám dost špatné zkušenosti s lékařem. Delší dobu jsem si stěžovala na průjmy, plnost a bolest na levé straně pod žebry. Paní Mudr. mě poslala na vyšetření žlučníku,žaludku, střev, gynekologické vyšetření a nic. Vše bylo vpořádku. Já jsem se ptala, zda by to nemohla být slinivka, ale bylo mi sděleno, že bych měla větší bolesti a, že nemám číst žádnou odbornou lékařskou literaturu. Při každé návštěvě lékařky jsem si stěžovala na to samé. Taky mě bylo doporučeno navštívit psychiatrii. Nakonec jsem byla hospitalizovaná v nemocnici s vysokou hladinou cukru.Od té doby si píchám izulín 3x denně. Podotýkám, že v rodině nikdo nemá diabetes a já jsem vždy sportovala a nikdy netrpěla nadváhou. A proto dejte na své pocity a vždy navštivte ještě nějakého jiného lékaře na konzultaci.Nenechte se odradit. Se slušností dopadnete jako já.
Nikol (Út, 10. 10. 2006 - 17:10)
Plně souhlasím s článkem. Ještě pořád zápasím s důsledky dlouhodobého braní léků :-( Ale blýská se na lepší časy, internet je báječná věc v informovanosti o alternativní léčbě - jen tak dál...A pojišťovně taky teď šetřím spoustu peněz, i když má kapsa zeje prázdnotou :-) A takových je kolem mne spousta...Takže se v tomhle smyslu´začíná hodně dít. Věřím, že doba alternativních "nemocnic" brzy nastane. Hodně zdaru vše,.
Lenka (St, 11. 10. 2006 - 19:10)
Vznikl mi v listopadu otok lýtka během l4 dnů o cca 3 cm a moje lékařka mi na to sdělila, a´t si místo kozaček koupím kotníčkové boty, za pár měsíců, když jsem měla příznaky infartu a potíže s dýcháním, mi sdělila ať vysadím léky na rozpouštění hlenu (které mi l2 let nikdy nevadily) a vyhodila mne, ten samý den mne na ulici potkal známý - už pán v důchodu a když jsme spolu mluvili, hned si všiml jak se zadýchávám a upozorňoval, že si nemám zahrávat.

Za 2 dny jsem zkončila v nemocnici s trombozou v celé noze a plicní embolií k tomu.

Tomu se říká přístup.
lubka (St, 11. 10. 2006 - 19:10)
lekari casto co prve spravia je,ze nasadia antibiotika a tym je problem "vyrieseny",takyto pristup ma zaraza,myslela som si ze ked maju take vedomosti ake by mali mat tak by mohli spravit nieco pre svojich pacientov.uzivam mnoho liekov a ked pridem k lekarovi a poviem mu ake mam lieky tak ho to ani nezaujima,ci mam na ne alergiu alebo ci sa mozu uzivat naraz...jedny lieky ktore mam obsahuju latku na ktoru mam alergiu(i ked iba slabu) zatial sa mi nic nerobi no uvidime co dalej...dalsie lieky su silne antibiotika ktorych som uz naozaj prejedena,ale nikoho to nezaujima...tak sa musim liecit sama aspon cez internet,stravou a hlavne psychikou co je dost tazke...mam vsak na vyber:(???
Gigi (St, 11. 10. 2006 - 22:10)
Přístup "paciente, chcípni si a neotravuj" člověku oslabenému nemocí opravdu moc nepřidá.
Preventivní prohlídky? Ha ha! Když přijdu včas, nic na mě nenajdou, protože se to ještě neprojevuje asi dost učebnicově. Proto chodím, až když to opravdu jinak nejde, jenže čekací lhůty na každé pitomé objednání a vyšetření jsou takové, že jenom z toho je člověku dost zle. Je ti blbě? Smůla, nejbližší termín je za měsíc, do té doby si třeba lez bolestí po zdech! Fakt těžko najít důvod, proč důvěřovat.
alibaba (Čt, 12. 10. 2006 - 08:10)
Současné zdravotnické školství ovládá farmaceutický průmysl. Ten nedovolí, aby lékaři léčili své pacienty jinými způsoby a prostředky než farmaceutickým svinstvem. Proto dnešní "lékaři" neznají jinou formu léčení než farmaky. O léčbě přirozenou stravou nemají ani potuchy.
borek (Čt, 10. 5. 2007 - 12:05)
asi by nasi lekari meli byt placeni jako udrzbari:nejlepe placeny je ten,ktery nema co opravovat=nejlepsi lekar ma nejmene pacientu=vsichni jsou zdravi
Susan (Čt, 3. 7. 2008 - 09:07)
Zkušenost...
2,5 roku jsem chodila s velkými potížemi,přičítala jsem vše borelióze, která mi byla zjištěna. Mám príma obvodní lékařku, ta mi moc chtěla pomoci, posílala mě kam mohla, aby se se mnou něco zlepšilo.
Měla jsem bolesti kloubů, svalů,závratě,zvracení,šílená únava,bolest hlavy, bolestivé tlaky v dutině břišní...
Byla jsem tak zoufalá, že jsem se sama objednala k lékaři, kde jsem byla před léta (alergologie). Tam mi ruply nervy, plakala jsem, že se takto žít nedá, je to vyčerpávající. Následovaly podrobné odběry krve...výsledek lékaře vyburcoval, předal mě kolegyni revmatoložce. ZLATÁ ŽENA ! Nezaměřila se jen na svůj obor...začala prověřovat celé tělo!!! A zjistila! Ano, borelka tu je, je tu zbytnělý žlučník s kameny, zvětšená játra, slinivka stávkuje,následně i střeva...v těle žádné železo. Poslala mě k lékaři, který se zabývá tropickými nemocemi a na operaci žlučníku. To byla spolupráce!!! Hned jsem dostala léky, pečlivé vyšetření...dnes mám po operaci, nic mě nebolí, játra se změnšila, testy celkem v normě... Lékařka říká: všechny orgány spolu souvisí, musí se léčit celé tělo! Začínám žít po té dlouhé době zase normálně, díky tomu, že jsem se dostala k lékařce, která mi řekla, že vše dotáhne do konce !! Teď mě čeká přeléčení borelky, nadále budu brát Esenciále ..(úžasná věc) a moje obvodní lékařka tehdy byla bezmocná. Teď má radost, že jí nechátrám, já jsem vděčna, že existují lékaři, kteří neléčí jen to své....bez zjištění příčin. Díky lékařům AKI v Brně.
Návštěvník (Ne, 4. 1. 2009 - 11:01)
jak kterým větč´šinou jsou to stupidní nafoukaní arogantní debilové!!!!
vyjímky tvoří doktoři,kteří nemají smlouvy s pojištovnou,tam se musí snažit pacientovi pomoct,jinak by příště nepřišel vzhledem k faktu,že platí vše ze své kapsy
Formol (Ne, 4. 1. 2009 - 17:01)
Ano, ti jsou nejlepší - nijak jim nevadí, že jsi ten blbec, který prodává EPAM a rozmlouvá skutečnou léčbu skutečně nemocným. A bez problémů ti vybělí zuby a zvětší prsa...

Pro ostatní - tento hrdina, pro kterého je charakteristické nadužívání vykřičníků a zápasení s jazykem, je dealer EPAMu. Jako příklad takové úspěšné nemocnice bez smluv s pojišťovnou uvedl GHC, ve kterém se prý skutečně léčí. Jenže GHC provádí výhradně estetické výkony...
evicka (Ne, 4. 1. 2009 - 17:01)
Netusim, co to je Epam a ani ma to nezaujima...
Návštěvník (So, 24. 1. 2009 - 21:01)
Formole, Formole aspon si ty informace vygoogluj poradne. GHC ma i internu, neurologii, dermatologii... -viz. http://www.ghc.cz/
Návštěvník (So, 14. 2. 2009 - 14:02)
Narazil jsem na lži nějakého stupidního formala,který lživě uvádí,že klinika Ghc provádí výhradně estetické výkony.
Neznáte někdo toho nevzdělaného hnupa,který si neumí přečíst ani internetové stránky?
:-( (So, 14. 2. 2009 - 15:02)
14.2.2009 14:42:16
Neznáte někdo toho nevzdělaného hnupa, který si neumí přečíst ani internetové stránky?

Když se podíváš do zrcadla, nemusíš se už znovu ptát.
Formol (So, 14. 2. 2009 - 16:02)
to :-(
Nebuď na něj zlý - už to, že dokázal najít web je pro něj jistě intelektuální výkon. A to, že si ho nedokázal pročíst,.... tak se mu asi nechtělo, no :D
Dee (So, 14. 2. 2009 - 18:02)
Jo taky bych mohla napsat knihu o nich...Moje praktická doktorka, na mě kouká když tam příjdu s nákým problémem asi tak jako co zas chceš ty hypochondře. Jenže to jednou jsem tam přišla s problémem vypadalo to jako klasická chřipka, napsala mi paralen po 8 hodinách a kapky, po 5 dnech sem šla na kontrolu a měla jsem pořád teplotu 37.5. (pořád trpím na záněty dutin) říkám bolesti za očima,na čele,říkám at mi udělá RTG že to budou dutiny atd..Doktorka mi říká no to bylo vše k tomu nachlazení ješte vás nechám 3 dny doma pak přijdte na kontrolu.Přišla jsem, opět ty samé příznaky a už mě chtela uschopnit, když jí říkám že mě ta hlava bolí i za očima pořád, tak mě zas měla za hypochondra, a pak se teda z hrozně znuděným výrazem zeptala, kdyby ste měla dutiny..tak byste smrkala krvavou rýmu a já jí na to odpověděla že jí smrkám už 10 dní. Najednou opravdu?? tak já vás na ten RTG pošlu, výsledek? Měla jsem opravdu zánět dutin, nějakej asi dost velkej ptž doktorka,že nesmím nikam chodit,musím jen ležet atd..Byla jsem nakonec měsíc nemocná a měla 2 krabičky antibiotik nejdřív silnější konzistenci a pak mírnější...a pak jím věřte.
Dzuvka (So, 14. 2. 2009 - 18:02)
Zdravím všechny, taky bych o tom mohla napsat knihu:) př.: "Paní doktorko nevidím, napíšete mi doporučení k očaři?" MuDr,: "nenapíšu, myslím, že máš oči v pořádku a z brýlí by tě jen bolela hlava" př.: "paní doktorko už před měsícem jsem u vás skončila a vy jste pořád nepřenesla kartu o patro níž nové doktorce, jak je to možné? Jsem teď už měsíc bez lékaře." MuDr.: "ještě jsem se k tomu nedostala...do několika dnů to bude hotové." "Paní doktorko potřebuji potvrzení o vstupní prohlídce do zaměstnání." MuDr. "Jo to není problém, ale koukám, že jsi nebyla na preventivní prohlídce, tak to nebude za 300 Kč, ale za 420 Kč "Paní doktorko mám velké bolesti zad, které neustupují" MuDr. " tak si zajdi k ortopedovi." Sestřička ortopedie: "bez konkrétního doporučení od obvodního lékaře vás nemůžeme vzít, max. na opich na ambulantci." Bylo 9 hod ráno a ambulance od 17 hod. Tak takhle to naše zdravotnictví funguje:)
Návštěvník (So, 14. 2. 2009 - 20:02)
Dzuvko,kdyby fungovalo to naše zdravotnictví jenom tak špatně jak popisuješ,mohli bychom všichni oslavovat.
Návštěvník (So, 14. 2. 2009 - 20:02)
Zdravotnictví prezentují doktoři,tak jako např.Formol alias Pudr.šrámek.Typický arogantní mladý nafoukaný doktor,který nemá nic lepšího na práci než vysedávat u internetu.
Pane šrámek bylo by vhodné , kdyby jste upustil od svého úmyslu léčit lidi.
I tak přiblblé zdravotnictví,jako je to naše Vám neumožnilo nikoho léčit
Problém je v tom,že většina lékařů neléčí lidi,ale své mindráky a potom dochází k neštěstí.
Dzuvka (So, 14. 2. 2009 - 21:02)
JJ to asi ano, ale pro upřesnění ještě dodám výdledky:) nosím brýle na dálku, mám podezření ne Bechtěrev, jeden obratel neuchycen páteře, drůhý strostlý, ledvina cestovatelka...a věřte mi, že to dalo hóóóódně práce, aby někdo začal konečně něco dělat:)
Návštěvník (So, 14. 2. 2009 - 21:02)
ono se začne z jejich strany něco dít,až je to skoro v řiti,jinak z vás dělaj idiota,kterej ničemu nemůže rozumět ,protože nemá vystudovanou tu jejich vysokou školu školu.A je zapotřebí vzít v úvahu ten fakt,že si lékaři na pacientovi léčí své mindráky,a proto již nemají na to léčit svého pacienta,protože to ani neumí.Na školu se ve většině případů nehlásí lidé,kteří by v prvé řadě chtěli pomáhat lidem,ale arogantní zamindrákovaní hajzlové
Návštěvník (So, 14. 2. 2009 - 22:02)
z tebe uz idiota nikdo delat nemusi
Návštěvník (So, 14. 2. 2009 - 22:02)
a poč by ze mě děl někdo dělat idiota,když tu práci denodenně odvádí bozi v bílém..,že by se pan Pudr. šrámek přestal podepisovat pod tím co napíše a jentak přihodil nějakou blbůstku.Kde jsou tvé sprosté,urážlivé ,arogantní a povišující se zpravy?Žeby strach z toho,že se všichni koho sereš mužou najít tvoji adresu a v případě hnusného chovatí z tvé strany přijít třeba o koule
Reklama