Několik otázek pro naše čtenářky: - Jste babičkou? - Máte smysl pro humor? - Není pro Vás problém vystoupit před obecenstvem a kamerami? - Používate internet?
V současné době dochází k velkému nárůstu chronických, čili běžnými metodami nevyléčitelných, nemocí. Skoro každý má nějaký ten neodstranitelný neduh (nejčastěji několik), bere na to nějaké léky, ale nepředpokládá se, že by tyto léky měly způsobit úplný a trvalý návrat zdraví. Jsou určeny k tlumení bolesti, mírnění průběhu nemoci ( což se někdy daří a jindy ne) apod.
Paní Helena pracovala celý život jako úřednice. Odchodem do důchodu přišla o každodenní povinnosti i společenské kontakty. Manžel měl své koníčky, a ona zůstávala často sama doma. Trávila dny u televize a domácími pracemi. Po dvou letech přibrala 12 kg a pohyb se pro ni stával čím dál obtížnější. Začala mít výrazné problémy s vyjadřováním, nemohla najít správná slova, hlavně cizí či méně frekventované výrazy. Horšila se jí paměť.
„Helence byl necelý rok, když v roce 1974 přišla do Ústavu pro mentálně postižené v Hajnicích nedaleko Trutnova. Několik let jenom ležela, trvalo několik dalších roků než se naučila mluvit a chodit. Vyrůstala v děsivých podmínkách trestání, ponižování a možná by to tak zůstalo dodnes, nebýt Barevných domků...“
26-letý Derek nechtěl již více žít. Po rozchodu s přítelkyní chtěl spáchat sebevraždu. Poté, co spolykal 29 tabletek antidepresiva, dostal smrtelný strach. Krevní tlak v důsledku masivního předávkování silně poklesl. I v nemocnici měli zpočátku velké problémy s jeho stabilizací.
Jeden čínský penzista zažívá nesmírnou úlevu, když se může opět normálně bez bolesti pohybovat a pohodlně si sednout. Lékařům se totiž podařilo vyjmout mu z hýžďového svalu úlomek jehly, který tam měl 31 let.
Britský chirurg zachránil v říjnu v Kongu život šestnáctiletému chlapci, když mu provedl složitou amputaci ramene podle instrukcí, které mu kolega specialista poslal z Londýna pomocí SMS. Píší o tom dnes britská média.

Stránky