Těhotenství po čtyřicítce

Ahoj,nedávno jsem oslavila 40 a jsem bezdětná.Dítko si moc přeji ale v předešlých těhotenstvích to nevyšlo pokaždé se plod přestal v prvních 10 týdnech vyvíjet.Šance, že opět otěhotním se věkem snižují a já mám někdy myšlenku to vzdát a smířit se, že prostě dítě nebude.Když ale čtu různé články a příspěvky kolika maminám po 40 se to podařilo, tak si zase řeknu i na mě se snad brzo usměje štěstí.Nebo snad některým z nás je odepřeno nepoznat mateřství?

Boženko, proč myslíš, že 30 dnes není žádný věk pro početí prvního dítěte? Každý doktor ti vysvětlí, že je to dost pozdě a ne zbytečně se matkám po 30 říká staré matky! Za těch 15 posledních let trendu odsouvání mateřství jsme se geneticky nezměnili, ženy jsou déle mladé, ale jen zevnějškem a chováním, jejich buňky stárnou stále stejně a spíš rychleji, nejvhodnější věk pro početí 1. dítěte je stále těch 20-24 let. To že na to nejsou většinou psychicky zralé, je jiná věc. Proto bohužel nastupuje slabá generace dětí s mnoha vrozenými potížemi. Je to tak, těžko s tím něco udělat.

maselnice,je mi to lito,ale proc jsi na to pristoupila?Mela jsi do haje poslat jeho,ale to ti ted uz nepomuze....mela bys nekam zajit,nekam,kde ti pomuzou se s tim vyrovnat.Mozna bys mohla neco delat pro potrebne,pomohlo by ti to lip se s tim vyrovnat.Ja jsem mela stesti,ze jsem v tom mela jasno a toto jsem chlapovi hned rekla,znal muj nazor na potraty,tak vedel,ze se musi rozhodnout on,zda s nami zustane nebo odejde,nakonec se muze z kluka pos....

je mi 43 let. mám tři děti 20,46, a 14 let. Manžel mně donutil k přerušení těhotenství. Jenomže já to dítě chtěla. Nyní se s tím nemohu vyrovnat. Připadám si jako vrah. Jako ovce, která se nechá odvést někam, kam vůbec nechce. Je mi ztoho smutno.

ja vam vsem za malyho dekuju za prani k narozkam.
Ja mela moznost volby,nemusel se narodit.Jenze ja to od zacatku brala tak,ze mi ho poslali shora,svedomi by mi nedovolilo pak zit plnohodnotnej zivot,porad bych si predstavovala,jakej asi mohl byt.Jednoznacne jsem vedela,ze pokud prisel,tak to ma svuj duvod a ja to zvladnu.Takze vsem preju,aby vzdy volili spravne,srdcem,nezalezi na veku,ale na cloveku.

Markétko u tebe je to samé co u Avi ,než děti nemít žádné taky bych se snažila do poslední chvíle co by to šlo a na věk bych vubec nehleděla,jenom si myslim ten kdo muže aby si děti pořizoval dříve je to v jeho zájmu i v zájmu jeho dítěte,vím o čem mluvim třetí dítě jsem měla ve 30což dneska neni žádný věk na početí prvního dítěte natož třetího,ale těch zdravotních komplikací spousta a myslim si logicky,že věkem to přibívá a ono takový dítě v pubertě to taky dá nervum zabrat a nemužeš ,říct,že si to vychutnáváš lépe než ve 20,protože ve 20si to nezažila jaký to je

Boženko, ne vždycky je to otázka volby.
Já jsem se zhruba od pětadvaceti léčila, a když už jsme s manželem přestali doufat, v devětatřiceti jsem otěhotněla, v jednačtyřiceti podruhé. Těhotenství i porody celkem v pohodě (...:))) Máme dva úžasné kluky, vychutnávám si to určitě líp, než bych uměla ve dvaceti a na nějaký tabulky, grafy a statistiky radím všem se vykašlat. Avo, Tvýmu klučinovi přeju všechno nejlepší k narozeninám!

Avo vy jste neměla volbu jinou vy jste si těhotenství nenaplánovala,když se to stalo postavila jste se k tomu a vyřešila jste to dobře,přehodnotila jste a vybrala si podle mě správně.Jenže i tam u vás zazněla pochybnost a co za deset let ,postarají se sourozenci ,no i to je řešení,ale nemyslim si ,že nejlepší,mam tři kluky 17,15,8 a dovoluji si tvrdit,že i ten nejstarší tu mámu potřebuje a jsem tomu ráda,že tu jsem a mužu mu pomoct se postavit na vlastní nohy a vylítnout z hnízda.

Jakýpak ,,ve svým věku"...jsi ještě mladá.
A synkovi přeju všechno nej!!!

no uplne se cervenam :)
neni to tak strasny,jde o to udelat rozhodnuti,pak uz nic neni tezky.Malej ma zitra dva roky,koupila jsem mu bagr za dve stovky,upecu dortik a bude spokojenej,jo a jeste dostane bublifuk,to se mu moc libi.On jinak nic nepotrebuje,sousedi mu vzdycky neco pujsi od svych deti,pred bytovkou je jich spousta a hracek taky a stejne jsme porad venku.Proste jsem svuj zivot podridila potrebam ditete,ale pomalu zacinam pracovat,protoze bych to z materske neutahla.Jenze ja ve svym veku uz nemusim resit jaky auto a jaky zaclony,ja mam jiny hodnoty,nejak clovek trosku zmoudri.

Avo,jste fakt třída,já tu sílu neměla a to jsem mladší

Avo, jste fajn ženská, kdyby tak takových bylo víc...

dik zuziku.A jeste jsem chtela dodat,ze sice netusim,co bude za 10let,ale verim,ze se o nej sourozenci postaraji,kdyby se se mnou neco stalo.
A jeste jsem se musela rozhodnout mezi domem a ditetem,oboji bych neutahla a mela jsem hypoteku,tak jsem prodala ten dum a koupila maly byt.Dum si jeste muzu poridit,pokud bych chtela,jenze dite,to by bylo navzdy pryc a jeste bych mela vycitky,ze bych se z domu ani nemohla radovat.

Přesně tak, Avo, a obdivuju tě, že jsi do toho šla s už dospělými dětmi. Já bych se na to po 40 určitě necítila. A každý ať se rozhodne, na co se cítí. Měj se krásně! :-))

ja ve ctyriceti otehotnela,ted ve 43 mam dvouletyho kluka,v sobotu ma narozeniny.Je to strasne krasny,zacla mi tehdy nova zivotni etapa i kdyz planovanej nebyl a byl velkym prekvapenim i pro doktora.Decka uz mam dospely a ted si konecne uzivam materstvi i kdyz jsem samozivitelka a nemame na vyskakovani.Zacit od nuly muzi i po materske,citim se hodne mlada a plna elanu.I kdyz organismus fakt starne a to sebou nese urcity zdrav.problemy,protoze porod a trhotenstvi zenskou vycerpa i v mladym veku,natoz v tomhle,takze zdr.neduhy jsou tady.Ale jelikoz psychika leci a ja jsem stastna zena,tak mi vlastne ani nic neni.
Ale rozhodnout si to musi kazdej sam.

Každý se cítí v určitém věku jinak a na jiné věci. Já jsem měla děti brzy, takže už jsou dospělé a já stále hodně aktivní. Katka píše - ve skoro padesáti je doba, kdy lidi mají rádi klid a vnoučata. Možná ano, ale já nikoho takového neznám. Je mi 48, synovi 28, dceři 23 a doufám, že ještě počkají, než mě učiní babičkou. Mám hodně náročnou práci, spoustu koníčků, mám ráda aktivní až extrémní cestování a sporty a nějak si ten klid s vnoučaty neumím představit, i když doufám, že je jednou budu mít a užiju si to. Ale to záleží hlavně na mých dětech, kdy se rozhodnou. Nejsem příznivcem dlouhého odkládání a čekání, je dost děsné, když 30letá žena tvrdí (a taky se tak chová), že je ještě "dívka nevyzrálá" a na děti má spoustu času. Potom se po 35 diví, že to samo nějak nejde. Generace dětí narozených starým matkám je bohužel předem obdarována jistými handicapy, které se často projeví až v dospělosti nebo na jejich dětech. Sice se dožíváme vyššího věku a ženy jsou déle mladé, ale bohužel jen na povrchu, jejich buňky chátrají a stárnou stále stejně.

no myslím že když máte dítě ve 40, ještě to jde. Z čistě praktickýho hlediska, dneska se lidi dožívaj běžně 70 takže dítě určitě nebude sirotek. U 60leté matky bych se toho bála, ale vy ho ještě vychováte v pohodě. Otázka je jestli vám ve skoro padesáti bude milé mít děcko v pubertě, to je doba, kdy lidi mají rádi klid a vnoučata. Ale proč ne.

Ženské, neblázněte a a nenechte si radit na diskuzních fórech. Marielao proč ne, když to půjde? Ale radit bych se chodila spíš s doktorem...Hodně štěstí!

ženské neblázněte a užívejte si vnoučat

Je mi 46 let,mam21letou dceru.Přitel se kterym žiji nyni tragicky příšel o svou dceru a jeho přani je mít nyní dítě se mnou.Je mladší o 8 let,zdrav.PORADTE PROSIM.