Reklama

sociální fóbie

AKITA (St, 10. 6. 2015 - 23:06)

Vše!!!!!
psychiatry,...jo eft jsem taky zkoušela podle youtobee, byl tam jeden chlápek co to měl dost promakané a k něčemu to bylo, chce to pořád opakovat až se dostaneš k podstatě, toho co to způsobilo. Jak dlouho jsi to zkoušel?

fobik (St, 10. 6. 2015 - 23:06)

Vše!!!!!
psychiatry, různé prášky, EFT- tu doporučuji pro lidi se začínající Sf,
já jsem teď na Aurorixu -nejsem po něm tak nervozní,ale!!! cítím,že po něm nejsem svůj doslova mi nezapaluje!!! jsem otupělí a je mi v celku jedno co bude a mám po něm horší úskosti hlavně ráno, ale aspoň si můžu jít nakoupit!!!

AKITA (St, 10. 6. 2015 - 23:06)

Mám Sf A radši mít...a co jsi všechno zkoušel?

fobik (St, 10. 6. 2015 - 23:06)

Mám Sf A radši mít rakovinu s vidinou dvou let, než mít Sf a nežít ani jeden den!!!!!¨
Toto píšu asi se dvěma promilama střízlivý bych to ani nedokázal napsat.
Je to 24 hodinový adrenalin který je jen o strachu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! kurvaaa
A jsem tady jen............................kvůli máti, které bych nedokázal ublížit.
Př. přemýšlet týden o tom jak pudu do obchodu a je vám jak, kdybyste dělaly maturitu a je to jen obchod, vyhýbat se lidem, ikdýž byste každého objali ze samoty!!!!!!!!!!! a vědět, že umřete sám bez přátel bez lásky pro kterou byste, kdyby byla, udělali cokoliv je to denodení beznaděj omlouvám se , ale to se nedá popsat to není život, a NEDÁ SE S Tím nic dělat skouše,l jsem toho hodně a je to stejný a ani ten chlast nepomúže! mít raka tak si ty poslední dny užiju, ale s tímto ani jeden zasranejjj skurvenej dennnnnnn!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

David (Čt, 2. 4. 2015 - 19:04)

Chtěl jsem se zeptat slyšel...Osobní zkušenosti nemám, ale dávají to někdy pro urychlení porodu. Navíc oxytocin může způsobovat v některých tkáních rakovinotvorné bujení. Takže raději ne!

Moudravrba (Ne, 11. 1. 2015 - 20:01)

Zkuste tohle http://www.falungong.cz/

Mě to hodně pomohlo v životě.

Milan (Pá, 9. 1. 2015 - 21:01)

Chtěl jsem se zeptat slyšel sem o oxytocinu, že prý pomáhá při socíální fobii, je to prý hormon lásky, a člověk po užití má věčí důvěru k lidem atd. Máte někdo stímto zkušenosti?

Jan Vogel (Ne, 16. 11. 2014 - 17:11)

Zdravím všechny. Dovoluji si upozornit na začínající stránky věnované především osobnímu rozvoji, aplikované psychologii, wellness a vztahům.

http://jan-vogel.wz.cz/

Věřím, že na nich můžete najít pro sebe hodnotné informace.

David (Ne, 9. 11. 2014 - 20:11)

Máte pravdu, začíná to v...Psycholog mi potvrdil, že se jedná o speciální druh sociální fóbie, více než pouhá tréma. Bohužel je to v hlavě a nejde se toho jen tak lehce zbavit, zvlášť když je člověk každý den v náročné práci hodně exponovaný.Jak jsem již psal, jde s tím bojovat,ale ty pokroky jdou hodně pomalu. Je pravda, že člověk je na sebe asi moc přísný a chce být asi moc dokonalý. Na druhou stranu,když člověk vidí ostatní,kteří toho umějí daleko méně a umí jen žvanit bez jakéhokoliv strachu, tak to člověka zamrzí, že v podstatě taková jednoduchá věc jako je např. představení se je problém. Člověk asi nemůže umět a chtít všechno, ale takovou jednoduchou věc by snad měl zvládnout,ne?

N. (Po, 27. 10. 2014 - 11:10)

Je to tak, neřeš to tolik, trému prožívá spousta lidí a nenazývají to sociální fobie. Ne každý člověk je vysmátý jak reklamní figurka

Selma (Po, 27. 10. 2014 - 11:10)

Davide, příliš se zabýváš sám sebou a chceš být v každém ohledu dokonaly. Zkus být někdy normální a dívej se na sebe s humorem. Na ty čaje se vykašli, jsou mocopudné a ještě se ti bude chtít navíc čůrat.

bivoj (Ne, 26. 10. 2014 - 19:10)

Nemyslím to zle , co takhle malej panáček ? :-)

bivoj (Ne, 26. 10. 2014 - 19:10)

Trpní sociální fóbií už...Zkus si pořádně zašukat !:-)

David (Ne, 26. 10. 2014 - 19:10)

Trpní sociální fóbií už strašně dlouho. Projevuje se to hlavně při formálních akcích, kde musím mluvit nebo něco prezentovat či se představit - to je opravdu peklo. Pro uklidnění si vždy uvařím dobré bylinné čaje (kozlík, dobromysl, meduňka, levandule), homeopatika, apod., ale stejně to moc nepomáhá. Před pár měsící jsem začal chodit k jednomu psychologovi, Dr. Černému v Brně, který má i specializaci KBT. Navíc jsem si koupil knihu KBT v praxi a sociální fóbie, mám přečteno nejméně 100x a každý den cvičím expozice v myšlenkách a snažím se o expozice i reálném životě, pokud je to jenom možné. Dále pak mám natrénovanou progresivní relaxaci, dýchání do břicha, bodynamic, apod. Začal jsem i hodně sportovat, abych do těla vyplavil endorfiny. Pokrok je, ale jde to hrozně pomalu a je to neskutečná dřina. Někdy mám chuť se na to vykašlat, ale zatím mám výdrž a makám na sobě. člověk už neví co by měl udělat více nebo jinak. Takže držím moc palce těm, kteří jsou už dál a vidí za sebou zřetelnější pokroky.

Fobof (So, 3. 5. 2014 - 20:05)

Celý život od dětství mě...Liliano, prosím Tě, nemohla by ses nám tu svěřit s nějakými bližšími okolnostmi Tvého současného ouvej? Napsalas jen jednu větu, která mě napřed nijak zvlášť moc netrkla, ale potom jsem hrábl do vzpomínek na doby svých mladších let a uvědomil si, že než jsem začal mít deprese, tak jsem na tom byl – dle toho co píšeš – taky tak nějak. Bohužel tehdy jsem ještě nevěděl, že nějaká sociální fobie existuje a považoval jsem se tudíž za totální pako. V práci jsem měl taky problémy. Dělal jsem ledakde a nejhorší bylo, když někde byl svačinový kout, kam se při přestávce na jídlo všichni sesedli a tam geglajíc o ničem svačili. Já jsem jedl někde bokem, což nikdo z těch „normálních“ nechápal a já jsem furt musel vymýšlet výmluvy, proč se chovám tak, jak se chovám. Hlavně proto jsem těch zaměstnání vyměnil víc, a když „vypukla“ nezaměstnanost, tak jsem byl vlastně rád, protože za totáče se časté střídání zaměstnání a hlavně mezery mezi těmi zaměstnáními „neviděly rády“.
Ale nakonec jsem měl štěstí, a teď maje 1 stupeň invalidity na SF dělám práci, která mi vyhovuje, páč dělám sám, nikdo nade mnou nevykonává přímý dozor a hlavně mi nehrozí být součástí strašnosti, která se nazývá pracovním kolektivem.

K Tvému nevím jak dál: v žádném případě neházej flintu do žita, i na Tebe se nakonec štěstí jistě usměje. Je snad někde psáno, že ne?

Liliana (Po, 28. 4. 2014 - 14:04)

Celý život od dětství mě provází nějaká forma sociální fobie největší problém bylo pro mě asi vydržet v zaměstnání,momentálně jsem asi rok doma deprese nemám ale mám pocit,že stojím na místě a nevím jak dál..

kuk (Po, 6. 12. 2010 - 12:12)

kdo mi prosím...Gabinal....já jsem skoro ve všem uplně stejný případ a s tím UP je to fakt o ničem,protože oni si myslí,že jsem flákač a nejradši by mě vyhodili.Přitom mám SF a už jsem jim to i jednou říkal,ale pokud na to člověk nemá nějaký papír od doktora což já zatím nemám neberou to vážně.Asi bys jim to měla na UP sdělit a pokud chodíš za psychiatrem tak to možná nebude problém.A pak ti snad daj pokoj.

Tony (So, 4. 12. 2010 - 22:12)

kdo mi prosím...A jinak být Tebou, zkusím najít opravdu dobrého psychologa, psychiatr Ti jen předepíše prášky, nic víc.

Tony (Pá, 3. 12. 2010 - 23:12)

Ahoj Gábi, nezkoušela jsi...Lenko, je vidět, že máš dobré srdce.

Lenka (Pá, 3. 12. 2010 - 23:12)

Ahoj Gábi, nezkoušela jsi volat na nějakou krizovou linku ? Třeba by pomohli, vyslechli a poradili, co dál. Takhle se přece nědá žít, ráda bych Ti pomohla, ale nevím jak. Ozvi se ještě, ať víme, že jsi v pořádku.

Reklama

Přidat komentář