Je to psychické týrání?

Ano Helo tohle je hrozné co píšeš,pryč pryč pryč.Je to podlec a tyran.

Ahoj Helo,
souhlasím s již napsaným a radím jeden rituálek pro odpoutání se od něj:
vem si bílý čistý papír, nahoru napiš jeho jméno, pod to heslovitě vše, co bys mu chtěla říct, pak mu v duchu poděkuj za vše dobré, co jste spolu prožili, představ si ho před sebou a jakousi světelnou šňůru od srdce k srdci, která vás spojuje, pak vezmi pomyslný meč, nůž, nůžky a tuto šňůru přesekni, nebo spal ohněm, nebo ji vyrvi ze svého srdce, prostě si představ, jak se toto spojení ruší, musí to být hodně inteznívní představa, nakonec onen papír spal. Můžeš později v duchu podporovat svoji představu naprosto volné a samostatné bytosti. Pokud by rituálek nezabral hned napoprvé, je-li spojení velmi silné, můžeš ho opakovat. Zatím mám jen pozitivní ohlasy na tento rituálek.

A ještě něco: Lítost nemůže nahradit lásku.
Držím palečky :)

Helo, jestli u toho chlapa bydlíš, tak okamžitě si vezmi tašku, naházej do ní své věci a šupky dupky PRYČ! Ani neříkej ahoj a ani se neohlížej. Jsi určitě mladá, mládí máš jenom jedno, život před sebou a nesmíš si to vše kazit s takovým člověkem. Prostě o ničem už nepřemýšlej a upaluj pryč. Chce to trochu hrdosti, nosánek navrch a 100x za den si opakuj větu : "Přece já, Hela, si nebudu kazit svůj krásnej život s takovým blbečkem."
Tak hodně štěstí a věř, že ten nový kluk už na Tebe čekám za rohem....:-)))

Jasně, je mi sice strašně bídně, ale nějak to půjde. Nikdy bych nevěřila, že je to tak těžké nenechat sebou manipulovat. A to jsem si vždy říkala, že chlap na mě nesmí vztáhnout ruku. Je to dost zákeřné. Mám ještě jeden takový zvláštní pocit - já si nejsem jistá, jestli je orientovaný čistě na ženy. Nevím, jednou mě miluje, pak si volá s kámošem, pak mě nenávidí. Ten kámoš mu vyvolává jak o život, když ví, že jsme spolu. Jeli taky spolu na dovolenou, tráví spolu hodně času, dotyčný mu volává i 5x denně, ať s ním zajde na nákupy a tak. Ale vím, že přítelkyně si sem tam nechází. Ale trvalý vztah nemá. Ten můj "nevím co", se i chová podivně v případě, když vidí homosexuála. Mě je to naprosto jedno, jestli on nebo ona je na stejné pohlaví. Respektuji to. On se ovšem otočí a začne se chichotat --- on je teplý, že??? To mě jednou tak vytočilo, že jsem mu řekla své, že není normální. Je to přece jeho věc, jak je orientovaný. Pak má ty silné řeči - fuj s chlapem v jedné posteli bych nespal, jaký to je humus a tak. Když je v televizi sex se ženou, tak se stydí se na to dívat ... vesměs i na mě se stydí dívat a zároveň se stydí přede mnou. Já dokonce na toho jeho kamaráda žárlila ... takový ten vnitřní pocit. Se mnou mu to stačilo 1x za měsíc, takové to maximum. Nebo pak šel za jinou - nějakou náctiletou. Ale mám z toho divný pocit - není bisexuál? Bohužel už jsem tak jednou narazila - bývalý přítel byl na chlapy a ženy měl na to, aby vypadal normálně. Dá se to nějak poznat? Nevím, ale jeho chování je víc než divné ... už jsem se i zeptala (v afektu, jak jinak) - tak byl výbuch smíchu, že mám paranoju, ale ať si tedy myslím, co chci. To bylo vše. Nechci znovu narazit na někoho, kdo v tom nemá jasno. Už mi to v celku stačilo. Nevím, jestli je na ženy či muže, ale jeho chování je v mnoha směrech podobné jak u toho bývalého. Ale na to člověk přijde až po čase.

Helo, drž se, přesně jak píše pro - 100% souhlasím. Nátlak v podobě "ublížené chudinky" 100% přijde, možná tě bude i pomlouvat... buď na to připravená a vytrvej, jinak se z toho nevyhrabeš. Přeji ti hodně vytrvalosti a síly, budeš ji potřebovat. Je to jen psychický manipulátor, až zase začne, tak si na to vzpomeň a nenech sebou manipulovat. Vím, o čem mluvím, já to dítě už mám a rozvádím se, naštěstí jsem soběstačná. U mě je to ve stadiu otevřeného vyhrožování a pomlouvání u úřadů a všude po známých... nejsi na tom ještě tak špatně:))))))))

Helo, drž se, přesně jak píše pro - 100% souhlasím. Nátlak v podobě "ublížené chudinky" 100% přijde, možná tě bude i pomlouvat... buď na to připravená a vytrvej, jinak se z toho nevyhrabeš. Přeji ti hodně vytrvalosti a síly, budeš ji potřebovat. Je to jen psychický manipulátor, až zase začne, tak si na to vzpomeň a nenech sebou manipulovat. Vím, o čem mluvím, já to dítě už mám a rozvádím se, naštěstí jsem soběstačná. U mě je to ve stadiu otevřeného vyhrožování a pomlouvání u úřadů a všude po známých... nejsi na tom tak ještě špatně:))))))))

Helo, jen si hlídej svoje "území", abys mu na nespavost, černé kruhy a zřejmě deprese nenaletěla znovu. Ta nevyspaná chudinka s kruhy pod očima a balíčkem cigaret CHCE vypadat jako troska, t.j. aby si jí v práci všimli a samozřejmě se zeptají, proč je tak zdrcený, on se staženými svaly odvětí skomírajícím hlasem, že se trápí pro tebe, protože neví, co se s tebou najednou stalo, že si není vědom, že by ti něco udělal, když přece by ti snesl modré z nebe. Když se někdo nabídne, že s tebou promluví, tak okamžitě odmítne, ovšem tak, aby první, co dotyčný udělal, bylo jít za tebou a popsat jeho velké trápení. Takže nakonec na tebe kolegové a spolupracovníci mohou činit i nátlak, abys s tím něco udělala, když on tak strašně trpí a za nic nemůže.
Jakmile s tím "něcouděláš", budeš zase přesně tam, kde tě chtěl mít.
Je dobře, jak píše Monča, si přečíst nějaké příspěvky, protože např. ženy s dětmi jsou na tom hůř, tam často není kam odejít.
Máme známé, už důchodce, kde něco podobného trvá léta a stále se to zhoršuje. Paní si stěžuje, ovšem odejít nedokázala. Poslední výsřelek pana manžela je ten, že než paní ráno odejde na zahradu, pán odmítne snídani, s tím, že nemůže jíst /protože takový život, jako má on, už nelze snášet/. Jakmile se ovšem zavřou dveře, tak vybrakuje ledničku.
Odpoutání je někdy velmi těžké a čím déle vztah trvá, tím horší, protože žena nakonec hledá za všechno vinu u sebe, že kdyby byla jiná, partner by takhle nereagoval. Omyl, je to v něm a ničím to nezměníš.

Ahojte, díky za Vaše názory. Plně si uvědomuji, že to není v pořádku a že se jen trápím. Žádný příjemný a pěkný vztah, ve kterém se člověk cítí šťastný a spokojený. Jen já jsem někdy taková "charita" - pomůžu lidem, není mi lhostejné, když mají problémy a tak. Ale v tomto případě jde o mě a jak říkáte - musím z tohoto kolotoče hodně rychle pryč. Postavila jsem se a řekla jsem dost, takto se mnou jednat nebudeš. A výsledek - viděla jsem ho včera (bohužel jsme taky kolegové v práci) - vypadá jak troska. Nespí už 3 dny, je hubený jak pes, černé kruhy pod očima, mě se ani neumí pořádně podívat do očí, uklidňuje se cigaretama ... je mi ho líto. Ale má vina to rozhodně není, že on je buran a neumí se chovat k ženám. Jsem ráda za Vaše nestranné názory, vidím, že to, co cítím já, se opravdu děje a já si svůj život zničit nenechám.

"Někdy se bojím i na cokoliv zeptat"... Helo, o čem ještě přemýšlíš??? Nohy na ramena a pryč, najdeš někoho normálního... Přečti si diskusi domaci nasili na www.rodina.cz, jak to pak za čas končí. Jste na začátku vztahu a takovéto problémy? Už po roce? Udělal si z tebe loutku pro vlastní "potěšení", přijdeš mi inteligentní, uvědomuješ si to. Zapracuj na svém sebevědomí a pusť ho ze svého života. Tohle nemáš zapotřebí. Souhlasím plně s předchozím příspěvkem, skončila by si z něj na psychiatrii. Držím Ti palce!

Celkem knižní případ psychického týrání, čili metoda "cukru a biče". Jakmile se ozveš, nasdtoupí udobřování, lítost a začne to znovu a pokračuje tak dlouho, dokud to trpíš .. a pak zase stejný scénář.Pomoci takovému člověku nelze, protože se nezmění a pokud si najde jinou partnerku, tak podobnou, na které bude provádět stejné "pokusy". Klikni na nějaké heslo jako třeba bílý kruh bezpečí nebo domácí násilí a rozhodně se poraď s odborníkem. Sma. Příteli se nezmi%nuj, protože by z toho byl srdcervoucí nářek, jak on se snaží a jaká ty jsi nevděčná a nakonec by mohl prohlásit, že jsi zralá na psychiatrii. Ty, ne on. Nebývá to lehká cesta, ale pokud v takovém vztahu zůstaneč, zničíš se. Nevěř, že by to zlepšilo dítě nebo cokoliv jiného.
Pokud budeš mít možnost si promluvit se ženami s podobnými problémy, bylo by to dobře, protože nejsi sama. Navíc takový muž /výjimečně i žena/, navenek vypadá jako milující, který by ti snes modré z nebe.

Ten druhý vždy zajde tak daleko,jak mu to dovolíme.Takže je to vyloženě na vás: říct mu,chlapče takhle tedy ne,najdi si na svý hrátky jiný tele.Ovšem, obávám se, že na tohle nejste dostatečně silná osobnost,když takovou dobu sebou necháte zametat.Takže asi budete pořád v pozici trápeného.

Ahoj, nevím, jestli to, co se mně děje, nelze považovat za psychické týrání. Měla jsem krátce přítele, chtěl i se mnou bydlet. Pak, z ničeho nic obrátil, bylo to po akci s kamarády, a "odkopnul mě". Chvíli byl klid, ale pak jsme se zase začali scházet. Jen jako kamarádi, ale sklouzlo to i k sexu. Nechce mě za přítelkyni, prý mě nemiluje. Vždy, když se odpoutám a cítím, že už je vše fajn, začne znovu být milý, pozorný, říká mi, že mě má moc rá jako kamarádku. Opět skončíme u sexu. Opět mi nabídl, abych s ním bydlela, a v zápětí na to to opět odvolal. A toto je pořád dokola, už přes rok. Dělá si co chce a já nesmím se k tomu ani vyjádřit, protože tím ho omezuji. Chová se neférově, klidně zruší naši schůzku a domluví si něco s kamarády (ten jeden je fakt divný ...). A když se ozvu, je hádka ... ta vyustí po všem možném v to, že se mi omluví, že ví, že mě trápí a že to vím, že je takový hrozný a že pochopí, že se s ním už nebudu chtít nikdy vidět a takové řeči, že prý mu osud určil, že zůstane sám. Nechce se ženit, nechce prý s přítelkyní bydlet, ale mě to nabídl už 3x --- a taky z toho sešlo. Včera byla poslední hádka a já si řekla, už dost, už nemůžu. Ale miluji ho, ostatní tvrdí, že on mě má prý taky moc rád, ale toto přece není vztah. Snažím se z toho vymanit, ale je to těžké, moc to nejde. Jeho otec je to samé a dělal toto své rodině. Jeho bratr se ale odstěhoval a je v pohodě. Ten můj "kamarád" - ten ne. Jak to toho ven? Ráda bych mu i pomohla, ale on nechce o ničem mluvit, jen o tom, co on uzná za vhodné a rozhodně to není takovéto téma. Někdy se bojím i na cokoliv zeptat, protože se oboří, snaží se být pořád lepší než já. Zažil někdo něco podobného? Je jediná cesta z toho vycouvat a nějak se obrnit, když znovu začne naléhat? Ráda bych mu pomohla, ale to asi nepůjde, když nechce. Děkuji.