Prdění holek

Osudný prd III

Prý byl ve svém oboru vyhlášená hvězda. Vařil v hotelích v Americe, Holandsku, Anglii a Francii. Když už měl cestování po světě dost, vrátil se sem, protože nedaleko odsud se narodil a při tom se rozhodl předat své umění i další generaci. 
Mé úsilí zatím nevedlo k výsledku, zabít toho prevíta se mi stále nedařilo. 
Právě jsem přecházela okolo šéfkuchaře, když on náhle nadzdvihl stehno a spokojeně si upšoukl. Já samozřejmě vím, že ty dvě události nemohou spolu nijak souviset. Že se jedná pouze o shodu náhod ale ve stejnou chvíli kdy si šéfkuchař pšoukl, se sršeň střemhlav zřítil přímo dolů a dopadl na stůl. 
Skokem jsem byla u něho. Plácačkou jsem ho smetla ze stolu na zem. Dříve než stačil opět vzlétnout, ho už rozdrtil můj podpatek. 
Když jsem slyšela, jak jeho skořápka chřupla pod mou nohou, bylo to pro mne doslova jako sladká hudba. Pro jistotu jsem se na něm ještě botou zavrtěla, jako když někdo na chodníku odhodí nedopalek a chce ho botou důkladně uhasit. Opatrně jsem z něho odtáhla nohu a spokojeně jsem si prohlížela skvrnu na podlaze, která z něho zbyla. A máš to ty prevíte, pomyslela jsem si se zadostiučiněním! 
Pyšně a se vztyčenou hlavou jsem chtěla odejít ale kuchař mne zarazil. "Můžeš aspoň poděkovat, že jsem ti ho sundal, ne," přisvojoval si zásluhy za jeho likvidaci. 
"A to sis sakra nemohl upšouknout dřív!" Vyjela jsem na něj. "To mě tu musíš nechat lézt půl hodiny po židlích!" 
"Mohl jsem se usrat už o hodně dřív, dokonce se mi i chtělo ale přece jsem nemohl těm svejm klukům překazit tu podívanou, kterou si jim tu zadarmo předváděla," smál se na mne jako bazilišek. 
Měla jsem na jazyku nějakou ostrou odpověď ale provozní právě odemkl a dovnitř se nahrnula první desítka hladových hostů, tak jsem ji zase spolkla a dala se do práce. 
 

Osudný prd II

Tvrdošíjně se odmítala přemístit směrem k otevřenému oknu. Vždy se pouze posunula z mého dosahu a já tak musela stoupat na další a další židle. 
Připadala jsem si jako bych se právě účastnila výcviku nějakých zvláštních protiteroristických jednotek. 
Tak jsme společně postupovali přes jídelnu od jednoho konce k druhému. 
Mé počínání samozřejmě nezůstalo klukům utajeno. Uvelebili se v jídelně a když jsem si nad nimi stoupla na židli, hlasitě dávali najevo svou spokojenost s tím co vidí. 
"Ty růžový kalhotky jí dělají takovou nevýraznou prdel, měla by nosit černý. Jsou víc rajcovní." 
"To je omyl ty vole. Právě v těch růžovej kalhotkách ta její prdel vypadá úžasně." 
"Teda mně se tak postavil, že už mi zbývá jen jí ho tam zasunout. Já si ho teď budu muset jít na hejzl vyhonit. Mně stojí tak, že bych si ani nemohl stoupnout těsně ke sporáku." 
"Ty vole, mně to povídej. Já už mám slipy jako jarní záhon - samý semeno." 
Pořád jsem jen lezla na nějakou židli a zase dolů. Narůstala ve mně zlost. Za tohle mi ta posměšně bzučící potvůrka pořádně zaplatí. Nevyženu ji ven oknem ale místo toho ji nemilosrdně zničím a pořádně si to užiju! Jenže zatím to byla jen marná snaha. 
Stále jsem jen stoupala na židle a zase dolů. Přitom jsem poslouchala bandu puberťáků jak se vesele baví tím, že hodnotí kvalitu mé prdele a mých stehen! 
"Teda, já když vidím ty její dlouhý nohy, co bych za to dal, kdybych je měl v posteli omotaný okolo sebe." 
Hlasitý hovor nakonec přilákal i jejich šéfa. Tak se na místo nakonec dostavil i sám mistr šéfkuchař. Zpocený a mírně při těle, jak se na zkušeného mistra kuchyně sluší, se pohodlně posadil na židli doprostřed jídelny a bavil se společně se svými učni. 
 

 Osudný prd. 

Když mi bylo 16, (to už je nějaká doba) pracovala jsem přes léto v jednom hotýlku jako servírka. 
Do toho hotelu zároveň docházeli na praxi i kuchařští učni. 
Byla jsem tam jediná holka toho věku mezi tlupou věčně nadrženejch puberťáků, takže se o mne pochopitelně zajímali... 
Téměř každý den mi na mobil přišla fotka něčího ztopořeného penisu spojená s nabídkou bezplatné lekce sexu... 
Ale mělo to i své výhody. K obědu mi ti kluci nosili opravdové lahůdky, které se běžně na jídelním lístku ani nevyskytovaly a o nichž tvrdili, že je ve svém volnu vytvořili jen z lásky ke mně... 
I když jsem dobře věděla, že je uvařit museli v rámci své výuky, nechala jsem je vždy přitom. 
Ať už ty speciality byly vytvořeny z jakéhokoliv důvodu, je pravda, že když jsem pracovala tady, jedla jsem tak skvělé pokrmy jako kdybych byla nějaká královna. 
Jednou mne na chodbě zastavil provozní. "Hele za čtvrt hodiny otevíráme a v jídelně lítá nějakej sršeň nebo co to je. Vyžeň ho ven. Nemůžeme si dovolit aby štípnul nějaké dítě a jeho rodiče nás pak žalovali."
Co mi zbývalo? Jako poslušný zaměstnanec jsem se vyzbrojila plácačkou na mouchy a odvážně jsem vkročila dovnitř. Obezřetně jsem postupovala vpřed a rozhlížela se kolem, jako bych byla v Indii na lovu tygrů... 
A pak jsem svého protivníka spatřila! Létal si v kruzích vysoko nad mou hlavou. Otevřela jsem okno a předpokládala, že ho snadno vyženu. 
Hotel byl stará stavba a jídelna byla rozlehlá místnost s výškou přes čtyři metry. 
Stoupla jsem si na židli a zamávala proti té přerostlé vose svojí plácačkou. Sršeň se jen posunul o dva metry dál a nerušeně pokračoval ve svých pravidelných kruzích. Vylezla jsem tedy na vedlejší židli ale vše se opakovalo. Přísahám, že ta bzučící potvora o mně věděla a rozhodla se, že si ze mne bude tropit žerty

Prdla jsem si, když jsem seděla v autobuse. Slyšet to nebylo ale cítit ano. Všichni se rozhlíželi, kdo to byl. Tak jsem se rozhlížela taky. 

od doby co nebydlím doma - jsem na Křivoklátsku se vždy  po obědě procházím  po areálu Leontýna. Má kamarádka Katka Fišerová se během té společné procházky přede mnou hlasitě uprdla

Pokračování... 

Kávu zvolna usrkávám po troškách, dokud není už úplně vlažná. 
Pokud nepočítám sex, je to ta nepříjemnější chvíle z celého dne! 
Ten můj oblíbený polštář, který mám kvůli většímu pohodlí v tom křesle vždycky položený,  už takhle "čichal" stovky mých smradlavých prdů. 
Jednou, když jsem pod sebe do něho napumpovala obzvlášť hlasitý a smradlavý exemlář, mne dokonce napadla taková šílená myšlenka. 
Jestli podle budhistického učení nebyl ten polštář třeba v minulém životě nějakým zlým člověkem. A proto se v budoucím životě přeměnil na polštář aby byl takhle potrestán za své hříchy. 
No a vzhledem k tomu, že nakonec skončil právě pod mou extra výkonnou prdelí, tak ten člověk musel určitě provést něco opravdu strašného! Tak jsem dál přemýšlela o tom, jaké to asi je, být zločincem, proměněným v polštář, který celý den jen bezmocně leží v křesle a do kterého si jeho, snad ještě docela hezká panička může prdnout, kdykoliv se jí jen zlíbí. 
Nevím, jestli by ho to vzrušovalo a nebo jestli by mu naopak právě tohle hrozně vadilo. Ale upřímně řečeno i kdyby mu to kdoví jak vadilo, bylo by mi to vlastně jedno. Bylo by mi to úplně lhostejné. 
No, já bych teda ale rozhodně ve svém příštím životě takovýmhle bezmocným polštářem u nikoho být nechtěla! 
Možná jsem nějaká divná, když se tady takhle rozepisuji o obyčejným blbým prdu ale ať si mně klidně někdo odsuzuje když chce. 
Tohle své tajné ranní potěšení si vzít nedám a budu si ho užívat dál. 
A mimochodem, zatímco jsem tohle celé psala tak jsem si do toho lumpa, na kterém teď právě sedím, s gustem čtyřikrát suprově a nahlas prdla. No, co - musím se přece postarat o to aby za své činy byl náležitě potrestán. A právě proto jsem si taky každý z těch prdů pořádně užila. 

Mám takový tajný ranní rituál. Hned jakmile vstanu, si udělám kávu a ještě v noční košili si ji tím nejpříjemnějším způsobem vychutnávám. 
Pohodlně se uvelebím v hlubokém křesle a překřížené nohy si  nevychovaně položím na starožitný mahagonový stolek. Ten stolek je zdobený zlatem a perletí. Je prý velmi starý a vzácný, manžel ho přivezl odkudsi z Asie. 
Když jsem si na ten stolek položila před manželem nohy poprvé, málem se z toho posral. "Jak prý můžu být tak nekulturní. Jak si vůbec můžu na takový skvost jen tak dát nohy?!"
Tak právě proto si je tam schválně dávám pokaždé když si sednu do křesla v obýváku a on není doma. Protože odchází dřív než já, můžu to dělat každé ráno. 
Mám jakési zvrácené potěšení z toho že takovou starožitnost za téměř sto tisíc používám jen jako docela obyčejnou podnožku pro své půvabné a krásné nožky... 
Pomaličku si svou ranní kávu vychutnávám a čekám na ten správný okamžik! 
Vždycky se mi totiž po chvilce chce prdnout. Tak jen nepatrně nadzdvihnu půlku prdele ale vůbec netlačím. Chci si ten okamžik co nejvíce užít. Nechám přírodu ať hezky pracuje za mne. Po několika vteřinách to vždy přijde samo. I když vůbec netlačím, ten první ranní prd, který pokaždé přichází při pití ranní kávy, ze mne vychází sám od sebe. 
Přeji si aby to trvalo co nejdéle a cítím se příjemně a uvolněně, když mi proudí mezi půlkami. 
S náležitým potěšením si každé ráno takhle prdnu do měkkého polštáře, na kterém v tom křesle sedím. Pak hned tu zdvihnutou polovinu prdele k polštáři přitisknu a co nejvíce se do křesla zabořím aby mne ten zápach neobtěžoval a aby pěkně zůstal uvězněný pode mnou v tom polštáři. 
Potom už jen pomaličku a s požitkem usrkávám horký nápoj a vychutnávám si ten skvělý pocit uvolnění. 

Když jsem byla na intru, tak tam holky jinou holku neměly rády. Jednou se trochu pilo a nějaká kráva přišla s tím, že jí každá musí prdnout do ksichtu. Přitiskly jí obličej každé holce na prdel a ony si pak prdly. Když přišla řada na mne furt mi to nešlo, protože mi to přišlo blbý. Ale po pár skleničkách jdem se k tomu odhodlala. Zařvala jsem, že to teda udělám. Tak ji přivlekly a přitiskly mi ji na džíny.Zatlačila jsem a vypálila jí do ksichtu parádní pěkně smradlavej prd. Myslela jsem,že mi to bude nepříjemný ale bylo to naopak.Jak jsem byla nalitá tak se mi to docela líbilo.Když si dnes někdy prdnu před přítelem,tak si na to někdy vzpomenu. 

Tak to ti janino gratuluju k pěknému vykakání a k tomu že ti ten polštářek pomohl uvolnit ty prdy

Dneska sem mela k ranu krece v brise, az jsem musela vstat a vzit si lek na uvolneni strev a ten mi temer vzdy pomuze. A pak sem si znovu lehla a stocila jsem se co nejvic do klubicka a na podbrisek si tiskla polstarek, to mi vzdy radila a radi ma babicka a asi po dvaceti minutach mi zazblunkalo ve strevech a nadherny tahly prd ze me vysel a pak jeste jeden a ja citila, jak se mi brisko uvolnuje. Pak jsem mozna prdela dal, ale to uz nevim, protoze jsem spala. Kazdopadne jsem se pak dopoledne po dvou dnech i uspokojive vykakala, dve velke sisky tuhe konzistence a to byla uz uleva dokonala.

a neprdí jenom holky s kterýma jsem chodil a kamarádky které znám dneska se uprdla i zdravotní sestřička tam kde jsem byl na vyšetření

Jedna z mých expřítelkyň si mi sedla na klín a hlasitě se uprdla já jí pak dal ruku pod kalhoty a kalhotky a čichl si k té ruce ten její prd byl cítit krásně. Tak to byla vzpomínka na 29.6.2004 mě bylo tehdy 29 jí 35

to jsem rád že nejsem jedinej komu takové věci radost udělají palec nahoru Robko

Nedávno jsem to "foukla" svému příteli, zrovna když mě hladil na prdeli, pěkně do dlaně. Udiveně se na mě podíval a pak si ještě k té ruce čichnul. Nemohla jsem se udržet a rozesmála jsem se. Ale vzal to v pohodě.
Ale před mnoha lety se mi stal pěknej trapas ve vlaku. Jela jsem za přítelkyní a protože cesta byla dlouhá natáhla jsem si pohodlně nohy na protější sedadlo. Když jsem v kupé sama, ráda takhle cestuju. No a když přišel průvodčí, natahovala jdem se pro kabelku, kde jsem měla jízdenku. A v té chvíli jsem si pořádně prdla. Doufala jsem, že to sedadlo ten prd trochu ztlumí ale to jsem se spletla. Zrudla jsem ale v tu chvíli jsem si všimla, že se průvodčímu udělala na kalhotách boule a po chvilce už byla mokrá. Ten chlap se z toho, že si před ním prdla ženská, normálně udělal do kalhot!
Lístek už po mně nechtěl a hned zmizel. Vrátila jsem si tedy nohy na protější sedadlo a zmovu si udělala maximální pohodlí! Dokonce jdem si i zapálila, protože jsem lehká kuřačka. Věděla jsem, že se ten chlap do mého kupé už neodváží a opravdu se až do konce cesty neukázal. Cigaretu jsem pak ještě uhasila o vedlejší sedadlo abych mu tam v tom potahu udělala propálený flek. Na konci jsem potom pyšně se vztyčenou hlavou okolo něho prošla a vystoupila.
No, každého chlapa zkrátka vzrušuje něco jiného.

Tak už jdem ke Kolářům.To bude prdel.

jdi do prdele