PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

PAJKO ani nevis jak potesi dyz te takhle nekdo podpori :)*

Je mi jasne ze mne ta ataka nezaskoci v takovy mire a ze z toho nebudu mit takovy sok jen citim to uzko na hrudi a vim ze az tam budu tak ze mne opadne, jen sem si dnes predstavovala ten den a proste jsem se nemohla zbavit pocitu ze se mi proste udela spatne.

VIm ze dyz to prijde musim to rozdejchat vezmu si prasek a za par minut to prejde jen se bojim aby se mi to nestalo v nakou nevhodnou chvili. A taky se bojim toho jak to ze mne vyzere veskerou energii, ale asi se mi pak bude lip cestovat tim autobusem protoze to uz pak nemam silu ani myslet...

Hani, já se snažím moc nerozebírat. Během dne jsem v pohodě, ale mám takové slabší chvilky. Čím víc jsem v jednom kole, tím menší šanci úzkost dostane. Dnes jsem pokročila v rekonstrukci domu, už bych to chtěla mít za sebou...ale každý krůček znamená úlevu i pocit, že se v duchu pohladím a pochválím... jsem prostě střelená baba :-)

Terko, není těžké představit si, jak se cítíš. Zvládáš žít, ale bez pomoci zvenčí se velice vyčerpáváš. V pondělí do práce musíš jít. Už si nedovol žádné výmluvy, žádný úhybný manévr. Tak jako sis vyšlapala cestu do školy, vyšlapeš si i tu pracovní, jen žádný strach. Vyjmenuj si vše, čeho se bojíš, vypiš sem všechno, co by se Ti tak strašného mohlo stát, když tam v pondělí půjdeš. A rozhodně začni s psychoterapií. Jestli bylas spokojená se svým psychologem, pak se k němu vrať anebo najdi jiného, ale terapii rozhodně potřebuješ. Opakuj si pořád, že v pondělí to zvládneš, není jediný důvod proč ne, ledaže bys dovolila panické poruše, aby Tě omezovala v životě a na to si už dost moudrá i vnitřně silná. Kdyby se ataka náhodou vrátila, už nikdy Tě nezaskočí jako poprvé, protože ji znáš, víš, nemáš šok. Je stejně nepříjemná, ale už nikdy tak není tak děsivá jako poprvé. Dvakrát nevstoupíš do téže řeky... A pak: víš, jak ji dostat pod kontrolu, nedovolit emocím splašeně uhánět, ale zmobilizovat poslední zbytky rozumu a jím úzkost krotit a zkrotit a toho může dosáhnout každý. Neznám argument, proč by to nešlo... a pokud vím, že ji dokážu zkrotit, pak se nemám čeho bát a když se nebojím, jsem silnější o svou odvahu a optimismus a úzkost má mnohem menší šanci mě ovládnout. Přeju Ti sílu, pocit, až to dokážeš bude sladce opojný!

Míšo, zase jsi nemohla spát, viď? Já bych byla přes den nemožná, takhle málo spát. Chodím tak kolem půlnoci a to skoro všichni známí chodí mnohem dřív. Myslela jsem si, že chodím pozdě, ale ty fakt vedeš :-))
Když čtu o tvé Michalce, je to hodná holka, cítím z tvého psaní lásku mezi vámi všemi. Já si v práci zvykám, ale snad to bude dobré. Jenom si nemůžu zvyknout na to, že nemám volné dny. Chodím na ranní a odpolední, po ranní mám So a Ne celé dny od 6 - 18 hod. a pondělkem začínám zase odpolední. Tak jdu vlastně 12 dní do práce a pak mám dva dny (So a Ne) volné a zase 12 dní. Když si potřebuju jet něco vyřídit nebo doktora mimo místo bydliště, tak trnu hrůzou, jestli stihnu včas přijet do práce. Dřív jsem chodila o volné dny a nemusela jsem spěchat. Jinak ale odpadly ty nervy s dřívějším zaměstnavatelem. Tam bylo pořád dusno, stálý stres, jakou zase má ten den náladu. A ty moje zdravotní problémy už bych chtěla mít nějak urovnané, jestli to vůbec někdy bude. Mám tělo asi totálně rozhozené.

jj taky si davam neurol i to dychani mi pomaha akorat jsem pak uplne nepouzitelna a slaba mam z toho pocit ze to telo ani nema silu na dalsi svirani...

Terko, ja moc radit nemuzu, chodim sem teprve asi mesic a stejne tak dlouho se lecim...ale urcite ti poradi treba Hanka, Pajka nebo ostatni, kteri maji vetsi zkusenosti..Ja jen podle jejich rad se snazim prodychavat a zklidnovat tim dychanim...zabira to...a kdyz je nejhur tak sup, neurol...

Delam graficku... Zatim jsem byla jen na skole to uz sem mela to cestovani naucene, ale treba do metra jeste nevlezu. Dlouho tak 3 roky jsem nebyla u psychologa. Mozna moje chyba, jen jsem zas nechtela resit ty veci od zacatku.

Je hodne tezky zapomenout na ty ataky, bylo mi z toho vzdy na umreni a ted staci malo aby se mi to zas spustilo: co delate kdyz citite tento stav cely den jsem jak prejeta, mam dokonce i rozostrene videni, jen se bojim aby se ty ataky nevratili.
Jinak prasky jim to je jasny :)

ahoj Terko, vitej mezi nami:)
V ponndeli budeme urcite drzet palecky, co to mas za zamestnani?

Ditus, ty beres AD a kojis?Nebo si to spatne pamatuju?

Ahojky, tak sem se rozhodla ze sem napisu par vet.
Mam problemy s panickym strachem uz 5 let, ted je mi jednadvacet a obcas se to vraci. Uz nemam zachvaty ale porad mam ten sevreny hrudnik a panicky strach:
Na mne se to odrazilo tim ze jsem nebyla schopna sama kamkoli jezdit verejnou dopravou. K tomu se pridal i strach z lidi, ktery sem castecne prekonala, mam dost pratel jsem pekna holka takze ven chodim casto, ale uprimne i ted bych sama jen tak nikam nevyrazila. Dyz sem s nekym, nemyslim na to.

Je hodne dulezite zbavit se myslenek na tento problem, mne to taky svazuje zitra jsem mela konecne nastoupit do prace, je to kousek 10 minut autobusem z domova a musela jsem to presunout na pondeli. Drzte mi palce napisu v pondeli jak jsem to zvladla.

Pajko já pravidelně ,když své dcery vysílám na dovču do světa jsem totálně zničená,ale věřím v osud a prostě,že už vybírám vše blbé a že se vrátí v pohodě a ten tvůj také,to je jasný.Kdybys mě dnes viděla ,no nevim,vypadám jak přejetý vyplašený zajíc,fakt paráda

Dnes se tedy nechválím,jsem celý den jak žába,skládací a možná mám pocit,zda se neblíží moje užasná přechodová nepravidelná menstruace.Lily držím palce

Oli, já to i tak beru :-) ale jak tui pořád radím, tak už v tom nějak jedu automaticky a taky loni, když byla od června nonstop šňůra tropických dnů a nocí, vařil se nám tu všem mozek a serotonin se choval jako šílený a my potom taky, takže to vě mně zanechalo celoroční stopu. Znám víc mužských, kteří chápou, co je psychický problém a že vůle občas nic nezmůže. Že nestačí tlesknout a změnit smutek ve veselou rozvernost a odvážné vykročení. A právě tenhle můj synek má vždy před cestováním střevní problémy. Na druhou stranu má prolétaný svět a přelety mezi Evropou a západem ameriky jsou podmínky jeho živobytí. V srpnu ho čeká Brazílie a Urugay a mě tím pádem napětí tlumené optimismem, že štěstí bude při nás zase stát...

Hani, mám pocit opačný a to, že jste vy dvě s Olgou dál než já... Tak jsme asi dobré (nebo na dně) plusmínus stejně všechny tři :-)

Lily, věřím, že se v léčebně dostaneš do dobrých profi rukou, které Tě vyvedou z toho utrpení. Máš v sobě naskládané staré smutky a pořád tak živé a bolavé :(

Jedeme domů, dosť bolo roboty... :)

Peťulko, to Tě zlobilo už před rokem a nic se nestalo!!! Zase to pomine, neublížíš nikomu, máš v sobě bariéru, která Ti to nedovolí... Drž se, ty naše hromádko neštěstí... zase bude dobře!

Lily:
No tak ted o tom zacinam vazne uvazovat,co s tou antikoncepci.Jeste jsem s branim nezacala,prave taky jsem cetla pribalovy letak,ale u psych jsem nebyla uz temer dva-tri mesice,takze jsem se nestihla poradit.Jako ataky uz nemivam,jen sem tam stav uzkosti,ale nic zavazneho.Na PP uz pomalu nemyslim.AD beru uz rok,jednou jsem se snazila uz vysadit,ale nebylo to idealni..takze radsi jsem zustala pri nich.Takze ted nevim,jestli se mam do te antikoncepce poustet.samozrejme ze kdybych nemela staleho pritele,tak se do nich nepoustim.

Ahoj Lily, teď jsem jen nakoukla a mám radost, že jsi napsala, od včerejška jsem na tebe myslela jestli ti není hůř, když o tobě nebylo ani vidu ani slechu.
Taky Adéla se neozvala, jestli zkouší denně ten metr navíc.
A Katka, jestlipak se objednala k tomu psychiatrovi..
Jdu pokračovat ve vaření, zatím ahoj

Moc děkuju všem, co jste reagovaly na můj příspěvek a hodily do placu své zkušenosti, říkám si, že AD to všechno asi nevyřeší, tak chci podnikat i jiné věci, zkusím tu psychoterapii, když s ní máte tak dobré zkušenosti. Ještě se chci zeptat - jak často je třeba docházet k psychologovi, aby to mělo smysl? Někteří - zvlášť Ti dobří mají hodně dopředu obsazeno. Díky.

ahoj vsem
hlasim, ze pocasi v manchesteru je dokonce jeste horsi, nez bylo, teplota cca 13 stupnu, prsi a obloha jak z hororu..ach jo..
ale nevadi, kaslu na pocasi, prijemne to neni, ale ja s tim nic neudelam, ani nevite, co bych dala za tropicke vedra..no nevadi..:-)
jinak jsem dneska zjistila, ze vice nez PP me trapi moje strara znama obsendantne kompulzivni porucha, takze ke strachu, ze se pri atace zblaznim se mi pridava jeste strach, ze se nejenom zblaznim, ale ze pri tom i nejkomu ublizim..no jupi, nekdy se az divim, co se v te moji hlavicce vsechno nezrodi..

text

Pajko já nezoufám,jen konstatuji,já ti mám na sebe vždy děsivý vztek ,když mi je blbě,a ještě k tomu,když mám plný atelier práce,potřebuji natírat nábytek do verandy,šít,vyplít záhon,ale ono se to nezblázní,Natali si přála rajskou,dnes máme oddychový den bez holek,ale to neni jisté ještě není k večeru.Pajko já myslím,že ty jsi prostě mnohem dál než Oli a já,i podle toho,co vše děláš.Ale sama víš,že tahle potvůrka agorka každého kolí jinak,mám kamarádku s agarof.v invalidním důchodu a dnes mi psala jsem v Polsku a já bojuju s tím dojít 1km do večerky.No je to prostě individuální a já se zase vzchopím a budu makat jako janek,já se znám.Tak ted jdu s dcerkou plést náramky a něco kutit,prohlásila,že si musí odpočinout

Pajko, neber mě tak vážně, možná zním panicky ohledně horka, je fakt, že ho nesnáším, jsem nastavená na těch příjemných 20 a co je nad mi vadí.Ale ber můj strach v t o m t o ohledu spíš ze srandy, nějak si poradím, už jsem taky loni ve vedrech chodila doma zabalená v namočeným prostěradle jako bílá paní, a kromě toho, mám tady tu vodu.
Hezky jsi to napsala o svém nejstarším synovi, připomíná mi toho mého, ale taky agoru a PP nechápe, jen přežívá, ale příčítám to tomu, že je to chlap, a jen malokterý chlap tyhle věci chápe.
Jdu vařit svou vypěstovanou a od slimáků ožranou kapustu a upatlám horu kapustových karbanátků.

Dostala sem hroznou zimnici,mel to taky tady z vas nekdo kdo zacinal s AD?