ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

přeju hodně...Diky :)

ale tos nepokazil jen...nikdy jsem ji zadny duvod nedal, akorat jednou jedinkrat jsem se podival jeji kamaradce do vystrihu a priznal se k tomu.Od ty doby si myslim ze zacala zarlit. Penize se vzdycky nekde daji sehnat, ale nektery veci resim hned tak jak jsou a v tu bodu jsem nemel, je pravda ze mesic pred tim jsem investoval nejaky penize do auta. Byl jsem v urcitych vecech sobec. Snad se dame oba nejak dohromady a najdeme k sobe cestu

Ahoj, taky se potrebuju...přeju hodně štěstí,at´vám to klapne zpět:-)

Ahoj, taky se potrebuju...ale tos nepokazil jen ty.Měla důvod ti nedůvěřovat?A pak ta hádka kvůli dovolené.Copak nedovedla pochopit, že na to prostě nemáš peníze??Podle toho, co píšeš, mě nepřipadá, že byste spolu v budoucnu byli šťastní.Můj názor.

Ahoj, taky se potrebuju vypovidat. S pritelkyni jsme byli spolu 4 roky byli jsme uz zasnoubeni a meli se brat,ale bohuzel pred 3 mesici se se mnou rozesla. Nedaval jsem ji najevo dost jak ji miluju, je moc citove zalozena a ja vul to cele zkazil. Rozesla se se mnou predevsim protoze byla dost zarliva a neduverovala mi. Sama priznala ze ty pocity uz nechce zazivat a hrala tam i roli moje rodina. Po asi tydnu od rozchodu sme to jeste spolu zkusili bylo to vsechno super, ale pak prisla hadka ohledne dovolene, kdy ona moc touzila jet k mori a ja nevedel kde bych momentalne na to vzal. Prestehovala se ke kamaradkam ale kazdy den sme si psali hromadu sms jak je oboum smutno a taky sme se skoro kazdy den vidali. tenhle tyden mi ale napsala ze bysme meli jit kazdy vlastni cestou, protoze se cely zivot pro neco trapi. Ja ji uplne chapu a nechci aby se vic trapila, chci aby prozila stastny zivot, ale je mi porad hrozne. I kdyz jsem takovy ze mam sve city vzdy pod kontrolou tak ted casto placu, prohlizim si jeji fotky a veci co sme meli spolecne. Vcera jsem ji napsal jak ji je protoze mam o ni starost tak napsala ze ji je normalne a ze se i po nasem rozchodu citila spatne a mela smisene pocity a nechce videt jak se trapim. Myslim ze jsem se za dobu tech 3 mesicu zmenil i ona to rika ze jsem ted lepsi. Ale nikdy neprestanu doufam ze se k sobe vratime a bude to super. Vse mohlo byt uzasne kdybych ji vic dokazoval jak ji miluju a ona by nemela duvod mi neduverovat a zarlit. Cele jsem to zkazil.Pisu sem protoze nemam zadne opravdove kamarady a s rodinou si nerozumim. Ale nikdy neprestanu doufam ze se k sobe vratime a bude to super.

Ahoj, tak jsem si to tu trochu pročetl a píšete tu vlastně všichni o tom samém pořád dokola. Nebudu to kazit a přidám se k vám. Rozchod - jak se s ním vyrovnat. - Nejlepší lék na rozchod je samozřejmě čas. Já byl se svou bývalou partnerkou 6 let. Byla to moje první velká láska. Už jsou to 2 roky, co spolu nejsme. Za ty 2 roky jsem si nenašel žádnou jinou holku a na druhou stranu po 2 letech už ani nevěřím, že nějakou potkám. Díky tomu mám čas od času splýn a mrzí mě, že jsme se rozešli, ale pak uběhnou 2-3 dny a je to zase naopak a jsem rád, že je konec. S rozchodem se dokážš po určité době smířit každý, ale né všichni jsme stejní. Někdo se z toho poučí a druhý se tím utrápí. To, co tu psala Zlatka, že se s jedním rozešla a druhý jí z toho vytáhl a nakonec se spolu oni zase rozešli a Zlatka ho ted chce zpátky. Zlatko - zlato - vykašli se na škemrání a přemlouvání kluka, se kterým jsi se rozešla. Dvakrát se nevstupuje do té samé vody. A hlavně už pár týdnů žádná odezva. To ti to ještě nedošlo, že je konec? A pokud to tak je, tak na tebe ve světě ten pravý teprva čeká. Takže nevěš hlavu, nevylévej si tu srdíčko, pěkně se učeš a oblékni, vem si něco, v čem se cítíš fajnově, nahod roztomilej úsměv a žij si svůj vlastní život a ten, kdo ti do něj má vstoupit, tak se brzy objeví. Nehledej a nečekej. Prostě žij dál. A na druhou stranu, jak by bylo tobě, kdyby tě kluk poslal do ... a pak ti po 3 tejdnech psal, že tě chce ztpátky? Já nevím jak ty, ale já bych odpověděl jen jednou a to ve stylu Sbohem lásko nech mě jít.

Tím jsem si na 100% jistá, že nemá!...

Ahojte. Ja vám popíšu můj...má už v hledáčku jinou kočičku...

Ahojte. Ja vám popíšu můj příběh, moc mě zajímá, co si o tom myslíte. S přítelem jsme chodili spolu s tří měsíční pauzou uprostřed vztahu pět let. Je mi 21. Je to dva měsíce, co jsme se rozešli. Po rozchodu jsme se neviděli 3 týdny, pak se sešli. Donesl mi dáreček, byl milý a najednou dělá věci, které jsem mu vtloukala do hlavy sám. Líbali jsme se. Týden na to, jsme se náhodou potkali a opět to samé. psal mi, volal. a já ho zatoužila mít zpátky. ale on, že necítí, že by to bylo správné, že mu něco v sobě říká, že to prostě není správné. docela mě to vzalo. po dalších třech týdnech se mi stýskalo tolik, že jsem si s nim domluvila schuzku a na můj popud jsme se spolu vyspali. podvědomě jsem ho chtěla zpět. den nato jsem mu volala,že si to chci zopakovat a on opět měl stejný postoj a že tím rozdmícháváme ohen a něčím dalším by jsme jen zničili to pěkné mezi náma a že už to nikdy nebude stejné. já samozřejmě začala vzpomínat na to hezké. ale on, že cítí, že není správné se vracet zpátky, že všechno pěkné má uchované ve vzpomínkách...že nechce udělat krok vpřed, že nehledá nikoho jiného, ale že chce udělat krok do strany a pohnout se někam jinam...mám pocit, že jsem pořád náš vztah chtěla posouvat dál, pořád mi něco vadilo, až můj přítel před mou kritickou povahou utekl namísto toho,aby zabojoval.fakt je ten, že se mi hodně stýská. a důvod k rozchodu asi byla moje nespokojenost,která jistě z něčeho pramenila, navíc nic se neděje jen tak. ale nebyla to žádná nevěra ani neporozumění. něco mi říká, že bych se měla taky pohnout vpřed, ale pořád mě to táhne zpátky a nedokážu myslet hlavou, jak můj ex...bohužel všechno ukáže čas...asi nemá cenu ho snažit přemlouvat...

Ahoj vsem, potrebovala bych...Par mesicu je jeste dobre skore,ja za svou prvni laskou doslova behala dva roky,kdy jsem nikoho nechtela a koncila vztahy a znamosti jeste predtim,nez stacily vubec zacit.Pak jsem potkala sveho byvaleho pritele a znovu se zamilovala,po trech letech vztah ukoncil a ja byla znovu na dne.Pul roku me z toho dostaval muj soucastny ex partner a ja se do nej postupne zamilovavala.Ale protoze jsem se po minulych zklamanich bala toho,ze to znovu skonci,tak jsem se s pritelem donekonecna rozchazela a odhanela ho od sebe,az ode me doslova utekl.Ted si prozmenu opet myslim,ze nikoho koho bych mohla milovat uz nepotkam a snazim se pritele dostat zpatky.Pisu,volam,premlouvam ho,at se ke me vrati,ze to bude jine.Protoze jsme se k sobe drive vratili,tak jsem doufala,ze se k sobe vratime i tentokrat,ovsem uz je to par tydnu a stale nic.Takze ti preju hodne stesti,at se ti neco podobneho take nestane.Jen tak mimochodem,za rozchody svych dvou ex jsem neskutecne vdecna,protoze ani jeden nejni normalni a ted uz nechapu,co jsem na nich kdysi videla.Ovsem soucastny ex je muz bez ktereho nemuzu zit,pochopitelne :) Doufam tedy,ze i na nej jednou zapomenu kvuli nekomu lepsimu,nebo se to nejak vyresi a my budeme spolu.Je to prokazane,kdyz prijde neco noveho,tak je to vzdy lepsi,nikdy to nejni horsi,jen to nejni uplne lehke se s tim vyrovnat a zacit znovu jinde uplne od zacatku.

prozivam presne ten samy...Tim bojem ted taky prochazim, je to pet tydnu a opravdu, to clovek musi zkousat, rady vsech kolem jsou pekne, ale tu bolest a zklamani musi kazdy zkousat sam v sobe.

Ahoj vsem, potrebovala bych...prozivam presne ten samy pribeh a treti mesic bojuji neuspesne... nikdo ti neporadi, protoze neni rady... citim s tebou...

Tak to máš, Darjo, trochu...Ajo, cítím s každou z vás, která se trápí, já už jsem si své odtrápila a začínám se s tím vyrovnávat. Konečně, věděla jsem, že to jednou skončí.
Jestli je to tvoje první známost nebo jestli jsi ještě hodně mladá, zkus to brát trochu jako trénink na skutečný život.
Já už dlouho vím, že v životě přicházejí mnohem horší věci a tak myslím, že i tohle přežiju.
A vám všem držím palce.

K tomu placebu, dětem a...Tak to máš, Darjo, trochu ulehčené, pokud sama ztrácíš o něho zájem.Jám ale zájem mám a moc.Vím, že se láska nedá vynutit.Nechci se mu podbízet, brečet, prosit. Ještě mně trochu hrdosti zbylo. Jenomže - naši kluci už nejsou miminka,takže ten odchod by nebyl tak drastický.Pociťuju jen bezmoc a nevidím řešení...

K tomu placebu, dětem a zvířatům - asi opravdu homeopatika dobrá jsou.
Já si myslím, že na různé nemoci existují různé způsoby, jak je uzdravit, a homeopatika jsou jeden z nich.
Jinak k tématu diskuze - já jsem ještě ve vztahu, ale jsme na koncáku, přestává se mi chtít o něj bojovat a chybí mi u něj cit.
Láska se fakt nedá vynutit.
A tak se zkouším s tím vyrovnat ještě dřív, než jeden z nás řekne:
KONEC

Ale právě účelem koníčků je - že Tě začnou bavit - třeba ne hned - a že potkáš nové lidi, nové kamarády a odreaguješ se.A on uvidí že nejsi tak závislá ... a možná také začne přemýšlet jinak.

Darjo no s tou ledvinou to...Ještě se vracím - vy všichni píšete, věnovat se sobě, svým koníčkům, ukázat mu, že na něm nejsem psychicky závislá - ale mě vůbec nic bez něho nebaví, sedím sama doma, on se baví, on si užívá. Vždyť on bude rád, když mu nebudu překážet. To není řešení.

Darjo no s tou ledvinou to asi nebyl homeopat, ale nějaký šarlatán.
Ale většinou jdou lidi k homeopatům, až jim alopaté nedokážou pomoci, takže většinou už laborky mají za sebou.

No s tím placebem je taky porovnávaný neboj se, ale je zajímavé, že homeopaticky se léčí úspěšně i zvířata a malé děti,u kterých se placebo efekt nedá předpokládat.

Já jsem považovala...Já přesně nevím, jak fungují, ale jsou to nějaké látky, které jsou několikrát zředěné a mají probudit v těle obrannou schopnost.
Lékaři většinou homeopatika nemají rádi, protože jsou nějak propojení s klasickými výrobci léčiv. A starší lékaři už těžko přijímají něco nového.
Ale někteří se zase přímo specializují na homeopatii.
Člověk musí mít prostě štěstí a trefit ten lék, který mu pomůže, ať už klasický nebo homeopatikum.

Darjo, homeopatika se...Já jsem považovala homeopatika jako nějaké spíš PLACEBO. Byla jsem ovlivněna svou doktorkou, která k nim měla negativní vztah a tvrdila, že je to jen tahání peněz od pacientů a efekt jen psychický.