samota?

Pavle, myslim, ze jsi zažil v zivote spoustu zklamani, je to tak? A pak te už nic nebavi.

A smim vedet jak to bylo ? Co Ti rekl co jsi zjistila co jsi zmenila a tak ?

No ja myslim ze nejdulezitejsi ze vseho je aby clovek vyhovoval predevsim sam sobe.Pokud sam sobe vyhovujes,pokud jses spokojenej sám se sebou, máš se rád,pokud se citis dobře,tak na sobě pracovat nemusíš. Pokud to tak ale není, tak moje osobní (osvědčená) zkušenost je taková: začni u sebe, pracuj na sobě, poznávej se, přijmi se, snaž se mít rád sám sebe i se vším špatným co v nás všech je. To je podmínka aby ses hnul aspoň o kousek z místa. Je to běh na dlouhou trať, výsledky přichází pomalu, je to dřina, ale krůček po krůčku to přeci jen jde.Jenže k tomuhle potřebuješ aby ti někdo nastavil zrcadlo- to je často krušný pohled... U mě to byl psycholog, možná jsou i jiný možnosti, já mluvím samozřejmě o svých zkušenostech a nikomu je nechci vnucovat,každý máme své způsoby.

Ahoj Jano,jo uvazoval,ale ja si myslim ze by mi nerekl nic vic nez co ja vim.Myslim ze svuj problem znam.Spis jde o to jestli se musim zmenit ja nebo se najde nekdo komu budu vyhovovat i tak.

Pavle, uvazoval si nekdy o navsteve psychologa? Trochu si zkusit uvedomit co ti vlastne brani jit mezi lidi, ceho se bojis, co je v pozadi. Mozna zjistis zajimavy veci.Jiste, rikas ze te to proste nebavi, ze na to nejsi, jenze na druhou stranu je videt ze po vztazich touzis a ze te samota trapi. Myslim ze nikdy neuskodi se trochu vic poznat a nemyslim si, ze by to clovek dokazal uplne sam, protoze uvazuje porad ve stejnych schematech, poklada si porad stejny (podobny) otazky a nachazi porad stejny (podobny)odpovedi.

Ahoj!Taky jsem tu dlouho nebyla.U mě se nic moc nezměnilo.Spíš se čím dál uzavírám světu...Mějte se a ozvěte se!

Ahoj Romco (jsi-li tam nekde jeste) a ostatni. Jste stale ve sve samote nebo jste uz nasli nekoho kdo Vam pomohl zahnat chmury? Snad se nekdo jeste ozve ... ach jo

Ahojte, uz jsem tu dlouho nebyla, jsem ted zrovna u sve sestry v Nemecku a predtim jsme byly spolu na dovolene. Jak se mate vy? Ja celkem dobre, ale porad jsem nejak uvnitr smutna. Co delate holky? Hanko uz jsi v Britanii? Snad sem jeste zajdete, kdyz uz tu tak dlouho nikdo nic nenapsal. Tak zatim ahoj Ivana

Člověk už je takový, že touží po tom, co nemá a neváží si toho, co má. A uvědomí si to, až to ztratí (viz. slavná věta z jednoho smutného filmu: "byl jsem šťastný a nevěděl jsem o tom." Věřím, že je těžké být pernamentně sám, ale nebýt vůbec sám také není jednoduché a to je můj případ. Úplná ztráta soukromí. Mám rodinu, děti prakticky nikdy nejsem sám. Jsem buď s rodinou, nebo v práci, nebo s dětma, nebo s kamarády, nebo na nějaké akci.....to je jedno, ale NIKDY NE SÁM. Jestli si urvu 2 hod. za čtvrt roku, tak to je moc a když jsem 1x za rok sám celý večer a noc sám, tak to chci stihnout všechno naráz a nic z toho nemám. Skončívá to tak, že si pouštím své oblíbené staré kazety a trochu si i zabulím. Jsem povahou spíš samotář a např. velice rád vzpomínám na dobu vojenské služby, kdy před příchodem mladých jdem byl prakticky celý týden sám na rotě....dělal si co chtěl, kdy chtěl.Abyste to špatně nepochopili, já si nestěžuji, jenem, jak se říká, všeho moc škodí.Tolik můj pohled z "druhého břehu."

Jasne, pockame:-} To Hanka jede do Britanie, ne ja, ale na tom nezalezi. Ja vim rozchody jsou na delsi pokec. Taky jeste porad nejsem z toho venku..:-( tak papa

Čau holky,jsem ráda,že se někdo ozval. Hani,já se z toho rozchodu vzpamatovávám ještě teď. Je to jako bumerang, ale bojuju s tím...Je to na delší pokec.:) Ivo, přeju úspěšné shánění práce. Taky jsem měla jet pracovat (do Států), ale jaksi se v poslední době všechno spiklo proti mně. No nic, nějak bylo, nějak bude.Já bych vyrazila někam na bowling nebo fotbálek nebo tak něco.Ale chtělo by to větší bandu. Třeba se ještě někdo přidá.Zatím a ozvětě se!

Chci jeste splasit nejakou farmu v GB.Sic je to asi tvrda facha,ale kdo chce, ten maka- a asi z toho neco kape.:)To je muj duvod.

Skvely!! tak jo, urcite se ozvete. Kaco presne to se mi stalo taky s tim rozchodem a taky uz je to kolem 2 let. Tak uz jsme tri!! Budeme se jmenovat "klub Samotaru" ;-}}}Hani kam chces vyrazit?

Supr napad,sice nevim,jestli tu jeste za tech 14 dni budu/chci vyrazit do sveta/,ale kdyz jo,tak se vam ozvu skrz net.Jdete do teho!pa

Ahoj (taky)Samotáři!Překvapilo mě,kolik lidí má stejný problém. I když si na nedostatek přátel nemůžu v podstatě stěžovat,stejně se cítím dost často sama.Po rozchodu s přítelem (je to už skoro 2 roky) jsem zjistila, že nemám komu zavolat,kamkoliv s někým vyrazit.Většina kamarádek je "uvázaná" na své přítele (já doufám,že stejnou chybu už nebudu opakovat)a mí kamarádi zase na své drahé polovičky. Ráda chodím na koncerty, do divadla, na výstavy nebo se jen tak pobavit, ale když není s kým...tak sedím doma a lituju se.Líbí se mi Ivanin nápad, tak se toho hned chytám. Co vy na to?PS

Ahoj nechteni Samotari. Kdo ma opravdovy zajem zacit neco pro svou nesamotu delat, tak se muzeme sejit. Prijizdim z ciziny za 14 dni a nechtela bych zase zalest do ukrytu a narikat. Bydlim kousek od Brna. Muzeme zajit na bowling nebo neco takoveho, co rikate? Bylo by fajn mit takovou mensi bandu lidicek, kteri kdyz je jim smutno muzou nekomu zavolat, prijit k nemu, nebo jen potesit sms a navzajem o sobe vedet. Kdyz tak napiste sem nebo na email.Pratele existuji..

No nevim jak se presvedcit ze to k necemu je kdyz to nema zadne vysledky.Kamarady mi to stejne neprinese.Nakonec si clovek zase rekne ze vypada jako blbec.

Ahoj Jitus,libi se mi,co pises.Jsem na podobne vlne.Tak do zivota,dyt jsme vsichni hvezdy,ne??:)papa

Ten důvod být O.K. není k vůli ostatním lidem. Ten je jen a jen pro tvůj pocit. Když si budeš celý život přesvědčovat o tom že je všechno na nic tak to je slepá ulička. Zkus si třeba říct, že jestliže máš nějaký problém, tak ten problém , at je jakýkoliv , tu je pro to aby jsi překonal!!Mě to aspon pomáhá dodnes, říct jsi , že je to vlastně taková zkouška. Ale nesmím si hned říct a utápět se v tom , že to ani nemá cenu. Všechno co dělám tak dělám pro sebe , pro svoje vlastní pocity. Myslím si , že ty dobrý pocity "uživíš" tím ,že budeš věřit tomu proč to děláš. Jestli- že tě štve v jakém stavu se nacházíš tak , začníi věřit tomu,že se můžeš cítit líp, když pro to uděláš cokoliv. Ale musíš tomu věřit, že to děláš pro něco ať je to cokoliv. Věřím , že to zvládneš a zkus si sehnat ty knížky , mě moc pomohly

Jitko a co se ve skutečnosti změní tím, že dáváš okolí najevo že se neptrápíš svou samotou ? Rozumím tomu co jsi napsala,ale mně tenhle pocit vzdrží jen krátce a nevím jak ho v sobě živit. Prostě hned druhý den jsem zase tam kde jsem byl.