samota?

Pavle, odkud jsi??

Lidicky ... coz o to ja tu pravou pres net nasel ale je to na dlouhe lokte a je to silene slozite ... nema cenu vysvetlovat ... naslo by se neco podobneho v jinych sekcich na doktorce ... jenze co do te doby nez osud dopreje abychom byly spolu ? Mit ji u sebe tak tu nejsem a nebudu mit sebemensi potrebu hledat neco nebo nekoho jineho. Do te doby dekuju ze je net neb jinak bych byl jak na opustenem ostrove.Ale chat je nekdy malo ... email uz je nedky malo ... a to co by ti ostatni nabizeli je uz pro me zase moc velke sousto. Blby ale je to tak.

I moje kamarádka byla dlouho sama, (je jí 29), ale teď našla přítele a konečně je spokojená. Prostě neztrácela naději a Chatovala, dala si inzerát na Internet a do místních novin a ukázal se po dlouhé době, ale ukázal.....Neboj i u Tebe to dobře dopadne! Zkus zajít ke kartářce, mě se plní co mi předpověděla a poradila.

Ale bavilo by Te to kdybys mel holku ne? Zkus se seznamit pres internet.. a vubec vsichni tady to zkuste taky a dokonce i ti pratele by se mohli najit pres internet ne? Proste inzerat to resi a take nejaka cinnost, konicek pres ktery se k lidem da dostat. Ja sice moc radit nemuzu, protoze jsem na tom asi stejne jako vsichni tady, ale je pravda, ze se clovek proste musi snazit sam a prekonavat se!!! a on se casem dostavi vysledek a nejaci ti kamosi a kamosky..

Jenže já nevím co mě baví ... nic. Chci na to přijt ... ale nemůžu na nic přijít. Tak co mám dělat ? Nechuť ... já vím, že je to asi příšernej pohled na mě,ale když to nejde se přetvařovat jak šíleně mě to všechno baví když to není pravda.

Jak Ti to taky někdo může nabídnout, když vidí Tvoji nechuť.!!! Buď milej, dávej lidem najevo, že je máš rád, že i na světě jsi rád, usmívej se - takový člověk je oblíbený a přátelství se potom navazuje samo! Já vím, ono se to lehko řekne! Ale zkus opravdu začít cvičit, já mám po cvičení dobrou náladu, příjde nějak sama a hned se cítím líp!! To ostatní potom příjde samo. Překonej tu svoji "příšernou" nechuť ke všemu a začni dělat něco o čem si myslíš, že Tě baví. Musíš se sám překonat.....

Mě je o pět víc! Jsi už znechucený, proto se Ti už nikam nechce, ale to musíš překonat, jinak zůstaneš sám. Co Tě baví? Začni to dělat s větší intenzitou a ono Tě to k lidem dovede samo, uvidíš!!!

Jo to jsem se chtel taky zeptat skoro ctvrtstoleti. A jinak mi nikdo nic takoveho nenabizi a i kdyby tak takove veci ktere proste delat nechci at uz z jakehokoliv duvodu. Nebavi me to. A delat to jen proto ze to jine bavi ... ja vim ze mi nic jineho nezbyva,ale ... zbyva mi net.

Zkus jít, když Ti to někdo nabídne!! Protože já mám teda ozkoušený, že když se mi někam nechce, tak je tam většinou skvělá zábava a jsem ráda, že jsem se nechala vytáhnout!! Zkus to, musíš, protože doma nikoho nepotkáš ani nic nezažiješ!! Prostě musíš, nic jiného Ti nezbývá!! Já taky mám někdy problémy s komunikací, ale člověk si musí věřit a když to někdy nešlo, prostě jsem si dala "kapku" nebo vínko a on se ten jazyk rozváže!! Nechci Tě nabádat k alkoholismu, ale troška neuškodí, ale pomůže..!! Věř, že je spousta takových lidí, jako Ty(jako my), ale každý to zakrývá, nikdo se s tím nechlubí...Můžu se zeptat kolik je Ti let??

... jo i kdyz mozna u me nekde je tak si pripadam tak zoufale sam. To ze porad premyslim je jasne. Mluvim sam se sebou. Dokazu si v hlave takhle povidat treba i nekolik hodin. Klidne si povidam i s nekym imaginarnim. Rikam si ze z toho zblbnu,ale co ... normalne bych takhle asi mluvit nemohl. Presto ze bych chtel. Jenze nejsem spolecensky typ. A predstava ze mi nekdo nabidne nekam jit a ja ho odmitnu protoze to neni moje gusto ... normalni reakce pak bude ... tak si bud sam kdyz odmitas ... jenze je nekdo schopen pochopit,ze kdyz na to nejsem tak na to nejsem ? Staci mi si jen treba projit,povidat. Jenze pro normalniho cloveka je to malo ... to je desnej zivot ...

Teda lidičky, mám depku jenom z toho co tady čtu!!!Já když jsem sama a moc přemýšlím (a to přemýšlím - pořád), mám pocity přesně jako vy!! Až na to, že jsem vdaná a mám dítě (takže spoustu povinností), ale naše manželství funguje dost bídně a vážně uvažuji o odchodu...Taky složitá situace s mizerným platem, co?! Měla jsem taky myšlenky, že jsem sama, že mě nikdo nemá rád...nebýt mého mrňouska, tak opravdu nevím, ten mě z toho vždycky dostane! S manželem si totiž nemáme co říct a tak mě pocit samoty přepadá dost často, je to tak, i když spolu žijeme, tak mě stejně připadá, že jsem sama... Zkontaktovala jsem kamarádky s kterými jsem přetrhala kontakty (spíš se samy přetrhali - nebyl na ně čas) a teď si občas zajdeme do kina, na kafíčko a je mi líp. To by jste se divili, že i oni byly zrovna samy, nebo prožívaly nějakou krizi a moc rádi uvítaly, že si mohou s někým popovídat a probrat svoje problémy. Jenom překonat ten první ostych, jinak to nejde, prostě musíte!!!Dnes už mám spoustu kamarádek a už je "nepustím"Největší problém byl asi v tom, že jsem si nevěřila, ale začala jsem cvičit (doma u videa, jinak jsem se styděla) videokazet mají všude dost viz. Olga Šípková, ta je skvělá, umí rozproudit krev v žilách, když jsem se to naučila -byla jsem na sebe pyšná, pak jsem se odvážila začít chodit do tělocvičny -sama- a tam jsem navázala ty kontakty i s cizími. Mám teď postavu za kterou se vůbec nemusím stydět a jsem pyšná sama na sebe, že jsem nejen zhubla, ale tady se cítím trošku svobodněji, ale ta "pravá" svoboda nastane až si svůj život zařídím podle potřeb malého a mých....Nevím, jestli jsem někomu pomohla,jestli jsem to všechno napsala dost srozumitelně, ale kdyby to moje povídání něco povědělo aspoň jednomu človíčkovi, považovala bych to za úspěch!!!V KAŽDÝM PŘÍPADĚ HLAVU VZHŮRU A NEZOUFEJTE, ŽIVOT JE MOC A MOC KRÁTKÝ.

to vis, ze neni.

... a v cem je teda problem ? ... je aspon v dohledu ?

ja mit u sebe pritele, tak si take nestezuji ...

... ja mit u sebe pritelkyni tak uz si stezovat nebudu.Stacila by mi. Bohate !!! Ale jinak souhlasim ... ach jo ...

No ja bych se ti hned ozvala,ale jsem v zahranici asi na dlouho.. no jsem vpodstate furt sama az na meho pritele, ktery prijde vecer domu z prace.. no je to hrozny, ale myslim, ze nejlepsi je proste presne to co rikal uz nekdo, se sejit. My co se citime sami to proste dat dohromady, ne?

ale pry se ma ta cesta hledat, sama za nami neprijde. Ze pry cesty jsou vetsinou rovne a ne dookola (bludny kruh). Zvolime-li spatne, proste se mame vydat tu dalsi a tak stale, az se trefime na tu spravnou. Ale jak to udelat? Pohodlnejsi a bezpecnejsi je to v te postely. Tam neciha zadne nebezpeci, zadna nejistota, tam to zname, jen nas - tedy aspon me zacina pekne deptat a nicit .... A jsme zase na zacatku...

jo tak to si myslim taky ... a neni cesta ven ...

no vidis. A me vsichni rikaji, ze si mam myslet, ze ja jsem nejdulezitejsi clovek na svete (tedy jednicka) a tim si pry budu sama sebe vazit, nebudu se podcenovat ... a budu uzivat drobnych radosti zivota a ty velke pry prijdou samy a necekane. Ale ze pry musim vylezt z ulity, chodit mezi lidi a ne se valet v postely a myslet na hovadiny... to se vsak lehce rekne.Takhle si myslim, ze je konec sveta - tedy aspon pro me!

jako bys mi mluvila z duse ... hezky vikend