Sebevražda

i na toto jednou dojde ale prvně se je třeba vyrovnat s některými hajzlami na tomto hnusném světě !!!!!!!!!!!!!!!!!

V souvislosti se sebevrazdou...by sis měl založit spíš téma "jak spáchat dokonalou vraždu", to že chceš někoho odkráglovat a nebýt přitom v podezření je jediný důvod, který mě ohledně tvé otázky napadá

V souvislosti se sebevrazdou by me velmi zajimalo, zda je mozne si nejak spolehlive poskodit zdravi a zpusobit si smrt do nekolika tydnu az mesicu, a pritom si udrzet pevne zdravi a silu v perspektive nekolika nejblizsich desitek hodin ci dnu.

Jedine, co me v soucasne dobe napada, je metoda, ktera byla pouzita pri vrazde ruskeho ex-agenta Litvinenka v te dobe cinnym ruskym agentem Lugovym. Lugovoj kontaminoval pri setkani s Litvinenkem v londynskem baru jeho napoj radioaktivnim isotopem cesia, a tak dosahl Litvinenkovy smrti na rakovinu v perspektive nemnoha dnu, aniz Litvinenka jakkoli zdravotne indisponoval v perspektive nejblizsich hodin po danem osudnem setkani.

Pokud bych se rozhodl aplikovat neco podobneho sam na sobe, jsem limitovan tim, ze nedisponuji zadnym radioaktivnim materialem. Ma snad nekdo nejaky tip, jak tento problem obejit, a dosahnout kyzeneho efektu s pomoci nejakych obecne snadno dostupnych prostredku?

Myšlení je mylné,duše se...Promiň, ale jsi úplně vedle, úplně scestný.
Myslíš tím, abysme nemysleli...
Tak to jsem ještě neslyšela.Máš pravdu jen v tom, že by člověku bylo lépe. Ale to by nebyl člověk, ale prvok.
To si dej patentovat-"Lidé nemyslete, nepřemýšlejte!" To je ale filosofie!

Co sakra na tomhle serveru...Když nemáš vědomí smrtelnosti, tak jsi hňup ty a navíc tady na tom tématu nemáš co dělat.
Bůh s tebou (to ho tedy lituji)!

Před cca 3 týdny byly na idnes uveřejněny
výzkumy am.vědců (ten článek měl název:"Poslední výkřik mozku"). Zkoušky na potkanech prokázaly že aktivita mozku je
v okamžiku umírání 80x vyšší než je běžně.To je ten "výkřik mozku". Proto mohou v lidském mozku, kde předpokládají totéž ,nastat ty úkazy a vidiny jako mají lidé při klinické smrti
-tunel, světlo, vzpomínky, vidění sama sebe na operačním stole atd.
Jistě si to, kdo chce, dohledá na Netu.
Je to tam jasně popsané.
Takže já souhlasím s "taky si myslím".
A navíc-žít další život po životě bych vskutku nechtěla.

Co z toho všeho vyplývá? Víra v to, že člověk může přežít vlastní smrt je navzdory absenci jakýchkoli důkazů u mnoha lidí pevně zakořeněná, nechtějí se smířit s vědomím vlastní smrtelnosti a pomíjivosti. Vesmír se ale pramálo stará, co my chceme nebo nechceme

Co z toho všeho vyplývá? Víra v to, že člověk může přežít vlastní smrt je navzdory absenci jakýchkoli důkazů u mnoha lidí pevně zakořeněná, nechtějí se smířit s vědomím vlastní smrtelnosti a pomíjivosti. Vesmír se ale pramálo stará, co my chceme nebo nechceme

Ve skutečnosti ale existují tisíce případů, kdy poškozením některé části mozku nedošlo ke ztrátě vědomí, ale došlo ke komplexní změně osobnosti. Je to jakoby vyjmutím součástky z rádia došlo k přeladění na jinou stanici. Například lidé, které postihne Capgrasův syndrom najednou nepoznají své blízké a považují je za dvojníky. Tvrdí například, že dotyčná osoba vypadá jako jejich blízký, ale není to on. Je to způsobeno tím, že se v mozku přeruší spojení mezi oblastí rozpoznávání osob s oblastí, která vytváří emocionální reakci na ně. První část tedy dotyčnou osobu rozpozná, ale nedostaví se obvyklá doprovázející emocionální reakce - proto mozek dotyčného mylně považuje své blízké za cizí osoby. Jak by teorie o mozku jakožto rádia mohla vysvětlit tyto a další fenomény? Nemyslím si, že je možné skloubit dohromady představu o existenci nehmotné duše s faktem, že v podstatě všechny rysy osobnosti člověka lze dočasně i trvale změnit jak mechanickým, tak i chemickým či elektrickým zásahem do mozku.

žvasty o křestanu o pakle...no právě jsou to jenom žvásty o té klinické smrti je to vznášení tím, že mozek má nedostatek kyslíku ale spojovat co když je to jen stav, kdy mozek ještě funguje a po smrti je vážně nic :) a lidi v tom vidí kdeco a kecy typu já na posmrtný život věřím, si říkám, že někde ta spravedlnost musí být mne přijdou taky ujeté.:Jak píše nositel Nobelovy ceny Gerald Edelman, který se zabývá výzkumem vědomí ( v před pár dny v Česku vydané knize Širší než obloha ) "posmrtná vědomá existence je jednoduše nemožná." (str. 19). Podle jiného častého argumentu je lidský mozek jenom jakési rádio, které přijímá signály naši nehmotné duše. Vědomí je tedy mozkem pouze zprostředkováno, nikoli vytvářeno. Toto tvrzení však není ve shodě s poznatky současné neurovědy. Jestliže by mozek bylo rádio, které umožňuje komunikaci naší nehmotné duše s materiálním tělem, pak by se dalo očekávat, že vyjmutím některé ze součastek rádio přestane úplně fungovat.

Ono hodně lidí mluvím o...I přese všechnu dekadenci příspěvku, s tebou
vlastně souhlasím.
Ve tvém vyjadřování je opravdovost, věřím ti a v mnohém mám podobný názor.
Drž se dokud to půjde,už i kvůli těm třem pesanům!

Ono hodně lidí mluvím o...Jestliže někdo přemýšlí tak úchylně, že mu dělá radost utrpení druhého, tak spíš mu udělá "radost" ta jeho sebevražda. Protože to, že někdo vnitřně trpí většinou lidi neví, takže z toho nemůžou mít tu "obrovskou radost".

Ono hodně lidí mluvím o tam jak život není krasny atd a že sebevrežda je špatná a ti kdo ji spáchají jsou slabí atd .

už jste někdy uvažovaly proč takhle mluví ? ja ano došel jsem k zavěru že mnoho znich má obroskou radot z toho když se nekdo v životě trápi a trpí ! co by si přeci počaly kdyby všichni kdo chtěji skončit ze žovotem to udělaly ? jejich ukajení nad utrpením druhých by skončilo :) a to by přeci bylo špatně !

když už chcete spachat sebevraždu tak si do toho nenchte kecat ! nikým a ničím !

co se týká mně až se rozhodny skončit život tak to taky udělam ! a nikdo mi v tom nezabraní ! život je muj jen muj ! a nikdo nemá pravo mi řikat jestli si ho mám brát nebo ne ! ja osobně čekám na ten spravný impuls k tomu abych to skončil , zatím mně tu drží 3 psy ty bych nikdy nebyl schopn opustit ! na lidech mi abysolutně nazaleží ! jelikož ty pro které jsem žíl mně sklamaly opustily atd !

žvasty o křestanu o pakle jsou pitomost , prožíil jsem "klinickou smrt" ! a nic takového tam není ! jen svoboda kterou když jednou "ochutnáte" už nikdy nechete spatky , a pokud vás omylem vrátí spět , tak se tam za každou cenu chcete vratit !! už 8 let uvažuji jak na to aby to vyšlo ! ale sem tam najká světla chvilka mně to zase udrží ! jsou to muka , ten kdo tohle zná ví o řem mluvím !

a největší blbost je žadat někoho o navod na sebevraždu , pokud by došlo na lamaní "chleba" tak napomáhat je trestný čin !

ja osobně ovažuji o tom že to někde sam !! a mimo lidi napalim do sloupu ono ve 260 Kmh není šance na přežiti ! ( není to navod je to jen moje myšlenka nebo tedy uvaha kterou se zaobíram )

ahoj vsem pritomnym taky jsem myslel na sebevraždu většinou když se se mnou rozejde holka je to strasna bolest ale musíme jit dal nerad pouzivam slovo musim ale tady je to dany musim během jednoho tydne se vse na me navalilo dluhy rozchod problemi s mamou ale pak třeba jedu s kamionem a vidim traktoristu jak ora pole citim tu vuni te hliny a třeba se budete smat ale je to strasne hezky taky jsem to potreboval nekomu rict a jsem muz 37 let a verte nestidim se brečet boli to ale snad bude dobře mejte se všichni moooc dobře

chápu co píšeš ...
ve...moji rodiče celý život nadržovali a nadržují mojí sestře - péče o ni a její děti, finanční pomoc ba podporování i když tam je všeho dost. Když spolu s matkou tel. hovoříme tak jen poslouchám co "naši" tj.rodina ségry. Tak jen držím telefon a poslouchám. Měla jsem z toho deprese až do zde uvedeného tématu. Ale kašlu na to je už nezměním nemůžu jim přikázat aby mě a moji rodinu považovali taky za "naši". Ale když jsem naznačila ségře že na stáří rodičů bude muset splácet ona tak se diví a u mých rodičů jsem se dočkala tohoto "zklamala jsi nás". Rodiče si nevybíráme ale nejde jen bezmezně uplatňovat "cti otce svého a matku svou" tím nemyslím nectít je ano ctím je dali mi život ale odmítám jim a na jejich přání i rodině mojí sestry blbečka. Mám svoji rodinu a ta má a bude mít přednost.

chápu co píšeš ...
ve všech vztazích je vychcanost..

No ono to jeho chování mě...Stejný problém jako Depka, řešila má starší kamarádka.
Její starší dcera se kdysi provdala za movitého muže, nyní když její syn odrostl, přestala potřebovat babičku a s matkou přestala komunikovat. Mladší sestře prý řekla, že by z ní matka pořád jen tahala prachy, takže na ní kašle.
Poté mladší dcera chytila paniku, že by jí jednou mohla máma zůstat na krku. Tak vyvolávala hádky, byla k ní velice nepříjemná, také jí vyhrožovala, že tam své děti už vodit nebude. Mé kamarádce se zdálo, že jen čekala, kdy jí rupnou nervy, aby opravdu měla důvod se k ní dál nehlásit.
Přitom z dcery mluví jen obyčejný strach, že jednou si bude muset mámu vzít domů - a to i přes odpor manžela se kterým kamarádka nyní skvěle vychází, ale ví že o své stáří se bude muset postarat sama. Že u nich pro ní místo není.
Protože starší dcera nekomunikuje, mladší dceři naznačila (na radu lékařky a hlavně popravdě), že ona je soběstačná až do smrti, a že po ní nic nechce. Tím se situace změnila, dcera k ní s dětmi jezdí, tolik jí nesekýruje, ale jí to stejně bolí protože ví, že je to jen kvůli možnému dědictví. Dcera se jí často na to vyptává.

Těžko z toho ven, psycholožka jí poradila dát najevo trochu odstup. Když jí dcera telefonuje, že nepřijedou, dřív se ptala proč nepřijedou, že se těšila. Nyní řekne "fajn, až budete chtít někdy přijet, dej vědět". A podle toho co mi vypráví, dcera začala pociťovat nejistotu. A také si přestala na mámu otvírat pusu.
Nevím, jestli se to po mně dá číst, trochu asi zmatek, že?

Depko, nemůže to být podobný problém? Nemůže mladší syn najednou pociťovat strach, že se o tebe jednou bude muset sám starat, když bratr nekomunikuje?

Já ráda přidávám svůj...Jojo, zvířátka jsou miláčci. Zrovna nám jedno, zdá se,začíná zase marodit. Uvědomila jsem si, znovu, jak nejsem imunní vůči zátěžovým situacím. Každý jeho příznak nemoci ve mně vzbuzuje velkou úzkost. Přistihla jsem se, jak ho sleduji, a mám stažený žaludek, už myslím na nejhorší...bože, já už nechci další ztrátu. Přitom racionálně vím, že někdy i to zvíře umřít musí. Jen je to kolem mě všechno nějak předčasně.

Syn bohužel zjevně jen...Já ráda přidávám svůj souhlas. I když děti
jsou někdy nesnesitelné, pejsek je vždy na naší straně. Od té doby co ten můj umřel, odešla s ním poslední láska mého života, ta opravdová, bezpodmínečná. Láska dospělých dětí je podmínečná, odporuje-li matka v něčem, má u nich "vymalováno". I přesto je milujeme, ta pupeční šňůra je nesmírně pevná,ale zároveň, "depko", bys také měla umět zvednou prostředníček
a poslat je do ... když si to zaslouží.
Až poznají svou chybu, pokud je opravdu z jejich strany, pak přijdou s omluvou.
Alespoň já jsem se to naučila udělat.