Sebevražda

To je hrozně těžké radit,když tu dívku neznám. Hlavně na nic netlač,ale pokud jsi zaznamenal zájem ze strany dívky,tak ji zase nenech dlouho čekat.Jestli ti dala na sebe číslo,tak je to otázka.Jen tak se telefonní číslo někomu nedává.Zavolej jí a zkus se jí zeptat jestli zná čet ajsikqu.Je to druh četu, komunikace přes internet,jestli to znáš.Možná to zná ona.Když je daleko na škole můžete si každý den v určenou hodinu psát přes tento čet no a pak uvidíš jak se to samo vyvine.Ale jestli myslíš stále na nějaký nevyřešený minulí vztah,tak se nebudeš moci odpoutat,tak bych ti doporučovala zatím jenom kamarádit než si sám vše vyjasníš a ono se to pak nějak samo vyvine podle situace.

Martino jestli trpíš sebepoškozováním,tak máš malé sebevědomí a v dětství tě museli neustále obviňovat i z toho co jsi neudělala a měla jsi neustále pocit viny a máš.Ale ono je to úplně jinak,zkus se na to podívat z jiné strany,máš možnost svůj život změnit od základu a začít hledat sama sebe ne proto,aby tě tu držela máma,ale aby tě tu držel tvůj vlastní život,který se teď budeš snažit naplnit.První kroky bývají velice těžké,avšak ne nemožné.První by jsi si měla zdvihnout pošramocené sebevědomí.Možná máš depresi a potřebuješ antidepresiva nevím.V každém případě by sis měla začít ty sama dělat nějakou radost a nečekat až to udělá někdo za tebe a taktéž si zkus každý den naplánovat zvlášť.Napiš a rozepiš si co by jsi tento den chtěla udělat co musíš a také by tam mělo být místečko pro tebe.Půjde to pomalu,ale půjde.Dělej si takový harmonogram nebo deníček hodně to pomáhá,když nikoho nemáš.Zajdi si třeba do kina na nějakou komedii a nesnaž se vše uspěchat.Bude to chtít hodně času a odvahy a té máš už myslím dost když jsi dokázala tady na doktorce napsat příspěvek.Určitě zajdi za psychologem, uleví se ti,možná poradí co a jak.Kdyby ti bylo moc zle je tu www.help24.cz tam se dá také popovídat a dobře vypovídat.

Poslední dobou nemohu spát,každý večer přemýšlím nad tím...kolik metrů stačí na to,abych se zabila.Takové myšlenky jsem měla už v dětství.Dokonce jsem trpěla sebepoškozováním a sebelítostí.Začala jsem chodit k psycholožce,ale se k tomu moc nevyjádřila.Můj táta se v opilosti taky sebepoškozoval.
Teď se semnou rozešel přítel skoro po letech,kterého mám pořád ráda,musela jsme se odstěhovat na místo,které nenávidim,odstehovala se od nás sestra s kterou jsem mohla probrat všechno...Jedine co me tady drzi je moje máma.Vím že by to nepřežila...jinak mě tady nic nedrží.Včera večer jsem nad tím přemýšlela znova..a uplně jsem se lekla jak moc ráda bych to uskutečnila...řekla jsem si,že bych měla vyhledat nějakou psychologickou pomoc.Celé dny mam sevřené hrdlo a bolest na plicích,aspoň jednou za den brečím.Dokonce jsem se přestala stýkat se svými kamarády.Je to normální v 17 letech?

Esmeraldo, poradíš mi prosím.Asi dělám hodně chyb a jsem zřejmě neschopnej. Pozval jsem spolužačku na kafe přes ségru ta se s ní kamarádí, hezky jsme si povídali,, je to zdrženlivá křehká dívka která ví co chce, hledá kluka na celý život, je to přesně můj tip.Dala mi na sebe i číslo, měla radost že jsem jí pozval.Poradíš mi jak mám posupovat dál? Chtěl bych si s ní domluvit další zchůzku,ale nemá prý moc času kvůli dálkové škole.Což znám, také jsem jí dělal.Je nějaký způsob jak se nevnucovat a přesto si získat její sympatie? Aby přišla na další schůzku, jak bych měl s ní komunikovat. Je mi jasný, že asi sám za sebe a ségru do toho netahat. Asi jsem už pár chyb udělal. Nebyla zrovna dvakrát nadšená, když si ségra od ní půjčila film a já jí pak volal, že děkuji. Nevěděl jsem že sestra řekla, že to chce pro sebe.Prosím poraďmi prosím

Esmeraldo, já ani nemám komu se vypovídat, nemám takové přátele kterým bych tak nějak mohl říct všechno,možná tak jednoho,ale tomu se nesvěřuju,tak jako tady vám. Asi máte pravdu chce to čas a trpělivost a hodně síly jít dál

No normální z nás není asi nikdo,protože jsme všichni originál.Tím pádem jsme všichni úžasní a jedineční.To,že jsi si nabral spoustu práce tě může zničit a vlastně tímto způsobem utíkáš od zodpovědnosti.Každá rána bolí a od kamaráda zvlášť,ale věř,že to přebolí,jenom to chce čas.Ani strom nenaroste rychle a rok má 4 roční období.Na vše se musí čekat a na hodně věcech se musí člověk sám přičinit a hlavně se nelitovat.Vypovídat jo,litovat ne.Pokud člověk není smířen s bývalým vztahem, není zatím připraven na další vztah.Další vztah by byl fiasko.Nech pracovat čas a nic netlač.Pak bys hodně očekával a kdo hodně očekává je pak hodně zklamaný.Nech se raději překvapit.

Asi má Esmeralda pravdu, chtěl bych všechno hned. Ničí mě pohledy na zamilované lidičky, já jim to nezávidím ale přeju. Já nejsem ten typ které by dívky přitahoval, proto jsem měl jen jediný krátký vztah a to ještě naslepo díky internetu. Asi nejsem normální

26 let. Přátelé mám,ale nej kamarád mě zradil. To mě teď v poslední době ranilo nejvíc. Já prostě neumím žít,v noci se mi honí sny o práci, nedokážu si ani v noci odpočinout. Mím koníčkem asi nuceným je má práce, neumím odpočívat. Neustále myslím na bývalý vztah, pořád si ho promítám dokola, co jsem dělal špatně a tak. Jsem sám už 3/4 roku, nedokážu navázat nový vztah. Tak jsem si našel další práci ,abych zapoměl na ososbní život a neměl čas se babrat v minulosti,ale je to ještě horší.

Život se pro tebe stal stereotypem,protože jsi to dopustil ty sám,aby se tak stalo.Měl bys nabrat odvahu ,aby ti narostlo sebevědomí,že dokážeš naplno žít právě ty.I v denním stereotypu se dá najít spoustu dobrých věcí a krásy.Hodně záleží jakýma očima se díváš na svět.Jestli od života hodně očekáváš a jsi netrpělivý a chceš všechno hned nebo od něj naopak nic neočekáváš a zabalil jsi to dříve než jsi to vlastně tady rozbalil.Udělej si vlastní seznam a napiš si za co se dnes můžeš pochválit co jsi udělal pro sebe nebo jiné ne ze samozřejmosti,ale protože to tak chceš a k tomu si napiš kolik dobrých věcí se ti dnes podařilo i úplné maličkosti třeba sám sobě uvařit kávu.Uvidíš kolik toho bude a budeš sám překvapen,že nejsi žádná nula.Od někud se znovu začít musí a pomalu a netlačit.Jdi se projít a zkus se třeba na přírodu dívat jinak než jsi se díval.Uvidíš v ní ptáky,západ slunce atd.a je jenom na tobě jak se budeš dívat na svět.Svět je krásný i když život je těžký,avšak ne nemožný.Měl by sis začít pomalu pěstovat nějakého koníčka.Začni třeba čtením knih.V knihovně potkáš lidi promluvíš s nimi o čem čtou.I správná kniha umí člověka povzbudit,povznést,pobavit, nasměrovat atd. a snad na něco přijdeš.Někdy je smyslem života jenom žít a to je také velký životní úkol.
Jinak www.help24.cz

Nezatěžuješ a neomlouvej se.Musíš o tom mluvit, v našem případě psát.Jardo, můžu se zeptat, kolik ti je let?Máš kamarády, přátele?

Život se pro mě stává stresovým stereotypem,nedokážu se bavit, nemám kvůli komu žít, pro koho žít. Jsem srab,život je pro mě nuda. Nezlob te se ,že Vás tím zatěžuju. Mějte se fajn a užívejte si života

Život se pro mě stává stresovým stereotypem,nedokážu se bavit, nemám kvůli komu žít, pro koho žít. Jsem srab,život je pro mě nuda. Nezlob te se ,že Vás tím zatěžuju. Mějte se fajn a užívejte si života

Jardo, stejně tak jako beruška, nevidím ve tvém životě důvod k jeho skončení. To jsi takový srab, že se z toho nedokážeš vyhrabat ? V životě jsou mnohem horší věci, proti kterým to, co prožíváš ty, je prkotina. Ale především musíš sám chtít a věřit, že ještě najdeš dívku a budeš eťastný. Stačí jen chtít a hledat. Držím ti palce.

Nepodepsal jsi se, ale předpokládám, že jsi Jarda.
V té záplavě důvodů nevidím ani jeden, natolik závažný, že bys měl kvůli němu odejít ze života.Jsou na tom lidi daleko hůř a věř mi, dělám ve zdravotnoctví a tvé problémy se mi zdají oproti jiným, ne moc opodstatněné.Co psycholog:Uvažoval jsi o tom?Ne, že bych byla zastáncem tohoto způsobu, ale když si nepomůžeš sám, nebo nemáš nikoho ve svém blízkém oklí, oprať se na něj.Pomohla bych tě, ani nevíš jak, ale musíš dát impuls a hlavně chtít.Třeba začít psaním o problému.

Dotýká? Bohužel,při pomyšlení do jaké doby bych měl vychovávat vlastní děti, sám jsem si prošel svým. Už paní vychovatelka v mateřské školce mě šikanovala. Když jsem jí tenkrát oznámil, že mám narozeniny, tak mě do hlavy tloukla že ne, nevím proč, nutila mě malovat hezké obrázky jinak mě prý nepustí domů po obědě, ale že zůstanu až do konce. Byl jsem už tenkrát ve stresu, dokonce jsem se i počůral při pozoru, to byl nějvětší trapas na který pamatuji do dneška. Po nástupu do školy nastala veliká změna, všechno bylo fajn do asi tak 6té třídy, ale potom k nám nastoupil jeden kluk, všichni jsme se ho báli, dvakrát propadnul , snažil se šikanovat všechny ve třídě, kluci aba s ním vycházeli, tak ho poslouchali na slovo, já měl ale svojí hlavu a neposlech ho, proto si na mě zasedl a psychicky mě deptal. To mé psychice dvakrát nepřidalo. ve škole jsem se se známkami zhoršil, tak mě vyhrožovali zvláštní školou, přišel další problém, začal jsem z nervů koktat, nebyl jsem schopnej vyjádřit se. No Už tenkrát jsem to chtěl ukončit život. Díky mému hendicapu koktání jsem se dostal na psychiatrii, kde mi také měřili IQ , zjistili, že se učím špatně díky stresu. Jsem prý mírně nadprůměrný s inteligencí. Tento problém mě doprovázel až skoro do dneška, kolikrát s tím mývám ještě problém,ale už ne takový. Dokonce jsem byl schopný i navázat vztah , jenom že ne na dlouho,vydrželo nám to pár měsíců, odešel jsem ud ní psychicky jsem vztah nevydržel.Nyní stres v práci, jsem sice nadprůměrně ohodnocen, a mám hodně volna. Ale ... Zjištuji, že se do tohoto světa nehodím, nejsem ten typ který by si užíval života ,sexu a tak. Hledám lásku, dívku která by mě milovala a já mohl žít jen pro ní. Vím zní to na dnešní dobu směšně, nikdo mi nerozumí, proto bych to chtěl ukončit. Prostě jsem ten kdo se do tohoto moderního světa nehodí. A nedovedu si představit do této zkurvené doby zplodit potomka, ptoto chci dobrovolně odejít zemřít, ale jsem srab že už jsem to neudělal dávno.

Jardo-máš pravdu, tohohle je dnešní svět plný, ale to přece není důvod ukončovat svůj život.Tebe se to něja osobně dotýká?

Mám ten samý pocit, také myslím na sebevraždu jako východisko z tohoto zkurveného světa plného drog, násilí, nevěry a nemožnosti nalezení slušného partnera. Asi se do této uspěchané doby plného stresu nehodím, proto bych to chtěl ukončit. Nejspolehlivějším způsobem, aby to bylo na 100%. Nejhorší je když se to nepovede, bud se člověk dostane do blázince, což je ještě horší, nebo zůstane nadosmrti mrzák a další počin si rozmyslí. moje úvaha tento život nemá smysl žít!!!

Bobule Tisu jsou prudce jedovaté,nechtěla bych zažít tu smrt v křečích.A ty Jirko, neblbni, vše se dá nějak vyřešit.

jenom jestli nekecáš Jirko. Jako s tím Tisem. Nevyzvracíš to? A co znamená udělat odvar?

Co blbneš Jirko, proč bys to dělal?

Já už to mám naplánovaný na konec února.
Pár větviček tisu čeveného, udělat si odvar a vypít. Do hodiny je vše dokonáno. Po par minutách jed z krve už nikdo nedostane.