laparoskopie

Ahoky Evo, díky za odpověď...když to zůstane jen u té laparo, tak to asi bude OK, ale v nálezu od doktora mám napsáno eventuelně operační řešení, myslíš že to tam má každý?? Snad k tomu nedojde:-( Díky Marcela

Ahojky. Není se čeho bát. To už budeš v pohodě. Já jsem podstoupila Laparoskopii (vyoperovali mi vaječník) 12.9.07 a včera mě pustili domů. Ještě mě trochu bolí břicho, ale jinak jsem fit.Já jsem vstávala hned večer v den operace. Den operace a druhý den byly na prd, ale pak už to bylo dobrý.

Máte někdo zkušenosti s laparokopií na přerušení srůstů? Jdu na ni 19.9. a doktoři mi slíbili, že budu fit, protože mám zaplacenou dovolenou na 28.9. Podstoupil jste někdo takovou laparoskopii a jak dlouho trvalo, nez jste se dostali do stavu, ze jste normalne chodili?? Diky za odpoved.

Mám srůsty na levém vaječníky a mám jít na laparoscopii do se něčeho bát??JSou nějaké velké rizika???nemůže mi to nějak ublížit je mi teprve 15 a nevím co od toho mám čekat!už mi několikrát odstranovaly cisty a neustále mám záněty ale tohohle se bojím!

Je to mozne,ale ja si na tu nemocnici nemuzu stezova.Byla jsem tam ze slepim strevem a zadne potize po operaci jsem nemela.Jen mi v pupiku zustala malinka a krasna jizva.

Evi, laparo slepého střeva se určo provádí na chirurgii, gynekologii v Hodoníně já osobně nedoporučuji ,neb tam chodí fušovat lékaři soukr. ambulancí, jeden z nich je dle mě i ostatních , jeho znajících, ne zrovna nejlepších kvalit, takže asi tak.

Holky už jste některá otěhotněla po laparo?Dík za odpověď.Pořád nemohu otěhotnět,začala jsem cvičit metodu p.Mojžíšové.Laparo proběhlo v březnu.Jsem zvědavá jestli to zabere.

urcite pod narkozou na 100 procent

jdu na operaci srdce touto formou a chtěla bych se zeptat, zda se tento "zákrok" podstupuje pod vůbec nějakou narkozou, jelikož jsem nedostala téměř žádné info ze strany lékařů.moc děkuji.

Ahojky.Ja bych ti moc zlinskou nemocnici nedoporucovala.Nevim jak je to s laparoskopii vajecniku,ale ja jsem byla na laparoskopii slepeho streva v Hodonine a byla jsem moc spokojena.

Mám absolvovat laparoskopii vaječníku, může mi prosím někdo poradit, zda tento zákrok mám absolvovat v nemocnici ATLAS - Zlín, nebo v Baťově nemocnici? Popřípadě mi prosím sdělte, jaké máte zkušenosti díky. Dagmar

Ahoj mam 3 dni po laparoskopii. Tiez sa snzime o babo. Uz 5 rokov. Predchadzajuca laparoskopia bola pred 3 rokmi. Odstranili mi cystu na lavom vajecniku a teraz som podstupila tu istu operaciu lebo mi ta cysta narastla znova. Tentokrat to bolo ovela jednoduchsia. Prebiehal v Anglicku roziely: nemusite sa vyholit (hoci ja som to urobila), nedavaju ti klistir pred operaciou, nedaju ti krabicku na vytekanie krvi (pri prvej laparoskopii som ju mala 2 dni ale tu ju nedali ani jednej zo zien co tam so mnou lezali) a pustia ta domov este v den operacie.
Prisla som do nemocnice rano o 7.30. Posledny krat som mohla jest a pit o polnoci. Rano ma pozreli vsetky sestry, ktore potrebovali informacie o mojom zdravotnom stave a taktiez lekar ktory ma uspaval a ten ktory ma operoval. Cakalo nas tam 5 zien. Ja som prisla na rad okolo 9.45 O 9.50 ma uspali. Prebrala so sa presne o 11.00. Hodiny boli predo mnou na stene. Absolutne ziadna bolest. Dokonca som sa opytala sestricky preco som sa prebrala. A ona na to ze uz mam po zakroku. Merali mi asi kazdu pol hodinu tlak spolu 5x. O 13.00 zavolali manzelovi ze po mna moze prist. Okolo 14.00 prisiel jeden z lekarov vysvetlit ako presne laparoskopia prebehla a co museli urobit . Este som cakala pol hodinu na to aby mi priniesli antibiotika a 14.30 som sla domov. V bruchu po troch dierach ziadne bolesti. Co mi robilo problem bol plyn medzi mojimi rebrami musela som byt neustale nadychnuta pri vydychu som vydela hviezdicky. Ani pocas poslednych dni som nemala ziadne bolesti brucha. V podvecer citim bolest v ramenach pripisujem to tomu ze dlho sedim alebo chodim a plyn sa presunie do hornej casti tela. Takze sa netreba nicoho bat. Neviem ci to bude fungovat u teba ale ja pripisujem moj idealny pooperacny stav tomu ze chodim na akupunkturu. Drzim palce.

Já jsem byla na Laparoskopii před 10 dny. Zkušenost mám stejnou, jako Veronika.
Den před operací nástup do nemocnice. Pan doktor mi vysvětlil, že mi v pupíku udělají díru kvůli zavedení duté jehly, kterou nafouknou břicho plynem, aby se oddálila střeva a mohli operovat. Pak tudy zasunou kameru a světlo. Další dírka je vpravo a další 2 jsou vlevo. Na nástroje a na odsávání.
Dostala jsem informaci, že musím být bez šperků a bez nalakovaných nehtů. Pak jsem šla na pokoj, kde mi změřili tlaku, tep a odebrali krev kvůli krevní skupině, musela jsem sdělit, zda mám svoje zuby, na co jsem alergická a poučili mě o znovu o tom, že nesmím mít nalakované nehty a šperky. Pupík mi čistili lihem 2x, oholení musí být kvůli tomu, že se zkoumá prostupnost vejcovodů přes dělohu jakousi kapalinou. Před operací mi to neřekli, až po ní jsem zkoumala na netu, proč během operace na břiše, musím mít nohy na opěrkách.
Odpoledne mě navšívil anesteziolog a vyptával se mě na různé alergie a závažné nemoci v rodině. Kolem 13:00 jsem dostala skleničku hnusné vody, poté jsem měla 2 - 6 hodin běhat na wc, já byla ještě ráno, každý má jiné ústrojí. Měla jsem se snažit vypít 3-4l vody, což mi nedělalo problém. Poslední jídlo jsem měla vývar k obědu, pak už jen pít a od půlnoci ani to ne. Večer jsem dostala tabletku na spaní, ráno v 6:00 další tabletku, zapít minimálním množstvím vody a k tomu měření tlaku, tepu a na přilepšenou ještě klistýr. Takže do operace jsem se ještě stále vyprazdňovala. Kolem 8:00 jsem se vysprchovala, navlékla si andělíčka a čekala. Před desátou jsem dostala injekci do zadku, navlékla jsem si elastické punčocháče a vyvezli mě na posteli do předsálí. Tam jsem strávila 15 minut, pak mě převezli na sál a opět se ptali, zda mám svoje zuby, nemám nalakované nehty, nemám šperky a na co jsem alergická. Pak mi říkali, že se nemusím ničeho bát, že budu spát. Obratně a rychle mi zavedla sestřička kapačku do žíly, pod hlavu nějaký polštářek, injekci do břicha kvůli srážení krve, na hrudník elektrody na měření činnosti srdce, na palec měření tepu asi, na stojan pak dali pytlík s tekutinou a přidali mi injekčně ještě nějaký lék, pak přišla anestezie, že mám zhluboka dýchat a dobrou noc mi řekla jen paní doktorka, já už stihla jen otočit oči v sloup.
Probrala jsem se na JIPce, na sále jsem byla 2 hodiny. Pokud jsem zvracela, tak si to nepamatuju, až kolem 14:00 si uvědomuju, že jsem měla pojem o čase. Na sál jsem šla s tím, že mám cystu na pravém vaječníku 5x4cm a pokud by byl problém, tak mi udělají spodní řez na břiše, tam už mám díru po slepáku (údajně mi měli vzít vaječník, nakonec slepák). Když mi sestřička na JIPce převazovala ránu, tak říkala, že mám jen 4 díkry, břicho nakonec neotvírali. Na ruce jsem měla zavedenou kapačku ještě z operace a měřič na tlak, který se každou hodinu sám nafukoval a přenášel hodnoty na monitor, z břicha hadičku s krabičkou, kam se mi pod tlakem odváděla krev a voda z operacační rány, pak cévku, kterou jsem dostala v narkóze a na hrudníku jsem měla ještě kolečka na srdíčko. Byla jsem tam nakonec přes noc. Musela jsem se snažit sama pít a taky se otáčet na posteli. Moc to nešlo.
Ráno pak mi doktor sdělil, že mi museli vzít pravý vejcovod, že cysta byl tekutinou naplněný vejcovod. Po operaci slepého střeva, kterou jsem prodělala před 11 lety jsem měla srůsty i na levém vaječníku a v dutině břišní, což mi během operace napravili. Takže mi ráno vyndali cévku, sundali elektrody, vyndali kapačku, pak mě posadili a jelikož trpím na nízký tlak, tak jsem měla okamžitě bušení v hlavě a černo před očima. Takže mě trošku ostříkali studenou vodou a pomohli mi do pojízdného křesílka, na kterém mě převezli na pokoj. Na pokoji jsem měla co hodinu sestřičku, která mi měřila tlak a na wc mě museli doprovázet. K obědu jsem dostala polévku a kaši s mletým masem. Moc jsem nesnědla. Po obědě jsem s pomocí sestřičky mohla jít do sprchy. Pohled na ty dírky a hadičku z břicha je všelijaký. Večeře byla mléčná rýže, taky jsem moc nesnědla, další dny už míň dietní jídlo. Pila jsem poctivě 3l i víc každý den. S krabičkou jsem chodila ještě 2 dny, pak mi jí sestřička vyndala a hadička, která byla v břiše, byla asi 40cm dlouhá a při vyndavání to bylo spíše jako něco nepříjemného a jen na pár vteřin. První a druhý den po operaci jsem dostala ještě po jedné injekci na srážení krve do ramene. Jednou jsem si řekla o injekci proti bolesti, protože jsem měla menší záchvat, nemohla jsem dýchat a bolelo mě děsně pod žebry a nemohla jsem podadnout dech. Do 5 minut se mi ulevilo. Ještě 2 dny po operaci mě bolelo v krku, zřejmě z té intubace a doteď mě trošku bolí pravé rameno, jak je zřejmě při operaci kuka v pravém úhlu. Jinak plyn, kterým napuští dutinu břišní po operaci odchází z těla větry, takže docela zajímavá zkušenost. Každý den nějaká vizita, takže člověk je stále pod dozorem a stále má z něčeho strach. Proč bolí krk, proč rameno, proč mám břicho nějaké větší, proč tolik krve teče do krabičky, jestli to je normální, proč jsou střeva v pochodu, prostě vše je normální a přirozené.
Třetí den po obědě jsem mohla jít domů, dostala jsem instrukce ohledně sprchování, 2 x denně jako v nemocnici a klid na lůžku. Dneska mi po 10 dnech od operace vyndali stehy, 2 se mi uvolnili, ale jizva se nerošklebila, tak to nevadí. Je to malinké ani ne vteřinové jemné píchnutíčko, celkem 4x a vydržet se to dá, jen se nebát, jako já. Dneska už si můžu svednout něco ze země, taky si sama oblíknu kalhotky i ponožky a sama si dokážu utřít nohy po sprchování. V posteli se už dokážu obracet a ležení na boku už mi nedělá problémy a skoro nebolí. Zvedání z postele a ze židle už je také méně bolestivé. Jím už u stolu, ne v pololeže nebo ve stoje, jako po operaci. Teď, když už mám vše za sebou, mohu říct, že to ušlo a dalo se vše vydržet. Nedá se to srovnat se slepákem, který jsem měla před 11 lety, bylo to na 5 týdnů v nemocnici (doma 3-letá dcera), z toho týden na JIPce a ještě po 6 letech se mi otevírala jizva a vyndala jsem si snad poslední steh.
Dřím všem palce a veřte, že zdraví máme jen jedno. Proto se o něj dobře starejme.

Ahoj, já jsem byla na laparoskopii před 4 dny. Šlo o odstranění cysty na vaječníku. Dem před operací jsem musela být oholená (to jsem zvládla sama ještě doma)a sestra v nemocnici mi vydezinfikovala pupík - kvůli kameře, která jde při zákroku pupíkem. Den před operací jsem taky dostala vypít hrnek šíleně slané vody (chutná to jako moře) - což byl klystýr, asi za půl hodiny jsem musela na záchod a pak vždycky po chvíli ještě asi 10x -než se mi úplně vyprázdnily střeva... Večer mi sestra dala prášek na uklidnění před operací - abych klidně spala a abych nestresovala.
Ráno před operací jsem dostala další prášek - byl to takovej oblbovák, sundala jsem si všechny šperky (nehty nesmí být nalakované) osprchovala jsem se, oblékla čistou košili, navlékla si spaciální stahovací podkolenky a sestřička mě na vozíku odvezla na sál. V předsálí jsem se svlékla, nasadila si čepičku na zakrytí vlasů a sestra mi dala na zakrytí těla a studu něco jako prostěradlo...a šla jsem na sál. Tam jsem si lehla na stůl, nohy dala na opěrky, přišla anestezioložka, představila se mi a řekla, že mě teď uspí. Napíchla mi žílu a za pár sekund jsem hned příjemně usnula (narkóza je v pohodě, anestezioložka kontroluje všechny životní funkce a samozřejmě nezačnou, než opravdu spíš). Operace měla trvat 1 - 1,5 hod. Já se probudila až na JIPce (jednotka intenzivní péče) asi po 4 hodinách od začátku operace (byly jsme tam 4 ženské, sestřička se o nás pořád starala). Bolelo mě břicho, ale sestřička se mě hned ptala, jestli potřebuju něco na bolest a tak mi do kapačky přidalal něco od bolesti a za chvíli už mě nic nebolelo a chtělo se mi spát - vlastně jsem to tam celé prospala. Když se nehýbeš, tak to nebolí - při otáčení na posteli se přidržíš madla, tak se to dá zvládnout. Špatně mi nebylo, jen mě po narkóze škrabalo 3 dny v krku (ale na to ti taky dají kapky). Na JIPce jsem byla napojená na přístroje (kontrolovaly tlak, tep...), v ruce jsem měla kapačku, na druhé ruce tlakoměr, který se zapínal automaticky po 1 hodině. Z břicha jsem měla vyvedený dren - přez který do lahvičky u postele vytékala krev z rány) a poslední věc co jsem měla byla cévka na čůrání-tu jsem ani necítila- ani když ji ráno vytáhli(zavedli ji už v narkóze). Na břiše mám 3 jizvičky: v pupíku 1 steh, v levo taky jeden a v pravo dva stehy - to záleží, kde tě operují.
Po dni na JIPce mě převezli na normální pokoj, dostávala jsem prášky od bolesti a miniinjekce do bříška - proti trombóze. Většinou jsem spala a každým dnem to bříško bolelo míň. Hadičku z břicha i s nádobkou, jsem nosila ssebou jako lucerničku 3 dny, v noci visela na posteli. Byla to otrava, ale dalo se to, jen bylo hodně nepříjemné, když mi tu hadičku vytáhli (nebyla to bolest, ale nepříjemné..) - naštěstí to trvá jen cca 2 sekundy a je po všem.
Pak mě propustili domů do domácího léčení na 6 týdnů. Doktorka mě poučila, že se musím šetřit a být v klidu, že laparoskopie je sice šetrnější zákrok, ale pořád je to operace a tam uvnitř mi něco odstranili a ty rány se musí zahojit.. Stehy mi vytáhnou týden po operaci.
Takže tak, tohle jsou moje zážitky... když to shrnu, není to nic strašného, co se nedá vydržet...a tak vám všem přeji hodně zdravíčka a pokud vás něco takového čeká - ať vám to dobře dopadne.

Aleno, a to byla diagnostická laparoskopie? A co bylo příšerného na vyrovnávání s narkozou? Děkuji.

Ahoj! Je mi pár týdnů před padesátkou a dosud jsem nebyla na žádné operaci. Měla jsem dva porody a ty mi daly tři děti. V posledních letech mě trápily bolesti v pravém podbříšku a já je připisovala mé špatně vyvinuté ledvině, ovšem urolog tento názor nezastával. Byla mi doporučena laparoskopie a já šla s hrůzou do nemocnice. Samotná operace byla asi v pořádku, ale příšerné bylo vyrovnání se s narkózou a silná bolest horní poloviny těla. Díky napouštěnému plynu. Operace proběhla 08.06. a dnes 15.06. jsem byla vytahovat stehy s těch tří "vyrobených" otvorů. Cítím se celkem v pohodě, ještě to pobolívá a já se někdy přistihnu, že mám dlaň na břiše, jako to dělávají nastávající maminky. Původně jsem myslela, že celé to laparo zaplácnu dovolenou, ale jeden měsíc dovolené nemohu obětovat. Na kontrolu mám přijít 13.07. Tak dlouho nedokáži odpočívat a určitě se nechám vypsat do práce. Když to shrnu laparo ano, ale pak se musí člověk poprat a vyrovnat i s těmi negativními doprovodnými problémy. Přeji jen a jen zdraví!!

Ahoj, teď jdu od lékařky z gyn. a bylo mi řečeno, že mě pošle na laparoskopii. Snažíme se totiž o mimi, ale nedaří se... Chci se zeptat, jestli na tom někdo byl ze stejného důvodu, jestli otěhotněl a pak by mě zajímalo, jestli jsou po operaci nějaké drény a jak se vytahujou? Děkuju

omlouvám se za dvojitý článek. omylem jsem to odeslala dvakrát !!!!

Zdravím.Jsem 5 dní po laparoskopii.Stejně jako Zuzana jsem před tím neměla žádnou zkušenost s jakoukoliv operací,ani úrazem.Také jsem dostala leták s popisem zákroku a následných možných komplikací. Přečetla jsem si i předchozí příspěvky a tudíž jsem zhruba tušila, do čeho jdu. Mnohem větší strach jsem měla z narkózy.Ten částečně rozptýlil anesteziolog, se kterým jsem mohla před zákrokem mluvit.Operace proběhla bez komplikací,neměla jsem žádnou hadičku v břiše,ani podobné věci. Tohle všechno totiž podle mě záleží na míře zákroku. Já tam šla s tím,že mám cysty na vaječnících,myom na děloze a ještě cosi neidentifikovatelného. Nakonec se při laparoskopii cysty nenašly, myom mi neodstranili(byl by to zbytečně radikální zásah ) a vytáhli mi jen ten neurčitý objekt. Takže asi nic těžkého.Už v noci po operaci jsem šla na WC a druhý den mě chtěli poslat domů. Necítila jsem se ale dobře (bolesti kličních kostí-jak plyn stlačuje vnitř.orgány,bolesti břicha,hlavy ap.),takže si mě tam ještě 1 den nechali.Máte tam alespoň možnost požádat o léky proti bolesti, pokud je to nesnesitelné.Já to neudělala a je fakt, že jsem se moc nevyspala, ale po příchodu domů se to trošku zlepšilo a spánek doháním doteď.Hlavně je potřeba, jak to trochu jde, chodit, aby se rychleji vstřebával plyn, kterým se napouští při operaci břišní dutina.Ale na to je lepší se raději zeptat.U každého je totiž zákrok jiný a jiné mohou být i komplikace, takže se nedá říct,jak to vše bude probíhat. Každopádně si ale myslím, že se jedná o metodu podstatně šetrnější, než je klasická operace. Důležité je také věřit, že vše dobře dopadne,na problémy je vždycky času dost!

Zdravím.Jsem 5 dní po laparoskopii.Stejně jako Zuzana jsem před tím neměla žádnou zkušenost s jakoukoliv operací,ani úrazem.Také jsem dostala leták s popisem zákroku a následných možných komplikací. Přečetla jsem si i předchozí příspěvky a tudíž jsem zhruba tušila, do čeho jdu. Mnohem větší strach jsem měla z narkózy.Ten částečně rozptýlil anesteziolog, se kterým jsem mohla před zákrokem mluvit.Operace proběhla bez komplikací,neměla jsem žádnou hadičku v břiše,ani podobné věci. Tohle všechno totiž podle mě záleží na míře zákroku. Já tam šla s tím,že mám cysty na vaječnících,myom na děloze a ještě cosi neidentifikovatelného. Nakonec se při laparoskopii cysty nenašly, myom mi neodstranili(byl by to zbytečně radikální zásah ) a vytáhli mi jen ten neurčitý objekt. Takže asi nic těžkého.Už v noci po operaci jsem šla na WC a druhý den mě chtěli poslat domů. Necítila jsem se ale dobře (bolesti kličních kostí-jak plyn stlačuje vnitř.orgány,bolesti břicha,hlavy ap.),takže si mě tam ještě 1 den nechali.Máte tam alespoň možnost požádat o léky proti bolesti, pokud je to nesnesitelné.Já to neudělala a je fakt, že jsem se moc nevyspala, ale po příchodu domů se to trošku zlepšilo a spánek doháním doteď.Hlavně je potřeba, jak to trochu jde, chodit, aby se rychleji vstřebával plyn, kterým se napouští při operaci břišní dutina.Ale na to je lepší se raději zeptat.U každého je totiž zákrok jiný a jiné mohou být i komplikace, takže se nedá říct,jak to vše bude probíhat. Každopádně si ale myslím, že se jedná o metodu podstatně šetrnější, než je klasická operace. Důležité je také věřit, že vše dobře dopadne,na problémy je vždycky času dost!