Reklama

Můj děsivý příběh

Pepinka (So, 10. 5. 2003 - 19:05)

Moc rada bych psala dalsi pokrocovani, ale uz rok nemuzu na Net.Je mi to lito, ze nemuzu zverejnovat dalsi zazitky naseho perfektniho dokonaleho zdravotnictvi. Za tu dobu mam daleko krutejsi a otresnejsi zazitky nez co jsem pasala. Pres nalezy autoimuiny, zanetu na mozku a jinych veci, ktere doktori nedovedou zaradit nemam ani lekarskou ano statni peci. Dalsi homeopat jen konstatoval zapouzdrena borelioza a imunita obracena na autoimunitu. Take mi vysvetlil, ze doktori nejen uz nic nedohledaji ale ani uz neumi lecit. Zapourdrena loziska se ukryvaji a odolavaji vsi lekarske lecbe. Take konstatoval,ze uz to musim mit od detstvi. Kukla jsem na doktorku, takze mam dle dostupnych informaci uz treti stadium boreliozy.Plny Invalidni duchod me neuznali, odvolani nemam, jen moznost podat zalobu.Dal cesta pro me neni. Ja psala o byvalem priteli. Ten uz se se mnou rozesel po pul roce nemoci. Pred 3 roky jsem byla jeho velka laska. No jo no uz nejsem ta pekne oblecena a dobre vystupujici perspektivni zena. Zustala jsem sama. Jen me pak kdyz uz jsem nebyla schopna vozil k doktorum a nosil jidlo, protoze rodina by me nechala umrit. Ale od idealu to melo daleko, heslo delej si co chces ale nic ,me nic a jeste vylivani si spatnych nalad na me.... Nechtela jsem o tom psat, ani nechci, protoze by se to obratilo proti me. Navic jsem mu byla vdecna pres to vsechno. Hlavne proto ze mi veril a nikdy mi neodsoudil, ze jsem hypochondricka.Jenze tenkrat jsem mela jeste nadeji a ta mi davala silu prekovavat hrozne veci a mela jsem hrozne velkou touhu se vratit do zivota a silu bojovat s problemy. Uz jsem zazila jednou kdyz jsem skolu dodelavala jako individual a byla nemocna na kolejich a pak jeste bez prace.....proste je to handicap vratit se po letech mezi lidi do prace, ale vsechno co jsem si vybudovala za te 5 let boje kdyz uz jsem chodila do pracea jine veci je zase pryc a tentokrat natrvalo. Platila jsem si soukromou pecovatelku, ale taky to stalo zato, ale co bych mohla cekat od toho kdo je zvykly se starat jen o dozivajici. Pres vsechny materialy co jsem ji davala cist o lidech s CFS a boreliozou vzdycky skoncila v jeji nechapavosti a pochybnostech o me. Sama vim co jsem prozila a jakou silu jsem musela mit, abych tady jeste vubec byla a jak jsem zustala sama v nemoci opustena a kolik krutosti a nepochopeni jsem musela zazit. A kolik smutku je ve me protoze vim ze jsem zivot ztratila, protoze touz dalmuze dojit jen tak ze budu v ustavu protoze nejsem se schopna starat a bydlet sama. Nemuselo to tak dopadnout, ale v lidech je lhostejnost a je pohodlnejsi nesnazit se pochpit, protoze kdyz nechapou neciti poterbu ani pomoc.I kdyz uz plne chapu ze nikdy nebyla chyba ve me, ani v me linosti, nebo spatne duchovnosti stejne je ve me hrozny smutek. Lide v mem veku zakladaji rodiny, buduji, studuji a ja uz jen muzu dozi a neobejdu se bez kazdodenni cizi pece, na kterou ani podel statu nemam narok.. A uz mi je po temer trech letech nemoci dostatecne davano na jevo ze jsem nepohodlna pro spolecnost a zdrave lidi. Jak hluboko clovek muze klesnout. Rodina porad nechape ani nepochopi. Otec uz nezije, mozna, kdyby byl na zivu tak by me uz zabil, driv kdyz se dozvedel ze jsem zase nemocna a nechodom do prace tak bylo peklo. A ma matka prestoze ji bylo ne jen mnou vysvetlovano, jak uz na tom jsem, nechape. Porad zije v predstave ze mam nejake rozmary. Kdyz mi napsala prijed chci s Tebou mluvit a jine vycitky co si dovoluji se s ni nestykat a nepomahat ji (tak zdrava jak je ona bych fakt chtela byt) kdyz neni schopna samostatne zit protoze cely zivot se vezla, znel jak vtip, kdyz ji byvaly pritel vysvetloval ze jsem vazne nemocna, taktak vydrzim prevoz k doktorovi. Kamaradovi co psal kvuli me do televize ve slusnosti odepsali, ze ...proste dali ruce od toho pryc, ze takove veci nejsou pro ne a mame se obratit jinam....ale kam. Ja to ale cekala, tam resi spise uz prokazanou zavinenou smrt, anebo handrkovani s urady o majetek.....Tak nevim ma nemoc se nezpravi, byvaly pritel uz to pochopil a...na statni socialni a lekarskou peci peci nemam narok a ani mi to nepomuze...prominte mi ten vyraz...ale zrat a srat neni zivotni motivace.....aproste zvladam tak malo, tedy nic a neni si jak naplnit zivot ...ani cist, ani psat, proste lezet na zadech a koukat a snazit se bezblaznit z bolesti a dalsich zdravotnichpotizich. Toto neni nemoc pro ktere kdyz nemuzete chodit, tak si treba muzete kreslit. Casto se divam na lekya premyslim ktere by mi pomohli usnou v klidu, bez dalsich bolesti a neprobudit se a na druhou stranu nemam odvahu skoncit zivot, ktery jsem mela tak rada. Ale to uz 2 roky je jen hrozne trapeni, samota a bolesti a invalidita a nastavovani se na dalsi rany.Skoda ze tato moznost informaci pres Net nebyla o par let driv, ja poznala az pred 2 roky lidi zapasici se stejnymi problemy jako ja uz roky, jenze uz pro me bylo pozde, muj zdravotni stav se zvrhl. Skoda ze jsem hledala chybu v sobe a nechala si namlouvat ze je to jen psychicky blok a zkousela donekonecna se vrhat do aktivniho zivota a skoda ze jsem si nechala "duchovnimi" namlouvat ze uzdraveni zalezi na mem mysleni. Tu miru stresu co jsem musela zazit kvuli nemoci by odrovnalo i zdraveho cloveka. Jenze zdravy clovek muze aktivne resit sve problemy a ja je resila aktivne 12 let i pres nemoc. Jenze nebyli informace a moznosti. Fascinuje me kdyz si vzpomenu ze prvni imunulogicke vysetreni mi udelai az na soukrome klinice (po 11 letech problemy), prestoze jsem si leta stezovala jak Sava na zanety vseho mozneho i zad. Fascinuje me ze pres neurologicke nalezy ktere jsem si zpetne dohledala v karte (z r. 91), mi nikdo nikdy nenapsal rehabilitace na zmeny na pateri, protoze jsem si jen pokusy cvicit sama vse zhorsovala a mam dalsi nevratne zmeny. Kdyz jsem se usilovala sama, tak mel clovek po dlouhem otravovani narok tak na 5x. Fascinuje me ze v seznamu lecitelu jsou lide, kteri me jen posmesme vyhodili...v r.93 homeopatka, kdyz jsem ji popsala zanety a bolesti obliceje me misto vysetreni EAV doporula psychiatrii a tak mi zacali u jeji kamosky obvodacky peklo, taky je v seznamu a spousty jinych...pisou o sobe nadherne clanky a odborne prace....Fascinuje me ze na soukrome klinece, az jsem si zaplatila sam CT dutin, tak byl nalez na oparaci, kterou jsem si platila sama (po 11 letech potizi).Mam zajem psat pokracovani, ale uz to nezvladnu. Kdyby mi chtel nekdo pomoci, z cisteho zajmu uverejneni co je vse v nasem zdravotnictvi mozne....a jak lekari porusuji zakony a vydelůavaji....mam dalsi vyborne "perlicky".Jen poznatek, diky urinoterapii jsem utlumila exem, po kterem jsem ztracela vlasy. Rok se pokousim vnitrne, ale marne. Marne pro to ze tonelze delat pri nejakych stresech,protoze bych se mohla akorat otravit. Marne pro to ze clovek ktery mi udajne pomaha se nedovedl ke me chovat slusne abych se drzela a mohla se touto metodou zabyvat denne, coz uz za rok bych mela hodne velke vysledky, kdyby mi to tedy melo pomoci. Jak priznal, myslel si ze me muze dle svych nalad trapit a pak se zazrakem objevi doktor, ktery me uzdravi. Skoda ze nebral vazne ze je to pro me mozna posledni sance jak si zachranit zivot . Ted uz jsem hrozne unavena, zlomena a ....Skoda, ze jsem pred par lety si nekoupila tu knihu, misto chozeni po kurzech pozitivniho mysleni. Skoda ze se cas neda vratit zpet, ale s temi znalostmi co mam ted. Skoda ze uz neverim v duchvni smysl takoveho trapeni....mozna dobre, pro sebe ze jsem prozrela jak ubohe jsou nazory o nadrezenosti duchovnosti. Plne souhlasim jen spani Jirinkou, ktera se uz po operaci neozvala, ze spousty lidi vyuziva ony duchovnosti za ucelem obohacovani a nebo zbaveni se moralni odpovednosti.Lide maji hodne naivni predstavu o stavu naseho zdravotnictvi a socialni pomoci. Je tady stredovek. Odvolani zadne, bohuzel snad az v EU, protoze tam bych byla pro sve nalezy povazovana za vazne nemocnou. Ale pro me je uzbohuzel pozde. Snad jen kdyz se smirim s tim, ze budu dozivat lezici s hroznymi bolestmi, s pohozenim jidla odcizich osob, ktere za to budou placene....Ale je to pro me nesnesitelne, tak by stejne bylo lepsi se ani nedozit.Ted se jdu doplazit se lehnout. Bolesti do noh a hrudniku,spatne dychani od svalu......Jen kdyby me chtel zase nekdo kritizovat, ze kdyz pisi tohle, proc si to pokracovani nenapisi sama. To uz jsou jen projevy ze zoufalstvi a smutku nad nevratnymi ztratami, kdy pres tezke potize chce clovek o sobe dat jeste vedet, napsat par svych myslenek, nez zustane totalne neschopny a nepouzitelny....teda pouzitelny jen jako hadr na boty, pro ty co neumeji nic jineho nez se splhat po slabsich a tim si dokazovat svoji silu a moc.Preji vsem dobrym lidem, aby nemuseli zazit tohle vse....a diky moc lidem kteri mi napsali pekne dopisy, diky Save, Jance, Jirince....dik kazdemu kdodovede dodat aspon pomyslnou silu dobrym slovem a vyjadrenim empatie.Omlouvam se ze jsem spouste lidem neodepsala, mam problemy se zakladnimi nutnymi vecmi jako najezeni, umyti...

Jarca k (St, 7. 5. 2003 - 20:05)

V době kdy jsem psala první příspěvektak jsem nevěděla co mi je. Po přečtení příspvěků k Borelioze jsem se začala domnívat, že by to mohlo být ono. Dnes se mi to z výsledků krve potvrdilo. Mám Boreliozu. Nevím jestli po tom martyriu mám mít radost, že už vím proč je mi tak blbě. Nebo po přečtení zdrav. problému na doktorce nemám. Vím že NE, ale aspoň se začnu léčit na to co mi opravdu je.Rehabilitace a prášky na nervy a bolesti mi opravdu nepomohou.Děkuji všem za příspvěvky, které vedli k mé dobré diagnoze.Zvláš Sávě i ostatním budeteš-li chtít ozvěte se mi jak pokračuje léčení a jak se vám daří.Jarča K.

Jarca k (So, 19. 4. 2003 - 13:04)

Pro Pepinku, tvuj příběh jsem přečetla a cítím s tebou, sama v současné době prožívám podobnou zdravotní anabázi, začalo mě bolet v pravém nadkličku přes krk až do ucha, veškerá vyšetření v pořádku, sono, krev, EKG,cévní, nález na krční páteři blokace C5a6. Začala bolet i ruka při práci bolest v noci brnění.Požíže s dýcháním, bušení srce,závrat, bolest hlavy,špatně vidění.Lékař na neurologie kostatoval zánět prvního pravého žebra, toto mi vrací na původní místo + opich na bolest,připadámi, že to toto vrací na původní místo, protože vždy po zákroku 2 dny zlepšení pak opět bolest. Odkaz, že to mám od nervů a doporučení analgetik a léků na nervy, znám-nic to neřeší, musí se přeci najíž příčina. Neochota k dalším vyšetřením (jsou drhá),ještě neco píše zde starší pán, že mu bylo řečeno, co chce že je starý(nebo jeho matka?)mě je 34 let a podle lékaře a sestry na interně zdejší nemocnice jsem zase moc mladá a musím se z toho nějak dostat. Takže co tu bylo o zdravotnictví řečeno já věřím. Jenom doufám, (v některých případech jsem se o tom přesvědčila),že to není všude stejné, že jsou lékaři a sestry na svých místech. Všem přeji hlavně Pepince aby takové našli a i nadále si na tomto vebu předávali informace na ty dobré o ochotné lékaře.Zdraví Jarča K.

Lenka (Čt, 13. 2. 2003 - 13:02)

Halooo Pepinko,co je s Tebou, že se už na těchto stránkách neobjevuješ??Nevíte o ni něco vy ostatní??

Návštěvník (Pá, 13. 12. 2002 - 01:12)

Ahoj Pepino,zrovna jsem si precetla Tvuj pribeh a plne chapu Tvoje rozhorceni vztek a pocit bezmoci pri boji s lekari. Sama jsem si necim podobnym prosla- nemela jsem tak vazne potize, ale vim co je mit velke bolesti a byt prehazovana jako horky brambor od jednoho lekare ke druhemu. Ja sama jsem zkousela ruzne veci a nasla jsem lekarku, ktera je neurolozka je velmi rozumna. Nebudu tady delat nikomu reklamu, ale pokud budes chtit kontakt, nebo vice informaci, tak rada pomuzu. Preji Ti hodne sily k dalsimu boji a hlavne optimismu. Ruru

Návštěvník (Čt, 12. 12. 2002 - 10:12)

Ahoj Pepi!Tvuj pribeh jsem neprecetla cely, je opravdu hodne dlouhy, ale to neni ten hlavni duvod, spis na to nemam, je to silene smutny a neuveritelny pribeh lidskeho zivota - ocenuji a obdivuji, ze odepisujes takovym ubozakum, jako je Ales, pri tvem stavu, ktery popisujes Tomasovi - pro to, aby jsi napsala tak dlouhy pribeh pri tvych bolestech to chce neuveritelnou davku sily a sebeburcovani, nevim co jineho rict, nez ze te obdivuji a je mi tak strasne lito, ze ti nebylo doprano normalniho zivota, zdravi, aby jsi mohla delat to co si prejes. Dovedu si myslim predstavit, jak si vazis kazde malickosti,ktera je pro zdraveho cloveka naprostou banalitou, ci samozrejmosti.Neumim si predstavit tvuj boj, asi je pro Tebe velkou namahou a utrpenim kazdy den, kdy se jini rozciluji, ze rohlik stoji tam 2 koruny, a tady uz 2.20!!! Je to fakt smesny, kdyz se nad tim clovek zamysli...]Nevim, co Ti na konci teto odpovedi napsat, ale z celeho srdce bych Ti prala zivot, jaky si zaslouzi kazdy - dobry - clovek, ktery prisel na svet!Moc ti drzim pesti,kazde rano, kdy otevres oci!

Návštěvník (Čt, 12. 12. 2002 - 02:12)

Nemoc je způsobem komunikace se svým okolím. Jsou lidé, se kterými se nedá domluvit, jsou lidé, kteří se neslyší, jsou lidé, kteří to snad po sobě nečtou, jinak by nemohli chrlit takhle dlouhé saláty bez hlavy a paty. Je mi tě Pepinko líto, ale obávám se, že na světě není lékaře, který by Ti mohl pomoci, protože Ty sama nechceš. Ať už to nazýváš jakkoliv.

Návštěvník (So, 23. 11. 2002 - 17:11)

Jiřino, vykasli se na to. Buh Ti zehnej, Pepino. Přeji Ti to.

Návštěvník (So, 23. 11. 2002 - 17:11)

Pepino, nez jsem si precetla Tvuj příběh s reakci Tvych fandu, tak jsem stravila na internetu nejméně 3 hodinky. Musim smat. Promin, ale ani nekontaktuješ Jiřinu, která Ti nabízí pomoc. Že sis to vše vymyslela? Žiješ ještě vůbec? Zdar.

Návštěvník (St, 20. 11. 2002 - 10:11)

Nelze házet lékaře do jednoho pytle. Avšak z předchozího režimu,kdy měli lékaři méně peněz, než pomocný dělník, přežívají neblahé zvyklosti. Mnozí lékaři by si i dnes zasloužili OFICIELNĚ více peněz, než mají. Ale ne plošně. Ti neschopní, kteří se zpravidla kromě odborných neznalostí vyznačují povýšeným a bohorovným chováním, by neměli tuto těžkou a zodpovědnou práci vykonávat.Mnozí z lékařů, kteří zažili minulý režim, nebo ti, kteří se podobné praktiky naučili, se nebavi s pacientem, neřeknou mu, co mu je a jak bude léčen, mnozí s ním jednají jako s obtížným hmyzem. Zapomínají na to, že vykonávají LÉKAŘSKOU SLUŽBU.Nedávno mi umřela maminka. Za celý 90 tiletý život byla třikrát v porodnici a jednou v nemocnici se žlučníkem. Když se jí v 90 letech ulomil krček stehenní kosti, věděl jsem, že je konec podle toho,jak před očima chátrala a jak s ní bylo zacházeno. Když jsme se informovali u primáře soukromé kliniky na matčin stav, kde jsme kromě pojistného všeobecné pojišťovny, do které maminka přispívala celý život, aniž by něco odčerpala, platili ještě 300 Kč denně, tak primář naám řekl

Návštěvník (Po, 11. 11. 2002 - 18:11)

Sadraji, v kterém městě Pepinka žije, možná bych pro ní měl také pomoc, ale toto není vhodná platforma.

Návštěvník (Pá, 8. 11. 2002 - 14:11)

No, ja v zadnem pripade nechci nic zlehcovat, ale zda se mi ze hlavovy nervy, zejmena trigeminus, jsou od patere dost daleko.... Pouzijte ucebnici anatomie.Drzim Pepince pesti.

Návštěvník (So, 26. 10. 2002 - 18:10)

Včera jsem s Pepinou mluvil moc Vás všechny zdraví a děkuje za podporu. Je na tom nějak hodně špatně ale vidina operace je na blízku, takže jí všichni společně držme palce.

Návštěvník (So, 26. 10. 2002 - 15:10)

Chci jenom vzkázat Pepince-drž se, za žádnou cenu se nevzdávej a bojuj tak, jak to děláš dosud.Vím, že ti to asi moc nepomůže, buhužel neumím dátžádnou konkrétnější a užitečnější radu.A souhlasím s tím, že lidé,kteří nikdy nic tak zlého neprožili, nemůžou vůbec vědět, o čem je řeč.Vím to z vlastní zkušenosti, i když mé problémy jsou jiného rázu (psychické).Na příspěvcích je dobře vidět, že opravdu nemocní lidé o pravdivosti příspěvku nepochybují.a ještě-je velké, nedocenitelné štěstí, že máš přítele, někoho, kdo s tebou sdílí všechny tvé problémy.Bez takové popdpory byto už asi vůbec nebylo k vydržení.Přeji zlepšení situace, víc nemůžu.

Návštěvník (St, 16. 10. 2002 - 14:10)

Pepinko, nechavala jsem Ti par mailu, ale myslim, ze se sem dostanes snaz. Takze:znama na kterou jsem i ja spolehala, me zklamala, kdyz zjistila, ze se vse neda vyresit behem jednoho dvou dni, "odpojila se" za doprovodu vycitaveho mailu. Je to dost smula, protoze jsem ji chtela poprosit, jestli by nejak nemohla pomoct i Tobe. Zbyva jen MUDr.O o kterem jsem se zminovala, je dost laskavy a i kdyz je z Brna, snad by alespon doporucil nekoho z Prahy, kdo by Ti alespon mohl vse vysvetlit a pokusil se pomoct. Pepinko bojuj, nemas ten typ onemocneni jako ja, takze se porad da neco delat. Jdu koncem tydne znovu do nemocnice, pokud tedy chces, abych se pokusila MUDr. O kontaktovat a pohovorit s nim o moznosti nejake pomoci, prosim, ozvi se. Moc zdravi Jirina

Návštěvník (Pá, 27. 9. 2002 - 14:09)

Tak tak, v kažém případě je Pepinka velmi velmi nešťastný člověk.To Jana2: Souhlasím s Vámi, z Pepinčina příběhu dýchá jakoby volání o pomoc,o kterou potom nestojí.To Jana: Přečtěte příběh ještě jednou pozorněji.Pak určitě přestanete svolávat boží hněv na ty, jež mají jiný názor než vy a porozumíte víc - i mezi řádky. Jinak je samozřejmě nádherná míra Vaší empatie a láska k bližnímu!!Přeji zdar. alfa

Návštěvník (Pá, 27. 9. 2002 - 14:09)

Jestli je to s Pepinkou pravda, tak byt na jejim miste uz to davno skoncim. Proste sebevrazda. Ne ze bych ji k tomu nabadala, ale tohle by proste normalni clovek nevydrzel. Leda si libuje v bolesti a courani po doktorech. Ja bych to ukoncila, takovej zivot v bolestech stoji za hovno.

Návštěvník (Čt, 26. 9. 2002 - 13:09)

Pro Petru: Mam pocit, ze se nikdo nesmal cizimu nestesti. Pribeh je dost neuveritelny a kazdopadne subjektivne vypraveny Pepinkou. Netvrdim, ze neni pravdivy, na svete se muze stat tolik neskutecnych veci. Ale nedivim se nikomu, kdo Pepince neveri "na slovo". Sam si myslim, ze ten samy pribeh vypraveny "z druhe strany" by vypadal uplne jinak. A to jsem duverivy clovek:o)Kazdopadne je Pepinka nestastny clovek, pomer jejiho fyzickeho a psychyckeho zdravi si netroufnu urcit.Ty Pepinku znas osobne? Tak napis jak se ji vede.

Návštěvník (Čt, 26. 9. 2002 - 11:09)

Pepinka šla s kůží na trh, když sama rozjela tuto diskuzi. Takže musí počítat s různými názory. Já mám dojem, že totiž vůbec nestojí o žádnou pomoc, a že si prostě jenom potřebuje vylít vztek na naše zdravotnictví a lékaře (což částečně i chápu, mám také svoje zkušenosti). Já sama jsem jí nabízela konkrétní pomoc a vůbec nereagovala. A myslím, že takových nabídek tady bylo víc. Takže paní Jano nikomu nenadávejte do hulvátů a nepřejte nikomu nic "opravdu zlého" nebo se vám to pěkně vrátí. Jestli znáte Pepinku osobně a víte jak jí pomoci, dejte nám vědět. Když ona sama nemá zájem.

Návštěvník (St, 25. 9. 2002 - 21:09)

Jste nevychovaní hulváti,když se dokážete takto anonymně vysmívat cizímu neštěstí,žádný z vás si zatím neokusil na vlastní kůži,jak chutná bezmoc.Pomoci jí nechcete,tak jí neubližujte a jestli hledáte příběh na zasmání,tak to jste na špatné adrese.Nic jiného vám nepřeji,než aby vás postihlo něco opravdu zlého,pak teprve zjistíte,jak to chutná.Pepi,drž se ,vím že Tě čeká těžká operace,držím palce a nad těmito ubožáky si hlavu nelam,nestojí Ti za to.(Kdybys neměla slušné vychování,poradila bych Ti,aby sis nad nimi odplivla,za nic jiného totiž nestojí)

Reklama

Přidat komentář