Reklama

Panická porucha

Jana D (Ne, 25. 5. 2014 - 19:05)

Poruchou trpím minimálně 10 let, bojovala jsem jednou líp a jednou hůř,občas jsem si
u mamky sebrala neurol,manžel mě vozil do práce,nechtělo se mi do města..,nyní mě to dostihlo v práci,brnění tělě,nemohla jsem dýchat-prostě na umření, EKG,VŠE OK, začala jsem hledat na internetua zjistila příznaky PP,mám eratin a neurol 10 dnů a ja mi trochu líp, vzala jsem si neschopenku bojuju a bojuju, je to jen v našem mozku, ale vypudit to bez léku mi prostě nešlo, jen jsem přežívala a měla jsem pocit, že e zblázním ,nebo umřu, chci zae žít mám supr rodinu J

macina (Út, 6. 5. 2014 - 00:05)

JA som mala panicke...Prosim vas ake lieky vam pomohli:-) pomohol by mi aj magnezium dakujem

macina (Út, 6. 5. 2014 - 00:05)

JA som mala panicke...Prosim vas ake lieky vam pomohli:-) pomohol by mi aj magnezium dakujem

štěpa (Ne, 27. 4. 2014 - 22:04)

Homeopatika na uzkost jsou...špatný kuchař, špatný automechanik,špatný muzikant atd... zkrátka špatný homeopat. a přeci nebudu kvůli tomu zatracovat věc která je tu mraky let.kdyby homeo. nestála za nic, tak by tu už dááávno nebyla. jenom to co stojí za houby nemá dlouhé trvání. trochu přemýšlejte človíčku.

chápeme (St, 19. 3. 2014 - 01:03)

tě všichni co máme něco za sebou ...
Monika

Lenča (Út, 18. 3. 2014 - 21:03)

Dekuji za rady.Jen nechápu,proč to mam tak brzy.V rodine podobně problémy nemame.Je pravda,že to mam od doby co mi zemřela velmi blízká osoba a viděla jsem ji procházet fazemi tezke nemoci.Nevim,zda to může byt tím.Mam řada svuj zivot a chci ho žít a ne přežít.Chápete..

silva (Po, 17. 3. 2014 - 11:03)

Dobrý den, je mi 19 let a...Tyhle stavy znám až moc důvěrně. Panickou poruchou,plus těžkou depresí jsem trpěla několik let. Kdo nezažil nepochopí. Bylo to k nežití a také jsem se snažila to všechno skončit. Nepovedlo se. Začala, nebo spíš manželem jsem byla donucena začít se léčit. Beru kombinaci několika AD a zřejmě budu pořád, ale život je teď úplně jiný. Mohu být vděčná svému psychiatrovi a jeho snaze pomoct. Je mi jasné, že někomu některá AD nepomohou, ale je potřeba vytrvat a najít správou kombinaci a dávkování. Pokud je někdo opravdu nemocný a nemá jen takzvanou "depku" alternativní medicína mu nepomůže. A ještě jedno. Pozor na Lexaurin a podobné léky. Ty neléčí, jen na chvilku rychle pomohou.Určitě příjemná věc, ale jistá cesta k závislosti.

Martin (Pá, 14. 3. 2014 - 07:03)

Mě by jen zajímalo, kde lidi z panickou poruchou co nemůžou pracovat mají brát peníze na alternativní medicínu?

Blánš (Pá, 7. 3. 2014 - 17:03)

Dobrý den, je mi 19 let a...Lenčo, bude potřeba se obrátit k alternativním technikám. Prášky, jak jsem psala výše, nevedou k UZDRAVENÍ. Zajímej se o autopatii, nech si taky diagnostikovat auru a hledej tímhle směrem. Případně účinná alternativní psychoterapie: psychoterapeut.kvalitne.cz

Lenčo (Út, 4. 3. 2014 - 22:03)

Běž proboha někam jinam, hlavně kde jsou odbornější lékaři, je Ti teprve 19 roků a doktorka Tě cpe jenom práškama, to mě úplně děsí.....přeju vše dobré

Lenča (Út, 4. 3. 2014 - 21:03)

Dobrý den, je mi 19 let a už 4 roky se "léčím" na PP. Dostala jsem cipralex 10mg, půlku ráno, půlku večer. Teď beru 1 půlku každý den. Zpočátku se mi stavy opravdu zlepšily, skoro nic jsem nepociťovala. Bylo mi skvěle a dokonce jsem před rokem přemýšlela o vysazení. Nepodstupovala jsem žádné terapie, kvůli pojišťovně. Před nedávnem se moje stavy začaly hodně zhoršovat..ale jakoby se "přesunuly" na jiný level. Už to není taková klasická PP, kterou jsem pociťovala. Poslední dobou opět nemůžu být mezi více lidmi, dál od domova. Mám strach a hrůzný představy. Mám takový divný závratě, jakoby bych "přepadala" do zadu, nemůžu polknout a dýchat. Myslím na to, kdy se mám nadechnout a kdy vydechnout. Ovšem co je horší, že mám divný myšlenky. Nesmyslný. Sama víš, že je to blbost, ale pořád tam jsou. Připomíná mi to něčím OCD. Mám strach, někam odcestovat, což jsem si vždy přála. Stěžuje mi to život a nevím co dál. Opravdu mě to trápí. A po pravd řečeno, moje doktorka jediný co udělá je, že mi zvýší dávky a nijak víc se se mnou nebaví. Chci jednou cestovat, něco dokázat, někam se hnout..nechci se tím nechat omezovat. Prosím o radu, zkušenosti. Budu za to ráda.

Růža (Po, 22. 4. 2013 - 13:04)

Dobrý den,asi před 3 týdny mi po delší době navštěvování psychiatra k[cenzura!]i úzkostným stavům byla diagnostikována PP.
Brala jsem Protiaden 75mg večer a ráno a večer Neurol.Po diagnostikování PP před těmi cca třemi týdny mi zvedl dávku na 100 mg Protiadenu večer a 25 mg ráno + ráno a večer neurol.Je to ja k píši skoro tři týdny a je to stále stejné,žádná úleva,už jsem z toho dost vyčerpaná abojim se že to nikdy nepřejde.CHtěla bych poprosit,jestli by mi mohl někdo napsat své zkušenosti s PP a za jak dlouho vám přibližně začali zabírat léky,nevím zda bych k němu neměla jít a říct že necítím změnu.Pokud bude někdo tak hodný tak mi může jakékoli rady i jak to zahnat napsat na můj mail r.nicovaseznam.cz .Předem díky moc...

Blánš (Čt, 20. 2. 2014 - 13:02)

Ve všech diskusích o těchto nepříjemných stavech se často zmiňují antidepresiva, a taky se zmiňuje, že na to působí problematicky, nezabírají, nebo nevyléčí ... Já sem o tom četla zajímavý stručný článek http://psychoterapeut.kvalitne.cz/index.php?parakce=25 Tam je to taky řečeno o těch AD i možnosti jiné léčby.

Hubert (Út, 18. 2. 2014 - 11:02)

Vzkaz už nevím, kdo přesně se mně ptal na to, Jak já jsem se z toho dostal, se sem nevejde. Ale můžete mi napsat na mail: [email protected] Přeji krásný den.:-) Hubert

olina158 (Ne, 16. 2. 2014 - 16:02)

Ahoj Olino, zítra naklušu k...Kájo,mě doma sice velmi podporují,ale pochopit to pro ně jistě uplně nelze a není se čemu divit. Byla bych ráda,kdyby jsme si mohli občas napsat trochu soukroměji,pokud chceš. Zatím ti posílam email,stojíš li o to písni. Jinak já maám také děti a přesně znám ten pocit strachu,že je nestihneš vychovat. [email protected]

Karolína (Ne, 16. 2. 2014 - 15:02)

Karolíno,sraz jsem...Ahoj Olino, zítra naklušu k obvodní a řeknu, že mi je po těch AD hůře a uvidíme co se mnou udělá. To co popisuješ je přesný. Mě třeba píchne v zádech od toho nárazu a hned si myslím, že mám RS nebo mě bolí hlava od krční páteř a už mám nádor. Přestože jsem prošla neurologii 2x MR mozku a dalším podrobným vyšetřením na RS atd.. a stejně to na mě vždy padne ta myšlenka. Nejhorší je to, že mám také dítě a hned mě napadnou co by s ním bylo kdybych umřela kdo by se postaral.Mám manžela, ale člověk se bojí hlavně, protože chce dovychovat děti. No těžko se to popisuje ty moje pocity strachu. Dříve jsem k lékaři vůbec nezavítala ani jsem vážně nestonala. Vše to rozjely ty záda a páteř. No páteří procházejí nervy a je možné, že se to po tom pádu hnulo a teď při každém špatném pohybu to pociťuji a hned je zle. Mě moc doma nechápou tak se nemám komu ani svěřit.
Musím to spojit s rehabilitací těch zad jinak budu stále v kruhu a nedostanu se z toho nikdy. Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že já budu trpět něčím takovým.
Jinak tě chápu, že po zkušenosti s rakovinou máš takové obavy já bych na tom byla úplně stejně. Ale je dobré, že vše dopadlo dobře a včas se vše zachránilo.

Karolína (Ne, 16. 2. 2014 - 15:02)

Karolíno,sraz jsem...Ahoj Olino, zítra naklušu k obvodní a řeknu, že mi je po těch AD hůře a uvidíme co se mnou udělá. To co popisuješ je přesný. Mě třeba píchne v zádech od toho nárazu a hned si myslím, že mám RS nebo mě bolí hlava od krční páteř a už mám nádor. Přestože jsem prošla neurologii 2x MR mozku a dalším podrobným vyšetřením na RS atd.. a stejně to na mě vždy padne ta myšlenka. Nejhorší je to, že mám také dítě a hned mě napadnou co by s ním bylo kdybych umřela kdo by se postaral.Mám manžela, ale člověk se bojí hlavně, protože chce dovychovat děti. No těžko se to popisuje ty moje pocity strachu. Dříve jsem k lékaři vůbec nezavítala ani jsem vážně nestonala. Vše to rozjely ty záda a páteř. No páteří procházejí nervy a je možné, že se to po tom pádu hnulo a teď při každém špatném pohybu to pociťuji a hned je zle. Mě moc doma nechápou tak se nemám komu ani svěřit.
Musím to spojit s rehabilitací těch zad jinak budu stále v kruhu a nedostanu se z toho nikdy. Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že já budu trpět něčím takovým.
Jinak tě chápu, že po zkušenosti s rakovinou máš takové obavy já bych na tom byla úplně stejně. Ale je dobré, že vše dopadlo dobře a včas se vše zachránilo.

olina158 (Ne, 16. 2. 2014 - 09:02)

Olino, ono to na každého...Karolíno,sraz jsem zvládla,i když jsem z počátku musela trochu ovladat paniku. Co to u mě vyvolalo nevím,ale prošla jsem rakovinou,i když byla dobře podchycená a jednou operací vše zkončilo,tenkrát jsem to paradoxně zvládala velice dobře. Je možné,že to byl stejně blbý začatek tohoto. Mě stačí kdekoliv cokoliv píchnout a už na netu vyhledávám,co vše mi je. Včera jsem měla rakovinu mozku a roztroušenou sklerozu. Dnes se tomu směju,ale rovnou se bojím,že to zase někde bouchne a kolotoč přijde nanovo. Hlava mě bolí už 14 dní v kuse a je pravdou,že i páteř,ona ta myšlenka,že bolest zad s PP souvisí dost možná nebude uplně mimo. No a být tebou asi si opravdu nechám změnit AD. Přeci se to jednou musí povést ne? :D

Karolína (So, 15. 2. 2014 - 18:02)

Karolíno to mě nestraš,já...Olino, ono to na každého může fungovat jinak a možná, že tobě to zabere. Někdy je prý potřeba vyzkoušet i více druhů tak mi to říkala doktorka. Mě osobně snad teda bylo lépe bez nich. Bojím se to i vysadit prý se to taky nemá. Příští týden se poradím s doktorkou. Víš co u tebe PP vyvolalo ? U mě je to jasné uklouzla jsem a narazila si záda a páteř. Pak se to rozjelo..... Rehabilitace nepomáhaly, bolesti mě začaly omezovat v aktivitách, arogantní jednání doktorů a pak začala úzkost, bezmoc, strach co bude dál, že umřu, atd....Teď se tedy pomocí AD léčím na PP, ale záda mě bolý stejně tak si myslím, že by se měla řešit příčina, která m2 k PP a úzkosti přivedla, ale nevím jak a doktoři nejspíš také ne tak do mě cpou pilule. PP dokáže asi vyvolat špatná nebo omezující zkušenost v životě. Budu držet palce ať ti to zabere a užij si sraz. Možná tě spolužáci z toho trochu dostanou.

olina158 (So, 15. 2. 2014 - 15:02)

taky se hlásím do kluby. Na...Karolíno to mě nestraš,já tiše doufala,že do 14 dnu,prášky zaberou a vše se v dobré obrátí. Přede mnou jsou 3 tydny bez manžela doma sama s dětma,jelikož je námořník a vůůůůbec si tu pitomou samotu neumím představit. Opravdu snad zešílím. Ted se tedy chystam na třídní sraz,ale věřím,že jsem do minuty doma. :D

Reklama

Přidat komentář