Nechci mít dítě

Terezko K, zatím jsou malí a roztomilí, a otázky typu značkové oblečení neřešej.
Za pár let tu ale můžeš mít puberťáka, který se bude cítit ukřivděný, že mu nemůžeš zaplatit studium v zahraničí, nebo pak přidat na bydlení. ( jako to vidí třeba u ostatních kamarádů ve škole).
Mám doma tři pubertální klacky ( dva kluci a holka), manžel loni přišel o práci a naše finanční situace moc k smíchu není. Jsem šťastná, že je mám, ale někdy si fakt říkám, že tři děti je moc... Možná taky o tomhle byl příspěvek Rhey?
Přeju všem, aby tohle řešit nemuseli.

Reo, patrně jsi nepochopila, že to, jak je kdo oblečen, opravdu není v životě důležité. No, třeba k tomu jednou dospěješ a zjistíš, že dítěti je venkoncem jedno, zda má hadry ze sekáče nebo od Spencera, hlavně když ho doma milují a hrají si s ním. Věř mi, jsem máma dvou prcků a ti vůbec neřeší, zda to, co nosí, je drahé nebo levné. Hlavně když to můžou zmazat a nikdo je za to nepeskuje.

co napsala Rea je hnusné a cynické, inteligentní člověk by toho nebyl schopen. Myslím, že urážet lidi je hloupé.

Jasné, že to každého věc, jak si zařídí život, jen se mi zdá, že z některých příspěvků jde cítit zahořklost. Možná se mi to jen zdá

Reo to nezměníš...

Můj názor je, že hodně lidí neuvažuje, když si "pořizují"dítě.Čím větší lůza, tím více plodí. A naopak, chytří, vzdělaní lidé si to víc rozmýšlejí(přišli by o svobodu dělat si co chtějí, o cestování...+finanční stránka také není nezanedbatelná)Protože dítě je při dnešních cenách docela luxus a nechtěla bych, aby vypadalo jako chudák oblíkaný z tržnice, což jak vidím mnoho lidem ani nevadí.Hlavně že plodí a plodí...

a z ceho zijes? ze socialnich davek...

vykasli se na nej nebo budes hodne, hodne nestastna.ja to udelala, nejakej cas to bolelo,brecela jsem kazdej den....a ted jsem v pohode, nasla jsem partnera, kterej ma podobny zivotni hodnoty jako ja a je to v pohode.tot moje zkusenost.J.

ahoj renato.mam uplne stejne pocity jako ty.J.rada bych obcas pokecala s nekym kdo ma podobne nazory jako ja.kdybys chtela, tak moje ICQ je 318253978

teda zenska, ty mi fakt mluvis z duse.ja to mam taky tak.dite nechci,protoze mi to proste nic nerika.jo, cizi deti klidne pohlidam, zablbnu si s nima, ale naporad takovej zavazek, to ne.a okoli do me docela zacina rejt, je mi 27.celkem me to stve...

Naprostý souhlas:

23. 8. 2001 23:58:00, Jiřina
Souhlasím s tím, že je to věc každé ženy, zda chce mít dítě nebo ne. Příbuzenstvo by jí do toho nemělo, co mluvit. Nejdůležitější je podle mne mít dítě tehdy, když si ho přeji, vím že ho budu milovat a že budu na něj mít čas. Nejhroznější jsou ty matky, které jsou frustrované, že jim kvůli dítěti něco v životě uteklo, že se musely obětovat rodině. Neměla by to být norma, že každá žena má mít dítě. Horší situace je, když partner po dítěti touží... Ten jediný má pravo s ženou na toto téma diskutovat. Nikoliv rodiče, přátelé či další vševědoucí lidičky.

Majka: Tak tos mě docela uklidnila, i když ty soucitné řeči nebo prudění tvého otce musí být taky nepříjemné. Většina mých kamarádů jsou chlapi, ti to snad spíš pochopí než ženské, pak mám taky dvě kamarádky, které mají na děti podobný názor jako já, takže v tomhle snad problémy mít nebudu.

Victorie, mě letos 35 bude. Ne, že by se na mě lidi skrz prsty dívali, že nemám děti, ale občas rejpnutí slyším a nebo což se mi zdá úplně příšerný, že mě někdo lituje, že je nemám. Ale ať si každej myslí co chce. Nejvíc asi prudí můj otec, protože při každé návštěvě slyším "už seš těhotná?". Proč bych měla všem vysvětlovat, že si raději půjčím na občasný hlídání než, abych měla trvalou starost? Jsem s tím jak to je spokojená.

U mě to zas bylo jinak. Dost lidí mě zrazovalo vč. mého ex, at si to dítě nenechávám. Ale já a i hormony udělaly své...ale nelituji. Lituji spíše lidi, co ztrácejí čas dívat se na někoho skrz prsty..

Ahoj Pájo, díky za milé příspěvky. Samozřejmě, že počítám s možností, že mě přítel opustí, no, co by se dalo dělat, já s ním jednám na rovinu a je jenom na něm, jak si to srovná a jestli mu za to stojím. Vím, že by byl skvělý táta - i když je o 4 roky mladší než já :-) a rozhodně mu nebudu bránit ve štěstí.
Je zvláštní, že je u nás pořád hluboce zakořeněný názor, že žena, která nechce mít děti je sobecká a tak nějak méněcenná. Když někdo nechce třeba psa, nebo nejí maso, tak se tomu nikdo nediví, ale bezdětná ženská je prostě divná (samozřejmě, že je to trochu nadsázka, rozhodně nesrovnávám psa s dítětem :-)). A chlap, který se nechce ženit, nebo nechce děti také není společností označován za podivína, ale je prostě "nezralý, roztomilý, neusazený....." Přitom to často se sobectvím nemá nic společného, prostě se taková žena na dítě a zodpovědnost s ním spojenou necítí. Stejně jako já. Prostě jsem v životě dostala hodně ran a asi tedy víc přemýšlím a mnoho věcí vidím černější, než ve skutečnosti jsou. Možná, že jednou na tom budu líp a děti budou, kdo ví. Victorie, rozhodně se vykašli na odsudky okolí. Důležité je, že to máš srovnané v sobě a netrpíš. Já na dotazy mého okolí, kdy budu mít děti a kdy se vdám, rozhodně odpovídám NIKDY. Co je komu do toho.

Victoria-nejsi vůbec divná, že má okolí problém se nedivím, když je klasický životní standart většiny rodina, kariéra, děti. Dost tě obdivuju, že si stojíš za svým a nenecháš se srazit poznámkami okolí. Musí to být těžké, ale nedej se! Tvůj život žiješ jen Ty a Ty za něho i odpovídáš a ostatní at se jdou bodnout...

Victorie ... naprosto s Tebou souhlasim s tim, ze vetsina lidi se stara o ostatni, misto aby si zametli pred vlastnim prahem. System nam rika co mame delat, stanovi normy a pravidla a beda, kdyz nekdo nejde s davem, nebo jinak ... vymyka se stadu a je divny. Pritom daleko divnejsi jsou ti lide, kteri si ani neuvedomuji, ze neziji podle sebe, ale podle toho co jim spolecnost nenasilne urcuje. Smutnym faktem je, ze casto vidavam matky s detmi, ktere by ho vubec mit nemeli ... staci se divat na jejich chovani. Vubec vse kolem je takove absurdni. Pokud nechces dite, neporizuj si jej, a kdyz ho budes chtit, porid si jej. Uz Seneca rikal: "Varuj se davu!", dobri pratele pochopi, o zbytek se "nestarej" :-), vsem hodne stesti na ceste :-)

Lenka: To ti dost závidím. Kde se takovíhle chlapi hledají?

Irena: Nevím, jestli tohle bylo na mě, pokud ano, musím přiznat, že jsem to vůči Richardovi možná přehnala, ale strašně mě vytáčejí řeči typu "kdo na nás bude pracovat, když nechcete mít děti?". Už jsem se v jiné diskusi setkala i s názorem, že nemít děti je sobecké vůči sociálnímu systému. Jenže takovým lidem vůbec nedochází, že mít dítě je celoživotní závazek, a ne jen jakési jednorázové splnění povinnosti. Když někdo dítě má a ve skutečnosti ho nechce, stejně pak z takového dítěte většinou vyroste nějaký naprostý asociál, co nepracuje a bere drogy nebo žije na účet společnosti.

Renata: Cítím to podobně jako ty, i když u mě to není jen strachem z těhotenství a porodu, ale i kvůli dalším věcem: např. kdybych měla dítě a chtěla chodit i do práce, neměla bych prakticky na nic jiného čas; aby mi bylo devět měsíců na zvracení, pak jsem se minimálně tři roky nevyspala apod., děkuji, nechci. Zkrátka na tom vidím mnohem víc negativních než pozitivních věcí, pokud vůbec nějaké. Např. moje máma tenhle můj postoj respektuje, ale táta má občas řeči, že žiju jen sama pro sebe a že jsem sobecká. Myslím si, že by si tyhle řeči mohl odpustit, je to můj život a mám právo si ho zařídit po svém. Samozřejmě že nebudu mít děti, pokud je chtít nebudu, jen abych "zapadla do normálu", ale tyhle řeči mě hrozně štvou. Je mi 26 a už se mě pomalu lidi začínají ptát, kdy se vdám a pořídím si dítě. Nevím, co jim odpovídat, aniž bych musela lhát, bojím se, že mě odsoudí, a tak se někdy různě vykrucuju. Lituju, že jsem řekla pravdu ženské, co jsem k ní chodila na manikúru. Od té doby do mě při každé návštěvě hučela, proč nechci mít děti a že bych je měla chtít a že jsou smysl života a podobné bláboly. Nakonec jsem si našla jinou manikérku, protože tyhle její řeči mě šíleně vytáčely. Nechci mít pocit, že se musím neustále obhajovat, protože jsem se rozhodla žít jinak, než je běžné. Ono se to řekne "vykašli se na to, co si myslí okolí". Já si myslím, že problém nemám já, nýbrž ti, co nejsou dostatečně tolerantní, aby byli schopni respektovat i menšinové názory, jenže jich je většina a jejich řeči mě šíleně rozčilují. Bojím se, že až mi bude třeba 35 let a nebudu mít děti, budou se na mě dívat skoro všichni lidé skrz prsty. Samozřejmě si nebudu pořizovat dítě, pokud ho nebudu chtít, ale mám strach z budoucnosti.