PANICKÁ PORUCHA 13 díl

Ahoj stalo se někomu z vás, že měl v lékařské zprávě podezření na pithiatické osobnostní rysy. Mám opravdu chápat, že mě lékařka vnímala jako hysterika ovlivnitelného sugescí??

Woooooow....;Silvuše,lepši...Čau Lazoši a dík za "pochvalu":-))
Čím déle mám paniku, tak vím, že o ni nic nevím,ač jsem se kolikrát mylně domnívala, že ji mám zmáklou:-))Co si budeme líčit,že? Holt už to budeme muset s těma brokama ,na tom světě, nějak doválčit:-))

Mám "pevnou půdu...Woooooow....;Silvuše,lepši "recenzi" bych nenapsal.... :)) Jen bych dodal,že ani barva není vždy stejná z pohledu druhých....je sice správně pojmenovaná ale má tolik odstínů a variant,že trefit se bez porovnání vzorků do stejného odstínu je téměř sci-fi :)))

Dobrý den, napadlo mě se...Mám "pevnou půdu "pod nohama, žádné problémy v rodině,neberu se vážně:-)) a je mi zcela šumafuk, co si o mě myslí druzí:-))A sobec s bahnem uvnitř,si myslím, nejsem vůbec. Tato uvědomění mi byla houby platná,když to se mnou začlo cloumat z prava doleva, tak šly všechny skvělé myšlenky bokem, jen jsem lapala po dechu a mazala pro Neurol,či Lexaurin a byla ráda, že ještě vůbec žiji:-))

Nechci tímto snižovat tvůj návod a gratuluji, že ti to pomohlo.Našel jsi si svoji cestu a to je dobře.
Já jsem , po 7 letech paniky a velkém bádání zjistila, že neexistuje žádný univerzální návod , každý si musí najít ten svůj způsob boje.Někdo ho hledá celý život a nenajde ho,protože ne vždy je PP snadné porazit jen změnou myšlení.Je nad lidské síly porazit onemocnění mozku, či jiné tělesné.A pak je nezbytný lék.
Pozdravení všem !

Dobrý den, napadlo mě se podělit o nějaké zážitky a poznatky, jak překonat tuto poruchu!;-) Panickou poruchou jsem trpěl cca od roku 2001 do 2003 sice nepravidělně,ale stejně.Jako asi u většiny z vás to i mně spustila souhra faktorů.Prošel sem si kolečkem od psychologa/psychiatra včetně krátké hospitalizace až po léčitele... Co mi teda pomohlo? V té době jsem dělal VŠ. Dovedete si představit, jaký to byl pak po vypuknutí PP stres, hlavně na cvičeních - ten strach z panik. Dobrá rada je - neberte se příliš vážně a neviste na kritice (ohodnocení) okolí. Mě osobně pomohlo že jsem si říkal: "Je jedno, jak se chovají ostatní nebo, co si o mě myslí - důležité je, abych já měl čisté svědomí a choval se vůči lidem hezky a pokud možno nesobecky..." A tím sem se řídil. To hezky/nesobecky je důležité - PP je často naše schovaná agrese, která se dere na povrch, jen příčinu už neznáme(napamatujem si ji) a proto se bojíme , že se z ničeho přestaneme ovládat, že to bouchne a celé půjde do prd*le. Chovejte se hezky, snažte se analyzovat své chování - ale ne přespříliš - někdy zjistíte, že jste se chovali jako největší sobec tam , kde jste si mysleli opak a ono to zmizí. Prostě se to bahno časem vyčistí...;-) Je to šance - vy už díky PP víte, že je potřeba něco změnit,je to nepříjemný maják!;-) Jinak pochopitelně, pokud chcete analyzovat své chování - pak to chce,co "nejčistší zrcadlo" - takže pokud možno vůbec žádné drogy (nemluvím o lécích) - já třeba přestal pít úplně alkohol a kávu, včetně černého/zeleného čaje či energy drinků. Prostě cokoliv co ovlivnuje/zrychluje psychiku... Pokud chcete "restartovat systém", je dobré první najít jeho přirozené prostředí a od toho - té pevné půdy pod nohama - se odpíchnout...!;-))) Chovejte se k sobě samým hezky a začněte si věřit, ale to přijde časem!;-) A dejte tomu čas - jde to!;-) Musíte jen sami chtít, nikdo jiný to za vás neudělá, žadná princezna ani princ...;-) Držím moc palce!;-)

No, Lazare, jak jsem přišel teď nalomenej na psychinu, tak tam můj doktor nebyl a byla tam jakási jiná doktorka a ta mi Rivouše změnila na XANAX SR (dlouhotrvající) 0,5ku, kterej mám brát 2x denně...

Není to vražedný koktejl... Znám lidi, co mají větší kalibry... :-) Uvolňovací cvičení praktikuju na psychoterapii... dle doktorů je to nejdůležitější část mé léčby :))

teda tedy Kocoure to je vražebnej koktejl snad tě pomůže chlape ,tobě se to taky pořád hroutí,mladochu jeden zkus i alternativní pokus,třeba by ti pomohl nějaká skupinová i z manželkou z různými uvolnovacím cvičemím.Kecám vid ale zkusit se má všechno.

Tardbasi, 300mg Trittica, 40mg Citalecu, 150mg Prosulpinu... a teď nově 2x0,5mg Xanaxu SR....

Zdravím vás přátelé,.....Co zobeš Kocoure?..já musím ještě k tomu fungovat v práci..ale panický ataky nemám, i když jsem snížil rivo na pouhých 0,25mg/den..spíš úzkostně depresivní nálady a somatické potíže (třes,bušení srdce,těžké dýchání a svalová ochablost..)

Kocoure drž se ,neboj je spousty dobrých pilulí na srdíčko já sama taky beru na aritmii,když jí to oběvili tak si d tím určitě poradí a tobě držím palce hlavně se nedej a bojuj není to lehké vím,nevzdávej.
Leoši amo je to dost pravděpodobné,antidepr. zabírají dlouho trvá než naskočí i měsíce a když přerušíš ,bývá to ještě horší,citalek jsem brala je dobrý a záleží na tom jak dlouho si vysadil, ale zvládneš to uvidíš a když budeš mít potřebu piš,piš...

Předevčírem jsem zažil jednu z největších panických atak, musel jsem včera nouzově jít k psychiatrovi a psychologovi. Mamce zjistili vážnou arytmii a tím, že má strach, že nás opustí a vše okolo, mě nenechává chladným a trápím se tím taky. Kéž by to dobře dopadlo.

Zdravím vás přátelé, jsem zase na PNce a zase se sbírám ze země... K tomu mamka má těžké zdravotní problémy se srdcem, tak mi to na klidu nepřidává ale snažím se to všechno nést a zvládat. Stále myslím na své spolubojovníky, co tu jsou....

Chci se zeptat, zdali je normální zhoršení psychických stavů po tříměsíční přestávce v braní Citalecu, když jsem zase začal brát 20mg. Za jak dlouho mi prášky zase začnou pomáhat? Děkuji.

S rivotrilem nemám taky dobrou zkušenos ,zabírá parádně ale zbavit se ho je hodně těžký absták i po třech měsících,bolí hlava ,třes po ránu i během dne no prostě fujtajbl,už jsem bez něj od ledna a zatím to zvládám.

ahojte všichni...berete zde někdo rivotril?..nebo máte zkušenosti s ním (třeba z minulosti)..beru ho každodenně již moooc dlouho..zkouším postupně snižovat - teď jsem na 0,25..ale občas musím ještě zobnout i další půlku)...návyk jako prase..dle mého doktora mi však nic takového nehrozí(!!:-))..ad mi dělaj strašnou paseku..tak žádný neberu..

čauky lidičky,tak jsme doma sice nemluvím nějak vypověděli hlasivky ala bylo fajn a dětičky byly kuzelný i Artuš je chválil.

Občanské sdružení Borelióza CZ obeslalo všechny psychiatrické ústavy a kliniky v ČR s dotazem, zda je jim tato problematika známa a zda se jí při své léčebné činnosti zabývají. V odpovědích vesměs zaznělo, že problematika jim známa je, ale že se jí nijak nezabývají.

„Nad takovým přístupem zůstává rozum stát,“ okomentoval situaci Marvan. „Když si člověk uvědomí, co lidí v ústavech trpí zbytečně a kolik nesprávná a neúčinná léčba stojí, nechápeme přístup českých lékařů. Přitom mají příklad v sousedním Německu, kde skupina 200 expertů vypracovala směrnice zohledňující nejnovější diagnostické a léčebné trendy.

Na našich internetových stránkách www.borelioza.cz jsme je přeložili do češtiny a doporučujeme všem lidem, kteří boreliózou onemocní, aby se s nimi seznámili a vyžadovali léčbu podobnými způsoby, jinak jim hrozí, že skončí jako stovky jiných nedostatečně léčených pacientů až na psychiatrické klinice.
Klíšťová encefalitida

V současnosti lékaři neznají přesnou léčbu klíšťové encefalitidy. Léčí pouze příznaky onemocnění. Probíhá jako nehnisavý zánět mozkových blan či zánět mozku. K nákaze obvykle dochází v přírodě po přisátí infikovaného klíštěte, pitím nepasterizovaného mléka nebo při odstraňování klíšťat ze psů a koček. Inkubační doba je dva až čtrnáct dní. Onemocnění klíšťovou encefalitidou mívá dvoufázový průběh.

V první fázi onemocnění se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnost, bolesti v kloubech, které trvají čtyři až patnáct dní. Tyto počáteční příznaky se podobají chřipkovému onemocnění. Poté se nemocnému na pár dní uleví a cítí se lépe, ale virus se zatím v těle množí.

Druhá fáze je po osmi až patnáctidenním klidovém období. Opět nastanou horečky a v různé intenzitě se projevují příznaky postižení centrálního nervového systému. Postiženého bolí hlava, zvrací, tuhne mu svalstvo šíje, má poruchy paměti, spánku, orientace. Často mívá závratě, svalový třes, obrnu nervů a dobře nevládne s končetinami.

Při lehčím průběhu nemoci – meningitidě – virus postihuje především mozkové pleny. Dojde k poměrně rychlému ústupu potíží, pacient odchází z nemocnice za 2–3 týdny domů, potom následuje několikaměsíční rekonvalescence.

Těžší forma nemoci, při které virus postihuje mozkovou tkáň, se jmenuje encefalitida. Průběh onemocnění je daleko vážnější, zvyšuje se i procento trvalých následků, v krajním případě onemocnění i přes maximální péči lékařů končí úmrtím. Postihne-li virus kořeny míšních nervů...?

4.7. 07:20 Čeští lékaři situaci velmi podceňují a to i přesto, že se ročně u nás nakazí boreliózou několik tisíc lidí. Zjistíme-li nemoc zavčasu, například na základě typické červené skvrny, která se vytvoří kolem místa přisátí klíštěte, je velká šance na vyléčení, pokud okamžitě nasadíme vhodná antibiotika s dostatečným dávkováním po dostatečnou dobu.

Někdy se však tato skvrna nevytvoří, a když pak nemoc propukne až po nějakém čase, je obtížná nejen její diagnostika, ale i léčba. Pokud se borelióza správně neléčí, mohou borelie napadnout důležité orgány těla, od kůže přes játra, srdce až po mozek.

Při postižení mozku mívají pacienti psychické poruchy, deprese vedoucí až k sebevražedným sklonům (nejčastější příčinou úmrtí lidí s chronickou boreliózou je sebevražda), schizofrenní příznaky, halucinace, později demence až úplný rozklad osobnosti. Bohužel způsob diagnózy boreliózy, který se u nás používá a je lékařům doporučován, nedosahuje ani 50procentní spolehlivosti. Ze sto nakažených boreliózou se jich léčí polovina a zbytek je ponechán osudu.
Lékaři je považují za simulanty a psychicky narušené osoby

Tito nemocní pak trpí mnoha problémy fyzickými i psychickými. Lékaři a jejich okolí je mnohdy považují za simulanty, hypochondry a psychicky narušené osoby. Místo na infekčním oddělení, kde by se měla léčit příčina jejich stavu, končí v náručí psychiatrů. Psychofarmaka jim však nepomohou odstranit příčiny stavu a často ho ještě výrazně zhorší.

„V roce 2002 a 2006 byly v Česku provedeny studie zkoumající rozšíření boreliózy u duševně nemocných, které jednoznačně prokázaly zvýšený počet seropozitivních pacientů s boreliózou,“ řekl Právu čestný předseda občanského sdružení Borelióza CZ Pavel Marvan.

„Po odchodu dr. Hájka, který studie vedl, se tyto údaje přestaly bohužel sledovat. Že ale případů zapříčiněných boreliózou je mnohonásobně víc, odvozuji z toho, že ve studiích používali autoři nedokonalý diagnostický postup, který zachytil ani ne padesát procent nemocných s boreliózou.

A podle jedné studie, na které pracovala Lida Mattmanová, lékařka nominovaná na Nobelovu cenu, a česká známá vědkyně dr. Hulínská, je spolehlivost použitých metod dokonce pouze 9 procent. Vyplývá z toho, že v psychiatrických ústavech je mnoho lidí s boreliózou, přitom mnohým by pomohla jednoduchá a levná léčba antibiotiky,“ dodal Marvan.
Mnoho lidí podstupuje nesprávnou léčbu

Občanské sdružení Borelióza CZ obeslalo všechny psychiatr

...
14.7. 08:35 Mé trápení začalo před 15 lety. Bolely mě klouby, svaly, hlava a cítila jsem velkou únavu. Bylo mi 37 let a do té doby jsem nijak nemarodila. Začalo moje chození po doktorech. Diagnózy se měnily, ale nakonec to vždy vyznělo jako revma. Marně jsem upozorňovala, že trávím mnoho času v přírodě, ale jelikož jsem si konkrétního kousnutí klíštěte nebyla vědoma, důkladné testy lékaři odmítali. Naordinovali mi antidepresiva.

Pak jsem ze dne na den začala ochrnovat na levou stranu těla.

Začalo další kolečko po ordinacích. Závěr z jedné neurologie: je to od páteře. Doporučení: antidepresiva. Na další neurologii: vše přiměřené věku. A poslali mě na psychiatrii.

Můj stav se neustále zhoršoval, až jsem po mnoha peripetiích našla neuroložku, které se můj nález na mozku nezdál být normální, a poslala mě na infekční pro vyloučení neuroboreliózy. Test ji prokázal. Načež jsem absolvovala standardní léčbu v Česku – 28 infuzí lendacinu a měsíc doxycyklinu orálně. Po půl roce kontrolní test, tentokrát negativní, tím léčba skončila.

Já ale uzdravená nebyla.
Začala jsem tedy sama studovat problematiku na internetu. Zejména na stránkách sdružení Borelióza CZ jsem se dozvěděla spoustu nových informací. Například to, že klíšťata přenášejí i jiné bakteriální nemoci, nejen boreliózu. Testy na takové nemoci mi ale nikdo neprovedl.

Můj stav se stále zhoršoval, úplně jsem přestala chodit, žila na vozíku a v neskutečných bolestech na morfinu.
Život mi zachránili lékaři v Německu

Na stránkách www.borelioza. cz jsem našla odkaz na Borreliose Centrum Augsburg v Německu, což je špičkové evropské pracoviště. Nanejvýš zoufalá jsem tam nakonec odjela. Setkala jsem se s úplně jiným pochopením než v Česku. K mé nemalé radosti mi vysvětlili, že i borelióza ve třetím stadiu se dá léčit.

Testy prokázaly: bartonela, babesie, chlam pneu, mykoplasma pneu a pozitivní western blot na borelie. Nechci unavovat podrobným popisem léčby, ale šlo o dlouhodobou infuzní léčbu s kombinacemi antibiotik. Po čase jsem mohla vstát z postele a začala chodit s hůlkou. Podle lékařů mám téměř jistotu, že neskončím ani v psychiatrické léčebně, ani na invalidním vozíku.

A v čem jsem měla největší štěstí? Hlavně v tom, že lékaři v SRN nepodceňují boreliózu tak jako v Česku.
A že již léta žiji ve smíšeném manželství – můj muž je Němec – mohla jsem proto odjet a zaregistrovat se tam u lékaře. Léčbu v cizině, na niž bych neměla, uhradila pojišťovna.