Zlomenina kotniku-operace, s kovy

Ahoj moc Vám děkuji za podporu, musím to zvládnout já vím, tak snad v pátek při vytažení stehů se dozvím víc, dám vám vědět. Zatím stále nic moc, dnes je to přesně týden od operace, tak snad to bude jen lepší a lepší,zatím jsem absolutně neschopná a to mi vadí.Marcela

Ahoj,také si říkám,že už bych raději léto. Jak už jsem psala,jsem po vyndání kovu z nohy,stehy už jsou pryč a berle jsem už také odevzdala,takže v tomto počasí chodím venku opatrně a na tu zlomenou nohu trochu kulhám. Ven musím chodit,i kdybych nechtěla,máme pejska a toho je potřeba vyvenčit a děti chtějí také na sníh a když není manžel doma,tak musím s nimi ven já. Ale říkám,toto už je úplná pohodička oproti tomu,co bylo před rokem. S malými dětmi je to fakt těžké,ale já jsem si říkala,že kdybych měla úplně malé miminko,že by to bylo horší. Tak tím jsem se utěšovala,že moje děti měly 3 a 9 let,ale i tak mi tento stav dal dost zabrat. Takže hlavu vzhůru a opatrně venku,klouže to. Katka

Jo, jo, také se bojím, ale...Já jsem taky mohla našlapovat až po 10ti týdnech

Jo, jo, také se bojím, ale nejsou lidi kteří by se mnou chodili a tak musim sama. Od února chci zkusit do práce,(jsem 6měsíců po operaci) trochu se toho bojím, ale snad to zvládnu. Stále tu nohu musim mít zavázanou, aby to nenatékalo,v nártu jí mám silnější oproti té druhé,ale jinak nebolí a chodím docela dost.Hlavně odpoledne když mám vycházky,courám celé odpoledne venku.Ze schodů už to začíná být také v pohodě, sejdu i bez pomoci zábradlí,ale cítim to, není tak pružná jako ta druhá.Snad časem.Marcelo, tobě pevné nervy a manželovi také, určitě to zvládnete, ale bude to řehole. Také si to neumim představit mít kolem sebe malé děti.Já mám 16 a 18 ty mi i trochu pomáhali, přinest odnest a tak. I taková pomoc dorá.Překvapilo mne, že už po vyndavání stehů budeš moc na nohu lehce našlapovat. To já mohla až po 10 týdnech od operace.Hezký den a všem bezpečnou chůzi bez nehod.

Fakt děsný počasí, já jsem 4 měsíce po operaci, malinko kulhám, ale když jdu pomalu a snažím se tak NE, ale jakmile je náledí a ještě k tomu mírný kopec a nedej bože větší, tak to nezvládám, a nejen kvůli strachu ale prostě to nejde, tou nohou se nedokážu jakoby zapřít, když je kluzko. Včera jsem poprvé sešla po schodech normálně, jinak pořád jednou nohou napřed, ale dneska už mi to zase nejde. V pátek jdu na kontrolu, doufám, že mi nevyžene do práce, protože tu cestu bych v tomhle počasí nezvládla. U nás právě vylezlo sluníčko, ještě, že je manžel doma, bude muset jít se mnou na procházku. Přeji Vám všem hezký den a brzské uzdravení. Určitě bude líp.

Zdravím!Venku je to opravdu děsné..:-( Je fakt, že já po 3 měsících od operace nemám v podstatě žádný problém, jen běhání ještě nezvládám (rekreační, na vlak jsem v neděli uháněla přes celé hlavní nádraží v Praze :-) ). A při chůzi venku na delší vzdálenost používám ty hole na nordic walking, je to fakt dobré!! Jen na mě lidi pokřikují, kde mám běžky.. :-)Když jdu jen tak, pečlivě si prohlížím cestu před sebou a zpomalím - to mě předtím nikdy nenapadlo... Miluju sníh, ale přistihla jsem se dnes, že jsem si říkala, že už stačilo!!Holky s malými dětmi - držím palce dvojnásobně, ale jak bylo řečeno, po čase si člověk malinko zvykne a objeví, jak se pomocí nabytku, židlí a přískoků pohybovat v bytě. Já měla dobrej mozol na koleně - když jsem něco dělala v kuchyni, klečela jsem nemocnou nohou na židli. A objevila jsem výhodu malých kuchyní - všude je blízko! :-)Tak se držte a hlavu vzhůru!!

Zdravím všechny nově příchozí i staré známé.Koukám -inovace, máme tu smajlíky.EVI- držím palečky, už se dočkáš, ale protahujou ti to, co? HOLKY-vy, co máte malé děti, neumím si to představit. Musí se zapojit celá rodina a kamarádi a pod. Vím, že se mi to lehce říká, ale po operaci je každej odkázanej na pomoc druhých a sám děti nezvládne. Myslím malinké. Jinak jsem se chtěla zeptat. Jak chodíte ted venku? Já mám v sobě pořád strach, že uklouznu, spadnu. CHodím zeširoka, jako babka,ale je mi to jedno-hlavně, že nespadnu. Jinak moc ven nechodím. Musím vyvenčit psa a domu. S mužem, za ruku ještě něco zvládnu,sama ne. Ten strach mi už zustane.

Mě to dnes nedalo a volala jsem na ortopedii a prej tak 3 týdny musíte ještě vydržet, ozvem se.Já už to chci vééén!Bolí to teď dost při změnách počasí

Ahoj Marcelko,úplně Tě chápu,že ta bezmoc je strašná,já si také dost pobrečela,nejdřív v nemocnici,kde jsem brečela steskem po dětech a manželovi a pak doma,když jsem přemýšlela,proč se toto stalo zrovna mně a že nemůžu fungovat,tak,jak bych si přála. Ale jak říkám,rodina a přátelé mi pomáhali seč síly stačily. A s dětmi jsem trávila mnoho času na zemi,kde jsme hráli různé hry a prohlíželi knížky atd. A věř tomu,že i o jedné noze se toho dá zvládnout docela hodně,i když to zpočátku tak nevypadá. Ale všichni mi říkali,ať jsem ráda,že to odnesla jen ta noha,protože když se člověk zamyslí,co všechno se mohlo stát.... A to vytahování,toho se neboj. Také jsem to měla na etapy a teď už je to v pohodě. Marci,drž se,děti Tě určitě potřebují a já Ti držím všechny palce,ať můžeš co nejdřív našlapovat,protože to pak je jednodušší. Katka

Vítej já měla doma 3letého syna a holku už velkou, ale pomoc nebyla, musela jsem zvládat

Ahoj,tak dnes mám za sebou téměř probdělou noc,od bolesti jsem dostala novalgin,ale moc nepomáhá. V pátek jdu na vytahování stehů a vůbec nevím co bude pak dál? Akorát mi řekli že ihned od vytažení stehů procvičovat a zkoušet našlapovat,že to ty šrouby vydrží. Nohu mám jak balon, hrající všemi barvami. No když nad tím začnu přemýšlet,tak se rozbrečím,to nic nedělání a bezmoc mě úplně sráží ke dnu. Jsem zvědavá kdy to bude lepší. Cetla jsem tam jestě o vytahování těch šřoubů, že to dělají na etapy, tak to se mám na co těšit. Jinak mi pomáhá jen manžel, bohužel jedna babička bydlí daleko a druhá jde za pár dní na výměnu kyčelního kloubu,takže teď už skoro téměř nechodí.Takže fakt nevím jak to zmáknem. Marcela

Marcelo,  já si to vůbec nedovedu představit, mít malé děti a po operaci kotníku. Já už mám děti velké, a když jsem byla čerstvě po úrazu, tak jsem si říkala,že bych se o děti ani nedovedla postarat, sama jsem byla jako dítě. Držím Ti palce ať to zvládneš! Určitě budeš potřebovat někoho k ruce. Já mám 4letého vnuka, a to má co dělat zdravý člověk aby to šídlo uhlídal

Ahoj všichni a hlavně Marcelko,vím,jak Ti je. Když jsem se oitla se zlomenou nohou v nemocnici,také jsem propadala zoufalství,doma jsem měla děti ve věku 3 a 9 let,manžel byl zpočátku na paragrafu a pak šel "nuceně" na nemocenskou,protože jinak nevím,jak bychom to zvládli. A do toho všeho se blížily Vánoce. Babičky vypomohly s jídlem a dárky jsem objednala přes internet. A když se pak manžel vrátil do práce,nějak se to zvládlo,ale bylo to dost náročné,neboť do toho všeho jsem musela absolvovat rehabilitaci. Ale našla se hodná sousedka a také švagrová a brácha a domlouvala jsem si s nima přívozy a odvozy do sanatoria,kde jsem rehabilitovala. Takže zaměstnaná celá rodina.  Ale neboj,Marci,když už budeš moct našlapovat,bude líp. Jde to pomalu,ale jde to. Já jsem si tu nohu zlomila v listopadu a v červnu jsme byli v Krkonoších a prošla jsem Adršpach a i další tůry jsem zvládla. Tak neboj. A jinak jsem byla dneska na vyndávání stehů,byla to rychovka,berle už jsem jim tam s radostí také nechala a už celkem chodím. Sice mám tu nohu ještě šetřit,kvůli jizvě na koleni,ale je to paráda. Tak Vás všechny zdravím a všem,které čeká nějaký zákrok držím palce. Mějte se hezky. Katka

Ahoj všichni stejně postižení,včera mě pustili z nemocnice mám na 3x zlomený kotník, sešroubovaný pomocí destiček a šroubů, zatím mám stav zoufalství,doma děti ve věku 4 a 7 let,vůbec si to nedovedu představit jak to všechno bude.

Jeden můj známý byl teď vyndavat šrouby a říkal, že to po operaci bolelo víc jak při první operaci, kdy mu tam ty kovy dávali, tak doufám, že to je vyjímka.

Ahoj,tak už začínám trochu našlapovat na tu nohu,kde mi vyndávali ten kov. Musím říct,že to jde určitě mnohem lépe než po zlomenině ani to tolik nebolí. Sousedka mi přišla nohu převázat,je zdravotní sestra,nechtělo se mi do nemocnice jen kvůli převazu. Říkala,že to mám hezky sešité. Už jsem vyrazila i do města na nákup,samozřejmě s manželem,aby mě trochu jistil. V pondělí bych měla jít vyndávat stehy a pak už ty berle,doufám,odevzdám. Jsem ráda,že toto všechno už je za mnou a teď už mě čeká jen "papírování" s pojišťovnou. Mějte se hezky a hlavně se hýbejte a buďte rádi za každý další,i sebemenší,pokrok. Bude líp. Katka

Tak uvidíš jestli to zvládneš celý den na nohou, já bych ještě asi nezvládla.

Taky mám zlomený kotník od...Taky si nohu stále zavazuju,jednou jsem zkusila celý den bez a večer jsem měla dost nateklou.Pupínky se mi také dělaly, ale ted nějak vymizely. Do práce zatím nechodím, ale od února to asi zkusím. Nemám sedavé zaměstnání, celý den na nohou. Operaci jsem měla v červenci.

Taky mám zlomený kotník od září, taky mažu kostivalem a jím Wobenzym, přes den stahuju obinadlem, a taky se mi pod ním dělají pupínky, ale nedovedu si představit, že bych si nohu nestáhla obinadlem, když chodím tak by mě bolela.Ty chodíš už do práce? Já ne, i když mám práci v sedě, největší problém je se do práce dostat, hlavně taky kvůli nynějšímu počasí.

Já měla podobný problém a...ahoj, šrouby si tam nenechávej, v okolí se zeslabuje kost, jedna známá si je dala vyndat až po sedmi letech, to ji noha začala bolet, jeden šroub měla ohnutej a špatně se vyndával! Já sama mám zlomený kotník od září po pádu z kola , jeden šroub mi vyndali , další čtyři nechali a destičku, mažu si jizvy měsíčkovou mastí a celou nohu kostivalovou, má zabraňovat otékání. Pod obinadlem se mi dělaly pupínky, asi potničky , tak teď nosím jen ponožku a mažu se čistým vyškvařeným nesoleným sádlem. Jím Wobenzym , kamarádka ho jedla po zlomenině nohy a lékař ji dovolil další zimu opět lyžovat, krásně ji to srostlo. Přeju všem i sobě plné uzdravení!