jak se odmilovat ?

Valerko, z toho co píšeš, tak tvoje manželství za moc nestojí (a sousedovo taky ne). Jsou tam děti, chápu, že děti jsou na prvním místě. Ale představ si, že si tvůj manžel někoho najde a bude se chtít dát rozvést. Nebo sousedka. Co tvůj manžel nechce on nebo ty? Zachovala by ses jinak, kdyby tam nebyly děti?

Nahlížím po delší době. Čekala jsem spoustu příspěvků a je tu prázdno. On je na horách s rodinou. Z mé strany už to vyšumělo. Někdy se snaží, nadbíhá, někdy naopak vyhýbá (možná mu to diktuje manželka). Docela nám to poškodilo sousedské vztahy. Od jeho ženy jsem se dozvěděla, že jejich synka nechtějí příští rok dát do stejného kroužku, kam chodí společně s mým synem. Je na ní evidentně vidět, že čím méně kontaktů se mnou budou mít, tím líp. Škoda, že se to tak podělalo, ale když jsem se zamilovala, neviděla jsem dál. Teď jen doufám, že to všechno odnese čas a že někdy budeme schopni bavit se bez přetvářky. O něho nestojím ani zadarmo. Akorát bych potřebovala nějaký ten motor - život v celibátu vedle manžela už mě nebaví. A jak se daří ostatním?

Zdravím všechny, tuto diskuzi jsem začal sledovat zhruba před rokem kvůli jedné. Praštilo mě to tak, že jsem měl problém přežít, zkrátka jsem to těžce nesl. Čas to někam posunul a vynořila se jiná - druhá. Bylo mi s ní asi takhle: hodně, hodně, hodně dobře. Nebyl jsem „vyléčen“ z té první, takže jsem u druhé vyvíjel celkem malou až žádnou aktivitu. Takže to vedla spíš ona. Bylo to lepší a lepší, a směřovalo to z pěkného přátelství do vážného vztahu. Všiml jsem si, že ke mně cítí něco víc. Byl jsem ale dost neutrální, protože tam byly ty city k té první, takže jsem nevěděl co. Mezi dvěma ženami. Stává se to, chlap pak neví kudy kam. Ona si dávala strašný pozor na každé slovo, co řekne. Prostě jí bylo jasné, že kdyby to posunula byť o milimetr dál, byl by pak problém se z toho vymotat.V podstatě když byl konec, tak mi došlo, co k ní cítím. Bez zbytečného rozepisování – měla delší vztah, který se téměř rozpadl. Ženy ale nemají rády velké změny, protože jsou nepříjemné. Bylo to (stále ještě asi je) oboustranné, no ale ona má asi jiné životní priority než mě. No a z dlouhodobého vztahu se špatně odchází vždy. Z toho co vím, má s tím svým budoucnost prakticky nulovou.Vzhledem k životním zkušenostem jsem podobný vývoj předpokládal. Šok to pro mě nebyl, ale stejně mě to zaskočilo. Ženské myšlení modeluje muž naprosto jednoduše: žena vždy udělá přesný opak toho, co by udělal chlap. (Nebo chce každý den něco jiného a tvrdí každý den opak) Dva měsíce po tom co jsme odloučeni, jsem prozvracel. Jsem spíš hodně zklamaný, moc neuvažuju nad tím, že si se mnou v podstatě vytřela -----. Je mi jí spíš líto. Zase tak špatná holka to nebyla, a určitě se jí moc dobře dařit nebude. Holt nepříznivé okolnosti.

Dane, moc děkuju za...Tak jsem se sem po delší době podívala ... nový vztah od srpna stále funguje, vídáme se často, voláme si a je to fajn. Bývalý ON mi napsal na přelomu roku a já jsem odepsala - nic víc. Neviděla jsem ho už 15 měsíců a je to pro mě jenom dobře. Tak ať se daří všem nešťastně zamilovaným, pro mě už je to jen vzdálená vzpomínka.

Ahoj Valerko. Ano, Helga byla...Dane, moc děkuju za vysvětlení. Nechceš ještě nějaké to další povídání přidat?:-) A copak je nového u úspěšně odmilovaných a znovu zamilovaných?

Ahoj Valerko. Ano, Helga byla o několik let dřív. Při pozdějším bláznivém zamilování do Běly mi připadalo, že situace je stejná (neúplná rodina), ne-li daleko příznivější (ve skutečnosti jsem se ovšem šeredně spletl).Pavla je příběh trochu odlišný. Je vdaná, má holčičku ve školním věku a poznal jsem ji až na novém působišti Běly, která od nás odešla a novou adresu jsem musel dost krkolomně zjišťovat, protože už tradičně všechno tajila. Holky se střídaly za pultem, s Bělou to už dávno za moc nestálo a vinou nedorozumění...(něco už jsem tady stručně psal), ale to by bylo zas na další povídání.:-)Dobrou noc, děti.

Ahoooj menuji se Irena .. Chtela sem si nechat od vas poradit .. Jee tu Jeden kluk moc sem se do nej Zamilovala ..a onn po mne nechtel sex...

Dane, jestli můžu, potřebovala bych osvěžit časovou osu příběhů jednotlivých dam. Jestli jsem to správně pochopila, poslední vyprávění bylo nedávná minulost a Helga i Pavla v té době nebyly aktuální?Dnes se k nám stavoval ohledně domovní záležitosti. Manžel nebyl doma. Překvapil mě hladký průběh. Z mé strany žádné napětí a dokonce jsem při odchodu na pozdrav vykouzlila úsměv.

Ne Jani skončilo to mou......to mě mrzí:-(

Ne Jani skončilo to mou......to mě mrzí:-(

Ano Pati, je to dokončení původního příběhu (bestie=Běla), a to i aktuálně, v reálném čase. Jak jsem už napsal, stejně jsem vynechával a zjednodušoval; i tak jsem se bál, že se vyprávění stane nepřehledným, zvlášť tam, kde jsem si pro srovnání "odskočil" do jiné roviny (Helga, Pavla). Děkuji milým čtenářkám za svatou trpělivost a nečekaný zájem; přirozeně rád dovysvětlím cokoli nejasného.

Tino, ahoj, tak ty jsi zase...Nejsem nově zaláskovaná, stále ten samý vztah, během něhož jsem vstoupila do diskuse a který jsem v té době zvažovala ukončit z pocitu, že on už zájem nemá. Pocit se vrátil i později několikrát. Vždy pak udělal něco, čím mé pochyby rozptýlil, aniž by o mé úvaze rozchodu věděl. Přibývajícími roky se mi dostává pod kůži stále víc, což nechápu. Kdybych ho měla ráda méně, byla by situace pro mne mnohdy jednodušší. Rozhodně pro mne není jen zpestřením a jak mne vnímá on? Vidět občas chlapům do hlavy. Anebo možná raděj ne? :-)Díky Dane, chválu zasloužíš, už jen za pěkné příspěvky. Přeji i tobě jen vše hezké.

Taky zdravím Tinu a děkuju za chválu, kterou si ani nezasloužím. :-) Přeju jen samé hezké zážitky.

...Dane díky, ikdyž trošku zklamání, natěšená na pokračování a on konec. Umíš moc hezky psát a kéž by muži, které chceme, byli jako ty - nebo alespoň ten můj :-) I když je pravda, že jsem poznala lásku i z druhé strany, kdy tě miluje někdo, o koho nemáš zájem. I to je těžké, ale nelze dávat falešné naděje a tím ubližovat. Kde nechci, jsem chtěná a to už 7 let. Současně se bojím, že je to možná v současném vztahu opačně. Hodně mi na něm záleží... ví to o mně... bohužel. Začarovaný kruh :-)

Jani ptala jsi se, jak to......a čím to celé skončilo? Až po třiceti letech jsi se z toho naplno vymanil? Jak na tom byl celý čas on?

Myslela jsem, že vytluču...Lindo...ráda bych si o tom napsala soukromě. Pokud ti to nevadí, napiš na adresu [email protected]. Naše příběhy jsou totožné. Taky už si nepřipouštím naději....to pak nejde normálně žít vůbec. Když je konec, dá se z toho dna odrazit...musí ale zmizet veškerý kontakt. Takže myslet si, že se mu láska ke mně vrátí, je asi pěkná blbost :-(

(Dokončení)STROSSMAYEROVO NÁMĚSTÍ! Dost lidí vystoupilo, vyprázdnila se i plošina vedle mě. A v té chvíli Ona opustila místo, kde dosud stála a vykročila směrem ke mně. V milostných románech se na tomto místě píše "...a jejich pohledy se setkaly". Tedy - nesetkalo se vůbec nic. Postavila se těsně vedle mě, akorát že jsme se pořád vytrvale dívali každý jinam - já po směru jízdy, ona dozadu na ubíhající koleje. Tak jsme jeli, rameno vedle ramene. Periferně jsem ji sledoval; nechybělo mnoho, abych ucítil i její vůni. Napětí se dalo krájet.Pak vystoupila. K O N E C

Také Vás všechny zdravím v novém roce. Pár dnů jsem se k pc nedostala a tak mne Danova pokračování potěšila. Objevují se tu nová jména, nové příběhy. Čtení příspěvků sice danou situaci nevyřeší, ale je příjemné s tím vším nebýt sám a třeba se tu jen vypovídat anebo si přečíst podobné příběhy a osudy.

Zdravím všechny v novém roce! Ano, na odmilování platí neidealizovat, nesrovnávat, nedělat si falešné naděje a podívat se tvrdé realitě přímo do očí. S ním to už vyšumělo. Dokonce tak blbě, že už vedle sebe nemůžeme normálně jít. Po synově kroužku jsem se mu úspěšně vyhýbala. Teď jsem si řekla, že je načase vrátit se k zaběhlým sousedským vztahům a pro změnu o kontakt nestojí on. Mám z toho divný pocit a uvidím, jak se to bude vrámci domu vyvíjet. Jedno je ale jisté, už můžu s klidem říct, že když ho vidím, že mi srdce nebuší na poplach a že se na něho dívám jako na jakéhokoliv jiného souseda. Dane, díky, že stále přispíváš. Škoda, že se to tu rozpadlo. Aspoň Tvé příspěvky potěší. A dokonce už dnes:-)

(Pokračování)Bylo jasné ráno na začátku září. Školáci se teprve rozkoukávali v nových třídách a se mnou uháněla tramvaj po Letenské pláni. Stál jsem na zadní plošině otočen dovnitř vozu. Na zastávce Sparta přistoupilo jen několik lidí, a mezi nimi - ONA. Běla. Kolikrát jsem tady šel, podle zaparkovaného auta nebo otevřených oken odhadoval, může-li být doma, a teď, když ji nečekám a nevyhledávám, tohle... Nikdy nestála o to se mnou veřejně jet, a teď tady stojí tři čtyři metry ode mě. Nebyl to sice přímo šok (jsem snad už odmilovaný!?), ale myšlenky se divoce roztočily. Tak tuhle bytost jsem tolik chtěl hladit, objímat, být v její blízkosti a do těch obchodů tady okolo jí chodit i nakupovat... Teď mi připadala trochu povadlá, šedá, jakoby nevyspalá, jako by se ani nestačila umýt. Ale i tak...LETENSKÉ NÁMĚSTÍ! vyvolal reproduktor další stanici. Ani se nepohnula, měl jsem ji stále z profilu; vlasy jako obvykle vyčesané nahoru - měl jsem radši, když si je nechávala rozpuštěné do půli zad.KAMENICKÁ! zaburácel hlásič v další zastávce. "Nechoď ještě," řekla mi tady kdysi při čekání, "vždyť ti to ještě stejně nejede" a já byl tenkrát nesmírně šťastný. Dosud ji slyším, jak říká "Bylo nám spolu dobře", ale také mám před očima její textovku "Žádám tě důrazně, abys konečně přestal mě vyhledávat a dokonce se otírat o moji rodinu".Dokončení zítra.