jak se odmilovat ?

No já vlastně nevím. Když...Tedy, Ašanah, to je mizera. Prostě mu u tebe prochází, co jinde ne.

Ašanah, takže myslíš, že...No já vlastně nevím. Když nepíšu, napíše on a pořád nějaké narážky, jak by - ale že není příležitost. To on napsal, že jsme se málo snažili a že zůstaneme přátelé. Tak nechápu, proč teď píše tohle. Nerozumím mu. Už jsem z toho docela unavená a tak možná bude lepší to nechat plavat a soustředit se na něco normálnějšího, co třeba přijde.

Mně odmilování trvalo 6...Jak se ti to podařilo? V té době jsi byl svobodnej, zadanej, nebo ženatej? A ona?

Mně odmilování trvalo 6 let...

Julčo a už tě alespoň přehnul přes stůl?

Víš co Julinko,řekni...Kamile, tak jsem se mistra ptala, co by si přál, ale kandované fialky to nebyly...Tak nevím co si mám o tom myslet, že by nebyli všichni muži na sladké ....

Valerko - fakt není o čem...Ašanah, takže myslíš, že píše z určité setrvačnosti a opravdu to dál neposune? Dnes jsem měla příležitost být s ním a dětmi, ale náhlé okolnosti mě donutily rozhodnout jinak. A když jsem potom byla doma, říkala jsem si, že mě to vlastně nemrzí, že mi je to tak nějak jedno. Aspoň ví, že ho za každou cenu nepotřebuju vidět. Syn mu jistě vyřídil, že jsme museli odejít. To on se pokoušel nabídnout víc a nějak to nedotáhl do konce. Ale jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré.

Valerko - fakt není o čem psát. Dnes sice napsal, ale je to takové o ničem a k ničemu.

Všechny zdravím. Dane,...nekrmit

Kamile, tak my asi tušíme co si bude pan učitel cukrář přát, že? :-D Jde spíše o to, jestli se to přání bude líbit i Julince?! To jest otázka.

Všechny zdravím. Dane, nemáš náhodou noční, že by se objevilo další pokračování?:-) Pavle 35, myslím, že jsi udělal dobře, když jsi vyložil karty na stůl. Teď přichází horší fáze - nějak to překonat a doufám, že se brzo zadaří. Julie, pokud ještě nemáš školu hotovou, byla bych opatrnější. Nikdy nevíš, kdy se to obrátí proti tobě, takže jestli se má něco stát, nechala bych ten krok na něm. A kam se poděli ostatní? Je to jako u mě, že není o čem psát?

Víš co Julinko,řekni mistru cukrářovi, že je moc hodný a co by si za tu laskavost přál a uvidíš. Nejlepší je se zeptat přímo.

Romane, děkuji za radu, ale polibkem, to bych asi celé spackala.

A nestačil by Tvůj polibek? Já nevím, ale mně by pusa od hezké holky potěšila mnohem víc, než nějaká kytka.

Mohli by jste mi poradit?Učím se na cukrářku a moc se mi líbí náš mistr cukrář. Chtěla bych mu udělat něčím radost, protože mi dal teď z dortu 2, i když to bylo tak na 4.Myslíte si, že by mu udělali radost kandované fialky?Vím měla to v oblibě, císařovna Sisi,takže to jsou spíše ženské chtě, ale zase by mi to přišlo originální, co vy na to?

Hezké předsevzetí máš, jen co je pravda- ještě pár špatných měsíců před sebou- moc hezké plány.Smím se přidat ? :-)

Pavle píšeš velmi...V pohodě, tím jsem myslel, že mě neposlala do patřičných míst..., což samosebou mohla :) Myslím, že tady platí co člověk, to jiná reakce. ( Určitě bych to víc rozepsal ale kdo má rád příběhy se špatným koncem. Mohl bych analyzovat, co jsem udělal nebo neudělal dobře, ale jaký by to mělo smysl) "Nečekaně", tím jsem myslel, že to prostě nečekala. Jinak díky za Váš zájem...Pro mě je nyní důležité, že jsem (doufám) neudělal moc škody. Mám pár špatných měsíců za sebou, no a ještě pár podobných před sebou.

Pavle píšeš velmi tajemně, např. vyznání bylo v pohodě s dodatkem v závorce- velmi nečekaně. Copak na vyznání je možné reagovat nepohodově a tedy čekaně?

V manželství to skřípe akorát po sexuální stránce. Několik pohlavních styků, které se dají spočítat na prstech rukou, prostě nepovažuji za plnohodnotný sexuální život. Nechce manžel. Snažit jsem se přestala. Neustále loudit a být odmítnuta je pro mě velmi ponižující a ztrácím motivaci o něco dalšího se pokoušet. Vždy musí chtít i druhá strana. To jsem pochopila až časem. Jestli sousedovo manželství za moc nestojí, to opravdu nevím. Zřejmě u nich nastal stereotyp a tak se pokoušel hrát na dobrodruha. Jeho ženu chápu. Kdyby mi někdo lezl do zelí, taky bych se s ním snažila co nejvíc přerušit kontakt. I nadále se drží toho, že se mě snaží kopírovat v oblékání a úpravě vlasů, ale to už dávno neřeším, to je její problém. Sex je pro vztah důležitý, pro někoho víc, pro někoho méně. U mě ale rozhodně není na prvním místě, takže z manželství kvůli tomu odcházet nechci. Na manželovi mi stále záleží a tak nějak doufám, že to celé překonáme. Kdyby nebyly děti, nevím, co bych odpověděla. Jsou u nás na prvním místě a střílet od boku si netroufám. Nejsem totiž typ, co by vedl vztah založený čistě jen na sexuálním soužití. Ostatně když se ohlédnu by minulosti, nikdy jsem něco takového nezažila. Vždy šlo o něco víc.

Petře, nechci zbytečně zacházet do detailů. Co se týká toho vyznání, tak si myslím, že to bylo v pohodě (velmi nečekaně). (Nebudu ostatním zbytečně radit, ale někdy je to lepší než chodit kolem horké kaše, a vytvářet divnou atmosféru, kdy to později tomu druhému dojde - i když je mi jasné, že to pro obě strany je to docela těžké.) Měla stejnou dobu na to, aby se zamilovala jako já, ale nestalo se to. Jak píše Pepper, nezbývá než se s tím smířit…Co se týká toho pozdějšího vývoje, její reakce – tedy přestat komunikovat, bylo její rozhodnutí, na které měla právo, a nějak k němu dospěla. Pravděpodobně zvážila hodnotu současného vztahu. Pokud by se něco zásadně změnilo, tak napíšu, ostatním děkuji za podporu :)