Reklama

sociální fóbie

El-nino (Čt, 30. 10. 2008 - 10:10)

Zdravim, jsem tu novy a tak bych se rad podelil s Vami o svuj problem. Tezko rict jestli trpim socialni fobii ci nikoli. Udrzovat konverzaci s lidmi mi sice problem nedela, ale pokud se dostanu do neprijemne situace (at uz si ze me nekdo udela srandu, je na me soustredena pozornost, ci mam delat referat pred tridou) je to pro me hrozne obtizne, protoze ac vim ze o nic nejde, vzdycky se zacnu potit sam od sebe a nejde to zastavit. Je to velmi neprijemne, ale nejde s tim nic delat :(

Natura (Čt, 30. 10. 2008 - 06:10)

Petře,
to každý soc.fobik rozumem ví, že mu nic neprovedou. Ta úzkost je neopodstatněná,, tak se nedá vyvrátit.
To je jako když Tě něco moc bolí a každý Ti tvrdí:
"Co blbneš, to tě nemůže bolet, nikoho to nebolí!"
Prostě sociofobici mají fobii, která zdánlivě nemá příčinu (a obvykle se jí nepodaží nalézt.
Ale Eriko, před vysazením léků jsi měla mí ukončenou psychoterapii, jinak jsi tam kde jsi byla před léčbou. Co jsi brala?

Petr (St, 29. 10. 2008 - 20:10)

A co Ti provedou? To tam s nima budeš hrát mariáš nebo jenom člověče nezlob se.

Erika (St, 29. 10. 2008 - 19:10)

Lehce se někomu tohle říká,ale huř koná.Já přestala brát prášky asi měsíc a je to hruza!Raději nikam nechodím a jít někam na návštěvu?Raději se na něco vymluvit,ale nejít...mám strašné tiky,jak jsem nervozní a celá se třesu a nejde to celé zastavit...

Zdenek (St, 29. 10. 2008 - 13:10)

"..v době, kdy se žilo přírodně, bylo takových poruch jako šafránu."

Když lidé žili ve shodě s přírodou, tak se opatrnost před cizím člověkem (jako před vším neznámým) považovala za něco zcela samozřejmého. Lidé žili mezi lidmi známými, se známými lidmi pracovali a se známými lidmi se dělili o to, co společnou prací nabyli. Na rozdíl od těch dob je dnes člověku vnuceno pracovat s lidmi cizími, do rozdělování společně vytvořených hodnot kecat nesmí ani ve snu, od úřadu k úřadu vláčen je nucen jednat s cizími úřadníky, k jeho problémům naprosto lhostejnými, mnohý z nás je co chvíli ustájen v čekárnách MUDrů s hafolem cizích lidí, aby nakonec od MUDra vyfasoval chemický přípravek, jehož pravidelné a poslušné papání každého spolehlivě začlení do davu lhostejných a citotupých.

Petr (Ne, 26. 10. 2008 - 22:10)

Proč psychologové nemají odvahu? Museli by s Tebou řešit vztah svobody a závislosti, dobroty a ubližování, odchodů a návratů. Tady cítíš ty protiklady a opačné póly jsou taky nebezpečné.

Natura (Ne, 26. 10. 2008 - 14:10)

Moraváku,
jo, v době, kdy se žilo přírodně, bylo takových poruch jako šafránu.
Ani nevíš, jakou máš pravdu s těmi zemáky.

moravák (Ne, 26. 10. 2008 - 14:10)

Bych Vám dál terapiju.Na jaro do pola,zasadit zemáky,zaset obilé-to je terápyja.Děcka sů zdravé aj bez Vaších terápyjí!!!

moravák (Ne, 26. 10. 2008 - 14:10)

Socialisticků fóbiju dostanem fšeci s tůto vládů kurevsků.

britta (Ne, 26. 10. 2008 - 09:10)

Jirko, věřím,že to musí být hodně těžké,budu ti držet pěsti, aby ses z toho dostal,snad ti ta terapie pomůže,určitě, věřím tomu, tak se drž a písni jak pokračuje tvoje léčení

Jirka (Ne, 26. 10. 2008 - 03:10)

Ahoj Britto, já také trpím sociální fobií. Když moje úzkost z lidí přesáhla rozumnou mez a začala se mně stáčet hlava do strany, dostával jsem antidepresiva Zoloft. Ne kvůli depresím, ale kvůli snížení úzkosti. Docela to fungovalo. Vedlejší příznaky? Nabral jsem pár kilo navíc. Teď jsem bez prášků, ale příznaky SF stále pociťuji, protože ji nemám doléčenou (i po víc jak roce terapií s psycholožkou). Mluvit na veřejnosti = problém, jít na jednání = problém, jít restaurace = problém, atd., atd. Sociální fobie mně už od puberty slušně likviduje život. Lidé mě pasují na teplouše, na magora, a já nevím, na co ještě. Nebýt těch pár lidí kolem, co mě mají rádi, tak už bych tady nebyl.

Zkusím KBT (kognitivně behaviorální terapii), pak už vážně nevím...

britta (So, 25. 10. 2008 - 23:10)

kdo si to neprožil, tak neví o čem mluví,já takové problémy předtím,než jsem si začala s těma práškama neměla,byla jsem naprosto v pohodě, takže to nedokážeš posoudit,nebyl jsi v mé kůži, když mi ty prášky dávaly

Návštěvník (So, 25. 10. 2008 - 22:10)

Psychologové dokážou klienta rozhodit a nesložit ho zpátky dohromady, a tím ve finále poškodit pacienta víc než psychofarmaka - ty se dají vysadit. Jenom britta věří, že jí pár prášků vygumovalo mozek. Ale je to neléčená nebo špatně léčená nemoc, která ji totálně devastuje. Na brittiny bludy je každej psycholog krátkej..

britta (So, 25. 10. 2008 - 14:10)

Honzo,jo člověk to myslí dobře, má krizi a chce jí řešit,narazí přitom na vola, kterej z tebe udělá narušenou osobnost a předepíše ti nesmyslně nějakej driják, kterej ti udělá takovej čurbes v mozku, že se z toho už nedostaneš.Narazíš přitom na dalšího blbce, kterej si vyslechne co ten předešlej tím práškem nadrobil a místo toho, aby uznal jeho chybu,tak ti narve další, ještě horší sračky z kterejch už se nikdy nevylížeš.Měla jsem poslat doktorku do háje s psychiatrem a zajít si za psychologem, kterej by mi neublížil tak jako to udělaly ty jejich prášky,ale....ted už je na to co jsem měla udělat jinak pozdě a já budu díky tomu nadosmrti trpět tím, že jsem spolykala prášky,které ani nevím v čem mi měly pomoct.

Natura (So, 25. 10. 2008 - 09:10)

Honzo, jak to myslíš, že psychologové vědí, ale nemají odvahu...?

Honza (Pá, 24. 10. 2008 - 22:10)

To Britta

Kritiuješ psychiatra. Psychiatři opravdu většinou práškama ublíží. A co psycholog. Psycholog nepomůže a ani neublíží. Psychologové dobře ví, jak Ti pomoci, ale nemají odvahu to řešit.

britta (Čt, 23. 10. 2008 - 18:10)

ne já měla akorát vedlejší účinek na to antidepresivum,nic jako schizofrenii,ale to ted nikomu nevysvětlím,můj problém proč jsem šla k psychiatrovi byl ten,že jsem se necítila dobře v práci před tolika lidma, ani jsem nemohla promluvit,pořád se mi hlavou honil ten strach,doktor mi to četl,strach z lidí jsem měla od malička a vystupnovalo se to až tak,že jsem v práci nebyla schopná normálně fungovat, proto jsem taky šla k dotorovi,můžu já za to, že mi dal blbé prášky?A že jsem na ně mela takovou nesmyslnou reakci?To že mne potom léčili blbě je věc další, já jsem jim říkala,že žádné prášky nechci,můj problém proč jsem tam tenkrát šla jsem zcela opomenula,protože jsem trpěla tím vedlejším účinkem,četla jsem si o tom léku a to co se mi stalo je tam popsané,můžu já za to, že si pak vydedukovali,že to je nějaká ataka a že mi pak bylo ještě hůř,když mi začali dávat ty antipsychotika,nikdy jsem je neměla dostat,protože to nebyla schizofrenie.Nemám a neměla jsem schizofrenii,tak mě neodsouvejte někam jinam,řeším tady jen svůj problém s čím jsem šla k tomu psychiatrovi a ptám se Natury na její léčení.

Natura (Čt, 23. 10. 2008 - 17:10)

Britto,
myslím, že opravdu nemáš nic jako SF, úzkosti nebo PP.
Tvůj problém bude jinde, to může posoudit jen odborník. Nevyznám se v těch různých nemocech.

Mně pomáhají prášky proti úzkosti při atace úzkosti.
AD mi nepomohla - ale Britto - ani neuškodila! :o)

Já taky myslím, že nemám přímo soc. fobii, že to byl jen jeden z projevů. Dřív jsem měla tyhle projevy úzkosti jen v soc. situacích, nyní se klidně dostavují i za úplného klidu.
Doktor mi dnes říkal, že to je běžné, že úzkosti mají tuhle tendenci, rozlézat se i tam, kde nebyly. Některé spol. situace zvládám v pohodě. Vlastně většinu. Ne ráda, ale zvládám to.

Návštěvník (Čt, 23. 10. 2008 - 17:10)

ježíš marjá, britto, ty nemáš sociální fobii,ale schizofrenii, vrať se zpátky do diskuse antipsychotika a schizofrenie.

britta (Čt, 23. 10. 2008 - 17:10)

Naturo co mám dělat, když mne psychiatr vůbec nepochopil a začal mne léčit úplně na něco jiného?Asi jsem v loji, protože mi tím strašně ublížil a já si to nechala líbit,jak ti pomáhají prášky a jaké bereš?

Reklama

Přidat komentář