Můžou větší děti při cestování nosit plenky?

Jen úvodem, jinak to nehodlám raději komentovat: pokud trpíte nějakou úchylkou, neobracejte se na mne, ale na odborníky. Jinak Petro děkuju za radu, asi to bylo jasné od začátku. Udělala jsem nákup, holka sice zase prosila, ale já už byla nekompromisní a řekla jsem jí, že prostě dokud se to nevyřeší, tak je bude nosit. Naučila jsem ji, jak si je správně nasadit a vyměnit, jinak se samozřejmě snaží chodit na záchod nebo když jde na velkou, tak si je sundává a každé počurání mi bude hlásit a já si to budu psát, abych zjistila, jakou to má frekvenci a jestli tam není nějaká souvislost. No a každopádně navštívíme doktorku, ty plenky jsou teď nutnost, ale není to řešení - jaká je příčina toho pomočování u vaší dcery?

Tak já musela nosit plíny na cestování až do necelých 17 a nic příjemného to teda nebylo.

ahoj Katko,
nevim, jak to je, zda jsi chlap, jak to tu říkají, či žena, ale to je jedno, hledám někoho, kdo by se o mě chtel starat jako o malé miminko, moc mě to vzrušuje, nechceš to bý ty? Nebo je tu někdo jiný, kdo by se o mě chtěl starat jako o malé miminko a dávat mi vše co k tomu potří? Prosím osvěte se mi co nejdřiv. Ahoj Honzík. lover.l"seznam.cz

Kateřina je chlap kterýho rajcujou pleny a vy mu to žerete.

Katko mám stejně starou dceru a stejný problem,ale vyřešený!Dcera nosí plenky a gumové kalhotky.Pokud jdeme ven tak jde v sukni a nic není vidět.Na cesty si o ně řekne sama,už si nedovedu představit že bych opět prala celou postel!A počůranou dceru z venku?Holka jsi už dost věcí umí uvědomit. Ale i u nás byly začátky s brekem a prosbama že se už nepočůrá ale ráno bylo vše jinak.Držím Katko palce ale nesmíš ustoupit. Petra

Já taky nechápu, že se radši pomočí před spolužáky, než aby si vzala tu plínku. Já jsem s ní o tom mluvila, říkala jsem, že vybereme takovou ochranu, aby to nešlo vidět a že to je stejně jen dočasně, ale pro ni je nemyslitelné, že by něco takového nosila, snažila jsem se jí všechno vysvětlit, ale ona hned hrozně vyšiluje, omlouvá se, brečí, prosí - minule si přede mnou klekla na kolena a prosila, ať nemusí nosit plenky a že žádná doktorka není potřeba, že ona už si to bude hlídat a nepočurá se. Což samozřejmě není v jejích silách, ale ona si to prostě nechce připustit. Já se s ní snažím mluvit rozumně, ale asi budu muset být trochu ráznější, jenže bych byla ráda, kdyby si uměla ten problém přiznat a já ji nemusela do ničeho nutit. Takhle je akorát vystresovaná.

To ,ohou i dospělí!

Zkušenosti nemám jako rodič, ale rozhodně na nic nečekat a vyhledat lékařskou pomoc, aby vyloučila závažné onemocnění, které pomočování může signalizovat. Teprve potom nastoupí psycholog. Vyšetření je bezbolestné, spíš jde jen o to překonat stud. To platí i o plenkách, potřebuje vysvětlit, že jde o pomůcku, ne nepřítele. Menší ostuda je pustit to do plenek než do oblečení, aby to všichni viděli.

Prosím, nemá s tím někdo zkušenost jako rodič? Moje dcera má 15 let, chodí do osmé třídy a začínáme mít velké problémy s jejím pomočováním, už se to to neděje jen v noci, ale začala se počurávat i přes den. Tvrdohlavě odmítá, že by měla začít nosit plenky, nechce jít ani k doktorce. Nakonec mne vždycky uprosí o odklad. Já ji chápu, že se za problém tohoto typu hrozně stydí, ale už jsem pro ni dvakrát musela jet i do školy, kde se pomočila, myslím, že kdyby měla plenku, tak by to rozhodně taková ostuda nebyla. Můžete mi prosím poradit, jak jí nějak citlivě vysvětlit, že teď plenky bude muset nosit minimálně do doby, než lékaři zjistí, co s ní je? Nebo jsem na ni moc mírná a zbytečně s ní o tom diskutuji?

Tak jo. Jsem asi trochu podrážděná, jen jsem měla pocit, že je to na mně, jsem docela přemýšlela, jestli se tu svěřit nebo ne. No pár těch příběhů tady mi přišlo docela pravdivých, asi nebudou za vším úchylové, ti jsou podle mě většinou rádi, že umí psát, a pokud jo, tak napíšou takovou pitomost, až ta vymyšlenost bije do očí, jako s tím autobusem. Mír :-)

To nebylo mysleno na tebe Pavlo ale na ten přísp?vek o autobusu. A ty Jano se jdi vycpat - třeba i plenama.

Evi, vyprdni se na ni. Pavla bude chlap a představuje si ty pleny a honí si u toho ocas.

Milá Pavlo, já s tou dle tebe blbostí musela několik měsíců žít, dodnes si díky tomu netroufnu jít na sraz se základkou a další nepříjemnosti. Tak si laskavě své soudy nech od cesty a vyjadřuj se radši k věcem, o kterých něco víš. Já nemůžu za to, že sem chodí i úchylové s IQ tykve - jako ten příběh z autobusu.

Jo, takže i ťidič měl plenky že jo a povinné přestávky ignoroval. A ten poslední příspěvek je taky dobrá blbost. Ale prosím pro úchyly všeho druhu je to zajímavé...

No, já mám za sebou taky blbou zkušenost s plínkama ve větším věku, dost nerada na to vzpomínám, ale trochu se to liší od ostatních, protože jsem si to zavinila sama. Měla jsem pokjík s mladším, asi 11 letým bráchou a protože jsme se hodně hádali - no, jednou mě prostě naštval a já ho chtěla potrestat - začala jsem mu dávat ve spaní prst do skleničky s teplou vodou. Několikrát to vyšlo a on se opravdu počůral do postele a já z toho vždycky měla ráno škodolibou radost, navíc z té jeho ostudy. Už se začalo řešit, že půjdou k doktorce a jestli nebude vhodné dávat mu plínky - a pak mě máma jednou přistihla :-( No a místo zaracha nebo výprasku prostě rodiče zvolili asi ten nejhorší možný trest - plínky jsem dostala já. Nejen na noc, ale i přes den. Bylo to v půlce devítky a říkali, že je budu mít tak dlouho, dokud nedostanu rozum. Nakonec to teda bylo po zbytek základky a celé léto před gymplem, vytrpěla jsem si kvůli tomu tolik, že si to pamatuju doteď.

To je drsné, muset se počurat jen proto, že nebyla po ruce učitelka nebo teta.

Já jsem taky byl v 9 letech na zájezdu (asi 12 h autobusem) a každý z dětí co byly se mnou jsme dostali hadrové plenky s igelitovýma kalhotkama a ty jsme si před autobusem na záchodě museli obléct. Vedoucí to všem kontrolovali jestli to mají všechny děti. Potom nám řekli, že autobus nebude skoro zastavovat, tak pokud budeme chtít čůrat, že se máme vyčůrat do plínek a jak dojedeme, tak že se umyjeme apod. Mě se chtělo už asi po 5 hodinách, takže jsem to musel pustit, těsně potom co jsme zastavovali a některým dali nové plenky, tak jsem v nich už musel být celou dobu v mokrých.

Jak jsem už psala, ze začátku jsem se u tety počůrávala, však víte proč. Plenky jsem měla na spaní, do školy, když se někam jelo (auto,autobusy,vlaky), venku v zimě, zkrátka vždy, když jsem měla být delší čas z domu. Doma přez den jsem je mít nemusela. Jinak od mala jsem doma zvyklá chodit v kalhotkách, delším tryčku a v zimě k tomu přidám podkolenky no a v létě venku to bylo bez těch kalhotek abych větrala. Kdo chtěl, musel vidět, kdo si nevšímal, neviděl. My měli zahradu, takže to tak na očívh nebylo a když k nám někdo přišel, tak mi teta přinesla spoďáry. Na spaní jsem měla bavlněný, jinak jsem do kalhotek dostávala největší detské jednorázovky (teta z nich stříhala to zapínání), takže pokud nebyla po ruce teta, učitelka nebo nebylo kam jít, tak jsem se musela počůrat. Když sundáš kalhotky tak ti ta jednorázovka vypadne a sama to už bez pomoci pořádně neoblíkneš. Ve škole jsem v případě potřeby šla rovnou k učitelce, takže jsme to vyřešily u ní a nikdo nic nevěděl a teta mě taky když už bylo potřeba nepřebalovala veřejně. Ale to ponížení, zdravá holka, být počůraná nebo si večer muset lehnout, nechat se namazat a zabalit, před každým odchodem pryč z domu být ponížená tím, že si muím nechat dát plenku!!! BRR

Terko, neměla jsi to lehké, ale zvládla jsi to. Nebála ses třeba, že by ti počurávání do plenek mohlo přerůst v inkontinenci, nebo jsi je měla jen pro jistotu?