Těhotenství po čtyřicítce

Ještě hustěji, holky!

Dejte pozor, abyste z toho nezapškly.:-)))))

Někdo je tu jinak než anonymě???:-)

Jdu se věnovat dětem. Hlavně dejte pozor, ať nevypadáte jako vaše maminka v 50 - to by bylo neštěstí.:-)))

Čuzz, moralistky!

zuzko, blbě kecaj jen Ti, co jsou nespokojeny sami se sebou, toho se vůbec neboj, mám v okolí hodně starších mamin a vůbec nemám pocit, že bych se měla nad tím pozastavovat.Přeji hodně štěstí a na staré pany v kloboucích se vykašli!

...a nebo radši dětné,přemoudřelé, vyrovnané a vševědoucí...

Druhé radíš, ať se do toho...tak si naraz klobouk a jdi obtěžovat na stránky"kyselé bezdětné a protivné"

Druhé radíš, ať se do toho...zase jedna zapšklá zakomplexovaná,kráva,která se asi potřebuje s někým hádat..ale hlavně anonymně.to se nemusí nikomu koukat do očí...

ŠÁRKO ,klidně se do toho...Druhé radíš, ať se do toho klidně pustí a sama se bojíš keců???
A proč vlastně? - vždycky někde někdo blbě kecá. Co ti na tom vadí? Ať si říká kdo chce co chce.:-)

Co máš proti mamince a babičce, jak vzpadaly v 50? Nevadí mi vypadat jako ony. Myslím, že celkem dobrý. Babička a prababička nosila kdyžtak maximálně klobouk. Pokud se vrátí do módy, klidně klobouky budu taky nosit.:-)

Zuzano, gratuluji a taky...ŠÁRKO ,klidně se do toho pust´. já někde četla ,že všude ve světě je tohle běžné,matka a dcera mají stejně staré potomky..jen Češi jsou kritici a puritáni..a navíc,my nebudeme vypadat v 50 letech jako naše matky či babičky.asi nám nehrozí usedlé čapky nebo šátek na hlavě...já se na mimčo těším,jen mám strach z blbých keců...

Hodně štěstí ve všem, do čeho se pustíme!

Děkuji za vaše názory,mám...Já jsem dítě matky po 40. Je mi 37 a máme výborný vztah. I pubertu jsme relativně zvládaly i když 40 let rozdílu už není málo. Nejsem jedináček , ale mami říka co bych si počala kdybych tebe neměla - jsme si totiž asi nejblíž. Rozhodně bych se toho nebála...

Zrovna přemýšlím,zda se...a jak to dopadlo? jak si se rozhodla?

Zuzano,taky se připojuji s gratulací. Závidím...:)))

Připojuji se k Ivaně,včera...Zuzko, zdravím tě a moc gratuluju!!!Taky se snažíme tak snad to brzy vyjde. Ať jste zdraví a šťastní :)

Mariano v kolika letech jste...Připojuji se k Ivaně,včera jsem zjistila ,že jsem těhotná a za týden mi bude 44..o přechodu nepřemýšlím,bojím se ho jako každá žeba,ale důležité je žít plnohodnotný život,né fňukat.a litovat.mariano vzchop se..život ještě nekončí

Mariano a jak zvladate pubertaka a co on na to rika,ze jste ho mela tak pozde,nebo to je dcera,napiste neco taky o tomto,ale asi to zvladate dobre,nejhorsi uz mate za sebou,ted uz muzete v klidu odpocivat a chodit do prace,ted se protahl odchod do duchodu,tak dite jeste dobre zaopatrite,mejte se a preji vam hezke svatky

Léky na přechod nejsou,jsou jen hormony, které nejsou vůbec prozkoumané, vždyť je bere teprve jedna generace. Substituční léčba hormonama v přechodu může odstartovat rakovinu prsu,můj gynekolog to nedoporučuje, ale když to ženy chtějí, tak jim vyhoví. Existují psychofarmaka, která celkem zabírají proti nespavosti a úzkostem. Mě je 57 a dítě jsem měla v 42. Je to asi individuální. Ivano, podle vašeho postoje se dá čekat, že to opravdu zvládnete a máte ten vzor v rodině, to je obrovská síla. Zdravím.

Mariano v kolika letech jste mela dite a kolik je vam dnes,me je 44 a mam 21mesicniho chlapce,zatim jsem stastna,ale myslim si ze az budu mit prechod,tak uz se z nejhorsiho o sebe postara,jinak jde o to aby se najedl,chodil v cistote,ale ven uz si muze chodit sam a ja si muzu klidne schrupnout,kdyz budu v prechodu,dopoledne stejne musim byt v praci a odpoledne si muzu odpocinout,nevidim v tom tak vazny problem,mamka mela taky dite az ve 38letech a rika,ze diky diteti nevedela,ze ma nejaky prechod,akorat ji bolela casto hlava a to ji pomohlo hodne to dite,ze s nim chodila hodne na prochazky a nemela cas myslet na sve trapeni,syna vychovala skvele,dnes mu je 35let ma tri male deti a mamka omladla s vnoucaty,protoze zije s nimi a chodi opet rada na prochazky nejmensi je teprve 1rok a jeste jsem od ni neslysela,ze by mela deti plne zuby,naopak je moc rada,ze mela tak pozde dite,tatka uz umrel pred 7lety,byli jsme 4deti,ale vsechno delala jenom mamka,byla s nami 15let doma a nikdy toho nelitovala,meli jsme moc hezke detstvi,kdyz to beru podle sebe,jsem vic vdecna za toho maleho,ze ho mam,jinak mam celkem 6deti,ale 4jsou uz dospele,nevim jak budu zvladat prechod,ale nikdy jsem ani nepremyslela jak me bude ve 44letech,ten zivot rychle utika,vim,ze po 50letech muzou pribyvat ruzne onemocneni,ale nekourim,nepiju a snazim se jist zdrave,tak uvidim,mamka je zatim taky v pohode,stitnou zlazu ma dneska kde kdo,ruce taky nekdy boli od prace,muze se objevit i cukrovka,ale kdyz se o sebe trochu starate a chodite na preventivni prohlidky,tak si myslim,ze nemusi byt tak zle ani v prechodu ani po nem,nekdy prijde neco necekaneho a muzete byt mladsi,hodne zalezi na genetice a na tom jak si se vsim poradite,dneska jsou ruzne leky na prechod,tak se muzou zeny chranit dri,nez prechod prijde

No nechci vás postrašit, do 50 jsem byla fit jak duševně, tak fyzicky. Neměla jsem nadváhu /56kg/, vypadala jsem tak, že jsem byla spokojená. Ten přechod existuje, je to skoro ze dne na den. Jste unavené, nateklé, přibíráte, diety nepomáhají, nespíte. Všechno vám leze na nervy, nejvíc rodina. Máte záchvaty pocení a u mě přišla přechozená chřipka a autoimunitní onemocnění. Pořiďte si dítě, ale jen když máte dost peněz na pomocnici v domácnosti. Sama bych tomu taky NIKDY nevěřila.Na manžela nespoléhejte, vždyť on už má taky svoje neduhy.

to je fakt,zena v prechodu musi fungovat porad na plne obratky,prece nebude sefovi vykladat kazdy den,ze ma prechod to same je kdyz si poridi na stare kolena dite,ma porad snahu se o sebe starat aby vypadala skvele,dite hodne zpestri zivot a puberta,ta se da taky vydrzet,kdyz jsou rodice rozumny,tak vydrzi i s pubertakem,kazdy z toho jednou vyroste takze vsem preji zdrave deti a at je ve zdravy a s laskou vychovaji

Taky nechápu, co je za...Podle mě je to o životním postoji a elánu.Přechod je zbytečný strašák, přesně,jak píšete. Je to přirozený jev,přirozený vývoj a pokud jsem v pohodě, přežiju v pohodě i tohle. Je to taky život.Naopak dítě, pokud přijdou nějaké problémy,které si tedy vůbec nepřipouštím, ani neplánuji, pomůže zapomenout, upnout svoji mysl na něho a všechno přejde, anebo jde snáz.Dítě není překážka , dítě je dárek a posilovač těla i ducha:)To je tedy můj názor. Pochopitelně, každý má svůj, ale tohle je ta lepší cesta:) Krásné vánoce:)

Taky nechápu, co je za problém mít cca v padesáti desetiletého potomka?