Těhotenství po čtyřicítce
Ahoj děvčata. Zrovna dneska jsem zjistila, že jsem těhotná... Je mi 43 a mám už dvě děti (22 a 15). No, neplánovali jsme to a já teď nevím, co mám dělat. Na jednu stranu by to bylo krásné, mít zase miminko,ale je to obrovská zodpovědnost, i s ohledem na věk. Doma to ještě nikdo neví... První reakce byla jasná: přerušení, ale pak jsem začala uvažovat, jestli se to třeba nemělo přeci jen stát. Tak doufám, že se rozhodnu nakonec správně.
Dík děvčata. Někdy jsem vyždímaná jako hadr, ale to nevadí.Děcka mě naladí a manžel a naše starší pomáhají v pohodě. Když chceme relax , jdeme třeba plavat nebo do divadla a mláďata pohlídají starší. Mi pak hlídáme jejich a hrajem třeba hry nebo vaříme a prostě blbnem. Když našim někdy uletí babi místo mami zasmějí se a pohoda. Jsou pyšní,že před spolužáky můžou dospělím souroz. říkat jméne. Když třeba někdo neví ,že jsou sourozenci. Je tu banda dětí a banda dospěláků. Jde o toleranci. Vnučka mi nechce říkat Babi,protože nejsem stará a nemám bilé vlasy když mi naši (pulci) říkají mami. Kdo má předsudky to nikdy nepříjme a ostatní se třeba podíví,ale neřeší. Nenutím nikomu své zkušenosti, je to každého věc.
I já Janě děkuji za příspěvek. Konečně věcná debata a ne ty teorie....
Ano, souhlasím s tebou Jani. Myslím, že na takovýto příspěvek jsme tu čekali, konečně názor maminky po 40.
A ještě něco, vypadám prostě na střední věk, trocu vrásky a vlasy si barvím od pětadvaceti. Je mi jedno co si kdo myslí,to je každého věc. Když je nálada a čas jdeme do lesa , na kola, na výlet nebo sednem na zahradu a jen tak blbneme. Když si chci odpočinout tak to udělám . Nebojte se žít po svém děvčata. Nikdo za Vás stéjně problémy nevyřeší. Ani teď ani potom. A ti co remcají, malí na to právo . Nechte je a myslete si své.
jak tady čtu,každý má vyhraněný názora za tím si stojí. Má realita je taková. Je mi padesát a máme dospělé tři děcka a Sedmiletá dvojčata. Byla jsem v údajném přechodu když se na těhot. přišlo byla jsem na počátku čtvrtého měsíce.Ani na chvíli jsme o potratu neuvažovali. Pořádný šok nastal když nám o měsíc později řekli,že jsou tam dvě. Byla jsem jak koule ,ani ponožky jsem si sama neobula,všechno mě bolelo. Jen jsem spala a četla. Rodila jsem přirozeně a docela rychle.První dva roky pomáhal kdo měl ruce a nohy. Vnučka je o dva měsíce starší než naše děti. Chvílemi to byl horor,ale neměnila bych.Každá žena si musí sama promyslet jestli do toho půjde či ne. Dcera dělá balet a klavír a syn fotbal a lumpárny. Je to stejné jako dřiv ,jen dnes mi vše déle trvá.Děcka s toho mají srandu,že dospělím říkají jménem. Hodně záleží na přístupu. Zdravotní potíže mám s kloubama a pobolívají mě záda,ale koho dnes nebolí????
Jo, jo, proč na sebe hned útočit? Stejně si svůj život každej žije sám...
Souhlasím.
Já nechápu, proč se tady pořád někdo dohaduje,zda mít či nemít mimčo i v pozdějším věku? Vždyť nakonec stejně si to každá udělá tak jak to cítí ona.Když to mimčo někdo chce mít i v pozdějším věku,tak ať si ho má, přece se nemusí nikomu vzpovídat.Co je komu do toho?Je to jen a jen jeho věc!Samozřejmě, že tu hrozí spousta komplikací spojená právě vyšším věkem.Na druhou stranu znám případy komplikací i u daleko mladších ročníků, jedna je i má příbuzná.Nezavrhovala bych je za to, kdybych přišla do jiného stavu já,tak i přes svůj vyšší věk/43let/ bych na potrat nikdy nešla!
Pro tu co se neumí ani podepsat!!Vrať se do školy chudinko!!
NE VETSI NEZ TY
bože ty si kráva
A taky o vztahovačnosti.
Hlavně že z těch starších padají samá moudra.
No jo pozor na moralizování!:)
Až bude dotyčná před problémem stát, tak si ho nějak vyřeší né?:)
Ať tak nebo tak hlavně že jsme šťastné a daří se nám.
Je to tady jenom o prudičství a urážkách, tak jak jsi napsala. A většinou to napíše jeden z těch mladších, co o životě ještě vůbec nic neví. A taky se jim může stát to, že budou později stát před takovým problémem a budou ho muset řešit!
Jde jen o to,stihnout těhotenství těsně před přechodem.Nebo že by naopak....
Nea to napsala přesně, jenže tady to není o diskuzi, je to o pruzení a o nudě......sem tam si popíchnout.....
Mému příteli zemřela družka, bylo jí 33 let a pět let se potýkala s nemocí, které nakonec podlehla.....jení syn měl 5 let, neprožil si pěkné dětství.....po smrti matky ho vychovává babička, které bylo 55 let, je zdravá a o kluka se musí postarat místo svojí dcery. Taky ho mohla dát do ústavu a říct, že je to nad její síly a co když umře, když kluk půjde do učení...a nebo ještě dříve? Neuvidí ho dospívat.......neužije pravnoučata.....Moralizovat umí každý.....ale život je o něčem jiném.
Svatá pravda.
Staré ženy a staříci jsou opravdu na hlavu, když začínají s rodičovstvím. Dokazují si snad věčné mládí?
Jojo, z práce rovnou do futrálu, jakejpak důchod!
Přečtěte si v Blesku článek o postižené holčičce Elišce,kterou měla její matka ve 41 letech.Dnešní internetový Blesk,i s fotkama.Chudák dítě i celá rodina....
- Odpovědět
Pošli odkaz