Těhotenství po čtyřicítce

Zoufalství,nebo nehoda.

Myslíte, že děti by měly mít jen optimisti bez ohledu na věk???:-)Děti bývají po svých rodičích. A kolik procent nezdolných optimistů mezi námi asitak může být???:-)

To dá přece rozum!!!!!!

ježišmarja jakpakto?

Pro dítě je lepší mladá pesimistka než mrtvá optimistka.

případné rány osudu:-) co to je, pro optimistku?

Nestarej se, realistko!

Jen jestli neocekavaji stare matky "optimistky" prilis od zivota.:D
A hlavne aby je o ten prilisny "optimismus" nepripravily pripadne rany osudu!

Já jak jsem to tady pročítala napadlo mě okamžitě, jak se tu každý o sobě může dozvědět, jestli je pesimista,nebo optimista.
Optimista bude mít děcko třeba v 60 pokud to půjde a bude ten život zvládat v celku dobře. Optimista bere život jak přichází a protože věří, že to co přišlo je správné tak se mu i podle toho daří. Pesimista se životu brání, očekává od něj příliš a proto bývá často zklamaný. Nevěří si moc a neví, že život není o počtu let a o vědecky prokázaných životních silách ženy. Teda vlastně pro pesimistu je, protože tomu rád uvěřil a je proto už předem dobrovolně životem omezen a znechucen.

toho vychovává babička, jenže jeho pravý otec se má vrátit z vězení a chce si ho vzít do péče......klukovi už je ted 11 a je nezvladatelnej....s ním si život od malička krutě zahrál.....

co je teď s tím malym osmiletym?

tak jsem zase zde....Martine díky za slova, ještě myslím Eva měla dobrej příspěvek, ale jinak se nestačím divit, jak se to tady zase rozproudilo :)) Kamila to napsala přesně, ale na to nikdo nereagoval, protože na to se nedá cokoliv napsat.....dítě si vybírá, komu se chce narodit.....a proto si to příroda zařídí, jak potřebuje...a na to jsme krátcí....
Já tady dva dny nebyla, byli jsme s malým u přítele na víkend, užili jsme si ho hezky, byli jsme s ním na rybách, dnes jsem navařila dobroty a byli jsme u známých celé odpoledne na návštěvě, syn naší známé má šestiletou dceru a ta si s mým synem náramně vyhrála.....ráno už musím mít zařízené hlídání, jdu do práce a začíná kolotoč. V pátek jsem byla líčit jednu mladou ženu, byla překvapená mým věkem a vizáží, přístupem a optimismem. A to mám v životě dost velké potíže, to mi věřte.....ale nějak v tomto věku už mě nic nerozhází......jsem mnohem zkušenější. A dodatek : můj přítel přišel o družku, bylo jí 33 let a šest let bojovala s rakovinou až jí podlehla, měla 8 letého syna. Prostě osud si nevybíráme a měli bysme takhle k němu přistupovat, brát ho takoý, jaký je....ovlivnit ho můžeme pouze z části a většinou vždy proti přírodě.

Yossarin jdi se zblívat na diskusi o té vražedkyni, které se tak zastáváš - kdyby žila, tak by tě měli zavřít s ní do jedné místnosti v blázinci a byl by pokoj.

Samozřejmě, že dítě změní i ty dvacetileté. Stanou se z nich nasraný ochechule, že zabřezly tak brzo...

Neznám osobně žádnou dvacítku, která by to měla v hlavě srovnaný.

Je to tak.Mít či nemít,toť otázka pro filosofy.

Taky filozof. Některá ve 40 nemá v hlavě srovnáno jako leckterá ve 20. A dítě změní i ty dvacetileté.

Potkala jsem před venku maminku pětačtyřicetiletou tříletého klučiny a protože se jmenoval stejně jako mé batole, daly jsme se do řeči. Vyprávěla mi, jak její 22-letý syn přišel před pěti lety při autonehodě o život a jí nezbylo nic. Měli spoustu plánů, syn studoval leteckou školu a potom se chtěl usadit se svou dlouholetou přítelkyní v přistavěném patře u rodičů, kde by jim máma pomáhala s domácností. A najednou tu bylo prázdné místo, které se maminka rozhodla zaplnit novým miminkem a povedlo se.
Opovážíte se někdo takovou maminku odsoudit?

Život po čtyřicítce není vůbec špatnej, ale vykládejte to někomu dvacetiletýmu...)))

A co neni riziko, nebo dokonce hazard?
Hazard je vubec vylezt rano z postele, pratele.