Uzivam antidepresiva a jsem bez emocí...

já sem se dopracovala do stavu flegmatismu,ale ne bezcitnosti,málo co mě dojme,nebrečím už vůbec a nerozčílí mě už skoro nic

je tu někdo kdo mi poradí

Můj manžel tyto prášky bere taky a je poslední dobou tak bezcitný krutý, já se trápím, brečím a jemu je to fuk, může to být těmi prášky? Nikdy takový nebýval

Ahoj Lionelo, pokud je to deprese, počítej, že léčba potrvá dlouho, citalec zabere za měsíc (cca). Ale vyplatí se být trpělivý/á. Já už beru Citalopram třetí měsíc a je to pořád lepší a lepší, ale prvních šest týdnů za moc nestálo (jak píšu dříve) Záleží, jakou máš diagnózu a jestli je léčba AD správně. Každopádně by ti měl psychiatr pomoct. Držím palce.

Ahoj, jsem už úplně na dranc. Mám hrozné stavy slabosti, únavy, ale takové, že cokoliv dělám je jako ve snu, točí se se mnou svět, v noci se budím nevolností, tlakem v hlavě, přepadá mne strach, brečím....nevím co to je? Dostala jsem citalec, mám ho tři dny, a šíleně to se mnou cloumá? Jak se to má zvládnout? V po jdu k psychiatrovi, ale teď je neděle a mám hrozný strach, že ty stavy se zase vystupňují? Máte zkušenosti s nějakými terapiemi? a jak dlouho to bude trvat?
Díky.

text

Lily- souhlasím, v těchto situacích to je opravdu lék, ale člověk se musí potom naučit věci přijímat jinak, aby zase neonemocněl a mám pocit, že psychiatři raději předepisují léky. Nic neporadí, vyslechnou, závěr si musíte udělat sami. Mě se vždycky ptal: A co si myslíte vy? Zřejmě to není jednoduché a univerzální návod neexistuje, jinak by se jím všichni řídili a byl by pokoj. Já jsem si jen posteskla a jsem celkem bezradná, v otázce brat? nebrat? Nikoho neosuzuji , ale tak se mi to nějak honí hlavou. Ahoj.

text

Také jsem brala citalopram a snižovala na 1/4tbl, tak jsem si řekla dost. Dost mě to ponižovalo, chodit na psychiatriia kňourat, že mám nervy z toho, že věci nejdou podle mě...atd. Jednou jsem v přeplněné čekárně viděla samé mladé lidi, bylo jich aspoň 12, tak jsem se rozhodla, že já problémy mít nebudu.

Ella: to je hezké, ale pro někoho je rozumné právě brát AD, je to takový sňatek z rozumu - Citalopram a já.

Užívala jsem AD a rozhodla jsem se přestat a podívat se na problémy vlastním rozumem. Provázel to třes, pocení, bušení srdce asi 4 dny a byl pokoj. Začala jsem být spokojená sama se sebou, dělám si mírný denní plán, učím se nové věci a hlavně prožívám i smutek a melancholii, protože to k životu patří. Za chvíli bychom sahali po serotoninu, když se pokazí počasí, nebo je tma. Život není jen veselý, ale střídají se dny lepší a horší a vůbec nejlepší je něco užitečného dělat v rámci svých možností.

Užíval jsem ho proti třesu a časem se dávky snižovaly. V pohodě. Ted´ už nemusím.

Beru ruzna AD uz 12 let (Deprex, Zoloft, Citalopram v ruznych balenich, naposled Cipralex 40mg). Moje zkusenost?
* pribrala jsem 20kg (a 2 cisla v prsou :-))
* po case kazdy lek prestal fungovat (tolerance) a bylo nutno ho vystridat
* kdyz jsem nekolik dnu zapomnela si lek vzit, poznala jsem to na zhorsene nalade
* emocni chlad? Jen docasne. Nedavno mi zemrel blizky clovek a ja doted nejsem schopna prestat brecet. Kdepak chlad!
* Buh pomaha i skrze lekare a AD, tak tomu verim ja. Jinak bych tu uz nebyla.
Drzte se, vsichni spolutrpitele! Mozna to mame trochu tezsi nez ostatni, ale s AD jsme pro sve okoli aspon snesitelni, ne-li prinosni. Na rozdil od nekterych hrdinu, kteri tvrdi, ze prece nejsou blazni.

Tuhle blbost jsi vzal(a) kde?

RIVOTRIL NENÍ NÁVYKOVÝ.

Ahoj ! Užívám Apo sertral 50 už 7 let, předtím jsem měla 2 roky potíže - závratě, nevolnosti,pískání v uších, zhubla jsem 12 kg, nebyla jsem schopna najednou řídit, cestovat MHD a.t.d. Prošla jsem nejrůznějšími vyšetřeními a vše bylo v pořádku.Poslali mě k psychiatrovi, vyzkoušela jsem 7 léků(bylo to dost hrozné)až po sertralinu se to začalo lepšit.1.rok jsem brala 100,pak 50.Bojím se vysadit že by se to vrátilo.Cítím se celkem dobře,ale jsem jiná.Dřív jsem byla podnikavá,měla jsem nápady ,které jsem většinou realizovala.Teď jsem doma a jsem ráda že se postarám o domácnost, když máme jít na návštěvu tak to přežívám,prostě taková "mouchy snězte si mě".

hanuli, buď ráda, už tě tak nezatěžují výkyvy nálad a to je dobré.

je tu někdo,kdo bere Remood a může mi napsat,jak to na něho pusobí?Beru ho druhý měsíc a mám pocit,že se ze mě stává flegmatik a kupodivu mě to zatím uspokojuje,že se nerozčiluju,ale lítost se u mě i s pláčem projevila

- Welinka: Bezcitná můra? To snad nemyslíš vážně?
Neberu žádná návyková AD (Rivotril apod.), ale vysadit je u někoho není zas až tak lehké. Mě osobně by to nejspíš položilo a skončila bych tam kde minulý rok - v nemocnici, léčebnách,...
Vlivem léků se ze mě stává jinej člověk, to přiznávám, cítím to, zcela bez emocí ale nejsem, sice nereaguju na některé stresory tak jako dříve, ale díky tomu se cítím dobře a tím, že jsem v pohodě pomáhám i lidem kolem sebe. Všichni jsme štastnější - nejen já, ale i moje okolí, rodiče... Jsem naprosto smířený, vyrovnaný člověk. Uvažuji mnohem zdravěji než jiní. Jsem hodně empatická a lidmi kolem sebe velmi ceněná. Mám mimo jiné emočně nestabilní poruchu a vím, co to jsou výkyvy nálad, ale díky lékům, které beru, jsem emočně stabilizovaná, jsem docela normální.

Zdravím taktéž v době dovolených! I já užívám Citalec. Když jsem ho začala brát, první dny jsem měla šílené vedlejší účinky-třes, brnění v oblasti úst a úzkost. To asi po třech dnech odeznělo a stala se ze mě otupěla bytost, ne zcela bez emocí, ale rozhodně o dost chladnější než dříve, v některých chvílích absolutně laxní. Takže asi to bude tím Citalecem, vzhledem k tomu, co zde ostatní píšete Teď poslední dobou však nastala absolutní změna, začínám mít opět občas nepříjemné stavy, až je mi z toho do breku. Není to tak časté, jako před užíváním Citalecu, ale i tak mne to znepokojuje.