Reklama

Hypochondrie

martina (Pá, 13. 11. 2009 - 09:11)

:-)) no to je super, ale dá sa na tom dobre zabaviť, kým som relatívne v pohode, ale ak to na nás príde, tak je to riadne kruté...

Observer (Pá, 13. 11. 2009 - 09:11)

O tom mi ani nemluvte, jsem schopen si vsugerovat i to , že trpím horečkou omladnic.

martina (Pá, 13. 11. 2009 - 09:11)

Ahojte, pridávam sa k vám. Ja si takisto hľadám choroby stále, keď niekde o nejakej počujem. V lete pred odchodom na dovolenku som pozerala film o žene, ktorá zomrela na krvácanie do mozgu, tak som sa ja blbá celú dovolenku v Grécku bála, že čo so mnou tam bude, ak ho dostanem, ved mi ani nikto nebude rozumieť. Teraz ma bolí hlava vzadu na temene, tak som sa rozhodla, že tam zrejme mám nejaký nádor. Nabudúce to bude určite niečo iné. Liečim sa aj na úzkostnú poruchu u psychiatričky, no momentálne mám zníženú dávku, možno je to aj preto, asi budem musieť ísť znova na plnú. Moja sestra je na tom podobne. Tiež si stále hľadá nejaký nádor niekde, no skrátka, sme skvelá rodinka :D

Maggie (Pá, 16. 10. 2009 - 10:10)

Ahoj. Právě jsem dočetla celou diskuzi a musím sem taky napsat. Jsem hypochondr! Vím to o sobě! Mám šílenej strach z nemocí a z toho, že umřu mladá a nechám tu po sobě malý děti. Je mi 32 let a mám 2 děti. Je to 3 roky, co jsem si vsugerovala, že mám roztroušenou sklerozu. I když mi už i obvodní doktorka tvrdila, že s největší pravděpodobností nemám, "vydupala" jsem si asi 10 vyšetření na RS, včetně nákladné magnetické resonance a lumbální punkce! Nakonec mi pomohl psychiatr a antidepresiva. Ty jsem před půl rokem vysadila a nyní se vše opakuje nanovo. Tentokrát si ale nemyslím, že mám RS, ale rakovinu. Čehokoli. Většinou plic s metastázemi v kostech, jater, slinivky, žaludku a štítný žlázy. Je to strašný!!!!!! Celé dny, 24 hodin na to musím myslet, pořád brečím. Chovám se jak cvok. Takže je čas zase navštívit psychiatra. Ale nejdřív musim vyloučit tu rakovinu - to zas bude síla oběhat všechny doktory;-)
Všem pevné nervy a hodně zdraví!

Ina (Pá, 16. 10. 2009 - 08:10)

Nechápu proč je ubožák. To jsi ty,když ho hned odsoudíš. Za co. Za dobrou radu?

Pepa (Pá, 16. 10. 2009 - 07:10)

více najdete i na...Vy jste ubozak vsude s tim opruzovat!

Tomas (Pá, 16. 10. 2009 - 07:10)

Dobrý den všem. Vždycky jsem...Ano, mam podobny problem. V podstate mi nejvic pomohly prasky, nejsou to oblbovaky, dodavaji telu chybejici latky. FAkt to pomohlo. Pak taky prej pomaha behavioarne-cognitivni terapie ale tu jsem nezkousel.
Vrele doporucuji zajit si co nejdrive k psychiatrovi. A nestydte se, tyhle problemy ma kdekdo.

sama nevim (Út, 13. 10. 2009 - 16:10)

Inas dekuju za tvuj postreh, vis ja to delam jenom kdyz se doma hadaj, aby prestali a kdyz je to pak doopravdy tak jak pises uz je toho akorat dot. Ja si snima nehraju to ne. Tak dekuju, ze nejsem hypochondr, ale porad nevim co teda jsem.

Itas (Út, 13. 10. 2009 - 16:10)

více najdete i na www.tojesila.cz

Inas (Po, 12. 10. 2009 - 19:10)

No já si myslím,že na sebe chceš jenom upoutat pozornost. A když ti něco je,tak už té pozornosti je dost,tak se stáhneš. Možná je to blbost,ale já to tak vidím. Hypochondr nejsi,protože ti si nepřipustí,že jsou zdraví. Prostě oni si myslí,že to doktoři nepoznají a že to přehlidli,nebo že se spletli v diagnoze. Pokud víš,že jsi v pořádku,tak to vypadá,že si jenom tak hraješ s okolím.

sama nevim (Po, 12. 10. 2009 - 17:10)

nazdar lidi,
chci se zeptat, kdyz vim, ze mi nic neni ale i presto predstiram, ze mi neco je aby si me me okoli vsimlo to je taky hypochondrie?

a kdyz mi doopravdy neco je tak to tajim, aby si nedelali starosti, ja vim chybi tomu logika.

Sasanka (Po, 5. 10. 2009 - 18:10)

já též trpím hypochondrii mám...Ahoj, bouhžel i já patřím mezi tyto lidi a jak píšeš o svých šílených stavech tak moc dobře vím o čem mluvíš. Nevím proč se to děje a neumím to ovládat. Ovládá to mě a je to šílené. Pokud chceš můžeš se semnou spojit na email. Určitě si pokecáme.

nena (So, 3. 10. 2009 - 17:10)

já též trpím hypochondrii mám někdy uplně šílené stavy ,třeba ted mám průjem a už si myslím že je to něco vážného do toho se cítím tak nějak slabě,ale nejhorší na tom je že mi tyhle stavy trápí už od 10 let vážně uvažuji že navštívím psychyatra ,ale ne se tam nějak dokopat

Janička (Čt, 1. 10. 2009 - 18:10)

Ahoj všem, před třemi měsíci mě začalo pichat v pravém podbřišku(malinko).Už jsem navštívila hromadu lékařů a ti mi apendix vyloučili.Vím už skoro o tom všechno, ale hrozně se bojím, že mi může prasknout...moc dobře vím, že to není vážná operace, ale mám z něho strach, protože v mojí rodině se vyskytuje skoro pravidelně u matky a z druhé strany od otce, ho neměly celé generace. Snažím se vypořádat sama ze sebou a s tím že mi v podstatě nic není, ale nemohu na něj přestat myslet.Musím si k tomu všemu pořád prohmatávat břicho a všichni už tvrdí, že jsem blázen.Prosím poraďte mi někdo,co mám dělat. Jsem ještě hodně mladá a nechci skončit v blázinci. Mooooc děkuji za radu JANA

Renouchu (Pá, 11. 9. 2009 - 21:09)

Ahoj,,,
U mužů toto bývá docela málo. Ale věřím ti,že se o děti bojíš. Já jsem taky takový pošuk,ale zase na něco jiného. Prostě bych nesnědla nic,co sei neumyju.Ruce si myju taky dost často,ale spíše v práci. Dělám na infekčním,tak si myslím,že ty všechny bacily zákonitě pochytám. Jinak pokud se mi,nebo někomu blízkému něco vyrazí,nebo jen onemocní,bojím se hodně rakoviny. Ale to se bojíme asi všichni. Měj se ahoj Mirka

renouch (Pá, 11. 9. 2009 - 17:09)

zdravím Vás všechny,tak nějak si pročítám Vaše řádky a říkám si, že nás chudáků bláznů - a to to vážně nemyslím vůbec zle,je asi opravdu víc.Já ještě ke všemu nehledám a neočekávám nemoce jen u sebe, ale hlavně u svých dětí.Takže pokud přijdou z venčí z pískoviště domů a neumyjí si ruce,což se bohužel občas stane,už jsem na netu a hledám,co všechno by mohly chudáci moji chytit.Ještě horší to je, když se upnu na nějakou nemoc (a to podotýkám,že někdy pěkně ošklivou)a vše jakoby k ní směřuji.Mám pocit,že se z toho zblázním a že už ani nedokážu pořádně fungovat.No přemýšlím,přemýšlím,že s tím budu muset něco dělat,už kvůli dětem,abych z nich nevychovala vystrašené blázínky.Vždyť "Co se má stát, se stejně stane!" Tak přeji pevné nervy.Renouch

Roxana (Pá, 19. 6. 2009 - 10:06)

Pajo,to je normální ,já to mívám taky . Sice ne všechny nemoci,ale taky pořád brouzdám po doktorce tady na netu. Hned si řeknu jéjej,to jsem taky měla,nebo co kdyby atd. Jsme asi duševně vyčerpané,víš nese to všechno tato uspěchaná doba. Mě táhne na padesátku,takže jsem v menopauze,tam ty nervy pracují,ale všimni si,kolik mladých lidí se zabývá různým onemocněním. Vůbec si to nezabírej,já jsem byla nedávno na operaci s prsem nezhoubný nádorek a hned jsem si myslela že to bude rakovina,tak jsem tu o ní přečetla snad úplně všechno. Potom kámoška onemocněla má nádor na mozku,tak zase honem čtu co a jak,no prostě už jsme takové. Je mi to ale úplně jedno,však tím nikoho neobtěžuji,tak co.Pokud ti to ale přerůstá přes hlavu,tak s tím zajdi k nějakému lékaři a hned uvidíš,že tam nejsi sama. Je nás tu fakt hodně, měj se ahoj

paja (Čt, 18. 6. 2009 - 22:06)

ahoj všem, ja mam taky hrozné stavy hypochondrie, někdy mam dny že mam všechny nemoce, že mam otravu krve, nebo že mi praskne slepak, mam z toho hrozné nervy a už nevim co s tim, ale někdy mam zase pohodový dny, nemyslim na to, ale pak to zase přijde, sednu k pocitaci a hledam nějaké nemoce jestli to nahodou nemam taky...okolí mi říka že sem blázen, ale já s tim nic nenadělám... je to hrozný furt o tom přemýšlet, akorat se kvuli tomu trapim...Zrovna dneska mě to chytlo...proto sem píšu,je to docela uleva že to můžu někam napsat... :) Snad to bude zitra lepsi, Mějte se hezky... asi zajdu na psychoterapii.

Ema (Út, 16. 6. 2009 - 08:06)

Martinko v tomto ti pomůže akorát oční lékařka. Aby ses přestala bát,nechej si od ní všechno o této nemoci říct. Možná zjistíš,že to vůbec není nic vážného,aby ses bála. Já vím přesně o čem mluvíš. Já měla fibroadenom v prsu (nezhoubný nádor) amyslela jsem si,že je to vážné. Po operaci jsem se tak bála,že jsem si pořád namlouvala,že mi něco tají. Hodně jsem si o této nemoci zjistila,lékařky jsem se na všechno zeptala a jsem už klidná. I když vím,že hypochondr jsem,ke všemu trpím i panickou poruchou. Ale ta k hypochondrii patří.

Martina (Po, 15. 6. 2009 - 19:06)

Dobrý den,v lednu mi zistili očnú emboliu a bol to pre mna šok kedže som dovtedy nevedela čo to je.Postupne som sa začala sledovat a z každého zabolenia mám strach,že sa mi niečo hrozné stane.Je to pre mna nepríjemné,že poriadne nemožem ani existovat a užívat si život.Vždy myslím na to najhoršie...Pomože mi niekto?Vela zdravia aj Vám.

Reklama

Přidat komentář