Reklama

Nepříjemné zážitky z Psychiatrické léčebny

Na uzavřených (Pá, 1. 1. 2016 - 20:01)

odděleních ale obvykle bývají těžcí blázni, kterým stejně není moc pomoci. Nebo se mýlím?

paulina (Pá, 1. 1. 2016 - 20:01)

Ja tam byla v roce 1999 na...v Kromclu....hnus.

paulina (Pá, 1. 1. 2016 - 20:01)

Ja tam byla v roce 1999 na uzav.a koukám nic se nezměnilo....

Steve (Po, 7. 12. 2015 - 13:12)

Nezmění to asi nikdo ... nedávno se řešily Dobřany, a co se vyřešilo ... téměř lautr nic. Možná vyhodily nebo přeřadili ten fetující perzonál jinam. Režim a přístup se nezměnil. Ministr se kál, sliboval a sliboval .... až asi narazil na konečnou a zjistil že to nejde.

Novotná (Po, 7. 12. 2015 - 12:12)

hele když už někoho pošle doktor do léčebny tak je k tomu důvod. Jinak Bartošová ale prý byla také tam a jak chudák skončila.

dub (Po, 7. 12. 2015 - 12:12)

překlep v poslední větě příspěvku: ...pacientovu rodinu... (nikoliv 'hodinu') - omlouvám se

dub (Po, 7. 12. 2015 - 12:12)

Otřesné je uzavřené odd. PN v Kroměříži. Tzv. léčba spočívá v překrmování léky, dokud vám nepoškodí játra. Psychoterapie, snaha o resocializaci nemocného veškerá žádná, jen přežívání v truchlivém prostředí. (A samozřejmě naprostý nezájem o to, co s pacientem bude, až ho z té "péče" propustí.) Nedají vám ani mýdlo, ručník, ani zámek na skříňku, ze které se tak vytrácejí věci... Primářka zásadně nekomunikuje ani s vašimi nejbližšími příbuznými, dovolat se jí nelze, na maily kašle. A dělá si tam tak, co si umane. Ředitel všemu nechává volný průběh a předstírá, že on je až ten poslední, kdo by něco mohl s těmi poměry udělat - asi i vrátný je kompetentnější osoba. TAK SE PTÁM: KDO TO KONEČNĚ ZMĚNÍ? KDO ZAVEDE NA UZAVŘENÁ ODDĚLENÍ ALESPOŇ NĚJAKOU PSYCHOTERAPII? KDO VYVODÍ DŮSLEDKY PRO ODPOVĚDNÉ, KTEŘÍ ZPŮSOBUJÍ, ŽE POUHÝM KRMENÍM V KLECI BEZ ZÁJMU O DALŠÍ ŽIVOT NEMOCNÉHO SE POBYT NA UZAVŘENÉM ODDĚLENÍ PRAKTICKY VŽDY MÍJÍ ÚČINKEM, COŽ MÁ TRAGICKÝ DOPAD I NA PACIENTOVU HODINU ČI LIDI MU JINAK BLÍZKÉ? !!!

P Novák Tučapy (Čt, 26. 11. 2015 - 00:11)

Copak psychiatricka léčebna ale co teprve takový cokl když zmokne to je pak puch jak od ro puch.

Eva (St, 25. 11. 2015 - 22:11)

Ani se to nedá vyprávět...Jako fakt nechapu, za prve proc si neco takove vubec dopustila a za druhe proc si to nenahlasila!!! Kvuli takovym jako ty se takeve hnusy porad dejou a toleruji!

siréno (Út, 1. 9. 2015 - 16:09)

PCP už není, transformovalo se v Národní ústav duševního zdraví v Klecanech u Prahy. Já byla na bývalém PCP 2-krát a bylo to tam na úrovni, ikdyž mi nepomohli. Bohnice jsou jedna veliká katastrofa a dle statistik hodnocení kvality očima pacientů nejhorší nemocnice (psychiatrická) v ČR. Měla jsem tam tu čest 6-krát a vždy ponižování, ubližování, tykání, nadávky, veliké pokoje, příšerná hygiena, pořád průjmové epidemie a karantény, ... . Prostě jak z hororu. A personál také příšerný. Až na pár výjimek.

siréna (Pá, 28. 8. 2015 - 07:08)

dobré jsou Bohnice

siréna (Pá, 28. 8. 2015 - 07:08)

Nejlepší je Kroměříž, Nejspeciálnější pro válečné veterány je vojenská nemocnice, Nejhorší je PCP. Nejnepříjemnější je fakultní nemocnice.

Petro (Pá, 7. 8. 2015 - 18:08)

No nad mými léky se ani lékaři tolik nepozastavují, někdy si třeba myslí (na kožním), že se léčím na neurologii. Ať si klidně myslí, že jsem cvok, což stejně jsem. Já věřím svojí psychiatričce a léky beru podle jejího zvážení.
Jinak na pavilonu 19 jsem byla těch 7 týdnů, stálo to cca 12 tisíc, no pálka, ale zas já v tu dobu psychiatrie neznala a tohle bylo jediné, co mi jako první nabídli a slíbili pomoc.
Jinak s jídlem jsem vydržela i třeba jablko denně, měla jsem 2-krát anorexii. Ale teď se děsně přežírám, nabrala jsem 18 kg. Už mi nejde to shodit. Nejíst už nevydržím, tělo se brání - mám hypoglykémie, kolapsy, ..., když třeba den nejím. Ach jo. Teď jsem hospitalizovaná zas na psychiatrii, tak se nezlob, že píši až teď z propustky.

Mojmír (So, 1. 8. 2015 - 22:08)

" Sestřičko,jak je...bohužel, zdrav. personál se leckdy nechová ani dle těch 100 starých pravidel, co je stále učí na faktultě či zdrav. škole. Nechápu, jak může lékař vůči babičce požívat označení, že se pokadila a nebo dokonce, "to se nemůžete divit, že se po tom posere". Jako další nešvar považuji samozřejmé tykání lékařů i sester mladším dospělým pacientům, někteří to dělají dodnes! Nebo staršího člověka oslovují dědo, babi, což je familiérností na úrovní tykání mladému člověku. Sami pro sebe striktně vyžadují osolovování tituly, pacienta naproti tomu se titulem oslovovat neobtěžují. Já z firmy znám přesně opačně, ve firmě jsou lidi oslovování bez titulu, ředitel jménem a nebo funkcí. Zato u klientů se tituly užívají. Stejně hovadský jak neslavná ODS, prof. Švejnara označovali za pana Švejnara, ale když mluvili o svých, tak to byl profesor Klaus (švindl profesor), profesor Knížák a nebo docent Svoboda. V akademickém prostředí lidi sebe představí zpravidla bez titulu, jen někteří se představí jako doktor či profesor. Ale u druhých titul zásadně uvedou, i když dotyčný je třeba profesor a ten, u kterého titul uvádí je jen doktor.

Petra (So, 1. 8. 2015 - 22:08)

To opravdu máme podobné i s těmi léky dohromady,taky se jiný lékaři nad tvými léky pozastavují a někdy si neodpustí komentář? Když jsi byla hospitalizovaná v pavilonu 19,tak jak dlouho jsi tam byla? To muselo být peněz. Já platila těch 100 kč a platila jsem jim přes 5 tisíc. Proč si záměrně při hospitalizaci nejedla? A to vydržíš jen u snídaně a večer u ovoce? Mě jak neni furt dobře a padnu vyčerpáním,tak se cpu sladkým,je to hrozný. Také jsem měla dobré spolupacienty a s jednou mladší kamarádkou se scházíme doted,máme toho hodně podobného. Jinak je mi 33 let.

Petro (So, 1. 8. 2015 - 21:08)

Tak to koukám, že máme hodně podobné léky, beru také Wellbutrin, Atarax, Zoloft, jen místo Trittica navečer Lerivon. Léků mám denně 15 + jednou za 3 týdny injekce. Jestli jsi chodila na ten stacionář dolů, tak to byl DS II. Já byla na pavilonu 19 hospitalizovaná i za tu cenu 300 Kč za noc, naverboval mě tam můj psychoterapeut a já to brala tak, že tam musím, tak jsem to za to ty prachy dala (resp. rodiče). Quetiapin mi také na pavilonu 23 dávali, ale já tam spíše hubla, až jsem se dostala do anorexie (záměrně jsem tam nejedla skoro nic a po propuštění už jen snídaně + večer ovoce). MUDr. Pánkovou neznám. No sice mi tam nepomohli, ale alespoň na obou pavilonech jsem měla štěstí na skvělou partu spolupacientů. A personál na obou super. Bareš mi moc sympatický nepřišel, já byla ráda, že mám Nováka. A můžu se zeptat, kolik ti je? Mně je 29.

nemocnice Beneš (So, 1. 8. 2015 - 21:08)

" Sestřičko,jak je dnes tatínkovi, jedl a pil něco? není dehydratovaný?

"To máte těžký, on je furt pochcanej"

Petra (So, 1. 8. 2015 - 21:08)

Anonyme,copak píšu konkrétně o tobě? To je v pořádku,že si tu povídáte o psychaitrické léčebně a zážitcích,tak v klidu.

Petra (So, 1. 8. 2015 - 21:08)

Teda 8 léku jen na psychiku? Já beru Welbutrin 300mg,Atarax jeden prášek,Zoloft 50mg a Trittico 150mg,ale léku celkem mám 16 denně.
Na jaký stacionář jsem chodila ted vubec nevim,ale připomněla si mi,že I. i II. opravdu byl,ale docházela jsem tam každý den,nespala jsem tam,ona to prý bylo 300kč za den,mě stačila těch 100 kč co byl poplatek. V pavilonu 19 jsem na stacionář chodila dolu. Doktorka v pavilonu 23 se jmenovala Pánková. Jinak musim upřímně přiznat,že doktor Novák je opravdu pohledný a Bareš vyvolává větší respekt si myslim,ale taky neni špatný a pohledný taky trochu je. Jednou zaskakoval mou doktorku,mluvil semnou v kanclu a jak vysvětloval co mi vlastně je a co by mi mohl dát za léky,že záleží jestli chci do budoucna děti atd,tak na mě mluvil nějak moc složitě,že má hlava to moc nebrala. Taky mi u nich žádný lék nezabral,dokonce se mi 4 dny před dchodem měnili léky,dostala jsem Queteapin antipsychotika a během 8 měsícu jsem nabrala pěkných 20 kg,hruza. Koukám,že terapie a stacionáře ti taky nepomáhají,to mě taky mrzí.

Mojmír (So, 1. 8. 2015 - 21:08)

Psal jsem o chování lékařů, v souvislosti s chování lékařů k starým lidem a na psychiatrii. Na zmínku mj. o platech lékařů a jejich chování zareagovala jistá potrefená osoba. Moje psaní mimo téma nebylo.

Opakuji, psal jsem o případu, kdy lékař na chirurgii před pacientem a dalším pacientem o starém člověku říkal kolegům, že je magor. Psal jsem i o nevhodném chování sestry vůči starému pacientovi. Já třeba považuju za normální, aby než mi někdo stáhne předkožku, tak se mě zeptal, jestli to smí provést. Lékaři ani další personál nemají elementární slušnost vůči pacientům. Chovají se k pacientům, jak se k sobě lidi chovat nesmí. Přitom by se měli chovat naopak k pacientům jednak profesionálně a dále jako k váženým klientům. Místo toho tu je nadřazené chování, s lidsmi se jedná jak s nesvéprávnými magory.

Reklama

Přidat komentář