Reklama

Panická porucha 2

tom (Pá, 10. 12. 2004 - 16:12)

Takže všem díky a hezkou stříbrnou sobotu a neděli!!!!! A pokud vás nedejbože sklátí nějaká choroba, tak ať se z ní co nejrychleji "zhrabete"!!! Na mě taky něco leze... Půjdu si asi dát grog!!!!Tom

Ája (Pá, 10. 12. 2004 - 15:12)

Jo Tome,už sem to taky pochopila, po tvém vysvětlení.To máš pravdu s těma lidma jaks to napsal,že tak mluví schválně.Ale fakt se mi teda líbí jak už sem tu napsala,když lidi na venkově mluví nářečím jako přirozeně.Já třeba tady použiju nějaký slovo a vůbec si neuvědomím,že by tomu někdo z Čech nemusel rozumět protože mi to přijde naprosto přirozený.Je toho hodně,já třeba jednou koukala na svou spolužačku od Zlína,když mi říkala,že má nápinky na něco...vůbec se jim ji nechápala co to je.A to je právě to srandovní.Jo Náš Petře deku tu máme děsnou, hrozně se mi líbilo jak si se podepsal Váš Petr,tak nějak mě to pohladilo.Vaše Ája.

tom (Pá, 10. 12. 2004 - 14:12)

Pajko, díky, pokud to takhle pochopí i Aja, budu rád!!! Decentní a hraví jsme, to je pravda a jsem tomu rád!!! Díky! Tom

Pajka (Pá, 10. 12. 2004 - 14:12)

Tome, taky jsem to tak pochopila, že Ti vadí "vylepšovači" mimo nás. My jsme decentní a hraví :)))

tom (Pá, 10. 12. 2004 - 14:12)

Ajo a všichni ostatní, moje omluva a vysvětlení: NEMYSLEL jsem nikoho TADY, že si vymýšlí, aby byl zajímavý za každou cenu, spíš jsem měl s tím hantecem představu o lidech, kteří s ním mluví schválně tak, aby jim nikdo nerozuměl, mnohdy ani kovaní Brňáci ne!!! A sem tam nějaké takové potkám a právě o těch si myslím, že mluví tak, aby byli zajímaví, protože normálně v Brně se sice mluví trochu jinak, ale srozumitelné to je, ale aby někdo mluvil tak, že každé druhé slovo je i pro rodilého Brňáka, navíc ze Starého Brna, čili

jaja (Pá, 10. 12. 2004 - 13:12)

Pajka, dakujem a tesim sa na Vas a Vase basnicky.Potichucky si vas citam, v kancelarii plnej bab po 40-tke nic netusiacich o PP.

petr "b" (Pá, 10. 12. 2004 - 13:12)

Ahoj všem..Ta deka je hrozná. K tomu abych přirovnal, jak se cítím (tělesně), sdělím Vám jeden zážiteček z cest. To bylo roku 1995 a s jedním kamarádem jsme fotili v rakouských alpách jižně Insbrucku (Stubai Alps). Chrápali jsme samozřejmě nadivoko a baštili pytlíkový polívky. A jeden den z té cesty jsme se přesunovali asi 20 km přes sedlo z jednoho údolí do druhého. S bágly kol 50 kg, fotovýbava atd. a ještě bylo počasí takovej ten sajrajt padal, chvílemi sníh, mrholení a led. Po celodenním přechodu jsem ulehli večer do spacáků a kamarád Roman říká. "já se cejtim jak přejetej parním válcem" a já na to.. "jo přjetej třikrát tam a zpátky". Tak tak nějak podobně se dnes cejtim. Taky k tomu přidá, že každý čtvrtek večer jdu hrát fotbal (dřív jsme říkal my třicátníci proto dvacátníkům, ale blíží se chvíle, kdy budeme muset desítku přidat). Takže jsem ze včerejška uběhanej a ještě k tomu takováhle deka. Všichni moji kamarádi, ať ten víkend prožijete co nejlépe, dělejte si radost a pokud to bude jen trochu ve Vašich silách, nic špatného si nepřipouštějte a buďte v pohodě!!!Budu na Vás myslet... A v pondělí ahoj (jenom pro upřesnění - proč v pondělí, od přestěhování nemáme doma infernet).Váš Petr

Radka (Pá, 10. 12. 2004 - 12:12)

Och Marti, jak moc ti zavidim. Mam madarskou krev a mym snem je zit tam. Bohuzel se dedovi jednoho dne zalibilo vice na Slovensku a tatinkovi pak v Cechach, doufam, ze ja to nepozenu vic na zapad :o) Tak se nam v te dalce opatruj a dej si za me jednu pravou cabajku :o)

martina (Pá, 10. 12. 2004 - 12:12)

Ahojte děcka,jo, Romčo, vdala jsem se do HU, už je tomu předávno - 12 let tu sem v té cudzině. Jen dětičky se mnou mluví normálně :-). Tak jsem se rozhodla, že než ty větší odejdou udělám si ještě jedno. Pajko, já jsem věděla už ve svých snad 6-ti letech, že miluju koně a chci mít 3 děti, šlo o to se odhodlat k tomu třetímu, pozdě ale přece - je mi 37.Niki - Mercola mi taky chodí, od té doby, co sem psal Karel o Omega3 z rybího oleje, jako prostředku proti úzkosti to beru 3x denně, ale prý to nestačí brát jen chviličku a taky je třeba hledět na ostatní tuky, aby to bylo v rovnováze, jinak to nemá valnou cenu. Kromě toho budu mít geniální dítě, protože to působí na vývin mozku. Taky beru Magne B6 a kyselinu listovou, což není jen pro budoucí maminky - listovku potřebují všichni. AD a jiné léky neberu. Děcka, tady je snad ještě hnusněji, než v Česku, šedo, zimomřivo, do postele nachystáno. Krásnou stříbrnou SO+NE.

Ája (Pá, 10. 12. 2004 - 12:12)

Jé Pajko,tak tos mi udělala radost.Musím říct,že se mi to taky líbí.Mám ráda moravská nářečí a líbí se mi když třeba ti starší tak mluví jako opravdově, že ani jinak nemumí,ne jen některé výrazy.Ta česká neznám, ale musím se přiznat,že to co sem slyšela jak se mluví třeba v ČB ty koncovky mi teda moc lahodně nezní.

Pajka (Pá, 10. 12. 2004 - 11:12)

Přátelé, jenom se odlišujme! Dosť bolo uniformní šedi :) Brněnský hantec mám ráda, vychází z Wienerdeutsch, což je taky veselá hantýrka. Kromě toho řeč v mém rodném Slovácku má dodnes spoustu roztomilých německých zkomolenin a odvozenin, ráda je dešifruju do podoby spisovné němčiny a včera mne moc pobavil původ slova šalina, tak daleko má fantazie nesahá a ještě jsem to dobře "prodala" i svému příteli se sklonem k lingvistice :) Vždyť tyhle stránky jsou přímo osvětové, kdo sem chodí má naději, že zde získá znalosti přímo encyklopedické!!! :) Jen pokračujte, odbočujte od tématu, o tom jsou přece svět i život...

Pajka (Pá, 10. 12. 2004 - 11:12)

Jajo, každý z nás má trochu jiný průběh choroby, tudíž i jiné páky. Především se snažím pracovat s dechem a myšlením. Prohloubím dýchání, neboť v atace se dech podobá strachy krátce, mělce a hlasitě rozdýchané vyděšené hrdince v závěrečné napjaté scéně filmu Mlčení jehňátek - ta jestli po té scéně nedostala ataku, tak už nikdo! :)))Myšlení přelaďuju psaním sms. Uklidní mi to rozklepané prsty a musím se soustředit na obsah i formu psaní. Vypiju na ex moře vody. No, moře ne, ale až litr klidně. Tím se mi zvýší můj nízký tlak. Sprcha pomáhá, masáž kůže - používám k tomu kartáč na vlasy. A čekám na účinek léku. Ataky už téměř nemívám, daří se mi stopnout je v zárodku anebo jim předejít. Ale pokud se objeví tak za nejpodstatnější pokládám udržet na uzdě šíleným strachem splašenou mysl a ukecat své moudré já, že o nic nejde, že už to známe, že dáma PP se opět předvádí a že ji to už nespolknu a čekám na odeznění. Fakt je, že ani v době, kdy jsem neměla o PP ani potuchy (cca 30 let), nepřerostly mé potíže do té míry, abych vyhledala pohotovostní lék.pomoc. Na začátku ataky (nebo během její předzvěsti) nelením a beru si lék, v mém případě Neurol. Nejsem žádná hrdinka, nechci hrabat po dně, už toho bylo dost a tento preparát není pro mne žádným vyvolávačem euforie, ale v pravém smyslu toho slova lékem.

Ája (Pá, 10. 12. 2004 - 11:12)

PAJKO,ta tvoje poslední věta je fakt dost dobrá.Příště to na ni zkusím.TOME,ty si fakt myslíš, že někdo si tady vymýšlí odlišnosti aby byl zajímavej?Já se taky snažím psát spisovně,ale někdy mi to v té bezprostřední reakci prostě ujede.A souhlasím,že jedinej světlej den v tomhle týdnu bylo pondělí.Dneska to zase nestojí za nic.DITO,ta básnička s hantecem se ti zase moc povedla.Ahoj Ája.

Pajka (Pá, 10. 12. 2004 - 11:12)

Hani, poradila bych Ti, aby ses pokusila přestat svou nemoc nenávidět. To, co nenávidíš jsi Ty a Tvůj strach. je to emoce, která nevede k ničemu jinému. Pokus se přijmout sebe s faktem, že jsi úzkostný typ, když se zase objeví, nepropaddej zoufalství, nenávisti ani sebelítosti, ale svoji enrgii nasměruj na mobilizaci zbytku odvahy, kterou v sobě taky ukrýváš a začni s ní pracovat. Ve smyslu: "Má milá, věrná kamarádko panická porucho, vím, že mě miluješ a nechceš mne opustit, ale Tvá oddaná láska mne ničí a tak sorry, že dnes nedostaneš svoji porci mého strachu. Jestli se Ti to nelíbí, odejdi a najdi si jinou oběť..." Zní to komicky, zjednodušeně a nesmyslně, ale fakt to funguje.

Pajka (Pá, 10. 12. 2004 - 11:12)

Niky, naše problémy mají fyziologickou podstatu. Zdravým životním stylem, který propaguješ, se jim dá předcházet i odlehčit je, ale ne zcela zabránit. Osobně jsem přesvědčena, že člověk se rodí s dispozicí k této poruše a je jen otázkou času a konstalace stresorů, jestli, kdy a v jaké intenzitě nemoc propukne.Dobře nás charakterizuješ, jsme opravdu takoví a naše neinformované okolí v 99% naprosto netuší, jakým peklem procházíme. Na druhou stranu máme tak moc rádi život, že pro něj dokážeme nesmírně bojovat. To, že na něm lpíme až příliš, je paradoxně jedna z příčin našich potíží. Nazvala bych to přehnaným pudem sebezáchovy. MUDr.Praško, který je česká kapacita, přirovnává míru překonání strachu u agorafobie ke skoku laika z 15-ti metrové věže do bazénu. Řekla bych, že je to pro mnohé situace celkem výstižné a vypovídá to o energii, kterou musíme vynaložit k tomu, abychom normálně fungovali... Niky, u nás dominuje úzkost. Liší se od strachu tím, že nemá předmět, je to jakýsi abstraktní strach. Každý člověk prožívá traumata a každý na ně jinak reaguje. Existuje tabulka stresorů s bodovým ohodnocením. Např. největšími stresory jsou ztráta blízké osoby, tedy smrt nebo rozvod. Mně během jednoho roku zemřel otec, prožila jsem rozvod a změnu povolání. Vzápětí jsem se stěhovala. To je nabodováno :) ale tehdy jsem se nesysapala a ustála to. Sice s berličkou benzodiazepimů, které Ty odsuzuješ, ale mně pomohly přežít a vychovat a vyvést z hnízda své 3 děti.To, co je schováno v paměti není ani tak nebezpečné jako zážitky zasunuté v podvědomí, ale ani ty nejsou nutnou podmínkou choroby.Karel, který sem přispívá zná dobře webové stránky Dr.Mercoly a protože jsem si na radu Karla udělala jeho výživový test, chodí mi taky jeho maily :) Takže i já cítím, jak mě má panická porucha i s agorafobií opouštějí a radostně vyrážím vstříc lepším klidným pohodovým pozitivním zítřkům :)))P.S. Statistiku o srovnání vzdělanosti jsem tento týden taky zaznamenala :)

Pajka (Pá, 10. 12. 2004 - 10:12)

Atd, díky :)ani nevím proč od Tebe pochvala těší víc...Snad proto, že jsi taková kultivovaná, s břitkým úsudkem, upřímným projevem, zkušená, s láskou k bližnímu svému. Chtěla bych věřit, že jsi v předvánoční pohodě...

Eva (Pá, 10. 12. 2004 - 10:12)

Tome,Ty jsi můj človíček,taky si představuju,že až vyhraju ve sportce,jedna z věcí,které zasponzoruju bude psí útulek.Mám zvířata moc ráda a těch v útulku je mi moc líto,jenže člověk si je nemůže vzít všechny domů.Jinak se taky chystám tam zavést nějaké vánoční žrádlo.Máš dobrý nápad - udělat si něčím radost,asi se půjdu podívat po obědě do obchodu a nějakou malou radost si udělám,když se k tomu nikdo jiný nemá.Dito a Tome - super básničky!!!

tom (Pá, 10. 12. 2004 - 09:12)

Ajta, zprávy přemilé,hantec se v básně vpravil,ač počasí dnes unylé,člověk by se i bavil!!!Pročež:hoďme trable za hlavu,pokud to ovšem zvládnem,najděme sobě zábavu,ať při tom zase mládnem!!!P.S. No, nic moc

jaja (Pá, 10. 12. 2004 - 09:12)

Pajka , ake páky nasadiš , ked pride ataka?

tom (Pá, 10. 12. 2004 - 09:12)

No, Evo, tak to je přesně ono, tady je taky inverze

Reklama

Přidat komentář