Panická porucha 2

V rámci mých dnešních černých myšlenek musím pořád přemýšlet nad tím, jestli se dá týhle potvory nějak zbavit a jestli se vůbec někdy člověk zařádí zpátky "do normálu" Evi, já myslela, že ty už jsi v pohodě, ale píšeš teď o atakách. Jak dlouho se léčíš ? Jak to, že prostě nejde jen tak vypudit ? Vždycky přemýšlím o tom, jak byl člověk strašně bezstarostný a teď ? Ach jo. To je dneska zase den, teda.

Díky všem za pozdravy Lucie - určitě z nich bude mít radost!Andreo - to je úžasný, že se cejtíš dobře, aspoň někdo!Pajko - pošta je pro mne zakleté místo, nevydržím tam. Ale mám na všechny fronty Systém: stoupnu si, stojím 1-2 minuty a už je mi blbě, takže po 1 minutě řeknu tomu, který stojí za mnou, jestli mi podrží místo, že si musím sednout. Ještě se mi nestalo, že by mi někdo řekl, že ne. A já sedím jak invalida v rohu, zatímco ten had se popošoupává směrem k okýnku. Když na mne přijde řada, vystartuju a hodně si u okýnka povídám, držím se tý plochy před ním a říkám si, jasně, už to bude... Jednou se mi stalo, že šla hledat dopis dozadu a já to neustála a odešla. Vrátila jsem se s tím, že tu bylo moc dusno, ona mi dopis dala a bylo po ptákách. Prostě jsem si zavedla takovéto Systémy. To platí pro všechny fronty!!! Když si není kam sednout,nebo se něčeho někde chytnout mimo tu frontu uprostřed msítnosti, tak to vzdávám, protože stát ve volným prostoru prostě nemůžu - no a co!?Tome - naši pejskové mají také problémy: Andrein gastroenter., tvůj etické-pachové a moje snové: chrápe na gauči a děsivé sny a přitom fňuká a škube sebou... Teda, já se tam taky včera na ty tvoje stránky nemohla dostat, pro jistotu a radost všech, kteří je ještě neviděli, uveď ještě jednou to www - díky.Když nám bude smutno, pustíme si je!!!!Radko - to jsou jen první dny s tím Xanaxem, ale fakt je pravda, že já ho brala prvních 14 dní v neschopnosti, tak asi proto. Naopak - cítila jsem děsnou úlevu od těch tenzí, uvidíš, že se to přes víkend srovná - držím palečky!!!! A napiš!Přátelé, já jsem doma, teda šéf mě přešoupl pracovat domů, protože tam pro mne nemá místo a já dělám jen na počítači. Na mým místě sedí nová dívka z inzerce - tak jsem sice šťastná jak blecha, ale protože vím, že závist je strašná věc, tak si myslím, že mi to dlouho nevydrží a zase pošupajdím... Ale představte si, že jak mám tu boreliozu, takže bych prej stejně měla neschopenku, takže bych stejně byla doma. Pes je taky šťastnej Hm, mějte se všichni líp, jdu venčit... Zatím se mějte. Eva R.

Ahoj vsem,moc diky za Vase odpovedi:)Ted jsem tady jen na skok, abych si precetla nove, ale jeste se zastavim pozdeji a odepisu:) Jen jsem Vam chtela poprat prijemnej poklidnej den:) Vanda

Ahoj Vando, myslim, ze vim o cem mluvis. Moje "skoro tchyne" ted pomalu ceka na svuj konec a cela nase rodina s ni a myslim, ze to byl ted ten muj nejaktivnejsi spoustec. Do toho stres v praci a jede to. Porad si snazim uzpusobit myslenky tim smerem, ze to jsou holt veci, ktery se takhle maji dit a zavidim lidem, kteri jsou verici. Prijde mi, ze veri v neco, co jim v tedlech tezkejch dobach hodne pomaha. Mozna je to blbost, ale co zkusit neco jako joga, nebo tak neco ???Ja mam dneska zase "des bes" den, zacala jsem brat ten Xanax a vubec nevim kde jsem. Jsem schopna usnout za pochodu a mam naladicky, ze bych zelvila od rana do vecera. Zase me prepadaji cerny myslenky. Mozna, ze jsem si vazne mela vzit tu neschopenku. No nic, posledni prispevky jsou desne smutny, co se to s nama deje ? Miluju podzim, ale ted ho uplne nenavidim, pocasi jedno vosklivy.Opatrujte se a davejte na sebe pozor. pa R.

ahoj všichni PePíci!:-) zdraví mlhavá Ostrava.Evo R.-ode mně taky Lucku moc a moc pozdravuj,řekni jí že jedna 26-ti letá taky blázní,takže v tom není sama:-)Partner ať ji podporuje a ať je brzy tady s námi a léčebna nechť je jen pouhá krátká etapa života :-)Pajko-já bydlím s přítelem u jeho babičky,ta je nemocná a nevypadá to nejlíp,tak jsme se bavili co a jak a já jsem příteli jako možnost navrhla,že bychom si mohli udělat hezkej vrch a spodek nechat našim.Nějak mi přišlo správné chtít si jich užít(doufám že tu budou ještě dlouho) nemyslím finančně,prostě si povídat,sedět na zahradě,bavit se o vaření...to byl jen takový nápad.Prostě mi přišlo strašně líto když jsem si uvědomila že tu se mnou navěky nebudou :-(Ale teď s úsměvem do posledního prac.dne,jak se u nás říká "pijánko víkend" (klidnej a pohodovej) a mějte se moc prima....:-) Barča Ostrava

Ahojte, včera jsem to nějak

Vando, vše, co píšeš, má logiku. Přemýšlíš o citových věcech docela racionálně. Podruhé se Ti to už nestane. "Dvakrát nevstoupíš do téže řeky..." Bude to zase šok, ale Tvá reakce bude jiná. Teď už víš, s kým máš tu čest a jak na ni. Jako nejmladší ze 3 dětí jsem měla relativně staré rodiče a myšlenkami na jejich odchod jsem se dost natrápila. Nevím, kolik je Tvé mamince let, ale může tu být a pravděpodobně bude ještě dlouhá, která Ty strávíš zbytečně ustrašeně. Jakmile tyhle myšlenkypřijdou, měla by ses pokusit vytlačit je vymýšlením činností, které s maminkou naplno a radostně prožiješ, abys neztratila a nepromarnila žádnou možnost, jak si jí užít. Dokážeš to. Jsi zdravá a taky to tak zůstane, protože pokud nebudeš chtít, ataky u Tebe nemají už nikdy šanci!

Katcho, skutečnost, že se Ti v autě uleví, mluví pro agorafobii. Znám to přesně. Dnes jsem byla po dlouhé době na poště a to dlouhý čekání u okýnka, pak nemožná procedura s identifikací a razítkováním. Ověřování,jestli mi mohou odevzdat můj dopis, který mi někdo jiný za své peníze poslal. No, nejsem agresivní, ale cítílajsem, že asi zařvu jako Tom na křižovatce a bude. Auto bylo na parkovišti, ale klíč kdesi s přítelem, takže únik nedostupný. Rozdýchala jsem to. Tobě doporučuju, abys naběhla rovnou k psychiatrovi a nenechala si tyhle hnusný zkušenosti ukládat do podvědomí, budeš je odtamtud dlouho a těžce a vytěsňovat. Kromě toho úzkostné stavydávají zabrat Tvému organismu, zbytečně. Nemusíš jít nikam ležet, zvládneš to v pohodě ambulantně, jen to začni řešit, hned!

Tome, každý tady chválí ty Daisyny stránky, ale já se na ně nemůžu dostat, pořád mi to ukazuje, že je nejde zobrazit, takže jsem se na ní ještě ani nemohla podívat.Evo, jsem ráda, že je Ti docela OK a díky za Tvůj optimismus, snad bude zase líp. Ahoj Romana

Ahojky, Tome ty stránky jsou machrovina, moooc se mi líbily. Taky mám haf, ale ne s papírem. I tak je to můj miláček. No zrovna se pozvracel :o(. Lucko i já držím palce a přeju brzké uzdravení. Určitě ti to pomůže a budeš zase fit a plná života jako dřív. Jinak jsem teď v pohodě, bojuju z virózou a mám opary přes celou hubu. Moc mi to sluší. Mějte se všichni pozitivně a pozor na bacily. papa

Ježíši holky, my se snad nesejdem na Sletu v Brně, ale v Bohnicích!Katcho - to, co popisuješ, je přesně můj stav před 9 lety! Už jsem ani nevycházela. Psychiatr mi pak dal 3 Xanaxy denně a já bojovala a bojovala. Nemohla jsem taky nikam: supermarket, pošta - přejít přes náměstí prostě nešlo. Dodneška všechno raděj obcházím, než abych šla rovnou - je to prostě agorafobka jak vyšitá! Když jsem byla doma, tak i pobyt doma se zúžoval - vylezla jem na balkon - a už jsem se točila. S pomocí xanaxu jsem pomalu začala nakoukávat do supermarketů, pošt ap. Nemohla jem ani na rodičovské sdružení, i když jsem si tam sedla úplně do poslední řady v rohu, musela jsem utéct. Šlo to strašně pomalu, ale v táhle akutní fázi jsem se bez psychiatra - a hlavně léků - neobešla. Nebýt jich, skončila jsem v Bohnicích. Vůbec mě nikdy nenapadlo se za to stydět a dělám to dodnes. Je to dřina, každej den. Proto ti radím - honem k psychiatrovi a říct - třeba ti pomůže zvýšení dávek, anebo jiná medikace, změna léků. Hlavně jdi, tento "stav" je strašně hraniční. A taky se trápíš - a nemusíš, NESMÍŠ se trápit, v tomhle stavu se ti musí dostat úlevy!!! Kdybych to nezažila, neměla bych tuto zkušenost. Ani nevíš, jak se pod každou tvoji řádku podepisuji, ale sama si fakt nepomůžeš. Držím ti palce!!! Za Lucií jdu v sobotu, ale nějak bych ti to teď nedoporučovala - hlavně teď mysli na sebe, aby ses vylepšila, zaléčila!Vando - vítej! Možná to zní blbě, ale nestrachuj se ze strachu. Nemysli na to, co bude, ale žij dneškem a raduj se, že mámu ještě máš.Jdi za ní a popovídej si s ní o věcech, které ti třeba ještě nikdy neřekla, vytáhni ji někam ven, do přírody, kina... a nemysli na to, co bude, až... Prostě si ji užívej! Mám aje jenom jedna!Romano - je dokázáno, že se podzimem a jarem psychika zhoršuje, pacienti dostávají v tato období větší dávky léků, tak to, jak se cítíš, taky řekni svému doktorovi. Taky se netrap - třeba ti zvýší jen o kousíček - a bude líp.Teda lidičky, mně dneska nic nebylo, a to asi proto, že jsem z bytu nevylezla....MUSÍ BÝT LÍP!!! Držme se navzájem! Eva R.

Katcho, já jsem se taky zhoršila, 26.11. jdu ke své psychiatričce a budema zvažovat co dál.Mějte se všichni fajn. Romana

Ahoj vsem:) Jmenuju se Vanda a taky jsem mela problemy s PP. Spoustec byla tragicka smrt nejlepsi kamaradky, pobyla jsem si i 1,5 mesice v Bohnicich. Ted uz je to 6 let a jsem relativne v poho, trvalo mi zbavit se atak rok a pul, v soucasnosti mam obcas slaboucke uzkosti. A druhy den po kalbe nabeh na paniky. Vzdycky to nejak rozdejcham, mam zkusenosti:) Mam akorat problem - strasne se bojim, ze az mi zase nekdo umre, tak ze se mi vratej paniky a uzkosti a ze se z toho zblaznim. Nevim, jak se mam temhle myslenkam ubranit anebo se pripravit. Strasne se bojim, az mi umre moje mama, coz je jeden ze smyslu meho zivota, to co me drzi nad vodou. Doufam, ze vite, o cem mluvim, strach ze strachu, takze si na to pekne zadelavam, ale nevim, jak z kruhu ven. Nevite, co s tim? Diky Vanda. Jinak vsem preju hodne sily a optimismu:)

Tak vás po dlouhé době všechny zdravím. A přesto, že mi to v poslední době moc nemyslí našla jsem vás i tady na dvojce. To je dobře, že Lucka už je tam kde je. To je nejlepčí cesta, jak z toho ven. Je mi pořád zle. Poslední dobou se mi rozjela zatím nejhorší věc jakou jsem kdy měla, a to, že nemůžu chodit. Motá se mi hlava, neposlouchají mě nohy, a sama mnohdy nemám odvahu vyjít ven. V samošce funguju jen díky nákupnímu vozíku, o který se opírám. Prostě hnus. Dřív když se mi udělalo např. ve Spořce zle, tak jsem vyběhla, a bylo ok. Ale teď je mi zle i venku, a navíc nemůžu vyběhnout, když nemůžu chodit. Hnus, hnus, hnus fialovej. Při pohledu na náměstí s vědomím, že ho musím přejít, bych brečela. Párkrát už jsem měla chuť někoho oslovit, ať mě proboha prosím dovede k mému autu. V auťě se mi uleví. Jsem ve svém a nemusím chodit. Dala jsem si předsevzetí, že jestli to nějak za pomoci psychologa a homeopatik nezvládnu (což nevypadá), taky si pudu "lehnout" do Bohnic. Nebo na denní stacionář. EvoR. jak jsem pochopila jezdíš za Luckou. Nechtěla bych jí nějak znervozňovat a chodit se na ní koukat jak na cvičenou opičku, ale nemohla bych tam s tebou někdy zajít, ráda bych věděla jak to tam chodí a vypadá. Nebo jenom někam posedět, že bys mi to popsala? Asi mě to taky čeká. Tak se zatím mějte.

Jindro, je pravda, že mívám nižší tlak 90/60, ale když jsem přijela domů, tak jsem si ho hned změřila a byl 125/75, takže souhlasím s Evou, že si na mě počíhala PP.

Jindro - mnoho, nebo většina z nás má i nízký tlak. Nejhorší je, že než se naučíš rozpoznávat pocit nízkýho tlaku s atakou, tak to chvíli trvá. Na nízkej tlak je nejlepší nožky nahoru, nejlépe na gaučík či židli... a až vstaneš, tak si můžeš dát - v rámci terapie - panáka. Já, při svém mrtvolném tlaku 70/50, bych vlastně mohla chlastat od rána do večera, ale běda: při atace je alkohol (aspoň pro mne) cestou do pekel. Myslím si, že u Míly to spíš bylo šáhnutí PP (omezený prostor i vzduch v autě). Mně už je dnes líp, ale pracovala jsem doma, takže léčba psem mě vždycky vrací do normálu. A propos: copak asi Martin dělá v tom letadle? Neurololuje, nebo statečně počítá ovečky? Hezký podvečer! Eva R.

Ahoj všichni!!Tak jak se dneska máte?? A co hladiny vašich hormonů, Evo, Báro??Myslím toho Oxytocinu. Toma se ani neptám, ten jich má plné sklady.Mílo, napadla mě taky souvislost s tím tvým stavem v autě, nemáš nízký tlak? Tohle se mi taky občas stane a je to způsobené právě poklesem krevního tlaku, tak ahoj všem.

Ahoj lidičky,včera jsem nebyla schopná navštívit tyto stránky a dnes jsem překvapená, jak se to zde rozjíždí. Evo, ataka v tramvaji, to musí být taky síla. Ještě, že mi zde tramvaj nemáme. Já mám za sebou vlak a autobus. A včera auto (již po několikáté). Čekala jsem v autě před školou na dceru a najednou rozmazaný vidění a pocity na omdlení. Fujtajbl! Celý odpoledne jsem potom byla jak ve snu. Dnes je to dobrý.Evo, přestože mě Lucka nezná, četla jsem od ní všechny příspěvky. Tak jí ode mě pozdravuj a že jí přeji, aby se brzy uzdravila a byla v pohodě.Pěkný odpoledne.

Pajko - zajímavý je, že kafe piju každej den - překapávaný s 2 mlíky, ale hodně malinko... takže tohle kafe bylo fakt dost silný, takže to rozjelo reakci. Stalo se mi to už několikrát, ale vždycky na to zapomenu a pak čumím,co...Hezkej den všem! Eva R.

Tak jsem se Martine dívala na ty stránky alcantra.cz, Je to zajímavé počteníčko, jsou dost dobře" vymakané"- jenom mě překvapilo, že stránky se zaobírají především mužskou homosexualitou. Myslela jsem si , že tam najdu nějaké rady pro partnery hetero a nic. No tak budu hledat jinde. Ale jsou opravdu hezké, je vidět, že dotyčný si s tím dal dost práce.