Jejich tvář zůstává bez výrazu, když jsou dotázáni, jestli někdy slyšeli o silikóze, a zda jsou ochotni odmítnout drahokamy z dílen, které pracovníky před touto chorobou nechrání.
"Je mi líto, nic o tom nevím," odpovídá jeden odborník na drahé kameny na veletrhu, který počátkem března přivábil do Hongkongu na 30.000 kupců.

Za hranicemi, v jihočínské provincii Kuang-tung umírají tisíce dělníků na silikózu, neléčitelné onemocnění plic způsobené dlouhodobým vdechováním částeček křemenného prachu při opracovávání drahokamů.

"Většina z nich zemře ještě před 40 rokem života, někteří dokonce ještě dřív, pouhých několik let po diagnóze onemocnění. Umírají také na tuberkulózu a srdeční infarkt," konstatoval Šen Pching-kchuan z Labour Action Asia.

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že na tuto chorobu zemře každoročně v Číně více než 24.000 lidí. Prudký nárůst počtu případů silikózy v jižní Číně před osmi lety přiměl odborníky k varování, že onemocnění nabylo rozsahu epidemie.

Čínská vláda začala rychle požadovat, aby velké společnosti na zpracování drahých kamenů umírající dělníky odškodnily. Podle ochránců lidských práv se ale situace příliš nezlepšila, protože broušení drahokamů je zadáváno subdodavatelům bez licence, aby se předešlo právním žalobám.

Sedmatřicetiletý Teng Wang-chung pracoval jako řezač drahokamů deset let, pak mu ale lékaři zjistili silikózu."Tam co jsem pracoval, bylo moc špatné prostředí. Šéfové nás o škodlivost téhle práce nepoučili a dávali nám dvě tenké ochranné masky měsíčně," líčil Teng z kuangtungského města Chuej-čou. "V jedné místnosti pracovalo spousta lidí. Byl tam jeden ventilátor, ale ten moc nepomáhal. Zavírali nám okna, protože naše továrna byla u dopravní komunikace. Majitel nechtěl, aby prach pronikal ven na ulici a znečišťoval tam vzduch, bál se, že by si toho mohly všimnout úřady."

Teng prý viděl umírat na silikózu dva své kamarády. Než zemřeli, opuchla jim a náhle se seschla těla. "Museli dýchat kyslík a bez pomoci nemohli dokonce ani chodit," říká Teng, kterého sužují dýchavičnost, únava a bolesti na hrudi. Někteří jeho kolegové zemřeli už ve dvaceti letech.

Silikóza je rozšířená v rozvojových zemích, jako jsou Čína, Indie, Vietnam a Brazílie, kde je levná pracovní síla, kde lidé zoufale hledají zaměstnání a kde pravidla bezpečnosti práce jsou dodržována jen nedbale.

Čínští dělníci řežou drahokamy bez ochranné masky, přestože úřady a průmyslové skupiny jako World Jewellery Confederation, která se dožaduje zlepšení bezpečnostních standardů pro řezače vzácných kamenů, si jsou stále více vědomy nebezpečí silikózy.

Ale pro dělníky, kteří si vydělávají na živobytí řezáním drahých kamenů, je výdělek potřebný k nákupu potravin a základních životních potřeb důležitější než dlouhodobá zdravotní rizika. Nicméně ochránci lidských práv tvrdí, že pokud by se kupci drahokamů začali dotazovat na pracovní podmínky řezačů drahých kamenů, mohlo by to jejich distributory v Číně přimět, aby organizovali pro dělníky osvětu a zajistili ochranné masky a náležité větrání dílen.

Zdroj: ČTK