Reklama

Pomůže nás před Covidem ochránit zeleň?

Výzkum z USA publikovaný v časopise Nature prokázal, že oblasti s nejnižším výskytem zeleně, jsou zároveň nejvíce postiženými oblastmi onemocněním covid-19.

Přístup k přírodě je v USA nerovnoměrně rozdělen, přičemž vegetace a parky jsou často méně dostupné v nízkopříjmových čtvrtích a barevných komunitách. "Příroda" byla ve sudii definována jako zeleň (nebo celkové množství vegetace, včetně stromů, keřů a trávy) a městské parky.

Přístup k přírodě, včetně zeleně a blízkosti parku, má dle studie potenciál snížit některé problémy spojené s pandemií zlepšením duševního zdraví a poskytnutím bezpečných prostor pro socializaci, fyzickou aktivitu a rekreaci.

Přístup k zeleni společně s blízkostí parků byl silně spojen se zlepšením fyzického a duševního zdraví, včetně nižšího rizika úmrtnosti, nižší pravděpodobnosti deprese a nižší míry obezity, cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění, což jsou rizikové faktory pro těžší průběh onemocnění Covid-19.

Nerovnost v přístupu k přírodě má tedy potenciál promítnout se do nerovností v duševním a fyzickém zdraví jak během pandemie, tak i po ní.

Reklama

Studie zjistila, že souvislost mezi mírou zeleně a u případů COVID-19 přetrvává po zohlednění příjmů, rasy/etnického původu a dalších matoucích faktorů. 

Komunity s nejmenším přístupem k přírodě měly nejvyšší míru případů COVID-19.

Zeleň může ovlivnit míru případů COVID-19, pokud pomáhá tělu bojovat proti viru, jakmile je mu vystaveno, a udržuje vyšší podíl subklinických nebo asymptomatických případů. Například NK (Natural Killer) buňky hrají klíčovou roli v obraně těla proti virovým infekcím, vyhledávají a napadají nebo "čistí" buňky infikované virem. Zdá se, že kontakt s přírodou hraje důležitou roli při posilování naší NK obranyschopnosti.

Další možné vysvětlení pro souvislost příroda-COVID-19 by mohlo zahrnovat zprostředkování cest přenosu prostřednictvím vyššího znečištění ovzduší a vyšší teploty.  U těchto faktorů bylo prokázáno, že pozitivně souvisejí s vyšší mírou případů COVID-19 a jsou často vyšší v oblastech s menší zelení a menším počtem stromů.

Je také možné, že méně zeleně v sousedství ztěžuje bezpečnou socializaci ve venkovních prostorách. V místech s menší zelení a menším počtem dostupných parků se lidé možná rozhodli častěji se stýkat ve vnitřních prostorách.

Výsledky studie ukazují, že v krátkodobém horizontu by opatření k překonání překážek v přístupu k přírodě během pandemie – jako je udržování městských parků  mohla pomoci zmírnit některé problémy spojené s pandemií. 

Uznání důsledků nerovnosti přístupu k přírodě pro veřejné zdraví by mohlo pomoci přeformulovat městskou přírodu jako kritickou infrastrukturu, což by poskytlo odůvodnění pro zachování a zvýšení financování veřejných programů ekologizace. V dlouhodobém horizontu by opatření přijatá k nápravě nerovnosti prostřednictvím zakládání parků a ekologických intervencí mohla mít po pandemii podstatně širší hodnotu v oblasti veřejného zdraví.

Reklama

Komentáře

Milan Fikar (Ne, 12. 12. 2021 - 22:12)
Stačí si uvědomit, jak spokojeni, se svým životem, jsou lidé, žijící s úzkým vztahem k přírodě a obráceně. Jde především o spokojenost se svým životem a vztahem k druhým lidem. Závidějící si lide jsou méně spokojeni a tedy mají menší imunitu. Včetně před Covidem -19. Mým oborem donedávna byla jen psychosomatika v reprodukci. Tedy souvislost spokojenosti ve vztahu, vztazích a početím. Zde nejmenovaná psychosomatička v oblasti gynekologie prokázala 96% úspěšnost početí úpravou partnerských vztahů. Já mám již zkušenosti s testem KTC, což je test vztahů a některými civilizačními nemocemi (např. Onkologickými). Zatím to však, mimo ony gynekologické zkušenosti, ne ni na větší statistické souhrny. Co se týče Covidu, zatím vnímám souvislost mezi způsobem života, životní spokojeností, a průběhem nemoci. Včetně očkovaných
Jitka (Ne, 12. 12. 2021 - 23:12)
Zeleň nás před Covidem neochrání, to je zase blábol co někdo vypustil. Zeleň může pomoci jen pro psychickou pohodu. Covid se neptá jestli je ve městě zeleň nebo ne, stejně chcípneme, protože blbci bojují proti očkování, těm přeji pobyt v nemocnici. Určitě by si měli tento pobyt platit, nezatěžovat lékaře, sestry a blokovat jiné lidi, kteří čekají na operace. Přednostně by měl být s covidem ošetřován očkovaný, ostatní musí počkat.
! (Po, 13. 12. 2021 - 12:12)
Proti koronaviru nás ochrání nejlépe svinibrodská zeleň.
Magda (Po, 13. 12. 2021 - 13:12)
Já tomu věřím, že čím více zeleně a stromů, tím silnější imunita. Před rokem jsem o tom četla knihu, kde bylo vše podepřeno výzkumy - tuším, že Japonci takové výzkumy hodně dělají. Stromy uvolňují terpeny, které mají přímý vliv na aktivitu buněk imunitního systému a zlepšují tak odolnost nejen proti infekčním nemocem, ale i proti rakovině a dalším onemocněním. Vliv na psychickou pohodu, která též ovlivňuje celkové zdraví bude určitě hrát též nezanedbatelnou roli. A dále to, co je zmíněno v článku, že lidé když mají tu možnost tak se víc setkávají v parku než doma, tak to znám ze své zkušenosti, když jsem měla malé děti - ve městě jsme se stále s maminkami setkávali u někoho v bytě či v mateřských centrech. Na venkově jsme byly s maminkami a dětmi stále venku v přírodě, buď na zahradách či v přilehlém lese, u rybníka atd.
Návštěvník (Po, 13. 12. 2021 - 18:12)
Klidně můžete teď v zimě být v parku plném zeleně, u zamrzlého rybníka. Ale určitě je to dobrá věc, aby se maminky s dětmi setkávali, teď v zimě i doma.
Martin (St, 15. 12. 2021 - 10:12)
Ještě jedna věc může hrát roli, která nebyla zmíněna. Tam , kde je hodně zeleně, je větší vlhkost vzduchu a kde je vyšší vlhkost vzduchu, tam se méně viry šíří. Proto je dobré nyní v zimě, když jsme doma a topíme ústředním topením a vzduch v místnostech je suchý, používat zvlhčovače, difuzéry atd.
Libor (St, 15. 12. 2021 - 11:12)
V Pobaltí je dobře. Jen ceny zde vylítly hodně nahoru.
Karolína (Pá, 17. 12. 2021 - 16:12)
ono i to hrabání v zemi při výsadbě zeleně pomáhá zyšovat imunitu díky různým prospěšným bakteriím, které žijí v půdě
Jana (St, 29. 12. 2021 - 11:12)
Co žiji na venkově, tak jsem zdravější, takže něco na tom může být.
Ruměna (Čt, 21. 7. 2022 - 12:07)
Znám případy, kdy lidé co onemocněli rakovinou odešli žít do hor či na nějaký zelený ostrov a vyléčili se. Příroda je mocná čarodejka.
Reklama