Reklama

Vědci začínají umožňovat ochrnutým řídit věci mozkem

Ochrnutý pacient nyní může pohybovat kurzorem na obrazovce, otevřít a sevřít ruku protézy a používat umělou paži prostřednictvím elektrod implantovaných do mozku, které přenášejí jeho vůli. Informuje se o tom v článku, který přinesl ve svém posledním vydání vědecký časopis Nature.

Schopnost změnit myšlenku v čin tak už nepatří do vědeckofantastické literatury. Skutečností se stává díky fázovým rozhraním mezi mozkem a počítačem, která zachycují na povrchu hlavy elektrické signály vysílané mozkem, jež se běžně registrují prostřednictvím elektroencefalogramu.
Elektroencefalogram však odráží střední aktivitu milionů neuronů tvořících signál s omezeným prostorovým a časovým dosahem. Tým Johna Donoghua a Leigha Hochberga z Brownovy univerzity (Providence, Rhode Island, Spojené státy) použil jiné zařízení umožňující přímou registraci aktivity neuronů prostřednictvím 96 mikroelektrod implantovaných do mozkové kůry pětadvacetiletého pacienta, který před třemi lety utrpěl zranění míchy.

"Zjistili jsme, že roky po zranění míchy přetrvávají stejné signály mozkové kůry, které kontrolují některou končetinu a mohou být využity," vysvětlil profesor Hochberg ve zprávě Massachussetské nemocnice v Bostonu, kde se pokus uskutečnil.

Pacient, který za devět měsíců sedmapadesátkrát využil zařízení tvořené snímači implantovanými do mozku a vnějším systémem zpracování signálu, "mohl kontrolovat kurzor počítače a přitom vést rozhovor, přesně tak, jako zdravá osoba může zároveň mluvit a pracovat s počítačem," zdůraznil John Donoghue. Pacient mohl pomocí kurzoru otevřít fiktivní elektronickou poštu, hrát jednoduchou počítačovou hru, ale také upravit zvuk televizoru.

Zařízení se nazývá BrainGate a jeho používání je podle profesora Donoghua pro pacienty zjevně snadné.

Reklama

Cílem výzkumu je umožnit pacientům s různými formami ochrnutí, aby mohli používat kolečkové křeslo či protézy končetin. Později chtějí vědci spojit systém BrainGate se systémem stimulujícím svaly, což by ochrnutým osobám umožnilo hýbat znovu vlastními končetinami, uvedla Brownova univerzita.

"Musíme vyřešit mnohé zásadní problémy, než bude možno tuto technologii běžně využívat," zdůraznil Stephen Scott z Královské Kinstonské univerzity v Kanadě v komentáři zveřejněném v časopise Nature.

Při experimentech byly dráty vycházející z hlav pacientů napojeny na konektor připevněný na jejich hlavě a signál zpracovával externí počítač, uvedl Scott. Podtrhl, že je důležité, aby se zdokonalil bezdrátový přenos a zabránilo se tak jakémukoli riziku infekce.

Zdroj: ČTK

Reklama

Komentáře

Jiří Kružík (Po, 7. 8. 2006 - 18:08)
Výborný vynález
Reklama