Reklama

Mechanické srdce pomohlo už 50 lidem čekajícím na transplantaci

Mechanické srdce pomohlo v Česku už 50 lidem čekajícím na transplantaci. Dokud v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) tento přístroj neměli, umírala téměř třetina lidí na čekací listině dříve, než se nového srdce dočkali. Po zapojení mechanického srdce jich zemřela desetina. První nemocný byl na přístroj připojen 3. dubna 2003, poslední 25. září letošního roku.

"Za 4,5 roku jsme použili mechanickou podporu u 50 pacientů, z nich 36 bylo úspěšně transplantováno, dva pacienti jsou napojeni. Díky tomu se podařilo snížit úmrtnost na čekací listině z 29 na 12 procent, to je velký přínos v transplantačním programu," řekl ČTK přednosta kardiocentra IKEM Jan Pirk.

"Umělé srdce je mostem k transplantaci," uvedl ředitel IKEM Jan Malý. Přístroj je vhodný pro lidi s chronickým srdečním selháním. Těch je stále více, protože medicína dokáže udržet při životě stále více pacientů se srdečním onemocněním. Dříve nebo později dospějí až k transplantaci.

Už více než rok nemusela být Markéta Fillipová z Domažlic mezi živými. Srdce jí pracovalo z posledních sil a začínaly jí kvůli tomu selhávat i další orgány. Mladá žena teď jen kvete a s manželem plánuje miminko. To vše díky mechanickému srdci, které jí pomohlo překlenout dobu, než se dočkala transplantace. Mechanické srdce pomohlo v Česku už 50 lidem, první pacient na ně byl napojen 3. dubna 2003.

"V jednadvaceti jsem přechodila chřipku a dostala zánět srdečního svalu. Deset let jsem byla bez větších problémů, pak se to začalo zhoršovat, špatné dýchání a problémy s chozením," řekla ČTK Markéta.

Reklama

Umělé srdce má dvě části, obě zůstávají mimo tělo pacienta. Jsou to umělé srdeční komory s kanylami a pohonná a řídící jednotka. Selhávající srdce pacienta zůstane v hrudníku a pomocí speciálních trubiček jsou k němu připojeny dvě čerpací komůrky, každá nahrazuje jednu srdeční komoru. Pohon je zajišťován mechanicky.

Pirk připomněl, že transplantace srdce začaly v Česku v roce 1984. V dalších letech počet stoupal, v roce 1997 dosáhl 65. Tehdy se na nové srdce čekalo tři měsíce. V posledních letech se transplantuje ročně 35 až 40 srdcí, pacienti čekají více než rok.

Příčinou je podle Pirka nedostatek srdcí. Pozitivní je, že záchranná služba má lepší vybavení a více lidí zachrání. Co se dá změnit, je přístup nemocnic, které připravují dárce. Po ostravské kauze z konce 90. let, kdy údajně dárce na operačním stole začal dýchat, se totiž lékaři obávají.

Pirk podotkl, že pro nemocnice není příprava dárců výhodná. "Transplantační tým k nim vletí, naruší chod oddělení, nadělá nepořádek. Musejí po nás uklízet a nic z toho nemají," popsal situaci.

První náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr řekl, že jednají se zdravotními pojišťovnami, aby od příštího roku za přípravu dárců nemocnicím platily. Součástí ministerských záměrů je i vzdělávání lékařů v tom, jak vybírat vhodné dárce a komunikovat s příbuznými, aby souhlas neodpírali. V Česku zákon předpokládá souhlas, v registru "odpíračů" je zhruba 750 lidí.

Zdroj: ČTK

Reklama

Komentáře

Reklama