Ambulantní lékaři pohřbívají svoje praxe

Více než 10 000 praktických lékařů pro děti i dospělé, stomatologů a dalších ambulantních specialistů si 10. října navlékne na rukáv černé pásky. Pacienti tak uvidí ordinovat nejenom smutečně označené lékaře, ale v čekárně si přečtou parte a plakát, které osvětlují důvod protestu. Kromě toho se desítky lékařů osobně vydají pohřbít české ambulantní lékařství do Žleb na Kutnohorsku, kde končí jediná ordinace praktického lékaře. Nebude chybět rakev, ani hudební doprovod.

Protest organizuje Koalice soukromých lékařů, sdružující praktické lékaře pro dospělé, děti, ambulantní stomatology a další ambulantní lékaře. „Ambulantní péče mele z posledního. Důvodem jsou léta stagnující příjmy ambulancí a rostoucí byrokracie. Povinné zavedení eReceptů a EET je pro mnoho stárnoucích lékařů tím posledním důvodem, proč ve své praxi nepokračovat. Na venkově je ale nemá kdo nahradit. V nejbližších letech se to dotkne i těch lidí - voličů, kteří zatím problémy osobně nepociťují,“ říká za organizátory MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Jak uvádí předseda Sdružení ambulantních specialistů MUDr. Zorjan Jojko, vlastní šetření ukázalo, že  ve druhé polovině roku 2016 bylo 36 % ambulantních specialistů v důchodovém věku. Dle statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky bude v roce 2020 chybět 800 ambulantních lékařů.

Ambulantní péče je podle organizátorů protestu finančně podhodnocena a není schopna konkurovat mzdám ambulantních lékařů a sester v nemocnicích. „Plat ambulantního lékaře ve státním zařízení je ve srovnání s jeho kolegou v soukromém sektoru o 28 % vyšší. Ambulantní nestátní zdravotní sestra  má o 33 % menší mzdu, než její kolegyně pracující pro stát,“ doplňuje MUDr. Jojko. „Na problémy upozorňujeme léta. Vedení ministerstva je zlehčuje a problematiku primární péče podceňuje. V návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2018 ministerstvo dokonce připravuje snížení úhrad ordinacím praktických lékařů. To situaci ještě zhorší a postihne především venkovské praxe. Navíc je to v  přímém kontrastu s nárůstem úhrad pro nemocnice, který se počítá v desítkách procent,“ říká MUDr. Šonka. Situace je podle něj tak vážná, že praktičtí lékaři zvažují uzavření ambulancí.

Jedním z těch, kdo končí s praxí v oblasti Čeladná je MUDr. Petr Pachman. Ve své ordinaci se stará o více než 1500 lidí. „Po 45 letech praxe jsem naznal, že povinné zavedení eReceptu a posléze EET je už na mne moc a odejdu do důchodu,“ říká MUDr. Pachman. Praxi nabídl k odkupu, zatím dle něj nikdo neprojevil zájem. Lékařkou, která končí k lednu 2018 je i MUDr. Iva Jirmanová z Rakovníka, a to společně s další kolegyní. Starají se o více než 1 700 dětí do 18 let. „Myslela si, že  po 45 letech práce budu do důchodu odcházet s dobrým pocitem, opak je však pravdou. V současnosti je naše práce spíš směsí nařízení, příkazů, zákazů, výkazů, hlášení pro nejrůznější instituce. Poslední kapkou je blížící se povinný eRecept a EET. Nikdo nepřipustí jakýkoliv kompromis, nikdo z kompetentních  lidí nechce slyšet naše argumenty. K tomu pacientům všichni slibují všechno, a ti se také podle toho občas chovají. Jen výjimečně se daří nahradit lékaře, odcházející do důchodu. Navíc, po zrušení, obor praktický lékař pro děti a dorost prakticky neexistuje. Pacientům vysvětlujeme naše důvody, a ti se nestačí divit. Musí si sami najít nového lékaře, ale kapacita kolegů není nekonečná. Nejsme s kolegyní  samy, kdo končí,“ popisuje MUDr. Jirmanová s tím, že odchod zvažuje více praktických lékařů v jejím okrese.

Praktický lékař se v průměru stará o přibližně 1 700 pacientů. Ve městech jsou praxe menší, tedy kolem 1 300 - 1 500 pacientů, na venkově je to běžně přes 2 000 lidí a v  některých lokalitách typu Chebsko, či Mostecko připadá na 1 lékaře až 4000 pacientů.