Každé těhotenství po umělém oplodnění je rizikové

Při umělém oplodnění je vyšší počet vícečetných těhotenství. "I dvojčetné těhotenství je pro ženu nepřirozené, žena je vybavena tak, aby donosila v děloze jedno dítě," uvedla Řezáčová. V současné době je podle Řezáčové trend zavádět do dělohy pouze jedno embryo. Pro ženu se tak sice sníží šance na oplodnění, na druhou stranu klesá riziko potratu. Řezáčová ale upozornila, že volba počtu embryí je na ženě. Jen výjimečně se ovšem zavádějí tři zárodky. U přirozených oplodnění je vícečetné jedno těhotenství z 80, u umělých jedno z pěti.


U umělého oplodnění je mnohem vyšší riziko spontánního potratu. Při přirozeném početí se pohybuje od desíti do 15 procent, při umělém až 30 procent. Až 35krát je také častější mimoděložní těhotenství. Tato těhotenství také častěji končí předčasným porodem nebo císařským řezem. U vícečetných těhotenství, u kterých asistoval při početí lékař, se císařský řez provádí až u 90 procent žen.


Podle Řezáčové je zásahem do organismu i hormonální léčba. "Při asistované reprodukci nutíme vaječníky k činnosti, která jim není vlastní," řekla Řezáčová. Dalším faktorem, který zvyšuje riziko těhotenství, je vyšší věk žen po umělém oplodnění. Ideální věk pro těhotenství se podle Řezáčové se pohybuje mezi 20 a 25 lety. U starších rodiček je častý vyšší tlak, těhotenská cukrovka nebo poruchy srážlivosti krve. Vyšší věk přináší riziko i pro dítě. Kromě předčasného porodu nebo potratu mu hrozí různé chromozomální změny a vrozené vývojové vady. Jejich četnost naopak nezvyšuje zamrazení embryí v tekutém dusíku. To, že ženy odkládají těhotenství na dobu, kdy mají vybudovanou kariéru a procestovaný celý svět, je podle Tomáše Maříka ze společnosti Organon příčinou neplodnosti u 15 procent žen. V České republice je neplodný každý sedmý pár.


Pokud partner ženy nemůže pro zákrok darovat spermie, existuje také riziko, že žena dostane sperma svého příbuzného. Pro ochranu dítěte je totiž dárcovství anonymní. Toto riziko je podle Řezáčové ale v řádu jednoho promile. V pražském Ústavu pro péči o matku a dítě tento problém dříve řešili tak, že dárce vybírali z moravských studentů. Najít vhodného dárce ovšem není snadné. Ze čtyř zájemců projde testy třeba jen jediný nebo také žádný. Na druhou stranu si žena může vybrat dárce podle rasy, krevní skupiny, barvy očí nebo vlasů.


Tereza Měrtlová - ČTK