Růžové a černé brýle

Rozdílů mezi nimi je mnoho. Idealista například věří v pozitivní věci, jako jsou spravedlnost, upřímnost, poctivost a podle toho jedná. Skeptik ovšem tuto pozitivní víru už poněkud ztratil. Možná byl také kdysi idealistou, ale narazil. Zatímco idealista chce vidět v lidech to lepší a propaguje pozitivní ideje, skeptik vidí spíš negativní stránku života.


Nic pochopitelně není ani černé, ani bílé, a proto mají oba tyto náhledy své slabiny. Svět je takový, jaký je, či spíš je odrazem lidí, jež v něm žijí. Skeptik je člověk, který se už spálil, a proto nejdříve odhaluje negativní dimenze všeho, s čím se setkává. Jeho záměrem je být raději na vše připraven. Dalo by se to charakterizovat ještě jinak. Zatímco idealista optimisticky buduje lepší svět, ten druhý se proti němu jistí.


A v čem vlastně tkví slabina obou postojů? Idealista fixovaný na své pozitivní ideje nevnímá dost dobře reálná nebezpečí tohoto světa, a proto musí dříve či později narazit. Skeptik naopak vidí věci spíš černě, vyhledává preventivně možná rizika a vymýšlí, jak je zmírnit nebo se jim vyhnout. Záleží pochopitelně na míře tohoto defenzivního postupu, který může sahat od rozumného plánování až po urputnou snahu mít vše pod kontrolou.


V lidských možnostech ale není pokrýt všechna možná rizika. Navíc, zaplníme-li mysl problémy, nezbude v ní už místo pro radost ze života. V pozadí skepticizmu může být nejen konkrétní zklamání, ale i strach a odmítání tohoto světa. Většina potenciálních nebezpečí se nikdy nenaplní, a tak přehnanou ochranou před rizikem plýtváme svou energií. Zbytečně také zahlcujeme mysl negativními myšlenkami (což ovlivňuje i naše tělo).

 

Německý básník Herman Hesse říká: Myslete skepticky, jednejte optimisticky! Je to nesmysl, nebo naopak geniální moudro? Myslím, že si to můžeme vysvětlit asi takto: Tenhle svět je sice složitý a ne bezpečný, ale schovávat se před ním do ulity je pří
liš pesimistické řešení. Vím, že se může stát cokoli, ale soustředím se na pozitivní stránky života. Ať už ostatní budou jednat pozitivně nebo negativně - já už si s tím nějak poradím. 


Nadáváním a kritikou ostatních si nepomůžeme, lepší taktikou je rozvíjení vlastních schopností. Někdy je nutné čelit životu s odvahou a odhodláním, jindy je nejlepším postupem obezřetnost. Všichni jsme součástí tohoto světa, spoluvytváříme jej a to, co mu dáme, se nám vrátí.


Skepticko-obranářský způsob myšlení nám sice pomůže lépe čelit nepříjemnostem, ale současně zaplňuje mysl negativními myšlenkami. Optimista se naopak snaží negativa raději nevidět, což se mu může vymstít. Třetí možností je například ta, kterou nám nabízí Herman Hesse.
Zdroj: Petr Pigal - Netrapte se dietami - Naše ego a nadváha, nakladatelství Metafora