Reklama

Stigmatizace lidí po prodělaném Covidu v Číně

V Číně, kde je politika nulové tolerance ti, kteří se nakazili virem, jsou izolováni a často znevažováni jen proto, že se nakazili, napsal zpravodajský server Bloomberg.

Historii nákazy uloženou ve zdravotnických aplikacích, které sledují každou osobu, si mohou vyhledat i potenciální zaměstnavatelé, což ohrožuje vyhlídky na získání práce. V krajním případě někteří lidé přišli kvůli diskriminaci po nákaze covidem o domov a živobytí.

Jeden bývalý pracovník vládního izolačního střediska v Šanghaji přespával část června na ulici, protože kvůli prodělané nákaze nemohl najít práci ani bydlení. Zaměstnavatelé v Šanghaji a okolních městech ho nechtěli přijmout a v mnoha inzerátech s nabídkou práce bylo podle něj výslovně uvedeno, že nepřijímají uchazeče, kteří měli covid.

Tuto zkušenost muž potvrdil agentuře Bloomberg, ale požádal, aby nebyl jmenován z obavy před represí. Když se totiž o své zážitky podělil na čínské sociální síti Weibo, stal se terčem policejní šikany a byl nucen opustit Šanghaj. Jeho příspěvky byly z Weibo mezitím odstraněny.

Stigma spojené s covidem bylo na počátku pandemie běžné všude, protože lidé netušili, co mohou očekávat, a obávali se nákazy virem. Nyní, když covid koluje světem už třetím rokem, má většina lidí na celém světě desítky přátel, rodinných příslušníků a spolupracovníků, kteří se nakazili, a většina z nich se plně uzdravila.

Reklama

Ne však v Číně, kde byl Covid diagnostikován jen asi u šesti lidí z každých 10.000 - a naprostá většina z 1,4 miliardy obyvatel nikoho z nich nezná. Vzhledem k tomu, že podle oficiálních statistik zemřelo v průběhu celé pandemie na covid v Číně pouze 5226 osob, je v této zemi vyšší pravděpodobnost, že bude člověk zavražděn, než že zemře na covid.

Šanghajská vlaková stanice Chung-čchiao, která je jedním z hlavních dopravních uzlů města, se stala neoficiálním střediskem pro osoby, které kvůli covidu nebo z jiného důvodu přišli o domov. Je mezi nimi i žena, která uvedla jméno I Feng, a už nějakou dobu prakticky žije v záchodové kabince na nádraží, protože po prodělání nákazy nemohla najít práci.

Čchen Ja-ja, vědkyně z Šanghajské akademie sociálních věd, uvádí, že hlavním faktorem covidové stigmatizace je čínský princip nulové tolerance vůči nákaze. Postarala se o to taková opatření jako plošné zavírání továren a podniků po výskytu nákazy.

Lidé, kteří prodělali covid, měli pak problém sehnat práci, protože se zaměstnavatelé obávali, že by jejich podnik mohl být v případě opakovaného nakažení uzavřen. A to přesto, že člověk po prodělání nemoci má pravděpodobně jistý stupeň imunity. Podobně nedostatečná informovanost o tom, jak se virus chová, je vzhledem k nízkému počtu nakažených běžná v celé čínské společnosti.

Poté, co se I Feng podělila o svůj osud s médii, se jí podařilo sehnat zaměstnání a úřady včetně ministerstva pro lidské zdroje a sociální péči uvedly, že zaměstnavatelé by neměli diskriminovat ty, kteří měli covid. Podobná diskriminace podle nich porušuje pracovní právo.

Šanghaj se také rozhodla zkrátit dobu, po kterou se uchovávají výsledky covidových testů, ze dvou měsíců na dva týdny, aby zaměstnavatelé neměli možnost zjistit dřívější nákazu.

Podle Čchen Ja-ja ale tato opatření nejsou dostatečná. Úřady by především měly přestat s plošnými uzávěrami velkých oblastí, kde se vyskytne nákaza. A skončit by také měla praxe kontroly pohybu lidí a nucené karantény ve vyčleněných střediscích.

U některých lidí, kteří se nakazili covidem, nejsou společenské následky tak závažné, ale zato jsou všudypřítomné. Carrie Liuová, 34letá pracovnice internetové společnosti v Šanghaji, měla v dubnu v karanténním hotelu pozitivní test a byla na tři dny poslána do provizorní nemocnice. Kdykoli se nyní necítí úplně dobře, přijdou se jí kolegové zeptat, jestli to není dlouhý covid.

Při každém hromadném testování si musí výtěr zpracovat sama. A jednou od ní nějaký člověk ustoupil, když zjistil, že byla nakažená, dodala. Nyní uvažuje o tom, že by si našla novou práci, ale bojí se, že jí to zkomplikuje její zdravotní anamnéza.

"Nejsem si jistá, jak mě budou lidé posuzovat, když jim řeknu, že jsem byla nakažená," řekla Liuová. "Momentálně se snažím o tom, že jsem prodělala covid, lidem pokud možno neříkat. Opravdu bych tuhle zkušenost chtěla úplně vymazat."

ČTK

Reklama

Komentáře

Reklama