Příliš staří na léčbu

Szczepan Kraszczyński z Čenstochové má 83 let. Když se dozvěděl, že má nemocné srdce, sám napsal do specializované kliniky v Zabrzu. Lékaře e-mail od starého pána překvapil, ale hned odpověděli a vyšetření stanovili na prosinec.

    Ale v listopadu se panu Szczepanovi přitížilo. “Jsem ve stavu ohrožení života, nemohu dýchat, srdce chce vyskočit z prsou. Přijedu zítra. Promiňte mi svévoli, ale musím se zachránit,“ napsal uprostřed noci a ke zprávě prozíravě připojil foto, aby jej lékaři hned poznali.

    Ačkoliv Kraszczyński není lékař, ale inženýr, nespletl se. Kritické zúžení jedné z tepen hrozilo smrtí. Lékaři mu provedli bypass. “Zachránili mě, spasili! Zase jsem ve formě. V prosinci jsem držel pravnuka při křtu,“ raduje se pan Szczepan.

    Jeho případ je výjimečný. Jednak patří k sice rostoucí, ale stále malé skupině starších lidí, kteří dokážou bojovat za sebe i s využitím moderních nástrojů, jednak v nemocnici ho navzdory pokročilému věku nepřehlíželi.

    “Mnohem častější jsou opačné případy. Přicházejí k nám pacienti, které nikdo nechce léčit, jako naposledy osmdesátník s plicním nádorem,“ říká profesorka Barbara Bieńová, šéfka geriatrické kliniky v Bialystoku.

    Šestasedmdesátiletou matku Liliany z Katovic před třemi lety postihla perforace střev. Ve stavu ohrožení života ji lékaři hned operovali. Ale po zákroku ji nikde nechtěli přijmout, ačkoliv volná místa byla. “Jakoby nechápali, proč nenechám stařenku umřít, proč o ni bojuji,“ tvrdí Liliana.

    S přehlížením a pohrdáním se lékaři ani netají. Na webu Konsylium24.pl se jeden z doktorů ptal kolegů, “jak zpacifikovat babku, co má přes 90“.

    Autoři zprávy o věkové diskriminaci uvádějí i další příklady. “Příjezd sanitky se opozdil kvůli tomu, že když jsem uvedla věk matky, 82 let, uslyšela jsem, že ji raději nechají být,“ stěžuje si šedesátnice z Lublina. “Když naši svěřenci potřebují sanitku, prosí nás, abychom neříkali, kolik jim je. Bojí se, že se pomoci nedočkají,“ říká ošetřovatel z Tczewu. “Přijel lékař, podíval se na pacientku a prohlásil, že tu nemá nic na práci. Chtěl odjet. Řekla jsem mu, ať tedy napíše do chorobopisu, že léčba je zbytečná. Až pak se rozhodl ji odvézt do špitálu. Žila ještě dva roky,“ vypráví sociální pracovnice z Kraśniku.

    Primář geriatrické kliniky v Katovicích Jarosław Derejczyk neodsuzuje lékaře za bezcitnost, ale vytýká jim neznalost. “Navzdory letitému úsilí většina medicín nevede přednášky z geriatrie. Lékaři nevědí, jak léčit staré lidi. Stáří se bojí, utíkají před ním stejně jako většina lidí ve světě, kde vládne kult mládí.“

    “Staří lidé jsou ukázkovými příklady diskriminace, protože jsou fyzicky slabí a často i osamělí,“ říká Jolanta Twardowská-Rajewská, gerontoložka z poznaňské univerzity. Lékaři jsou podle ní naučeni snažit se o vyléčení pacienta. Ale u nemocných ve vyšším věku o takový úspěch už nejde, raději o zlepšení celkové kondice bez ohledu na pokračující nemoci.

    Nemocnice se také snaží šetřit. Ale léčit staré bývá dražší, protože obvykle trpí hned několika nemocemi, anebo kvůli osamělosti obsadí lůžko na celé měsíce. Sazby za léčení na geriatrii jsou tak nízké, že nemocnice tato oddělení likvidují.

    Preventivní vyšetření bývají vesměs určena jen osobám mladším 65 let. Totéž platí i při odesílání do lázní. Ještě zjevnějším příkladem je onkologie. “Starším pacientům se nádory většinou neoperují,“ tvrdí doktorka Twardowská-Rajewská.

 
    Nedávno experti analyzovali výdaje na léčení rakoviny prsu. Ukázalo se, že na nejmladší pacientky (30 až 34 let) se utrácí sedmkrát více než na nejstarší (přes 85 let). “Nelze vyloučit, že rozhodují nejen lékařské důvody. Na mladší není škoda peněz, na starší ano,“ připouští jeden z autorů analýzy Adam Kozierkiewicz.

    Diskriminace kvůli věku se netýká jen Polska, na Západě získala i název: ageism. Rozdíl tkví v tom, že tam se o ní nejen mluví, ale tam se s ní i bojuje.

    Za 20 let bude každý čtvrtý Polák starší 65 let. Už teď jich je přes pět milionů. Sice 93 procent z nich má děti, ale polovina se cítí osamělá. Třetina trpí depresemi. Počet geriatrických lůžek klesá, není jich ani 700, poraden je necelá stovka. Geriatrů je 275, ale jen polovina pracuje v oboru. Jsou totiž ztrátoví. Za léčbu seniorů na geriatrii platí pojišťovny méně než za léčbu na interně. Porovnání osudů 2000 slezských pacientů paradoxně ukázalo, že úmrtnost seniorů byla vyšší na interně, ačkoliv tam byly průměrné náklady vyšší než na geriatrii.

Zdroj: ČTK