Mýtus: Lidé s nadváhou mají slabou vůli
Lidé s nadváhou jsou "jiní".
Mnoha výzkumy byla prokázána odlišnost látkové výměny u obézních a tzv. normálních. Organismus jedince s nad váhou reaguje na příjem potravy odlišně; pocitem většího hladu či neodbytného puzení k jídlu a ukládáním tuku.
Postupem času výzkum dokazuje, že řada obézních lidí patrně trpí něčím, co lze nazvat "závislostí na jídle" ve smyslu drogové závislosti. Tato závislost není způsobena charakterovou vadou či psychickým onemocněním, nýbrž poruchou rovnováhy vnitřního prostředí jejich organismu.
Označení "závislost na jídle" není nové - vyskytuje se ve vědeckých pracích v souvislosti s obezitou již od roku 1947. Zároveň byla objevena a popsána souvislost mezi "závislostí na jídle" a "závislostí na uhlovodanech".
Na toto téma vykazuje seznam článků v Index Medicus od roku 1989 přes tisíc položek. Všechny jsou věnovány odhalování procesů, skrývajících se za označením "závislost na uhlovodanech".
Zdroj: Uhlovodany nepřítel štíhlé linie, nakladatelství Columbus
Komentáře
janek42"seznam.cz
Osobně jsme někdy i ráda, že jsem silnější, protože jsem zdravá jako řípa, v životě jsem nebyla nemocnáa netrpím ani banalitama jako nachlazení.
Amálie, neblbni a jez normálně (myslím zdravě, ale ne jen jeden jogurt atd). 70 kilo není žádný neštěstí, určitě jsi pěkná holka krev a mlíko:o)
Sama na sobě mohu potvrdit:-)Je to docela smutné, ale uvědomuji si to a začínám hledat jiné záliby než jídlo.
Nejlepší je jistě láska, ale ta není všude, že?:-)
pro Amelii:mám pocit, že podobnými dietami(1 jogurt a banán za den) jste razantně snížila váhu, ale totálně jste si rozvrátila a snížila metabolismus!Ten je teď neustále ve stavu napětí, kyd jej zase budete trápit a tak si dělá zásoby.Věřím, že pohybem by se dalo mnoho napravit.Musí si zase zvyknout na zátěž a práci.
Je ale taky pravda, že u někoho, v určitou dobu, skutečně moc nezáleží na tom, kolik toho sní.Nelze ale srovnávat dospělou ženu s jejími dětmi!Mají zcela jiné nároky...dítě je prostě ve vývinu a spotřebuje mnohem více energie!
Znám 2 případy obézních lídí, kteří když se dozvěděli že jejich obezita ohrožuje jejich zdraví, tak se do roka spadli na váhu v normě. Znám případy lidí, kteří svojí vůlí, respektive změnou životosprávy zhubli fůru kil. A také znám lidi, kteří deklarují že za svojí nadváhu nemůžou (nemoc, metabolismus), ale ty které znám blíže mají životosprávu, při které bych byl obézní stoprocentně i já.
Zmínka "závislosti" ve mě vyvolává otázku, zda kuřák za svoje kouření může nebo ne, vždyť jeho tělo je taky závislé. Tím chci říct, že věřím na závislost na jídle, ale je otázkou do jaké míry se s ní člověk narodí a do jaké si jí vybuduje sám. A případně se svojí silnou vůlí od ní odprostí.
Na hubnutí a diety jsem se před 3 lety vykašlala, a vida-za tu dobu zmizelo 8 kil. Jím co a kdy chci, pravda tlusté maso nemusím, zato dušenou zeleninu či brambory si mastím podle chuti. Mám klid a jsem spokojená.
Ale tuhle jsem v bylinářství dostala s kořením recept-1 kuře, 2 hermelíny a 2 smetany !!! Je-li tohle běžné, vlastně ani nevím, co je to moc mastit ...
Pak jsem si všechno jídlo začala zapisovat - i uzobávání, a byl to pro mě šok. Také jsem jedla nárazově, takže vystresovaný organismus pečlivě uchoval všechno do zásoby, protože věděl, že přijde doba, kdy budeme držet dietu. Teď už vím, že pravidelné jídlo v malých dávkách a spousta pohybu je jediným řešením.
Zkuste si vzít kalorické tabulky a pravdivě zapsat v číslech vše, co za den sníte a vypijete. I ovoce a zeleninu. Zkuste si vypočítat, jaký máte výdej (pohyb). V konečném čísle bude odpověď.
A co se týče závislosti na jídle, ta skutečně existuje. Podle mě však není vrozená, ale vypěstovaná z dětsví, a pokud si ji uvědomíme, musíme s ní bojovat.
- Odpovědět
Pošli odkaz