Indigové děti
Co znamená výraz "indigové děti"?
Jsou to děti, které přicházejí na svět od druhé poloviny osmdesátých let a vykazují nový, neobvyklý souhrn psychologických znaků, představujících dosud nezdokumentovaný charakterový typ. Tento typ má pozoruhodně jedinečné rysy, které vyžadují změnu v jednání a výchově jak od rodičů, tak i učitelů s cílem poskytnout těmto dětem maximální podporu pro dosažení rovnováhy a souladu v životě a tím jim pomoci vyvarovat se možných frustrací.
Název "indigové" je odvozen z modré barvy, která převládá v jejich auře. Indigové děti jsou skutečně zvláštní a představují velké procento všech dětí, které se nyní rodí na celém světě. "Vědí", kdo jsou a odkud přicházejí, a proto je naší povinností je co nejlépe poznat, akceptovat jejich výlučné kvality a provázet je životem s láskou a péčí.
Deset atributů, které nejlépe vystihují tento nový druh dítěte:
- Přicházejí na svět s vědomím královské důstojnosti a často tak jednají.
- Uvědomují si, že "jsou hodny toho, že mohou být zde", a jsou překvapeny, že druzí tento jejich pocit nesdílejí.
- Vědomí vlastní hodnoty není pro ně velkým problémem. Často říkají rodičům, "kdo a odkud jsou".
- Mají potíže s autoritou (bez možnosti výměny názorů, diskuse či volby).
- Některé věci jednoduše nedělají, například čekání ve frontě je pro ně nesnesitelné.
- Jsou frustrovány systémy, jež jsou zaměřené rituálně a nevyžadují kreativní myšlení.
- Často nacházejí lepší způsoby, jak něco doma či ve škole udělat, takže vypadají jako "likvidátoři systému" (jsou v opozici vůči jakémukoli řádu).
- Na první pohled se chovají asociálně, i když jsou mezi sobě rovnými. Jestliže kolem sebe nemají nikoho podobného smýšlení, uzavírají se do sebe s pocitem, že jim nikdo nerozumí. Ze společenského hlediska je pro ně školní docházka neobyčejně obtížnou záležitostí.
- Nereagují na prostředky výchovy typu provinění a trest ("Počkej, až přijde táta domů a uvidí, cos udělal").
- Neostýchají se dát najevo své potřeby.
Zdroj: Lee Carrolla a Jan Toberové - The Indigo Children - volný překlad Blanka Anfilovová
Komentáře
Taky ještě promiň, ve 4 letech jsi neuměl učebnici o tryskovém létání, to ti opravdu nevěřím.
Nejdem psycholožka, ani pedagožka, mám však k těmto povoláním úctu a nepaušalizuju.
A nedokázala jsem zatím nic, snad jen poprat se s vážnou nemocí a několika svými povahovými nedostatky. A ano, jsem asi omezená, když přiznám, že jsem zatím nic nedokázala a že jsem člověk nedokonalý a chybující.
Nicméně nechápu, z čeho usuzuješ, že nevím zhola nic o životě?
Ty víš kolik mi je, co jsem prožila?
Milý Waldemare, v 10 letech bych nedokázala mluvit o kvantové fyzice, ale o hvězdách ano a taky o snech, květinách, horách, barvách, dokázala bych ti vyprávět dlouhé příběhy a malovat krásné obrázky.
Proč si myslíš, že je něco vyjímečného povídat v 10 letech o kvantové fyzice?
Jiné děti dokázaly rychle běhat, krásně tančit, zpívat...ty jsi to taky dokázal?
Víš, mě se strašně hnusí, jak se snažíš přesvědčit o své vyjímečnosti.
Mě přijde obdivuhodné, pokud člověk dokáže mluvit spíše o svých chybách a nedostatcích, dokáže je přiznat a žít s pokorou, zároveň vědom si své ceny.
Waldemare, lidé si zažili různé hrůzy, problémy, nemoci. I já, i stará paní, kterou vidíš sedět v parku na lavičce si třeba prošla komunistickým lágrem a mučením, i ten mladý puberťák se třeba trápí, protože ho otec ponižuje, prodavačce v potravinách třeba umírá manžel na rakovinu... Podívej se kolem sebe s větší pokorou.
Neznáš lidi a jejich trápení, jejich úspěchy a sny. Neznáš psychology, pedagogy, vychovatele (nechápu, proč mě k nim automaticky řadíš).
O co ti jde? Proč mám z toho, co jsi napsal odporný pocit, že tě nezajímají lidi okolo, že je hážeš do jednoho pytle a sebe stavíš nad ně? Že ti chybí obyčejná pokora?
Jsi zlatý hřeb této odporně povýšenecké a namyšlené diskuze. Budu ráda, pokud nikdy nepotkám lidi tvé nátury.
Měj se a dávej si pozor ať nezakopneš...
naštěstí indigáč nejsem. Údajně mají být tyto děti duchovně vyspělé, ale co je vyspělého na jedincích, kteří nejsou schopny lásky a soucítění s druhými? Je rozdíl, jestli se bouřím proti autoritě ze zištných a sobeckých důvodů, nebo proto, že považuji onu autoritu za nespravedlivou nebo vysloveně zlou a nabádající své "podřízené" ke zlému. Jenže takové vzbouření proti establishmentu, které usilovalo o lepší a spravedlivější společnost tu bylo v 60. letech, ale dnešní mladá generace je tak degenerovaná konzumem a komercí, že v nejbližších dvaceti letech žádná "revoluce" nehrozí. Dřív jsem byl dost rebel a zastával jsem se slabších a poškozených, ale zjistil jsem, že stejně většina lidí jsou egoisti a z minulých křivd a podrazů se nepoučí. A jestliže je současný systém na hovno, můžou si za to lidi sami, protože nejsou solidární a pečou jen za sebe; takže je úplně jedno, jestli tu bude kapitalizmus, komunizmus nebo cokoliv jiného, ale dokud lidem půjde jenom o prachy a konzum, lepší to nebude. Navíc, většina lidí, kteří protestují, tak protestují proti vyloženě nepodstatným věcem (radar, Temelín, globalizace), ale stejně neví, co chtějí. Jenže stejně se proti tomu nedá nic dělat, takže nač si pálit prsty pro nic za nic?
Asi nejsi příliš šťastný člověk, z toho co píšeš.
Víš, ale mě se v životě osvědčilo pravidlo, že často, že čím je člověk šťastnější, tím bývá i moudřejší.
Schválně, víš proč?
Promiň, diskuze s tebou je pro mě ztráta času, který bych mohla trávit venku, mezi lidmi a v přírodě, protože na světě je krásně.
Ať se daří, třeba budeš jednou šťastný a nebudeš si stěžovat na nespavedlnost světa. Protože o tom moudrost opravdu není.
Nemá smysl je nějak rozdělovat. Už jsem slyšela i o dětech diamantových,křišťálových, ametystových...a kdovíjakých.
Co už lidi nevymyslí, aby si připadali výjimeční. Nechápou, že už výjimeční skutečně jsou. Každý jinak. A i bez nálepky INDIGOVÝ.
Před osmi lety jsem měla jen jednoho indigového vnoučka. Nyní mám už další a jsou radostí mého života. Přeji všem "indigům", aby měli štěstí na rodiče, učitele a vůbec na společnost, kterou mají připravit na budoucí změny.
zajdi si za treba psychologem, mozna se dozvis zajimavy veci.
A laskave mluv o zabijeni az to zazijes, to je fakt nechutny.
Mozna, ze to, ze clovek autority uznava naopak svedci o jeho vyspelosti, protoze se dokazi vcitit do ruhe strany a snazi se pochopit proc se od nich urcite jednani ocekava a neignoruji veci z principu, tak se chovaji spis deti vis?
Pokud tento prispevek napise dospely clovek tak si myslim, ze je tu vazny problem a mozna by opravdu bylo na miste vyhledat odbornou pomoc.
Hezky den
Do mě taky hustili, jak uznávat autority, a nakonec dosáhli akorát pravého opaku. Tyhle nové děti si autority vůbec nenechají vnutit.
Ale mámy mají problém, jak takové dítě vychovat. Protože vzorce chování, co jsme přejali od našich rodičů na tyto děti nefungují. Cítíme se jakožto rodiče bezradní, a máme pocit, že jsme selhali. Musíme nacházet vlastní cestu, jak z dítěte vychovat samostatného jedince, schopného soužití ve společnosti, a zároveň v nich neudupat jejich individualitu. Vskutku úkol pro kouzelníka.
Do mě taky hustili, jak uznávat autority, a nakonec dosáhli akorát pravého opaku. Tyhle nové děti si autority vůbec nenechají vnutit.
Ale mámy mají problém, jak takové dítě vychovat. Protože vzorce chování, co jsme přejali od našich rodičů na tyto děti nefungují. Cítíme se jakožto rodiče bezradní, a máme pocit, že jsme selhali. Musíme nacházet vlastní cestu, jak z dítěte vychovat samostatného jedince, schopného soužití ve společnosti, a zároveň v nich neudupat jejich individualitu. Vskutku úkol pro kouzelníka.
Nikdo totiž ještě nevymyslel přesnou definici indigových dětí. je to tak povšechná charakteristika, která se může hodit, jak na některé autisty, tak na chytré ale naprosto výchovně zanedbané spratky, na různé delikventy, co odmítají respektovat určitý společenský řád...apod.
A proč to píšu? Že bych chtěla škodit? Ne, jen jsem alergická na lidskou blbost a když jí vidím, musím na ní reagovat. Opravdu výjimečný a chytrý člověk by nikdy nenapsal to co Ty. Jednat by to neměl zapotřebí a jednak by mu to bylo trapné.
Nepopírám, že sis prožil nehezké věci, ale jak víš, že na tom Marta není mnohem hůř? Rozebíráš a kritizuješ a nevíš o ní a jejím životě vůbec NIC. Vytýkáš jí, že se porovnává, ale proboha, vnímej trochu co píšeš!!! Ty se porovnáváš a vyvyšuješ, ne ona.
Reaguju, protože mě tyhle hloupé, nafoukané a pubertální výlevy sebelítosti nesmírně iritují a to by neměly, mělo by mi to být jedno. Měla bych tobě a tobě podobným přát, abyste snad jednou opustili bahno, v kterém se rochníte a byli šťastnější v krásném světě plném krásných lidí.
A hlavně POKORNĚJŠÍ.
Zamysli se nad významem slova PÝCHA, mohlo by tě to potkat u příjímacích zkoušek na VŠ. Abys zbytečně neztratil body.
Jsem povrchní hlupák, tupá ovce, nerozumím lidem. Ano, měla bych tě obdivovat. Obdivuji tě. Tohle bys chtěl slyšet? Nebo něco jiného co ti zvedne cenu?
- Odpovědět
Pošli odkaz