Reklama

Vědomý business

Dobře víme, že nepracujeme jenom proto, abychom vydělávali peníze. Víme, že je možné zažívat velkou radost z toho, že děláme smysluplnou práci, na niž jsme hrdí, oduševnělou práci, která nás motivuje a rozvíjí naše dovednosti, práci, která je v souladu s naším životním posláním. To je práce, kterou si užíváme pro ni samotnou, práce, která nám poskytuje značné materiální i duchovní uspokojení.

Děláme-li takovou práci, jsme jí zcela pohlceni. Čas se zastaví a my vstupujeme do neobyčejné reality. Těžkosti se stávají kreativními vý­zvami. Cítíme, že vše máme v rukou - nikoli protože můžeme garanto­vat výsledek, ale protože si věříme a víme, že dokážeme náležitě zarea­govat. Je to extatický svět, který se vymyká každodenní jednotvárnosti a který nás tak pohltí, že přestáváme myslet na sebe. Máme pocit ply­nutí, zažíváme, jak se těžká práce děje s naprostou lehkostí. Život ply­ne jakoby sám od sebe zcela bez námahy a všechno, co je třeba udělat, se udělá.

Možná jsme sami, ale necítíme se osamělí. Pociťujeme spojení s ně­čím větším, než jsme my sami. Ať už jsou kolem nás fyzicky přítomni lidé nebo ne, cítíme, že jsme spojeni společným cílem. Pociťujeme nád­hernou intimitu, pocit, že patříme k něčemu většímu, co nás přesahuje, a zároveň jsme naprosto v souladu se svým pravým já.

Někteří lidé říkají, že práce je peklo. Já tvrdím, že práce může být nebe. Nebe a peklo nejsou posmrtnými říšemi, ale stavy mysli. Když žijeme a pracujeme nevědomě, situace se nám zdají jako pekelne, když však rozsvítíme světlo vědomí, stejné věci budeme vnímat jako nebeské.

Velký, drsný samuraj jednou navštívil malého mnicha. „Mnichu,“ vyštěkl hlasem zvyklým na okamžitou poslušnost, „uč mě o nebi a pekle!“ Mnich pohlédl vzhůru na mocného válečníka a odpověděl s naprostým opovržením: „ Učit tě o nebi a pekle? Tebe bych nemohl naučit ničemu. Jsi hloupý a špinavý. Jsi hanbou a urážkou pro samurajský stav. Kliď se mi z očí. Nemůžu tě vystát.“

Reklama

Samuraj se rozzuřil. Celý rudý se třásl vzteky, neschopen slova. Vytasil meč a chystal se mnichovi setnout hlavu.

Mnich se samurajovi zadíval zpříma do očí a tiše řekl: „ Tohle je peklo.“ V tu chvíli se samuraj zarazil, neboť si uvědomil soucit mnicha, který riskoval život, aby mu ukázal peklo. Zahodil meč a padl na kolena, naplněn vděčností. A mnich tiše dodal: „A tohle je nebe.“

ZENOVÝ PŘÍBĚH

Zdroj: Fred Kofman - Vědomý business, nakladatelství Portál

Reklama

Komentáře

Lulu (Čt, 24. 11. 2011 - 11:11)
Pěkný příběh.
. (Čt, 24. 11. 2011 - 13:11)
Uspokojuje mě moje práce duševně?
Reklama