ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Jani, máš pravdu, že s...PINK-nedá se s tím tak rychle vyrovnat,pobrečet se musí,ale mně se stalo to,že ani nevím jestli se přítel se mnou rozešel nebo ne,byli jsme spolu 3roky,náramně si rozuměli,žádné problémy,klapalo nám to ve všem i v sexu,pak začal mít finanční problémy a v práci a odrazilo se to i na našem vztahu,vídali jsme se méně,ale pořád mi volal,psal,říkal,že mně má rád,poslední dva týdny nastal zvrat,že nevím co bude dál.Najednou mi přestal odpovídat,jen jednou napsal že je nemocný,po další že byl na pohotovosti,pak že je v práci a je vše ok a nakonec mi přišla včera sms miláčku jsem doma,stáhli nám jízdy,tak dáme pauzu ju? a to bylo vše,víc žádná reakce,takže nevím jestli mu mám dát čas,aby se vyhrabal ze svých problémů anebo se vyrovnávat s rozchodem:-(mám ho moc ráda,chybí mi a jsem ochotna čekat,ale nevím jak si to představuje:-(

protože ho tam pořád ještě bereš a nevyrovnala ses s tím, že už tam není..to časem přejde. nejspíš s novou láskou

Chtěla bych se zeptat, jestli se vám taky stává, že po rozchodu něco děláte a pak vás napadne, tak s tebou jsem tohle dělat nemohla. Nebo prostě jen, to by ses divil, co teď dělám. Nebo když jsem naštvaná, tak jsem naštvaná i na něj. Když je mi smutno, tak si myslím, že je to kvůli tomu, že se mnou neni.
Ale prostě vim, že už se mnou nemá nic společnýho. že nemůže za to, že mi je někdy smutno. Jen nechápu, proč ho takhle pořád jakoby zahrnuju do svého života.

Karlo - klobouk dolů.Pokud to opravdu takhle zvládneš,seš bourák.

Jo připrav se, že to ještě bude bolet..ale ta bolest je přirozená a je důležité, aby si ji ze sebe dostala a mohla jít dál. Každopádně pamatuj- když jste se rozešli určitě to důvod mělo.Vím, že teď to asi víš, ale říkám ti to ještě do budoucna..každého někdy napadne jestli to byl správný krok.

Karlo jsi úžasná, jednou bude litovat, že tě hlupák nechal jít.

Ano některá srdce jsou jako diamanty

Dneska jsem se rozešla s přitelem po 6ti letech...když to bolí, tak ať to bolí...hezky si to prožiju, pobrečim a sama v sobě vyjasnim a hurááá, těš se, živote!! něco končí, takže musí i něco začínat..děkuju ti, živote, za tvrdou lekci...

S rozchodem se nedá tak...Jani, máš pravdu, že s rozchodem není vůbec jednoduché se vyrovnat. Nám to s partnerem už pár měsíců neklapalo, pořád jsme se snažili to spravit..nešlo to. Nevěděla jsem, co mám dělat. Nejdřív jsem chtěla odejít já, on to veděl, ale neměla jsem na to sílu. Pak se se mnou rozešel on. Chvíli jsem ho prosila(psala jsem mu, že ho mám ráda a tak)..ale většinu času už ne..byla jsem velmi hrdá. Ale strašně mě to bolelo. To že víš, že něco neklape, ještě neznamená, že nemůžeš toho druhého milovat. A lásku nejde jen tak zabít..když je cítíš ji ať chceš nebo ne. Ted jsou to 4 měsíce, co jsme se rozešli-připadá mi to jako věčnost. Chodili jsme spolu 3,5 roku. On už má dávno přítelkyni, našel si ji hned po rozchodu. Byla jsem tehdy totálně na dně. Teď už si žiju svůj život, dělám věci co mě baví a jeho nekontaktuju. Jo je mi líp a jsem to víc já..ale lásce se bráním. Protože to zlomené srdce a ta rána se pořád nezahojila. Věřila jsem mu jako nejbližšímu příteli, rodině..a on se zachoval hodně bezohledně..a vzal mi tím moji důvěru v lásku. Vlastně se mám ted dobře, ale bráním se všemu co se týká vztahů..nejsem na to připravená..ale vím, že jednou se s tím vyrovnám a budu zas štastná i po této stránce. život je moc krátký na to, aby jsme přestali bojovat a žít a přežívali ho jen v sebelítosti

...:)

Hurááááááááááááááááááááááááá.

Wolf už nezvedne...Amen...

nikdy nekřičte na lidi,kteří hledají pomoc,nezáleží na tom,zda mají vysoké školy či doktoráty věd.I obyčejní lidé potřebují pomci.Každý má právo najít na svou otázku i odpověď-takovou jako tady prezentuje White Wolf-,,najdi si můj email-je děsné.Protože kde má hledající hledat?Chce to nasměrovat-né dělat z člověka dementa.Jak chcete potom pomáhat když s lidmi opovrhujete?

Rychle si někoho najít.

Wolf už nezvedne nic,protože každý už ví,že je to vůl a volem zůstane.Naštěstí pro něj je to takový pitomec namyšlený,že to ani nepozná.

jo a aha,tak podle tebe je...Tak zacneme tim, ze pouzivani cizich vyrazu se musi umet. Prosim pis Bez Komentare nebo se to nauc.
A k tvemu dotazu, kdyz pominu ze to je verejne forum tak mam urcity pohled na tuto vec. Prosel jsem si tim a cerpal od lidi zkusenost a zpetne jim davam za pravdu. Tuto zkusenost chci predat dal. Chapu ze jsi cesky typek, kteremu nezistna pomoc je cizi pac to nenese kacky. Jinak bys pochopil proc tu jsem. Kdyz tu budou vsichni na stejne strane ztraci to IMHO smysl. Oni si neporadi. Prosim pokud chces dale diskutovat najdi si na me email a muzeme to probrat. Lidi to tu asi moc nezajima. Timto koncim reakce na tve vykriky a hlaholy... P.S. Nejsi ty dement ? Teda ted myslim dle Nicku, ikdyz...

Belo,

S patologickym...jo a aha,tak podle tebe je tohle forum jen pro lidi,který mají problém,ale je v jejich silách to zvládnout?jsi pitomec, sebestřednej pitomec,kterej si myslí,že silnejma řečma někomu pomůže.Tahle diskuze je o rozchodu a ne jen PRO PAKA jako seš ty.pár lidí ti tu napíše, jak si super a hned si myslíš,že můžeš do všeho kecat. když si takovej borec, tak proč sem lezeš?aby sis zvednul sebevědomí a přesvědčil sám sebe, že je vše ok?

Belo,

S patologickym problemem ti pomuze jen odbornik a dlouhodoba terapie. Toto forum je pro lidi co maji problem ale je v jejich silach to zvladnout. Radou, pochopenim nasmerovanim. Pokud to trva takto dlouho a doslo k poskozeni zdravi zde ti tezko nekdo pomuze. Neco mi tu ale nehraje ...

zeptej se Wolfa.Ten ví všechno.Poradí ti a zítra jsi jako rybička.Všichni,co se trápí,jsou podle něj blbci.To je takový místní Vašík Klaus.Vševěd.

Ahoj, po dlouhé době jsem navštívila tuhle stránku, naposledy jsem měla problémy s panickými úzkostmi, a nyní deprese..všechno taky "začalo" před rokem a 3/4, kdy se se mnou z ničehonic rozešel přítel, po 3,5 leté známosti, byl pro mě vším..zkoušela jsem toho už spoustu,opíjet se, mít sex na jednu noc několikrát do měsíce..až nakonec jsem si začala sama ubližovat, vždycky, když jsem ho potkala, nemohla jsem jinak, nic jiného mi nepomáhalo, i když ani tohle ne na dlouho..nakonec mám několik obrovských jizev na svém těle, navštívila jsem psychiatra a beru už půl roku antidepresiva, ale pořád nemám pocit,že by mi to pomáhalo..navíc jsem se změnila ve spoustě věcí, bojím se všeho, když nemusím, nevycházím ven, raději jsem doma, sama se svými problémy..taky mě čekají inženýrské státnice, mám teď sice asi 2 měsíce nového přítele, protože jsem si myslela, že se pohnu z místa,ale nějak mi to nejde..už taky nevím, co mám dělat, kdyby mi někdo před 2 lety řekl že budu takhle na dně "kvůli klukovi", vysmála bych se mu,ale je pravda,že to vůbec nezvládám, nic z reálného života..okolí to ví,ale já raději předstírám,že jsem v pohodě,nebaví mě už ty jejich pohledy,jestli si zase něco neudělám..no asi jsem do diskuze moc nepřispěla,ale jen jsem se chtěla podělit se svými pocity..