Reklama

Panická porucha

HEROSS (St, 30. 12. 2009 - 16:12)

Ak sa clovek udrzi v stave ze ma v sebe 3-4 piva pripadne niekolko poldeci (nie opity

ale v nalade) podla toho co mu chuti tento stav nieje. A je to lepsie ako lieky. Ucinnejsie. Samozrejme ze sa to

neda trvalo takto riesit. Skusil som to funguje to 100% Ale problem je v tom ked sa z toho clovek vyspi vrati sa mu

to a je na tom este o 90 % horsie ako to bolo pred tym .Momentalne som uplny abstinent. Nedam si ani jedno male

pivko. A mal som ho velmi rad. Myslel som si ze neviem zit bez piva ale utvrdilo ma to ze to nieje pravda. So

vsetkym sa da skoncit. Nechyba mi vobec. Prestal som zo dna na den. Ale vyskusal som si to. Tak nech mi nik netvrdi

ze nieje sposob ako sa toho zbavit !!! Sme len sponzormi farma tovarni! Keby som mal niekoho na zapade opytal by som

sa ako sa to riesi tam. Nemate niekto niekoho z EN alebo USA alebo Svedska a podobne ? Skuste prosim . Ja pomozem

ako sa da. Nechcem za to nic. Ked trvalo boli zub apritom je zub zdravy vytiahne sa nerv a zub neboli. A vsetko je

ok. Panicka porucha je vlastne zosileny strach. Teda nezdravy strach. A nie je to strach ktory clovek moze ovladat.

A pride necakane a sam. Privolava si to clovek este rychlejsie sam ked nad tym zacne romyslat. Tie myslienky pridu

same a neda sa ich zbavit.

HEROSS (St, 30. 12. 2009 - 16:12)

NO ako citam tak citam Vsetci to mame a vsetci chodime k nejakemu lekarovi. Mne doporucili vysetrenie stit. zla. ale

no ked som si precital o tomto vsetkom na nete je to urcite chemicka zalezitost. Ja som v tom uz asi 5 rokov. 4 roky

som bral seroxat. V aprili tohoto roka som si povedal ze to viem zvladat a nebudem robit sponzora farma priemyslu. A

prisiel jun a bol som v tom zas. Spravne dychanie pomoze .Ano ale len ked beriete lieky. Akupresura tiez. MOzno aj

hypnoza alebo homeopatika. Uz by som spravil vsetko len aby ma to preslo. Zo seroxatu som pribral no teda pocas jeho

uzivania 20 kilo. Od juna uz su dole. Beriem teraz Alventu. Zacal som na 75 gramoch. Teraz je to 150. A zacinam

pocitovat ze telo si na to uz zvyklo a potrebujem viac. Oblbovaky ako rivotril a podobne zaberaju ale clovek je jak

v demoverzii. Nedasa vtedy nic. Neda sa nic robit nic sa nechce, da sa spat a podobne. Prosim Vas! Podstupim pre

vsetkych Vas aj elektricke kreslo ak to ma pomoct. Ved to nieje AIDS ani EBOLA ale uz to nechcem! Nieco na to musi

byt. A este jeden poznatok.

Martina (Ne, 27. 12. 2009 - 22:12)

Zaujala mě Tvoje otázka...je mi 23 let a tímto se zaobírám asi už od dětství kdy si takové věci člověk začne uvědomovat,pak to nějak přešlo a objevilo se to zrovna teď před vánoci, jsem z toho zoufalá, ten pocit že se s tím prostě musím vyrovnat,že jednou tu nebudu, že jednou budu jako moje maminka, jednou snad i babička,je to celé děsivé, nejsem taková že bych začla věřit v Boha nebo tak.jen jsem vám všem chtěla říct že mi tady ta debata velmi pomohla, že v tom nejsem sama. pokusím se s tím ještě nějak vyrovnat, ale po přečtení těchto komentářů se nebudu bát oslovit lékaře, protože takhle se opravdu nedá žít, prosím doporučte mi někoho v Brně. Všem Děkujuuuu!

betty (Po, 21. 9. 2009 - 22:09)

Eda
panickou poruchou...Edo napoj se na stranky PP 10,jsme fain parta,ktera se snazi si navzajem si pomoci.Jsou tam lidi co prosli ci prochazeji panickou poruchou a clovek si zde muze vymenit sve vlastni zkusenosti.Preju ti hodne silne vule do boje s touto nemoci.

ramon (Po, 14. 9. 2009 - 17:09)

tak to ti urcite nepomoze b...Tak na to určitě pouze b komplex nepomůže. Úzkost je podprahové jednání , které sám člověk ovlivnit nemůže. Je potřeba psychofarmak nebo třeba přírodní Jarsin 300. Ale ten zabere pouze na lehké případy.
Sám také trpím úzkostí a jarsin už nebere,tak mi předepsali Lerivon 10 mg.

marika (Pá, 21. 8. 2009 - 22:08)

tak to ti urcite nepomoze b komplex viem o com hovorim..liecim sa na to tiez

Hana (Ne, 9. 8. 2009 - 10:08)

Jsem ráda, že sem narazila na tuto stránku. Asi před 14 dny jsem jela s 5ti letou vnučkou z výletu od sestry. Vystoupila jsem v Brně z autobusu, ve kterém se mi už začalo být nějak divně. Motání hlavy, bušení srdce, špatný dýchání, ale ještě to šlo. Měla sem strach. Cestou přes Vaňkovku se to zhoršovalo. Motala sem se a tak sem se stavila v lékárně a poprosila sem o Lexaurin, který občas beru, jelikož jsem občas psichycky na tom špatně. Je pravda, že su už dost dlouho vystresovaná. Manžel i syn dlouhodobě nezaměstnaní a já to táhnu sama. V lékárně mi nic nedali a že si mám sednout třeba mi to pompůže. Ale naopak. Bušení nepřestávalo a začaly mi tuhnout nohy a ruce a tvář. Nemohla sem ani cnhodit ani zatelefonovat. Tak mi volali rychlou, něco mi píchli, dali diazepam tlak 180 na 100, Tak za hodinu to bylo dobrý. Byla sem u doktora EKG dobrý, vysoký cholesterol 8,5. Dal mi vasocardin dle potřeby, lexaurin a něco na cholesterol. Ale myslím si, že to bude taky ta panická porucha. Za 14 dní mám jet na dovolenou do Chorvatska a mám z toho strach.

edita panickou (St, 29. 7. 2009 - 22:07)

Eda
panickou poruchou trpim tak asi rok. Je mi 30 let a mam malou holcicku. Nekdy se ty stavy snazim nevnimat ale nekdy je to tezke. Ale bojuji, snazim se to nevzdat, protoze zivot je krasny. A mam predci malou dcerku

edita panickou (St, 29. 7. 2009 - 22:07)

Eda
panickou poruchou trpim tak asi rok. Je mi 30 let a mam malou holcicku. Nekdy se ty stavy snazim nevnimat ale nekdy je to tezke. Ale bojuji, snazim se to nevzdat, protoze zivot je krasny. A mam predci malou dcerku

Návštěvník (St, 29. 7. 2009 - 22:07)

Eda
panickou poruchou trpim tak asi rok. Je mi 30 let a mam malou holcicku. Nekdy se ty stavy snazim nevnimat ale nekdy je to tezke. Ale bojuji, snazim se to nevzdat, protoze zivot je krasny. A mam predci malou dcerku

ADA (Út, 23. 6. 2009 - 09:06)

Mam za sebou 6 terapii u psych.Teoreticky vsetko ovladam,ale trochu mam problem uvadzat to do praxe.Vsetko co sa deje a preco je dokonale vysvetlene!Aj tak dik!Na tu stranku si kliknem.

Pajka (Po, 22. 6. 2009 - 21:06)

Ada, podívej se na stránky www.lundbeck.cz, jsou tam i rady a informace pro blízké lidí postižených PP. Možná Tě manžel pak víc pochopí a určitě tam najdeš i ty užitečné informace. Neklesej na mysli. PP je definována jako přecitlivělé reakce na podněty zevnitř a z vnějšku organismu. No a přecitlivělost lze potlačovat, dá se s ní pracovat. Hodně v tom může pomoci terapie, úprava životního stylu, dostatek informací co a proč se děje. Co člověk pochopí, to líp snáší. Nelze čekat, že se z nás stanou naprosto odolní jedinci, sklon k labilitě budeme mít asi už vždy, ale přesto lze prožít krásný a šťastný život...vše je i o úhlu pohledu...

ADA (Ne, 21. 6. 2009 - 21:06)

TERKA!Mna tato pp a zivot s nou totalne nebavi.Ale nie som sama.Mam super manzela,ktory pp a jej dôsledky nevie stravit, ale snazi sa...Pomaha my,ako sa da!Mam dve dievcata 15 a 9r.Ked som nemastna,neslana,boja sa o mna.A kôli nim sa musim snazit aspon nedavat velmi na javo ked mam blbe dni...je to tazke...Niekedy uvazujem nad tym,ze to snad potrva do konca zivota....Bojim sa!....Mam este len 34r.a vsetko pred sebou.... Stale rozmyslam co nastartovalo PP.Mam pohodicku zivotik.Ziadne super stresy.Vsetko OK!Odhalila si pricinu PP u teba?PA

terka (Ne, 21. 6. 2009 - 18:06)

ahojda ja trpim pp uz pul roku nejdriv sem si myslela ze jde o infarkt 3 na ekg jednou u neurologa a nic!!!vse v pohode!!!tak sem navstivila psychiatricku!!dala me cipralex ten me nesedl ted beru coaxil ten me tez nak nezabira takze 1.7jdu na kontrolu k psych. tak me da zas nove cjoo uz me ta nemoc nebaviiii

ADA (Čt, 18. 6. 2009 - 13:06)

A samozrejme beriem AD CIPRALEX.Bez toho to nejde!

ADA (Čt, 18. 6. 2009 - 13:06)

Mam uplne rovnaku diagnozu PP a uzkost.Trapila som sa stym pol roka a bolo to otrasne!!!!!!Kazdy den my bolo nevolno,zavrate, busenie srdca.Myslela som si ze zomieram.Vôbec som si nemyslela ze taketo stavy môze vyvolat psychika.Je to sila!Obcas sa to vracia,ale nie v takej intenzite.Asi preto,lebo viem o co ide.Môj psycholog sformuloval jednu vetu,ktoru opakujem cca 10 krat denne. Aj ked my je fajn....Dnes ma bude palit v hrudi a prejde my to do celeho tela a dostanem porazku.Zajtra chcem 100 krat dostat porazku a pozajtra vsetkym ukazem ako sa odpadava.Vety takeho typu sa vyuzivaju v psychol.ako progresivna metoda a su site na mieru pre kazdeho pacienta.Ale kto ma podobne pocity ako ja,môzte si ju v duchu rozpravat.PA

Ema (Út, 16. 6. 2009 - 08:06)

ALÍKU,tak já přesně vím o čem mluvíš. Já se opila v sobotu a nepřeji ti vidět,co se v neděli a ještě i včera dělo. V neděli jsem problila celý den,klepala jsem se jak ratlík a ještě včera mě přepadaly stavy deprese a úzkosti. Já trpím stejným symptomem jako ty.Ty stavy jak popisuješ si totiž vyvolávám já sma. Moc dobře vím,že jsem zdravá,ale prostě si někde kde je více lidí nebo nedej bože někde kde je uzavřený a velký prostor(hypermarket,nádraží atd..),vyvolám. sama. Řeknu si,co když se mi teď udělá blbě a já skolabuji. No a je to tu. Jen že jsem ještě nikde neomdlela,ale jak popisuješ tu jízdu v autě,tak přesně toto cítím. Já ještě u lékaře nebyla,nic neberu za léky,zatím jsem to vždy zvládla. Musíme se ale těmto věcím umět ubránit a nevyhýbat se jím. Skuz si třeba v takové situaci říct.,,No a co,tak sebou praštím,však on mě někdo zvedne,nebo se zase proberu". Já vím jak je to těžké,ale už mi to někdy i zabralo. Hodně o tom taky s lidma mluv. Klidně řekni v práci,nebo kamarádce,nebo doma,že míváš tyto stavy,ať se cítíš bespečně,kdyby to na tebe přišlo,ať vědí,jak se zachovat a pomoci ti. Já někdy nakupuji s manželem v hypermarketu,kde slyšíš jen pípat pokladnu a kde je spousta lidí a teď si uvědomím,že nemůžu hned ven,nebo se mi nedostává kyslíku a já manželovi vrazím peněženku a pádím k východu. Jen uvidím cestu ven a už je mi lépe. Manžel a moji známí to o mě vědí a já klidně i když sedím na schůzi se usměji a zvednu a prostě odejdu na chvíli ven. Za chvíli sezase s úsměvem vrátím a nic se neděje. Živit jde dál. Ale léčit bych se měla,to je mi jasné,,

Martina (Pá, 22. 5. 2009 - 11:05)

Ještě bych chtěla dodat,že pro můj klid mi paní doktorka-neuroložka-nechala udělat veškeré vyšetření srdce,hlavy,páteře a odběry krve úplně na vše.To je také důležité,aby v tom člověk přestal hledat jiné nemoci.

Martina (Pá, 22. 5. 2009 - 11:05)

Ahoj všichni,ty strašný pocity znám moc dobře,strach ze smrti,motání hlavy,brnění celého těla a následné odvozy záchrankou do nemocnice s podezřením na infarkt,bylo mi teprve 27 když mi to začalo.Je pravda,že potíže se objevily po několika letech stresu.Můj lékař mě začal léčit s páteří,ale vše pokračovalo.Už jsem byla zoufalá.Díky kamarádce mých rodičů,výborné neuroložce,která hned vyřkla diagnozu-psychosomatická tetanie a nasadila mi léky-Lexaurin,ten jsem užívala měsíc a dále jen při potížích a Zolloft,ten jsem polykala 3 roky,jsem se z toho opravdu dostala.Vloni mě potkaly dvě úmrtí v rodině a potíže se vrátily,už ne v takovém rozsahu a krátkodobé užívání Lexaurinu a hořčíku pomohlo.Tolik moje zkušenost a souhlasím se všemi,je to ten nejhnusnější pocit,už bych to nechtěla zažívat znova.Nejjhorší je,že kdo to nezažije,ten vás nepochopí.

Pajka (Čt, 23. 4. 2009 - 20:04)

Aliku, odpovědi na spoustu otázek, které si jistě kladeš, najdeš na www.lundbeck.cz v sekci pro veřejnost.
Přejdi na Panickou poruchu PP 9, sem téměř nikdo nechodí a nepíše, jsme strašně ukecaní, takže už jedeme 9.díl.

Reklama

Přidat komentář