Na omikron jsme zůstali téměř sami, říkají praktici

„Situace je dlouhodobě neudržitelná. Nápor covid-pozitivních pacientů dopadá především na praktické lékaře. Obrovské množství naší pracovní i popracovní doby zabírá vyřizování administrativy. Nemáme tak dostatečný prostoru na léčbu těch skutečně rizikových lidí,“ říká praktická lékařka a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP MUDr. Ludmila Bezdíčková. Praktici mají na svých bedrech drtivou většinu nemocných s covidem-19. Část z pacientů lékaře navštíví přímo v ordinaci, ostatní ho kontaktují pomocí e-mailu nebo telefonu. Léčit ale musí všechny.

„Já osobně si zvu do ordinace každého pacienta, abych mu mohl udělat základní vyšetření. Ty, kteří mají slabý průběh a svůj stav se mnou konzultují virtuálně, si pozvu alespoň na konci jejich izolace,“ říká praktický lékař z Jedovnic na Blanensku MUDr. Ivo Procházka, člen výboru Sdružení praktických lékařů (SPL), a dodává: „Když přijdu v pondělí do práce, mám ve schránce přes 40 e-mailů a přes den další přibývají. V ordinační době se musím věnovat pacientům, takže se snažím vyřešit hlavně akutní zprávy a na zbytek odpovídám večer z domu. To už se mi jich ve schránce nakupí téměř stovka.“

V podobném režimu pracují praktici podle MUDr. Petra Šonky, předsedy Sdružení praktických lékařů (SPL), již dlouhou dobu. „Většina ordinací praktických lékařů u nás pracuje v režimu jeden lékař a jedna sestra. Jestliže k tomu připočteme fakt, že třetina z nich je v důchodovém věku, nezbývá než smeknout před tím, jak situaci zvládají,“ říká lékař. Ordinační dobu lékaři využívají na maximum a snaží se oddělit léčbu infekčních a neinfekčních pacientů.

Kromě léčení zabírá praktikům velké množství času i vyřizování pracovních neschopností spolu s další administrativou. „Konkrétně v oblasti neschopenek panuje obrovský zmatek. Lidé neví, jak mají postupovat. Část zaměstnavatelů si také dělá, co chce, a pasuje se do arbitra, který rozhoduje, kdo bude chodit do práce a kdo ne,“ vysvětluje MUDr. Procházka. Lékaři proto usilují o lepší komunikaci Ministerstva zdravotnictví s odbornou i laickou veřejností, aby každý přehledně věděl, jak postupovat. Podle MUDr. Bezdíčkové by praktickým lékařům pomohla by i užší spolupráce s hygienickými stanicemi. „Každý lékař, který s pacientem řeší nestandardní situaci týkající se karantény nebo izolace, by měl mít možnost problém probrat s konkrétním hygienikem. Bohužel tomu tak není,“ popisuje lékařka.