Reklama

sociální fóbie

Michaela (Ne, 6. 11. 2011 - 17:11)

Dobře ..Děkuji za odpověď ;)

Lucrezia (Ne, 6. 11. 2011 - 12:11)

Dobrý den, chtěla bych se...Míšo,
to chceš výsledky fakt moc brzo, první schůzka s psycholožkou je začátek. Je to na měsíce a roky práce. Klid, vyzkoušíš, a uvidíš. Ty nejhorší příznaky mohou tlumit léky. Ale chápu, že ve 13 letech do Tebe nikdo nechce cpát chemii.

Lucrezia (Ne, 6. 11. 2011 - 12:11)

To se mám natáhnout do...Každé okresní město má psychologa. Také psychiatr může nasměrovat a dát kontakty na správné odborníky, často KBT dělají přímo psychiatři (pokud na terapii mají čas v tom množství pacientů).

Michaela (Ne, 6. 11. 2011 - 10:11)

Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Je mi 13 let a mám pocit, že mi začíná sociální fobie. Když někam jdu, jsem pod tlakem a je mi zle. Teď se to začlo projevovat i doma. V pátek jdu na druhou schůzku s psycholožkou, ale ani nevím proč tam jsem. Nepříjde mi, že mi to něják pomáhá. Existuje způsob jak se toho zbavit? Ve škole sedím na sílu a je to čím dál horší. V nemocnici mi na nic nepřišli ..

soc.fobistka (St, 2. 11. 2011 - 06:11)

To se mám natáhnout do Prahy či do jiné dálavy,nevím,kde jsou zašití experti na KBT.Zjistit se to dá,ale je to pro mně nedostupné,nebydlím v hl. městě,předpokládám,že tam to není problém.

Lucrezia (St, 2. 11. 2011 - 06:11)

Děkuji za rychlou...Pomoc je na dosah, jen se po ní natáhnout. Ona sama nepřijde...

soc.fobistka (Út, 1. 11. 2011 - 06:11)

KBT je kognitivně...Děkuji za rychlou odpověď,ale stejně mi není nic platná,vše se odehrává v mé makovici a pomoc je daleko....

Lucrezia (Po, 31. 10. 2011 - 05:10)

KBT je kognitivně behaviorální terapie.
Terapie založená na direktivním přístupu terapeugta, který ukládá úkoly, klient se snaží je plnit. Je založená na změně myšlenkových vzorců, kterými ovlivníme své chování. je to spíše krátkodobější terapie (půl roku), ale musí se cvičit cvičit cvičit. A když se cvičit přestane, často se stavy vrací.

Hodí se nejlépe na ojedinělé fobické příznaky, a úzkosti spojené s konkrétními situacemi. Nehodí se příliš pro GAD (generalizovaná úzk. porucha), protože je příliš rozsáhlá, a zasahuje do všech životních oblastí a situací.

kbt (Po, 31. 10. 2011 - 05:10)

To zajímá i mně,tak už konečně napište,co to je?!

igor (So, 1. 10. 2011 - 04:10)

Prosím,co znamená zkr.kbt?

ilona (So, 1. 10. 2011 - 04:10)

Jedno upozornění pro...Honzo máš asi pravdu ,četla jsem to častokrát,to by se moh zbavit i hluchý hluhoty a tak pod.
Jak ses naučil s tou otrokářkou žít,a co doporučuješ staré babě aby se dožila i šťastnějších zítřků,jsem ještě ke všemu asi už v předpřechodu,jestli si dělám legraci?!To víš ,že jo.Docela by mně zajímal tvůj názor na soužití dvou partnerů,majitelů soc.f.A to vážně.Každý má nějakou fb.v dnešní době je t bez diskuze,jen mi nemajetní jsme ještě více trháni za živa,ale ono se to srovná až se sejdeme na té naší věčnosti...díky.

Honza (Pá, 30. 9. 2011 - 12:09)

milá Ivo zkus...Jedno upozornění pro všechny sociální fóbiky: Je třeba si uvědomit, že sociální fóbie se nelze zbavit, lze se pouze naučit s ní žít. A to ještě ne stoprocentně. To je hold dáno genetikou (pozor, neříkám, že dědičností). Věřte mi, sám jsem SF s dlouholetou zkušeností.

Zuzka (St, 13. 7. 2011 - 21:07)

Zdravím,
nevím jestli nějaká taková fóbie vůbec existuje, ale dělá mi hrozné potíže někoho poslouchat a tím myslím poslouchat něčí hlas. Obzvláště když je hlasitý, hlučný, nebo je jich moc nebo se někdo hlasitě směje. To samé s hluky. Když se mě někdo na něco zeptá, nebo chce se mnou mluvit, tak mi naskakují na hrudi rudý fleky, moje srdce bije jako o závod, a občas přecházím ke koktání a hlavně kousání nehtů, už sem několikrát také okolí okřikla, ať přestanou mluvit, že už se to nedá snést, a že mě z nich bolí hlava.
Přesto zbožňuji hudbu, teda ne žádný vyrvál, ale krásnou, jemnou hudbu, nejlépe bez zpěvu. Moc ani nevím , čím to může být způsobeno. Žiju na venkově, v odlehlé části, kde projedou tak 2 auta za den, ale za 2 měsíce se stěhuji za studiem do Prahy, bojím se, že to tam nevydržím. Nevím, jak se s tím vypořádat, myslím, že to asi jenom tak nejde.

N. (So, 18. 6. 2011 - 20:06)

U mě to taky začalo školní jídelnou a skončilo to tak, že už jsem nebyla schopná se najíst jinde než doma. Takže bych s tou jídelní izolací byla opatrná, spíš neřeš nějaké civění, sedej si sama do kouta a nemysli na negativní věci.

Majka (So, 11. 6. 2011 - 00:06)

Dobře vysvětleno + konkrétní terapie

http://mluvtejakomluvci.cz/socialni-fobie.php

Gert (Po, 18. 4. 2011 - 16:04)

Tak tam nechoď a noc si jídlo v krabičce z domu- to je jednoduché.

Monča (Po, 18. 4. 2011 - 16:04)

Zdravím, no to si právě nemyslím. Nemám problém vystupovat před lidmi(nejsem z toho nějak extra nervozní),dokonce bych ráda na DAMU, nebo nějaké moderování. Myslím si, že k tomu mám vážně vlohy a hlavně vyřídilku. Oblečení- také nenosím jako všichni ostatní... Můj problém je zkrátka jen školní jídelna :D

Jana (Ne, 17. 4. 2011 - 14:04)

Mončo, máš nízké sebevědomí, srovnávaš se s ostatními, bojíš se, že budeš mít něco, co oni uvodí,...atd. Začni se sebou něco dělat-snaž se v něčem vynikat, sportuj, ostříhej se jinak než ostatní, a začni se programově odlišovat, vždyť to je cenné, ne se líbit davu.

Monča (So, 16. 4. 2011 - 19:04)

Tak já Vám nevím, jestli tím taky trpím:D Je mi skoro 18 a asi před dvěma měsíci jsem seděla s přáteli ve školní jídelně a najednou se mi v hlavě něco zlomilo- "Ježiši, snad ostatní nepozorují, jak jím, musim vypadat hrozně, jen ať mi to sousto neupadne..." a takovéhle myšlenky se začaly kupit a pokračují až doteď. Musím dodat, že jakmile takováhle myšlenka přijde okamžitě (brutálně)zrudnu. Snažím se hrnout vlasy do obličeje, aby mě nikdo neviděl, místo si v jídelně taky volím úmyslně- u zdi posl. řada stolů. Nejhorší bylo, že ze začátku mi u toho oběda najednou spolužačky řekly :"seš v pohodě? si celá rudá" a to mi spíš přidlao. pak sem jim vysětlila, že tím to vždy jen zhorší a poprosila je, aby to příště nekomentovali, což tedy už nedělají. Vůbec nevím co to mohlo způsobit,ale s postupem času jsem vytvořila hypotézu- že by příčinou mohla být práve jedna ze spolužaček, která tak "nevině pozoruje" (v domění, že jí nikdo nevidí, ale přitom je to nápadně). určtě to znáte- je to HROZNE NEPŘÍJEMNÉ, protože nevíte proč na vás kouká a hned uvažujete, co je na vás špatně, co máte za flek na triku, či špatně rozetřenej make-up. Vážně nevím, ale nic jiného mě nenapadá. Až na pár případů je zkrátka rudnutí mým rituálem u oběda. Co si o tom myslíte, může tedy vážně jít o "sociální fobii"? děkuji za odpověď :)

Iva (Po, 11. 4. 2011 - 17:04)

Jé, to je náhoda, já se sem zrovna po dlouhé době koukla :-)
Díky za odpověď :-)
Nějaké problémy mám stále, ale s velkým úsilím normálně funguju. Ale myslím, že mám spíš vyhýbavou poruchu osobnosti...

Reklama

Přidat komentář