sociální fóbie

Dobrý den, slyšeli jste už o metodě EFT? Mně osobně strašně moc pomohla, je to na všechny možné psychické problémy, já jsem se pomocí EFT dostala z deprese během několika sezení. A na sociální fobii prý zabírá taky velmi dobře. Chodím na sezení EFT k paní Plaché, působí to úžasně ve vztahové oblasti, urovnal se mi dost podstatně vztah s mými dětmi a také mi to dost pomáhá v práci - hlavně ve vztahu s mou šéfkou. Můžu doporučit, vyzkoušela jsem toho plno, ale nikdy mi nic tak nepomohlo. Kdyby vás to zajímalo, ta paní Plachá má stránku na internetu www.eftprozdravi.cz

Ahojky, já mám podobný problém. Moje SF mi zase vyvolává červenání a to ne nějak mirné, vždy když mám mít projev před třídou, nebo s učitelem, nebo když se na mě upře pozornost jsem naprosto jak rajče, jak rak..i když chvilku před tim jsem byla bílá jak stěna...mám to asi tak 3 roky, taky přestup z základky na střední...psycholožka ve druháku mi dost pomohla, téměř to vymizelo...ale mám obavy,že se mi to znovu vrací...snad ten čtvrták nějak dobojuji!

mam 15 rokov, trpim socialnou fobiou. az po roku som vyhladal pomoc psychologa... som na novej skole a robi mi problem odpovedat pri tabuli, alebo ustne... inak by som tam ani nesiel a ani sa len nepokusal s tym nejako bojovat. nemam priatelov, nik ma proste nechape... pred rokom, ked sa to zacalo, trpel som depresiami, aj takymi tyzdennymi, potom prisla laska, nejako sa to poriesilo, bolo mi fajn, no ked sa vztah skoncil, zacal som sa utahovat od ludi... zo zaciatku som si to ani neuvedomoval, no teraz si spominam, ako som si nemohol na dovolenke so svedskymi stolmi ani ist po jedlo, alebo ked si niekto ku mne prisadol tak som proste nemohol jest, triasol som sa a pozeral na jedno miesto kym neodisli... je to tazke, no chcem to nejako prekonat a zase byt "normalny"...

http://butlavavrba.dobrodruh.net/

butlavica"azet.sk

Jano, také trpím sociální fobií a chtěl bych jsem si s Tebou o tom psát. Tvoje řádky mně zaujmuly, protože máš již 47, já mám 41 let. Tímto bych nechtěl odradit ostatní, ale rád bych si zde psal s někým kolem 40 let.
Jistě jsi svoji fobii již řešila a k něčemu jsi se dobrala. Já jsem vyhledal i odborníka, ale žádný nebyl schopen nebo spíše ochoten problém řešit. Podle mě je problém v tom, že se člověk není schopen vyrovnat s vražděním sebe a ani svých blízkých. Když máš strach z vraždění, tak vraždíš. Někdy se mně již daří vraždění překonat a nekoktám. Snad nejdůležitější je do sebevraždy, vraždy jít, nevyhýbat se jí. Třeba se Ti zdá, že jsem šílenec, ale sama víš že v písních se běžně užívá slovo zabít a vzdát se.

A já jsem zase někde četla,že se to zavrhuje, to vystavování se stresové situaci mezi lidma. Tak nevím, všude píšou něco něco jiného.

Mirka: sociální fóbie se zbavíš jedině vystavováním se obávané situaci ( expozice ). Expozice musí být postupná, seřazena od nejlehčích situací k nejtěžší, aby byla účinná. Kéž to šlo jinak

ahoj všichni co trpíte soc.fobií.Jsem překvapená kolik vás je.Já už tím trpím 12 let a nikdy to nezmizelo uplně.Když už jsem měla pocit že je to za mnou stačila zkouška v autoškole a SF byla zpatky. Autobusem jsem nejela 12 let a do supermarketů také nemohu.Bylabych ráda za každou radu.Chci jít na hypnozu tak pokud má někdo zkušenost ráda se dozvim víc.

Ahoj...mam taky podobne problemy,jsem rada, ze pises, ze ti z toho pomohly leky, protoze ja si zatim nejak nedokazu predstavit, ze pomuzou..kazdopadne nechci se tomu nejak poddavat a chci s tim neco delat, psycholog, nebo tak..jsem moc rada, ze mas takhle pozitivni zkusenost;)

..bojujem s tymto problemom uz dlhsiu dobu a nejak neviem v sebe najst odvahu vyhladat odbornika.mam za sebou krasne obdobie kedy som mal priatelku a bolo mi ovela lepsie,lenze na vzdory toho mojho celkoveho spravania som o nu prisiel..spravil som chybu,ze som sa jej nedokazal natolko otvorit a zdoverit sa jej s tymto mojim problemom,ochorenim.teraz sa citim co raz horsie a horsie.ved v zivote clovka ide len o to aby bol stastny a nie sa takto psychycky trapil..

Ahoj,
s přehnanou nesmělostí a dle mého i mírnou formou sociální fobie se potýkám už řadu let. Nejhorší je pro mne vystoupení před mnoha lidmi, představa seznamování s cizími lidmi apod. Přečetla jsem o fobii několik knih a našla si svoji cestu: nejlepší obrana je útok! Vystudovala jsem sociální práci, denně jsem nucena komunikovat s lidmi, telefonovat, aktivně se účastnit přednáškových akcí. Nesmělosti se sice nikdy nezbavím, ale lepší se to. Chce to trochu zabojovat a od věci není rovněž odborná rada ( psychoterapie-KBT)

Nejlepsi je vyhledat pomoc psychologa nebo psychiatra, mela by stacit i horsi anglictina, nejdulezitejsi je mit pojisteni. A pak doporucuju precist si nekolik knih k SF a cvicit autogenni trenink, relaxaci apod., napr. Vladimir Levi - Umění sebevlády a Umění jednat s lidmi, v USA ale vysly zatim jen Rusky. Literatury k socialni komunikaci je ale spousta.

Trpim socialni fobii,je mi 47 let a temer 2 roky ziji s manzelem v USA, kde se moje problemy jeste prohloubily.Vyhybam se kontaktu s Americany,a pokud me oslovi, vatsinou nedokazu odpovedet,pozdeji si uvedomim,co jsem mela rict.Mela jsem problemy i v CR,tam jsem ovsem alespon nekdy dokazala v kolektivu promluvit,vetsinou to ale bylo doprovazeno velkou nervozitou,cervenanim a pocenim.Moje anglictina je dosti uboha,ale nedonutim se s tim neco delat.Bojim se ridit auto,nakupovat a dokonce i zvedat telefon.Muj manzel reaguje na me neustale obavy podrazdene.Nedokazu to v sobe zlomit,poradte,diky Jana,USA

Já jsem začala trpět sociální fobií před dvěma lety, když jsem nastoupila na vejšku. napřed jsem nezvládala obědy v menze, později se strach rozšířil vpodstatě na všechny činnosti, to je čekání na zastávce, jízda MHD, sezební na přednášce. Referáty a jít k tabuli, to bylo nemyslitelné. Měla jsem strach, že se rozklepu, což se mi párkrát stalo. Třeba i když jsem měla něco číst tak mi nebylo nejlíp.

Začalo to tedy někdy v říjnu. Asi v březnu jsem byla nucená jít za odborníkem, protože to začalo být ještě horší, rozklepala jsem se na zastávce autobusu, bylo to strašný. Narazila jsem na doktora, co mi předepsal Neurol. To sice pomáhalo, ale věděla jsem, že to nemůže věst k uzdravení- vpodstatě od začátku jsem o SF dost četla, i o způsobech léčby.

Bylo mi teda trochu líp, dokázala jsem s neurolem i jíst v restauraci, ale bylo to pro mě dost nepříjemný. na konci prázdnin jsem zašla za jinou doktorkou, ta mi předepsala Aurorix, který ale vůbec nepomáhal.
No a v lednu letošního roku jsem dostala Serlift. A dneska jsem z 90% z toho venku. Žádný klepání a úzkost. Jedině přetrvává že když se ocitnu ve dřív nezvládnutelné situacio, tak mám strach, jestli se to nevrátí. Dnes jsem postoupila o další krok vpřed, snědla jsem v restauraci polévku. je fakt, že jsem tam byla jen s rodiči, jinak tam bylo prázdno, ale i tak.

Proč to všechno píšu? Chci abyste věděli, že je naděje, veliká, že se z toho vyhrabete. Jen je potřeba opravdu někam zajít, nechat si předepsat léky, případně je potom vyměnit, když nezaberou. Tím že budete sedět doma a klepat se při pomyšlení na společnost, vám nepomůže. Taky jsem léky nechtěla, ale nakonec jsem za ně strašně ráda. Jsem na tom snad líp než před vypuknutím SF.

ela: mrkni si na www.socialnifobie.info, sekce referáty, neměla bys o to zájem?

Stále jsem měla pocit,že mě všichni pozorují,potila jsem se.Pak jsem nastoupila do práce.Ze začátku to byla hrůza,kolem mě hodně lidí,se kterými jsem musela komunikovat,bála jsem se,kdy zazvoní telefon a já budu muset s někým něco vyřídit.Byla to ale nejlepší škola života.Postupně se to začalo lepšit.Nyní po mnoha letech musím říct,ze se to velmi zlepsilo a jsem na dobré cestě.

Když si to teď zpětně uvědomím,také já trpěla soc.fobií.Byla jsem velmi mladá,neuvědomovala jsem si,že můžu mít nějaký problém,okolí mi nepomohlo.Bála jsem se chodit mezi lidi,nejlépe mi bylo doma nebo v lese se psem.Nejhorší to bylo ve škole,když jsem měla něco říct,měla jsem knedlík v krku,projít od lavice k tabuli pro mě bylo utrpení.A v jidelně také hrůza.Klepaly se mi ruce,kdyz jsem jedla.

ahojky myslím si,že se sociální fobie dá hodně zmírnit. Mluvím z vlastní zkušenosti. Důležité je neuzavírat se do sebe a nezůstavat doma když nemusíte jinak to bude horší. Kdyby někdo chtěl může mi napsat na: J.Kauerova"atlas.cz

Elo, zdravím, moc by mě zajímalo,kolik Ti je let.Řekneš?