Panická porucha 2

S tím relaxováním pomocí mraků, Báro, to má tu výhodu, že se člověk nutně nemusí dívat kolmo nahoru. Mráčky plynoucí těsně nad obzorem fungují stejně, jako ty nad hlavou. Věřil jsem, že se Tom vrátí. Snad už se mu lépe dýchá. Už se na něj těším "online". Přeji Vám všem krásný víkend, buďte v pohodě. Jo a mimochodem, jsem příznivcem zimy. Takový polárníček. Zkusím jí domluvit, aby dělala co nejméně potíží.Petr.

Lidičky, lidičky, mám pro vás dvě zprávičky:Moje ohařice Renuška, která má taky PP, nervově nevydržela a napsala Tomovo labradorce Daisy, cože se to děje s páníčkem... Daisy jí teď dopoledne krátce odpověděla potěšující zprávu, abyste se nenervovali, že páníček je v pořádku, ale že má jen nějaké problémy a chce asi být na čas sám, ale v závěru zprávičky uvedla, že se k nám určitě zas vrátí... Tak mi to takhle předštěkala a mně se ulevilo a hnedka vám to píšu, protože napsat panikářům takovou zprávu v době, kdy paniky spějí opět k vrcholům - je na zvýšené dávky anx. i AD! Paníček ještě nakonec píše, že všem vám děkuje za podporu! Tak se to k nám takhle nějak pokoutně prohafalo, ale zaplať pánbu za to, haf!!!Dnes jsem si SMSkovala s Lucií: VŠECHNY VÁS ZDRAVÍ A DĚKUJE, ŽE NA NI NEZAPOMÍNÁTE: má prý střední depčičku, ale je cele při zemi s vědomím, že léčba bude úspěšná. Depka je ošklivá věc a musí se léčit, a proto se odevzdala do rukou odborníků. Připouští, že léčba bude dlouhodobější, ale ku prospěchu věci, tedy jejího zdraví - což víme a moc jí to přejeme. Jakmile se bude cejtit na dialog z očí do očí, vystartuju a pak vám napíšu. Pevně s ní doufám, že když jí pouštějí na so+ ne domů, že se lepší... Tak přátelé, toliko v rychlosti - k vašim minulým příspěvkům se vrátím v průběhu víkendu, nějak se toho na mě navalilo moc pracovního, ale hlavně, že Tomíka máme přislíbenýho i do budoucna... haf fšem! Jo - a Pajka se neozývá proto, že je celý týden v Praze na veletrhu! Eva R.

Petře,díky za pochvalu,že jsme fajn parta a působíme jako Sluníčko.To člověka pohladí po duši.Je vidět,že jsi citlivý človíček a Tvá žena má v Tobě velkou oporu.Já mám taky naštěstí hodného přítele,který se mě snaží pochopit,i když o všech svých problémech mu neříkám,některé problémy nás panikářů se těžko vysvětlují. Tady to naše forum panikářů asi fakt působí dost citlivě,jsme totiž úzkostně přecitlivělí lidé,všechno si hodně zabíráme a tohle povídání nám moc pomáhá. Aspoň teda mě určitě.Co se týká počasí,já radši snáším zimu než pařáky v létě, to jsem úplně hotová a k panice nemám nikdy daleko.I když letošní pošmourný podzim mi dal hodně zabrat a co se mnou udělá zima se teprve uvidí.Tak já jdu taky něco popracovat,Bára mě inspirovala.

Áhóój. Dito, jsi jednička, díky!Nechci se rouhat, ale takovou maličkou virózičku bych docela brala, abych mohla být doma, ležet v posteli, pít čajíček - mám teď rozlítané období, pořád někam musím, teda ne "někam" ale někam.Karle, jsi vzorný a starostlivý syn, kéž bych se toho jednou dočkala od těch svých.Petře - jak popisuješ svoji ženu, to jsem celá já.Celý život jsem se tak o někoho bála, i o sebe, nemohla jsem spát, neměla jsem chvilku klidu, pořád kdesi v zadu v hlavě obavy "z něčeh".Až teď jsem se dověděla, že se tomu říká úzkostná porucha a ta předchází v mnohých případech panické poruše. Pomáhej své ženě přesně, tak jak to děláš, projev účast, ale uklidňuj ji, aby měla pocit, že jsi vedle ní a že se má o koho opřít - to obrovsky pomáhá. S těma mrakama a hvězdnou oblohou máš pravdu, taky to ráda pozoruju, ale určitě se ozve pár lidí, kterým se z toho točí hlava, a mají závratě, už tady o tom psali, někdo se nahoru do toho obrovského vysokého prostoru vůbec nemůže podívat.Co Eva Rokytová, naše skalní, ta nikdy nechybí a teď má áčko.Pajka je v Praze na jarmarku, tak se asi ozve, až se vrátí.Začalo mrznout a já se utvrzuju v tom, že, jak si někdo stěžuje na léto a vedro - mně stejně zle dělá zase zima.Mám pocit, že ve mně přestane kolovat krev, dech se mi úží, ruce jako led a stavy podobné předpanickým.Nenávidím, když je mi zima!!No, poobědová siesta je pryč, jdu zase pracovat. Tak zatím ahoj.Bára

Moc Vám děkuji za srdečné přijetí. Asi máte pravdu, u mé ženy se opravdu jedná spíše o starost a obavy. I když je pravda, že mnohdy špatně spí, tedy nespí vůbec a má stavy úzkosti, týkající se vždy něčeho konkrétního. A je pravda, že k určitým událostem se vrací i po několika letech a rozebírá je, jestli náhodou to nebude mít následky atak. Příklad, dcerka se asi v pěti měsících bouchla do hlavičky a žena občas přemítá, jestli nebude mít následky, ačkoliv jsme s ní byli na vyšetření a bylo to v pořádku. Přičemž navíc jiné děti našich známých měly daleko drsnější "havárky" bez následků. Já samozřejmě tímto nechci nic zlehčovat, zvláště, když se to týká dětí. Avšak nezbývá mi, než se snažit přesvědčit, že to je v pořádku, protože, kdybych nějaké podezření ještě živil i já, myslím, že by to bylo horší. ale žena nemá obavy jen z dítěte. Její sestra žije nepříliš uspořádaný život. A jsou stavy kdy mé ženě brečí do telefonu, žena má z toho málem infarkt, a její obavy o sestru jsou až přehnané, a za deset minut volá opět má švagrová, rozesmátá od ucha k uchu, že je to dobrý, ovšem stavy úzkosti u mé ženy nadále přetrvávají. Takže asi tak, kromě nespavosti a bolestí hlavy, nemá má drahá žádné jiné fyzické indispozice, ale taky nemůžu říct, že by byla úplně O.K. Jó, su z Moravy, ale setkání zatím neslibuji, mám tolik aktivit, že nevím kam dřív. Jste moc fajn parta, z Vašeho povídání vyzařuje Slunce. jeden americký psycholog říkal, že obloha je obrovský lékař. Zvláště mraky, takové ty stratokumuly, kumuly, altokumuly (nikoliv zabouděná obloha). Pozorujete někdy takhle mraky minuty, desítky minut, každý jemný pohyb..? Strašně to pomáhá ke klidu na duši. A hvězdná obloha, to je taky síla. Měl jsem to štěstí vidět i polární záře. To už je vůbec něco neskutečného. Ale ty mraky Vám doporučuju. I když to třeba úplně nepomůže, rozhodně to není na škodu. Vtáhnout se do nich, odpoutat se mezi ně a nést se jimi. Posílám všem sluníčko na duši a mráčky na obloze. Zatím ahoj. Petr.

Evo,taky mi to chybí,a říkám si jestli to Pajka nezakřikla,že brzo bude potřeba PP3,ale radši to přičítám už přípravám na Vánoce.Aja

Pěkné páteční ráno všem co jsme tady zbyli L L . Dito, jsi šikulka, i s dutinama Ti ty básničky jdou a člověku hned zlepší náladu. Dneska se cítím docela dobře (abych to nezakřikla! ), dokonce jsem šla po dlouhé době do práce pěšky, většinou jezdím na kole, cítím se tak líp, ale už je venku dost zima, tak jsem to zkusila a ono to šlo. Někdy mě ale cesta pěšky potrápí, začnu se pozorovat, chytím slabost do noh a mám pocit, že nedojdu, ale to asi všechny znáte. Co se děje, že nás píše tak málo?? Co dělá naše noční můra a má jmenovkyně Eva R.? A Pajka? Tomáš nás opustil a Karel má teď jiné starosti (budeme držet palce i příští týden).Zatím se mějte, dnes jsem v práci až do večera,tak určitě ještě napíšu.

Díky všem za moc milá slova a povzbuzení. Mamce operaci přesunuli až na příští týden, protože nejdřív až dodnes neměli krev její skupiny a tak se jim nakupila fronta 13 lidí, hlavně ale "snadné" žlučníky, a střevo bude trvat tak 4 hodiny, tak proto ten odklad zatím asi na pondělí. Ale velká pozitivní změna je v tom, že máma má poslední dva dny náladu jako vyměněnou k lepšímu, místo strachu a občasného pláče prvních dní už žertuje a věří si. Prý operace se nebojí, ale kolonoskopii už nikdy nechce zažít pokud možno - byla bolestivější než porody (Evo R., taky tě to tak bolelo? - myslím kolonoskopii). Doktoři jí dvakrát kroutíce hlavami řekli, že se ten útvar zmenšuje, takže třeba je to i pravda, ale spíš je to uklidnění, které zabírá moc dobře (podle toho, co mi popsal jeden dr. a řekl, že je třeba ji hlavně psychicky podržet, ale že je vysoká šance, že to dopadne dobře). A to se jim i nám daří (jezdím tam skoro denně, i sestry a táta, takže dvakrát denně tam někoho má). Z doktorů tahám info já, ostatním jsem radši trochu přefiltroval, ale i tak jsem nejklidnější z nich, aspoň zatím. Slíbila, že pak bude chroupat chlorelu, aby se střevo dobře zacelilo a alkalizovalo. Operaci veřím že zvládne, vždyť ještě nemá ani 60 a doteď žádné vážné problémy.Ohledně setkání v Brně - možná přijedu, ale teď to neslíbím, podle situace.

Už Baruško , už jsem tady-s chorobou si nevím rady.Lítala jsem dnes s malou k doktorce, zas do lékárny, zima nezima, co mi zbývalo, ted zas usla už podruhé za večer-pořád fnuká a budí se. Máme nějakej hnus virus, manžel už se taky chystá smrkat. Vypadá to u mě na dutiny, hlava pulzuje chvílemi jak na rozskočení! Koupila jsem nějaká homeopatika , dr. napsala i antibiotické kapky do nosu, snad už to po týdnu trápení dá pokoj. Tak jsem na čajích a vůbec nevím, co jím, piju, nemám čich ani chut, což je na mé hubnutíčko ideální. Snažím se hubnout- zatím je asi brzo, ručička na váze se nechce hnouti směrem vytouženým. To je fakt smutný, že Tomík nás tu rozjel a ted opustil. Jistě má však pádný důvod a nezbývá, než mu držet palce a těšit se , že nás zas brzy pobaví nějakou rýmovačkou. Karlovi a jeho mamince hodně sil do boje- především pak VÍTĚZSTVÍ nad tím vším...!Zkusím něco vymyslet, ale mám zadutinováno, tak nevím nevím... Sic není mi dnes do básnění, však na přání Barušky, napíšu ted za setmění rýmy jedné Ditušky. Koukejte se na ouplněk, neklesejte na mysli, dejte vanu plnou vlnek- to vám mysl pročistí! Do vaničky olejíček, olejíček vonavý, k tomu párek bílých svíček- nálada se dostaví. Nepíšu tu o šampánu , my s PP ho nemůžem, zato vanu plnou pánů... ach tot sen je mnoha žen. Snad jsem vás ted rozehřála, v počasí tom mrazivém, všem bych už jen dobrou přála a zítra klídek celý den!

...

Dobrý večer kamarádi.Je mi z toho Tomáška taky smutno. Úplně jsem zapomněla, že netrpí PP, zapadl mezi nás, účastnil se debat a úvah o našich problémech - ale já si mlhavě vzpomínám, že se k nám přidal někdy s koncem léta, snad měl taky nějaké trápení a potřeboval s někým pokecat, pak napsal, že už sem nebude chodit, ale nedalo mu to. Sakra, já o něm mluvím, jako by byl mrtvý - Tome, přehodnoť to, nechoď pryč!Každý máme nějakou tu starost a bolest.Vždyť PP2 je tvoje dílo! Jsme tu už parta, přece nás tu nenecháš. Občas si tady někdo dá pauzu, tak si vem taky pár dní volno, ale pak ať jsi zpátky! A nebo přijď na sraz, jestli teda už konečně nějaký dohodnem. Ahoj Petře, vitaj - nejsi taky Moravák? Nevím, jestli tvoje žena trpí PP, možná je jenom úzkostlivá, já jsem taková, jak popisuješ ji, celý život a v pětačtyřiceti jsem začala mít záchvaty PP. S tím strachem o jedno dítě - Pajka tady nedávno napsala, že strach o děti se s počtem dětí nedělí ale násobí - je to přesné, mohu potvrdit, na toto téma jsme tu toho napsaly my maminy už fůru. Je dobré, že v tobě má oporu, mně se na moje strachy dostávalo jen výtek, že jsem nervák, rapl a ať neotravuju a spím. Tak už neotravuju. Napiš nám o vás víc.Hanko, s tou lokálkou je to přesně, jak jsi napsala- když si vezmu Lexaurin, tak to přežiju v pohodě. Mám bohaté zkušnosti, nechávám si injekci píchnout vždycky. Ale tentokrát jsem si Lexoš nevzala, říkala jsem si, aby těch léků nebylo moc a přesně jako ty - huba mi ztuhla, měla jsem pocit, že nemůžu dýchat, úzkost atd...Do Brna na kafe bych asi mohla 4.12., pak už je to problém. Co Dita - nemá taky volno? Venku kosa jak blázen, básnička by zahřála.Tak dobrou noc. Bára

Petře-b,díky že ses ozval.Ale jen mě napadá,jestli tvoje žena, prostě není jen klasická starostlivá matka,taková moje taky byla,ale PP nemá,je totiž rozdíl mít jen ty blbý myšlenky a mít ještě k tomu ty debilní fyzický příznaky,to je něco nepopsatelnýho,protože to strašně stěžuje normální život a fungování vůbec,kdybych měla jen ty černý myšlenky a nebývalo mi tak blbě tak nad tím snad mávnu rukou.Čímž sem tě ale nechtěla vyřadit z našeho kruhu,ba naopak jen houšť.zdraví Aja

Radko,já to mám s Cipralexem taky tak,pomáhá mi psychicky,je mi po něm líp (i když Ty jsi myslím psala,že Ti moc nesedl),ale prohání mě.Teď uvidím,jak to bude vypadat,když budu brát jen půlku prášku.Petře,vítej mezi námi,mužský názor je tady potřeba.Budeme rády,když se nám občas ozveš.Holky,jak to bylo s Tomem?Psal,že byl nepanikář,tak on se sem dostal jen tak náhodou?? Překvapilo mě,jak rychle to s náma skončil.

Ahoj Petre "b" vitej do klubu :o)Neda mi, abych nereagovala na tvuj prispevek ohledne "chovani se doma"Jsem rada, ze je nekdo jako ty, ktery se snazi chapat a pomoc, i kdyz nevim do jake miry. Ten muj taky rika, ze chape, i kdyz v prvnim roce mi furt rikal, ze si vsechno moc vsugerovavam, proto jsem nervozni a z toho mam ty stavy (medicinu nestudoval :o))) Tak preju hodne nerviku a at ti to vydrzi :o)Tomino, to nam nemuzes udelat. Jeden za vsechny a vsichni za jednoho!!! Uz ted mi chybis, co kdyz dostanu ataku ??? A co ten slet ? jedem taky kvuli tobe do Brna !!! Halooooooooa radko 2, nahodou to tady zije, jsem ted dotcena. Ja se tady bavim :o)Evi R., nejake nove zpravy od Lucky ?Evi, dekuji za postrehy, je to vazne zvlastni, ale vsimni si, ze na kazdym letacku k AD mas prujem jako nezadouci ucinky a trebas Cipralex me vazne prohanel crnact dnu, proto ted ten strach. Prvni pomoc pri atace a pak se nekde po.... :o)tak se zatim mejte a opatrujte se

ahoj všem...již nějakou dobu sleduji Váš Chat, zpočátku ze zvědavosti, ale teď již více ze zájmu. Poznámka v posledním příspěvku, něco ve smyslu, že chlap to tady příjemně oživuje mne přiměla přispět do diskuze. Né, že bych se chtěl pasovat na nějakého spasitele a rádce, to vůbec. Možná mám akorát taky více pochopení, pro jisté podobné problémy, ač jsem též nepanikář, ale snažím se hrát roli toho s nahledem, což vlastně musím, protože mám doma panikářku, svoji drahou polovičku. Věty typu, "a co když tam něco spadne", "neškodí hluk organismu?", "aby se dítěti něco nestalo!", "má o ní, něj strach" atd, jsou na denním pořádku. Máme spolu jedno dítě, což až asi taky nepřidá, každá žena, kamarádka potvrdí, že po dvou dětech je to lepší, že už není takový strach o to jedno. Takže prožívám doma paniku neustále a musím jí různým způsobem eliminovat. je fakt, že nejsem ten tym stylu "mě je to jedno, a vždyť s nic neděje", co asi Vy ženy z tohoto Chatu slýcháte často. sám jsem mnohokrát zažil strach o druhého, takže to chápu. Nejlepším lékem je skutečný nadhled nad věcí (nikoliv pomíjení nebo přehlížení), ale nadhled. Vím, že je to těžké, ale pomáhá mi to přežívat na tomto světě bez stresů a s větší radostí. Když se člověk podívá třeba na zprávy může si říci větu "díky za každé nové ráno, do kterého se moji blízcí i já probudí". Jsem s Vámi všemi a rád se tady s Vámi občas setkám. Snad mne nevykoušete. Co se týče Toma, věřím, že nic není tak horké, jak se uvaří a že se brzy navrátí...P.

Ajo,no vidíš,teď jsem z toho taky zmatená,na jedné straně si stěžuju že tloustnu a na druhé,že trpím častějším průjmem.Ale mě včera psych.říkala to o těch střevech,že se rychleji pohybují a může to způsobit průjem, škoda,že mě nenapadlo mě zeptat se jí,jak to, že tloustnu. Fakt teď nevím,jsem z toho jelen.Hani,brousit mi bude 2 zuby a už teď je mi z toho zle... ale co, je to až v pondělí,tak na paniku mám ještě čas.

Ahoj holky,tak už jsem to vydejchala,mrzí mě,že jsme ztratily další mužský element,mě osobně to dávalo pocit,že přece jen někde žijou mužský, kteří jsou v tomto smyslu chápající, protože takové ve svém okolí abych hledala doslova lupou,a taky mě mrzí,že se Tomovi stalo něco tak hrozného,že se s námi o tom nemůže ani bavit.radko 2-ono aby to šlapalo tak se musí víc psát a ne jenom číst, já vím,mě je taky někdy mizerně,že nemám chut nic psát a jen čtu.Evo,prosím tě jak to,že AD zrychlují pohyb střev,když se tu psalo,že zpomalují metabolismus,a proto se taky tloustne?díky Aja

Ahoj všem,Tome, ať je to co je to co tě sebralo, tak držím i tu kliku od okna ať to zvládneš. Kdybys cejtil potřebu pokecat (nebo třeba i pomlčet)na živo, tak se ozvi, někdy to pomůže. Hodně síly.Evo, na základě svých zkušeností s broušením zubů a panikou ti můžu doporučit - před návštěvou si vezmi Neurol, nebo co bereš v případě krize. Klidně i víc než normálně a on tě zklidní natolik, že na lokálku třeba nebudeš panikou reagovat vůbec. Mě ten záchvat tenkrát asi odpálil ten pocit, že jak mi zmrtví pusa a patro, tak nemůžu dýchat a už to jelo. Hlavně se ale zeptej zubaře v jakém rozsahu ti tu lokálku bude dávat (podle toho kolik zubů) a potom to prober se svým psychiatrem a´t ti poradí přesnou výši dávky Neurolu. Budu na tebe myslet, protože to jsou fak zážitky jak víno.Nevím kdo to psal, že je to tady poslední dobou bez šťávy, šťávou se myslí dramatické popisy paniky nebo veselé zážitky s ní? Já poslední dobou, zaplať pánbu, nemůžu sloužit ani tím ani tím. Zatím ahoj Hanka

Hanko, popisuješ své zážitky u zubaře,já jsem na tom podobně.Byla jsem trhat zuby a málem jsem jí tam skolabovala.Perfektní záchvat PP,lokálka mi asi ještě přidala a všechno se to zhoršilo.V pondělí jdu brousit zuby kvůli můstku,tak nevím,jestli si mám nechat píchnout lokálku nebo to radši vydržet??Zuby mi zatím nikdy nebrousili,tak prosím poraď.Taky závidím Máše, že při AD nepřibírá.Já mám taky 10 kg navrch,ale teď se pokusím aspoň něco shodit,ty kila navíc mě štvou. Chce to možná fakt změnit AD, já teď co beru Cipralex,tak se to zastavilo.Radko, psala jsi, že máš Ansilan jako první pomoc a bojíš se, co to s Tebou bude dělat. Včera jsem byla u své psych. a ona se mě sama ptala,jestli nemám jako vedlejší účinky častější dobíhání na wc a poradila mi, ať snížím dávku AD na polovinu, že tak AD působí, zrychluje se pohyb střev a člověk by občas potřeboval svou pojízdnou kadibudku. Tak dnes mám v sobě jen poloviční dávku (jako správnej závislák jsem z toho měla strach) a zatím je mi dobře.

Zdá se mi to tady poslední dobou jaksi " bez šťávy". Sice příspěvků hodně, ale v podstatě o ničem. Možná se vám udělalo líp a nebo už se v tom nechcete tak pitvat. Ráda vás čtu. Akorát nevím proč tom píše, že nepříjde, není to přece zas taková ztráta času, ukáže se tu na pět min. a to je vše. Snad se nepřihodilo něco vážného? U nás (jsem z Ostravska )svítí slunce, ale jak už jsem tady psala, mám ráda dešť a sníh, ale sluníčkem taky nepohrdnu.:-))))